Strany
potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
Strany potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
zavřít

Napište hledaný výraz a stiskněte Enter

 

Vodní zákon

Zákon o vodách ve znění k 1.1.2003

autor: Sládek Tomáš  (publikováno: 04.11.2003)
                              ZÁKON
     254/2001 Sb. ve znění zákona 76/2002 Sb. a 320/2002 Sb.							  
        o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
                    ze dne 28. června 2001     

     Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

                           ČÁST PRVNÍ
                  ZÁKON O VODÁCH (VODNÍ ZÁKON)

                             HLAVA I
                        ÚVODNÍ USTANOVENÍ

                               § 1

                      Účel a předmět zákona

     (1)  Účelem tohoto  zákona  je  chránit povrchové  a podzemní
vody,  stanovit podmínky  pro hospodárné  využívání vodních zdrojů
a pro zachování  i zlepšení jakosti povrchových  a podzemních vod,
vytvořit  podmínky  pro   snižování  nepříznivých  účinků  povodní
a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl.

     (2)  Zákon upravuje  právní vztahy  k povrchovým  a podzemním
vodám, vztahy fyzických a právnických osob k využívání povrchových
a podzemních  vod, jakož  i vztahy  k pozemkům  a stavbám, s nimiž
výskyt  těchto vod  přímo souvisí,  a to  v zájmu zajištění trvale
udržitelného užívání těchto vod, bezpečnosti vodních děl a ochrany
před účinky povodní a sucha. 

                               § 2

                         Vymezení pojmů

     (1) Povrchovými vodami jsou  vody přirozeně se vyskytující na
zemském   povrchu;   tento   charakter   neztrácejí,  protékají-li
přechodně  zakrytými  úseky,   přirozenými  dutinami  pod  zemským
povrchem nebo v nadzemních vedeních.

     (2) Podzemními vodami jsou  vody přirozeně se vyskytující pod
zemským povrchem v  pásmu nasycení v přímém styku  s horninami; za
podzemní vody se považují  též vody protékající drenážními systémy
a vody ve studních.

     (3)  Vodním  útvarem   je  vymezitelné  významné  soustředění
povrchových    nebo   podzemních    vod   v    určitém   prostředí
charakterizované společnou  formou jejich výskytu  nebo společnými
vlastnostmi vod  a znaky hydrologického režimu;  vodní útvary jsou
přírodní  a  umělé;  umělé  vodní  útvary  jsou  vytvořené lidskou
činností.

     (4)  Vodním zdrojem  je vodní  útvar povrchové  nebo podzemní
vody, kterou lze použít pro uspokojení potřeb člověka.

     (5) Nakládáním s povrchovými nebo podzemními vodami je jejich
vzdouvání  pomocí  vodních  děl,  využívání  jejich  energetického
potenciálu,  jejich  využívání  k  plavbě  nebo  k  plavení dřeva,
k chovu ryb nebo vodní drůbeže, jejich odběr, vypouštění odpadních
vod do nich a další  způsoby, jimiž lze využívat jejich vlastnosti
nebo ovlivňovat jejich množství, průtok, výskyt nebo jakost.

     (6)  Povodí  je  území,  ze  kterého  veškerý povrchový odtok
odtéká sítí  vodních toků k  určitému místu vodního  toku (obvykle
soutok s jiným  vodním tokem nebo vyústění vodního  toku do jiného
vodního  útvaru).  Povodí  je  ohraničeno  rozvodnicí,  kterou  je
myšlená   hranice  geomorfologického   rozhraní  mezi   sousedními
povodími. Plocha  povodí zahrnuje také  plochy povrchových vodních
útvarů v povodí.

     (7)    Hydrogeologický   rajon    je   území    s   obdobnými
hydrogeologickými poměry, typem zvodnění a oběhem podzemní vody. 

                               § 3

                Práva k vodám a právní povaha vod

     (1)  Povrchové a  podzemní vody  nejsou předmětem vlastnictví
a nejsou  součástí ani  příslušenstvím pozemku,  na němž  nebo pod
nímž se vyskytují; práva k těmto vodám upravuje tento zákon.

