Strany
potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
Strany potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
zavřít

Napište hledaný výraz a stiskněte Enter

 

Flash news

Poslal dopisovatel Stran potápěčských

autor: Zdeněk Šraier

Aktuality, drobnosti, upozornění

Smutný den na Svobodných Heřmanicích

29.02.2016

Popis nehody poslal Petr Koláček (účastník, svědek události)

Na Svobodných Heřmanicích se dne 28.2.2016 v přibližně 9:40 h udála smrtelná nehoda.

Potápěč se rychle vynořil z cca 28m (od autobusové zastávky), nastalo pravděpodobně barotrauma plic, naneštěstí byl na druhé straně lomu, kde nebyl přístup z břehu.

Potápěči pro něj zaplavali po hladině. Měl již pěnu u úst, po vytažení na břeh byly zajišťovány životní funkce, bez odezvy, mezitím příletěl vrtulníku ZS, po asi 20 minutách oživování zdravotníci konstatovali smrt.

Potápěč měl u úst pěnu, posléze mu z úst tekla i krev. Láhev 15l měl na 0 bar, stage láhev zastavena na ventilu ukazovala 0 bar. Jeho kolega se mu pokoušel v hloubce dát rezervní automatiku, bohužel postižený se nafouknul a vystřelil k hladině.


Jiný pohled na nehodu od Adama Ublanského (účastník,svědek události)

Nedělní ponor ve Svobodných Heřmanicích se proměnil v záchrannou akci potápeče se smutným koncem.

Po příjezdu k lomu a zevrubného omrknutí (9:30) jak to dnes asi vypadá, jsme s mým buddym a dvěma potápěči u auta zaslechli hlasité volání, snad o pomoc. Sešli jsme z parkoviště směrem k vodě mrknout co se děje.

Na hladině, a to téměř uprostřed vodní plochy, jsme zahlédli potápěče který chraplavým hlasem, volal o pomoc a sucháč měl jak vzducholoď, kolegům kteří se ještě ani nesvlékli z ponoru jsme okamžitě pomohli se znovu nastrojit a  ti se ihned vydali na pomoc. Z nejbližšího místa na břehu směrem asi k nejvíc kolmé části celého lomu.

Ihned jak k němu dorazili, křičeli volejte záchranku, má u pusy pěnu a bubliny a nevypadá moc dobře.

Zatímco kolegové s ním plavali zpět ke břehu, můj buddy volal na 112 a zevrubným popisem a slovy "barotrauma" mu byl potvrzen výjezd záchranky i start vrtulníku s přibližným časem 20 minut.

Hned po ukončení hovoru jsme s mým buddym začali pomáhat všem třem na břeh, hlavně postiženému u kterého nám to ztěžovala i celková váha výbavy. Ihned jsme jej začali s obtížemi odstrojovat, ale ač vše proběhlo velmi rychle a celkem "profesionálně", nepodařilo se již nahmatat tep anebo se dobrat k nějakým reakcím na vnější podněty. Krev v oblasti dutiny ústní společně s pěnou a celkovou bezvládností již nedávala moc šancí k přežití.

Pár chvil po odstrojení techniky, která měla na manometru zlověstnou nulu, přehlušil všudypřítomné nepříjemné ticho hluk vrtule a zvedající se prach. Záchranáři postiženého během pár vteřin obklopili a ihned připojili k monitoru. Po nastřihnutí krční manžety sucháče byla zahájena srdeční resuscitace s pomocí umělého dýchání. Po asi 20 minutách činnosti lékaři bez výsledku oživování ukončili se slovy "zde už více nepomůžeme".

Členové záchranných složek všem přítomným poděkovali za pomoc a spolupráci a rozloučili se. Odchod v ponurné atmosféře a pohled na uzavřený vak byl smutnou tečkou našeho neuskutečněného ponoru a zároveň zdrojem myšlenek, jak se to mohlo stát a kde se stala chyba. Selhala snad technika, týmová spolupráce nebo snad nějaké naprosto nepředvídatelné vnitřní zranění, snad se to brzy dozvíme. Snad se vše brzy vysvětlí a v ideálním případě se to stane poučením pro ostatní, jež mají potápění jako koníček či práci. Pamatujme že pod vodou jsme jen na návštěvě a je třeba se podle toho chovat.

 

autor: Zdeněk Šraier