Popis
Maximální velikost
150 cm
Žije v hloubkách
od 5 m do 300 m
Popis: Jedna z největších ryb, se kterou se mohou potápěči ve Středozemním moři běžněji setkat. Má oválné robustní tělo, drobné šupiny, masivní hlavu s širokou tlamou a mnoha drobnými zuby. Spodní čelist je výraznější. Zbarvení je variabilní, obvykle však převažuje hnědo-šedé se světlými skvrnami, celá břišní strana je nažloutlá. Sytě šedé zbarvení signalizuje náležitost k teritoriu. Výrazná hřbetní ploutev má okolo jedenácti tvrdých paprsků a 14-16 paprsků měkkých.
Biotop: Obývá skalnatá dna poblíž pobřeží, obvykle s nějakým dostupným úkrytem. Díky své enormní velikosti (až 1,5 m) patří mezi nejpůsobivější pobřežní ryby Středozemního moře. Rád se zdržuje v blízkosti útesů a mořských luk (porosty
Posidonia oceanica nebo
Zostera marina).
Biologie: Jedná se o vysoce teritoriálního živočicha, který většinu života tráví osaměle. Pouze mladé ryby mohou žít v menších hejnech. Časem se osamostaňují a ukrývají do děr, jejichž ochrana bývá častým důvodem k vzájemným konfliktům. Kvůli ochraně svého území bývá velmi agresivní, prudce vyráží proti vetřelci a často ho i napadá. Na mnoha místech si však kanici zvykli na potápěče, a nevyrážejí proti nim kvůli ochraně teritoria, ale proto, aby zjistili, jestli jim potápěč nenese něco k jídlu.
Velcí kanici jsou dravci a
Epinephelus marginatus není v tomto směru výjimkou. Živí se rybami, chobotnicemi a jinými hlavonožci, korýši a jinými živočichy.
Jedná se o protogynního hermafrodita (během života změní pohlaví ze samice na samce). Ve věku okolo pěti let (velikost asi 40 cm a hmotnost 3 kg) se zpravidla jedná o samice, ve věku deseti let (80 cm a 9 kg) pak o samce. Staré ryby jsou pravidelně samci, v tomto pohlaví moho strávit většinu života (maximální udávané stáří je u tohoto druhu až 50 let!).
Období tření, ke kterému dochází v hloubkách pod 10 m, je zhruba od října do května. Předchází mu alespoň tříměsíční odbdobí, kdy samicím zrají v těle vajíčka, což je odstartováno počátkem léta zvýšením okolní teploty vody (nad cca 20 °C). Jikry jsou vypouštěny volně do vody (jedná se o tzv. pelagické jikry), líhne se z nich planktonní larva, která se po dosažení velikosti 2-3 cm stěhuje k pobřeží.
Vyskytuje se v těchto oblastech:
- Středozemní moře - západní část
- Středozemní moře - východní část
- Středozemní moře - Jadran
- Atlantik - západní - mírný pás pobřeží Uruguaye a Argentiny
- Atlantik - západní - tropický pás Jižní Brazílie
- Atlantik - východní - mírný pás zaznamenán až u Britských ostrovů
- Atlantik - východní - tropický pás podél pobřeží Afriky až k Mysu Dobré naděje
- Indický oceán - severní a západní pás východní pobřeží Afriky po Mosambik a Madagaskar