     (2) Za  povrchové a podzemní  vody se nepovažují  vody, které
byly z těchto vod odebrány.

     (3)  V  pochybnostech  o  tom,  zda  se  jedná  nebo  nejedná
o povrchové nebo podzemní vody, rozhoduje vodoprávní úřad. 

                               § 4

     (1) Na vody, které jsou podle zvláštního zákona1) vyhrazenými
nerosty,  a   na  přírodní  léčivé  zdroje   a  zdroje  přírodních
minerálních vod,  o nichž bylo  vydáno osvědčení podle  zvláštního
zákona,2) se tento zákon vztahuje, jen pokud tak výslovně stanoví.

     (2) Důlní  vody se pro  účely tohoto zákona  považují za vody
povrchové,  popřípadě podzemní  a tento  zákon se  na ně vztahuje,
pokud zvláštní zákon1) nestanoví jinak.
------------------------------------------------------------------
1) Například zákon č. 44/1988 Sb.,  o ochraně a využití nerostného
   bohatství, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích
   přírodních   minerálních  vod,   přírodních  léčebných  lázních
   a lázeňských místech  a o změně  některých souvisejících zákonů
   (lázeňský zákon). 

                            HLAVA II
                       NAKLÁDÁNÍ S VODAMI

                              Díl 1
                       Základní povinnosti

                               § 5

     (1) Každý, kdo nakládá  s povrchovými nebo podzemními vodami,
je povinen dbát o jejich  ochranu a zabezpečovat jejich hospodárné
a účelné užívání  podle podmínek tohoto  zákona a dále  dbát o to,
aby nedocházelo  k znehodnocování jejich  energetického potenciálu
a k  porušování  jiných   veřejných  zájmů  chráněných  zvláštními
právními předpisy.3)

     (2) Každý,  kdo nakládá s povrchovými  nebo podzemními vodami
k výrobním účelům,  je povinen za účelem  splnění povinností podle
odstavce 1 provádět ve výrobě účinné úpravy vedoucí k hospodárnému
využívání   vodních  zdrojů   a  zohledňující   nejlepší  dostupné
technologie.

     (3) Při provádění staveb4) nebo  jejich změn nebo změn jejich
užívání jsou  stavebníci povinni podle charakteru  a účelu užívání
těchto  staveb  je  zabezpečit   zásobováním  vodou  a  odváděním,
čištěním,  popřípadě  jiným  zneškodňováním  odpadních  vod z nich
v souladu s tímto zákonem. Stavební  úřad nesmí bez splnění těchto
podmínek  vydat  stavební  povolení  nebo  rozhodnutí o dodatečném
povolení stavby nebo rozhodnutí o  povolení změn stavby před jejím
dokončením, popřípadě kolaudační rozhodnutí ani rozhodnutí o změně
užívání stavby.
------------------------------------------------------------------
3) Například zákon č. 17/1992 Sb.,  o životním prostředí, ve znění
   zákona  č.  123/1998  Sb.,  zákon  č.  114/1992  Sb., o ochraně
   přírody  a  krajiny,  ve  znění  pozdějších  předpisů, zákon č.
   344/1992 Sb.,  o ochraně zemědělského  půdního fondu, ve  znění
   pozdějších  předpisů, zákon  č. 20/1966  Sb., o  péči o  zdraví
   lidu, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon  č. 50/1976  Sb., o  územním plánování  a stavebním  řádu
   (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 

                              Díl 2
                 Nakládání s povrchovými vodami

                               § 6

              Obecné nakládání s povrchovými vodami

     (1)  Každý  může  na  vlastní  nebezpečí  bez  povolení  nebo
souhlasu vodoprávního  úřadu odebírat povrchové  vody nebo s  nimi
jinak  nakládat   pro  vlastní  potřebu,  není-li   k  tomu  třeba
zvláštního technického zařízení.

     (2)  Povolení nebo  souhlasu vodoprávního  úřadu rovněž  není
třeba  k zachycování  povrchových vod  jednoduchými zařízeními  na
jednotlivých pozemcích a stavbách nebo ke změně přirozeného odtoku
vod za účelem jejich ochrany před škodlivými účinky těchto vod.

