Popis
Žije v hloubkách
od 1 m do 60 m
Popis: Plž nezaměnitelného vzhledu s vejčitou ulitou. Poslední závit překrývá všechny předešlé – tzv. involutní typ ulity.
Zbarvení svrchu tmavohnědé až šedohnědé, často se dvěma světlejšími příčnými pruhy. Spodní část bílá. Ústí ulity je tvořeno úzkou štěrbinou s ozubenými okraji. Oba konce jsou zbarveny lehce do oranžova, vždy přítomny dvě černé skvrny.
Když je plž aktivní, větší či menčí část ulity je překryta šedým pláštěm. Tím vnější povrch ulity neustále "leští", což jí dodává porcelánový vzhled.
Biotop: pod kameny, na skalách i písčitých dnech.
Biologie: Zavinutci jsou odděleného pohlaví – gonochoristé. Samičky kladou přes 1000 pouzder, z nichž každé obsahuje asi 500 vajíček. Pouzdra zavinutce šedého jsou nejprve žlutá, pak hnědnou.
Zavinutci jsou převážně noční živočichové, ve dne se ukrývají pod kameny a ve skalních rozsedlinách. Živí se řasami, drobnými živočichy i zdechlinami.
Tento nejběžnější zavinutec Středozemního moře je zároveň endemitem Středomoří.
Zavinutci obecně našly v historii široké uplatnění. Například zavinutec tygrovaný spolu s perlotvorkou sloužil k lovu chobotnic. Schránky bývaly využívány jako amulety ochraňující před sterilitou a usnadňující porod. Ulita zavinutců byla také symbolem lásky a nazývána „Venušina ulita“. Odtud také pochází původní rodový název
Cypraea, podle ostrova Kypr (Cyprus), odkud pochází kult bohyně lásky – Venuše.
Naopak termín porcelán vznikl z italského
porcello=prasátko, jak byli zavinutci nazýváni (viz foto). Podle jejich lesklé ulity se pak začal nazývat i porcelán.
Snad nejznámější využití zavinutců bylo jako platidlo – kauri. Pro představu jedna kráva měla hodnotu 2 500 kusů zavinutce penízkového (
Cypraea moneta).
Vyskytuje se v těchto oblastech:
- Středozemní moře - západní část endemický druh Středozemního moře
- Středozemní moře - východní část
- Středozemní moře - Jadran