     (3)  Při  obecném  nakládání  s  povrchovými  vodami se nesmí
ohrožovat  jakost   nebo  zdravotní  nezávadnost   vod,  narušovat
přírodní prostředí,  zhoršovat odtokové poměry,  poškozovat břehy,
vodní  díla a  zařízení, zařízení  pro chov  ryb a porušovat práva
a právem chráněné zájmy jiných.

     (4)  Vodoprávní  úřad  může  obecné  nakládání  s povrchovými
vodami   bez   náhrady   upravit,   omezit,   popřípadě   zakázat,
vyžaduje-li   to  veřejný   zájem,  zejména   dochází-li  při  něm
k porušování povinností podle odstavce 3 nebo z důvodu bezpečnosti
osob.  Působnost  jiných  správních  úřadů  ke  stanovení podmínek
k užívání těchto vod ke koupání 5) není tímto zákonem dotčena.
------------------------------------------------------------------
5) Zákon  č. 258/2000  Sb., o  ochraně veřejného  zdraví a o změně
   některých  souvisejících zákonů,  ve znění  zákona č.  254/2001
   Sb. 

                               § 7

                Užívání povrchových vod k plavbě

     (1)  K  užívání  povrchových  vod  k  plavbě  a k odběru vody
potřebné  k  provozu  plavidel  není  třeba  povolení vodoprávního
úřadu.

     (2) Provozovatelé plavidel jsou  povinni vybavit je potřebným
zařízením k  akumulaci odpadních vod a  řádně je provozovat, pokud
při jejich užívání nebo provozu mohou odpadní vody vznikat, a jsou
povinni zabránit únikům odpadních vod a závadných látek z plavidel
do vod povrchových.

     (3)  Provozovatelé přístavů  a speciálních  lodí 6)  určených
k dopravě pohonných  hmot a odpadů z  plavidel (dále jen "obslužní
loď")  jsou  povinni  zabezpečovat  zásobování  plavidel pohonnými
a provozními hmotami  a odstraňování odpadních  vod nebo závadných
látek z plavidel v přístavech nebo pomocí obslužních lodí tak, aby
při  tom nedocházelo  ke znečišťování  povrchových nebo podzemních
vod.

     (4)   Přečerpávání   odpadních   vod   nebo  závadných  látek
z plavidel a zásobování plavidel pohonnými nebo provozními hmotami
mimo přístavy  je zakázáno, pokud  jejich objem je  v jednotlivých
případech   větší  než   50   litrů   nebo  pokud   tyto  činnosti
nezabezpečuje obslužní loď.

     (5) Na povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů
I. stupně a  na nádržích určených pro chov  ryb je plavba plavidel
se spalovacími motory zakázána. Nejde-li o dopravně významné vodní
cesty,7)  je tato  plavba zakázána  na vodních  nádržích a vodních
tocích,  které  stanoví  Ministerstvo  dopravy  a  spojů  v dohodě
s Ministerstvem životního prostředí  ve spolupráci s Ministerstvem
zemědělství vyhláškou. Ostatní povrchové  vody lze užívat k plavbě
jen tak,  aby při tom  nedošlo k ohrožení  zájmů rekreace, jakosti
vod a  vodních ekosystémů, bezpečnosti osob  a vodních děl; rozsah
a podmínky užívání  povrchových vod k  plavbě stanoví Ministerstvo
dopravy a  spojů v dohodě  s Ministerstvem životního  prostředí ve
spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.

     (6) Zákaz  plavby podle odstavce 5  se nevztahuje na plavidla
Státní  plavební   správy,  Hasičského  záchranného   sboru  České
republiky,   ozbrojených  sil   České  republiky,   Policie  České
republiky a správců vodních toků,  pokud jsou použita ke služebním
účelům,  dále  na  plavidla  použitá  v  souvislosti  s výstavbou,
údržbou nebo  provozem vodních děl  nebo jiných staveb  na vodních
tocích nebo  na pozemcích při  nich, plavidla osob  vykonávajících
povinnosti  podle tohoto  zákona nebo  plavidla použitá  k nutnému
zajištění zdravotní služby nebo při ochraně před povodněmi.

     (7)  O výjimkách  ze zákazu  a omezení  podle odstavce  5 pro
sportovní  činnost rozhoduje  v jednotlivých  případech vodoprávní
úřad po projednání se Státní plavební správou.

     (8) Kontrolu dodržování zákazu plavby plavidel se spalovacími
motory na  povrchových vodách podle  odstavce 5, jakož  i kontrolu
užívání  povrchových vod  k plavbě  s ohledem  na stanovený rozsah
a podmínky jejich užívání vykonává Státní plavební správa.
------------------------------------------------------------------
6) § 2  odst.  1  písm.  a)   bod  8  vyhlášky  č.  223/1995  Sb.,
   o způsobilosti  plavidel  k  provozu  na vnitrozemských vodních
   cestách.
7) Zákon č.  114/1995 Sb., o vnitrozemské  plavbě, ve znění zákona
   č. 358/1999 Sb. 

                              Díl 3
                  Povolení, souhlas a vyjádření

                             Oddíl 1
                            Povolení

                               § 8

    Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami

     (1) Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami
(dále jen "povolení k nakládání s vodami") je třeba
a) jde-li o povrchové  vody a nejde-li při tom  o obecné nakládání
   s nimi
   1. k jejich odběru,
   2. k jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci,
   3. k využívání jejich energetického potenciálu,
   4. k užívání  těchto  vod  pro  chov  ryb  nebo  vodní drůbeže,
      popřípadě jiných vodních živočichů, za účelem podnikání,
   5. k jinému nakládání s nimi,
b) jde-li o podzemní vody
   1. k jejich odběru,
   2. k jejich akumulaci,
   3. k jejich čerpání za účelem snižování jejich hladiny,
   4. k umělému  obohacování  podzemních   zdrojů  vod  povrchovou
      vodou,
   5. k jinému nakládání s nimi,
c) k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních,
d) k čerpání povrchových  nebo podzemních vod  a jejich následnému
   vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie,
e) k čerpání znečištěných podzemních vod  za účelem snížení jejich
   znečištění  a k  jejich  následnému  vypouštění do  těchto vod,
   popřípadě do vod povrchových.

     (2)  Povolení k  nakládání s  vodami se  vydává fyzickým nebo
právnickým osobám k jejich  žádosti. Fyzická nebo právnická osoba,
která  má platné  povolení k  nakládání s  vodami podle odstavce 1
nebo  podle   předchozích  předpisů  (dále   jen  "oprávněný")  je
oprávněna nakládat s  vodami v rozsahu a k  účelu po dobu uvedenou
v platném povolení.

     (3) Povolení k nakládání s vodami není třeba
a) k čerpacím  pokusům  při  provádění  hydrogeologického průzkumu
   nebo při průzkumu vydatnosti  zdrojů podzemních vod, pokud mají
   trvat méně než 5 dnů a odběr vody v této době nepřekročí 1 l/s,
b) k jednorázovému   odběru   povrchových   nebo   podzemních  vod
   v případech  záchranných  prací   při  mimořádných  událostech,
   požárech a jiných živelních pohromách,
c) k nakládání   s  povrchovými   vodami  při   cvičení  a  zásahu
   Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární
   ochrany,  Policie České  republiky nebo  ozbrojených sil  České
   republiky;   toto  nakládání   musí  být   při  cvičení  předem
   projednáno s vodoprávním úřadem. 

                               § 9

     (1)  Povolení  k  nakládání  s  vodami  se  vydává  na časově
omezenou dobu.  V povolení k  nakládání s vodami  se stanoví účel,
rozsah,  povinnosti  a  popřípadě  podmínky,  za  kterých  se toto
povolení   vydává.   Podkladem   vydání   povolení   k   nakládání
s podzemními vodami je vyjádření osoby s odbornou způsobilostí.8)

     (2) Povolení k vypouštění odpadních  vod nemůže být vydáno na
dobu  delší než  10 let,   v případě  vypouštění odpadních  vod se
zvlášť  nebezpečnými  látkami   nebo  nebezpečnými  látkami  podle
přílohy č. 1 na dobu delší než 4 roky.

     (3)  Povoluje-li  vodoprávní   úřad  odběr  povrchových  nebo
podzemních vod podléhající zpoplatnění (§  88 a 101) na dobu delší
než 1 rok, stanoví současně i výši povoleného ročního odběru.

     (4) Dobu platnosti povolení k nakládání s vodami lze k návrhu
oprávněného  prodloužit, pokud  se nezměnily  podmínky, za kterých
bylo povolení uděleno.

     (5)  Návrh  na  prodloužení  platnosti  povolení  k nakládání
s vodami  je nutno  podat nejpozději  do 6  měsíců před  uplynutím
doby, na niž bylo toto povolení vydáno. V takovém případě povolení
k nakládání s vodami nezaniká, dokud o návrhu nebude rozhodnuto.

     (6)  Povolení  k  nakládání  s  vodami  pro  využívání jejich
energetického potenciálu  nemůže být vydáno na  dobu kratší než 25
let.
------------------------------------------------------------------
8) Zákon  č.  62/1988  Sb.,  o  geologických  pracích  a  o Českém
   geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů. 

                              § 10

     (1)  Oprávněný,  který  má  povolení  k  nakládání  s  vodami
s výjimkou  povolení  podle  §  8  odst.  1  písm.  a)  bodů 2 a 3
v množství alespoň  6 000 m3 vody  v kalendářním roce nebo  500 m3
vody  v   kalendářním  měsíci,  jakož  i   ten,  kdo  má  povolení
k nakládání s vodami v tomto  množství, která je přírodním léčivým
zdrojem  nebo zdrojem  přírodních  minerálních  vod nebo  která je
vyhrazeným nerostem,  je povinen měřit množství  a jakost vody, se
kterým  nakládá,  a  předávat  výsledky  tohoto měření příslušnému
správci povodí (§ 48 odst. 1).

     (2)  Oprávněný,  který  má  povolení  ke  vzdouvání, případně
k akumulaci  povrchových vod  a přesahuje-li  povolený objem  vody
vzduté  vodním  dílem  ve  vodním  toku  nebo  vody  vodním  dílem
akumulované 1 000 000  m3, je povinen  měřit množství vzduté  nebo
akumulované  vody  a  předávat  o  tom  údaje  příslušnému správci
povodí.

     (3)  Způsob a  četnost měření  množství vody  a jakosti  vody
podle odstavce  1 pro jednotlivé druhy  nakládání s vodami, měření
množství vody  akumulované nebo vzduté podle  odstavce 2 a rozsah,
způsob a četnost předávání  výsledků těchto měření správcům povodí
stanoví  Ministerstvo  zemědělství  po  projednání s Ministerstvem
životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.

     (4)  Vodoprávní úřad  může  stanovit  v povolení  k nakládání
s vodami i další podrobnosti těchto měření. 

                              § 11

     (1)  Práva a  povinnosti vyplývající  z povolení  k nakládání
s vodami,  které  bylo  vydáno  pro  účel  spojený  s vlastnictvím
k pozemkům a nebo stavbám,  přecházejí na jejich nabyvatele, pokud
tyto pozemky a nebo stavby  budou i nadále sloužit účelu uvedenému
v povolení. Nabyvatelé  těchto pozemků a nebo  staveb jsou povinni
oznámit  vodoprávnímu  úřadu,  že  došlo  k  převodu nebo přechodu
pozemku  nebo stavby,  s nimiž  je povolení  k nakládání  s vodami
spojeno, a to do 2 měsíců ode dne jejich převodu nebo přechodu.

     (2)  Povolení k  nakládání s  vodami nezakládá  práva k cizím
pozemkům  a   stavbám  ani  nevzniká   vodoprávnímu  úřadu  právní
povinnost  náhrady  oprávněným  za  nemožnost  nakládat  s  vodami
v maximálním povoleném množství a s určitými vlastnostmi.

     (3)  Nestanoví-li  vodoprávní   úřad  jinak,  může  oprávněný
umožnit výkon svého povolení k nakládání s vodami i jinému.

     (4)  Je-li  povolené  nakládání  s  vodami  nezbytně třeba ve
veřejném  zájmu  a  oprávněný  své  povolení  nevyužívá zcela nebo
zčásti, může  mu vodoprávní úřad uložit  povinnost umožnit využití
jeho vodního  díla nebo zařízení  k povolenému nakládání  s vodami
jinou, vodoprávním úřadem určenou fyzickou nebo právnickou osobou,
na dobu nezbytně nutnou nebo do doby rozhodnutí o jeho vyvlastnění
nebo omezení vlastnického práva, a to za přiměřenou náhradu. 

                              § 12

          Změna a zrušení povolení k nakládání s vodami

     Vodoprávní úřad může z vlastního podnětu nebo na návrh platné
povolení k nakládání s vodami změnit nebo zrušit, a to,
a) dojde-li  ke  změně  podmínek  rozhodných  pro  vydání povolení
   k nakládání s vodami,
b) dojde-li při  výkonu povolení k nakládání  s vodami k závažnému
   nebo opakovanému porušení  povinností stanovených tímto zákonem
   nebo  stanovených  podle  něho,  popřípadě  k  poškozování práv
   jiných,
c) nevyužívá-li oprávněný  vydaného povolení k  nakládání s vodami
   bez vážného důvodu po dobu delší 2 let,
d) požádá-li oprávněný písemně o jeho zrušení,
e) přesahuje-li  rozsah  vydaného  povolení  k  nakládání s vodami
   dlouhodobě potřebu oprávněného,
f) dojde-li  ke  změně  právních  předpisů stanovujících ukazatele
   přípustného znečištění vod a jejich hodnoty (§ 38 odst. 5). 

                              § 13

               Zánik povolení k nakládání s vodami

     Povolení k nakládání s vodami zaniká
a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno,
b) zánikem  vodního díla  (§ 55)  umožňujícího povolené  nakládání
   s vodou,  pokud  vodoprávní  úřad  do  1  roku  po  zániku díla
   nestanoví lhůtu a podmínky k uvedení stavby do původního stavu,
   v tomto případě povolení zaniká marným uplynutím této lhůty,
c) zánikem právnické  osoby nebo smrtí fyzické  osoby, kterým bylo
   povolení uděleno, pokud nedošlo k přechodu oprávnění na dalšího
   nabyvatele podle § 11 odst. 1. 

                              § 14

                  Povolení k některým činnostem

     (1) Povolení k některým činnostem je třeba
a) k vysazování stromů  nebo keřů v záplavových  územích v rozsahu
   ovlivňujícím odtokové poměry,
b) k těžbě písku, štěrku, bahna s výjimkou bahna k léčivým účelům,
   valounů apod.  (dále jen "říční materiál")  z pozemků, na nichž
   leží koryto vodního toku,
c) ke   geologickým  pracím   spojeným  se   zásahem  do   pozemku
   v záplavových  územích (§  66) a  v ochranných  pásmech vodních
   zdrojů,
d) k zasypávání odstavených ramen vodních toků,
e) k vrácení vodního toku do původního koryta (§ 45).

     (2) Povolení k činnostem uvedeným  v odstavci 1 písm. a) nebo
b)  se  nevyžaduje,  vykonává-li  je  správce  vodního toku (§ 48)
v souvislosti  s jeho  správou. Dále  není třeba  podle odstavce 1
písm.  a), vykonává-li  je vlastník  lesa z  důvodů obnovy porostů
a při  činnostech  uložených  zákonem  č.  289/1995  Sb., o lesích
a o  změně a  doplnění některých  zákonů (lesní  zákon), ve  znění
pozdějších předpisů.

     (3)  Vodoprávní  úřad  stanoví  při  povolování těžby říčního
materiálu podmínky těžby tohoto  materiálu, včetně případné sanace
a rekultivace.

     (4)  Osoba oprávněná  k těžbě  podle odstavce  1 písm.  b) je
povinna po skončení těžby říčního materiálu zaměřit a zakreslit do
technické  dokumentace skutečný  stav  místa  těžby a  předat tuto
dokumentaci vodoprávnímu úřadu a správci vodního toku.

     (5)  Na vydání,  zrušení, změnu  a zánik  povolení k některým
činnostem se použijí ustanovení § 9 až 13 přiměřeně. 

                              § 15

                Stavební povolení k vodním dílům

     (1) K provedení vodních děl,  k jejich změnám a změnám jejich
užívání,   jakož  i   k  jejich   odstranění  je   třeba  povolení
vodoprávního  úřadu. Slouží-li  vodní  dílo  k nakládání  s vodami
a je-li vydání tohoto povolení k  nakládání s vodami třeba, lze je
povolit,   bylo-li  povoleno   odpovídající  nakládání   s  vodami
nejpozději současně s povolením stavby vodního díla.

     (2)  Udržovací  práce,  které  by  mohly  negativně  ovlivnit
životní prostředí  nebo stabilitu vodního  díla, je jeho  vlastník
povinen ohlásit9) vodoprávnímu úřadu.

     (3) Vodoprávní úřad ve stavebním povolení stanoví povinnosti,
popřípadě podmínky, za kterých je vydává, a účel, kterému má vodní
dílo  sloužit; stanovené  povinnosti musí  být v  souladu s  tímto
zákonem.

     (4) Vodoprávní úřad vykonává působnost speciálního stavebního
úřadu podle zvláštního zákona.10)

     (5) Vodoprávní úřad může  vyzvat žadatele o stavební povolení
k předložení   návrhu   manipulačního   řádu,   popřípadě  výpočtu
povodňové vlny zvláštní povodně, a  to u vodních děl vzdouvajících
nebo  akumulujících povrchové  vody a  staveb využívajících jejich
energetický potenciál.

     (6)  Při povolování  vodních  děl,  jejich změn,  změn jejich
užívání a  jejich odstranění musí  být zohledněna ochrana  vodních
a na vodu  vázaných ekosystémů. Tato  vodní díla nesmějí  vytvářet
bariéry  pohybu ryb  a vodních  živočichů v  obou směrech  vodního
toku.

     (7) Zanikne-li  povolení vydané podle ustanovení  § 8 odst. 1
nebo  podle předchozích  předpisů o  nakládání s  vodami, rozhodne
vodoprávní úřad o podmínkách  dalšího trvání, popřípadě odstranění
vodního díla, které umožňovalo nakládání s vodami.
------------------------------------------------------------------
 9) § 57 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
10) § 120 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb. 

                              § 16

          Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem
          zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace

     (1) Povolení  je třeba k  vypouštění odpadních vod  s obsahem
zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) do kanalizace.

     (2) Při  vydávání povolení podle  odstavce 1 vodoprávní  úřad
postupuje  přiměřeně  podle  ustanovení  § 38  odst. 5. Ustanovení
§ 9 až 13 platí v těchto případech obdobně. 

                             Oddíl 2
                             Souhlas

                              § 17

     (1) Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke stavbám, zařízením
nebo činnostem,  k nimž není  třeba povolení podle  tohoto zákona,
které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to
a) ke  stavbám a  zařízením na  pozemcích, na  nichž se  nacházejí
   koryta  vodních  toků,  nebo  na  pozemcích  s takovými pozemky
   sousedících, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry,
b) ke zřizování  dálkových potrubí a  stavbám umožňujícím podzemní
   skladování  látek  v  zemských  dutinách,  jakož  i ke skladům,
   skládkám,  popřípadě  nádržím,  pokud  provoz  uvedených staveb
   a skládek  může   významně  ohrozit  jakost   povrchových  nebo
   podzemních vod,
c) ke   stavbám,  k   těžbě  nerostů   nebo  k   terénním  úpravám
   v záplavových územích; ustanovení § 67 tím není dotčeno,
d) ke  stavbám ve  vzdálenosti do  15 m  od vzdušné  paty ochranné
   hráze vodního toku,
e) ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů.
Souhlasu není  třeba ke stavbám,  které podle zvláštních  právních
předpisů4) podléhají pouze ohlášení.

     (2)  Vyplývá-li  to  z  povahy  věci,  může  vodoprávní  úřad
v rozhodnutí  o  udělení  souhlasu  stanovit  podmínky  i dobu, po
kterou se souhlas uděluje.

     (3) Souhlas  je závazný pro orgány,  které rozhodují v řízení
o povolení   stavby,  terénních   úprav  nebo   o  těžbě   nerostů
v případech uvedených v odstavci 1.

     (4) Souhlasu  podle odstavce 1 není  třeba k činnostem, jichž
je  třeba při  cvičení  nebo  zásahu Hasičského  záchranného sboru
České  republiky   a  jednotek  požární   ochrany,  Policie  České
republiky  a ozbrojených  sil České  republiky, které  v případech
cvičení postupují v dohodě s příslušným vodoprávním úřadem.
------------------------------------------------------------------
4) Zákon  č. 50/1976  Sb., o  územním plánování  a stavebním  řádu
   (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 

                             Oddíl 3
                            Vyjádření

                              § 18

     (1) Každý, kdo hodlá  umístit, provést, změnit nebo odstranit
stavbu nebo  zařízení a nebo provádět  jiné činnosti, pokud takový
záměr  může ovlivnit  vodní poměry,  energetický potenciál, jakost
nebo množství  povrchových nebo podzemních  vod, má právo,  aby po
dostatečném doložení záměru  obdržel vyjádření vodoprávního úřadu,
zda je tento záměr z hlediska zájmů chráněných podle tohoto zákona
možný, popřípadě za jakých podmínek.

     (2) Vodoprávní úřad vydá  vyjádření rovněž k využívání zdrojů
přírodní minerální vody osvědčených podle zvláštního zákona.2)

     (3)   Vyjádření   není   rozhodnutím   ve   správním   řízení
a nenahrazuje  povolení  nebo  souhlas  vodoprávního  úřadu vydaný
podle tohoto zákona.
------------------------------------------------------------------
2) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích
   přírodních   minerálních  vod,   přírodních  léčebných  lázních
   a lázeňských místech  a o změně  některých souvisejících zákonů
   (lázeňský zákon). 

                              Díl 4
                       Vodoprávní evidence

                              § 19

             Evidence rozhodnutí vodoprávních úřadů

     (1) Vodoprávní úřady jsou povinny vést evidenci jimi vydaných
rozhodnutí podle tohoto zákona.

     (2)  Ministerstvo zemědělství  ve spolupráci  s Ministerstvem
životního  prostředí  vyhláškou  stanoví  rozsah  a  způsob vedení
evidence  rozhodnutí  vodoprávních   úřadů,  vymezí  rozsah  údajů
a způsob   jejich   ukládání   do   informačního  systému  veřejné
správy11) a způsob přechodu  informací z dosavadní vodohospodářské
evidence   a  souhrnné   vodohospodářské  evidence12)   do  tohoto
informačního systému.
------------------------------------------------------------------
11) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy
    a o změně některých dalších zákonů.
12) Vyhláška  č.  126/1976  Sb.,   o  vodohospodářské  a  souhrnné
    vodohospodářské evidenci. 

                              § 20

            Údaje zapisované do katastru nemovitostí

     (1) Stavby související s vodními  díly uvedenými v § 55 odst.
1 písm. a), d), f), g), h) a k) se evidují v katastru nemovitostí.
Podrobnosti   vymezení   těchto    staveb   stanoví   Ministerstvo
zemědělství vyhláškou.

     (2)  V katastru  nemovitostí se  dále evidují  ochranná pásma
vodních  děl (§ 58  odst. 3)   podle odstavce  1 a  ochranná pásma
vodních zdrojů (§ 30) jako ochrana území.13)

     (3)   Vodoprávní   úřad   je   povinen   zaslat   příslušnému
katastrálnímu úřadu údaje potřebné  k evidenci ochrany území podle
odstavce 2 do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým
byla tato ochrana území vymezena.
------------------------------------------------------------------
13) Zákon č. 344/1992 Sb.,  o katastru nemovitostí České republiky
    (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 

                              HLAVA III
                STAV POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD

                               § 21

     (1) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod
slouží  k  zajišťování  podkladů  pro  výkon  veřejné správy podle
tohoto zákona  a k poskytování  informací veřejnosti a  provádí se
podle povodí povrchových vod a hydrogeologických rajonů podzemních
vod.

     (2) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod
zahrnuje zejména
a) zjišťování  množství  a  jakosti  povrchových  a podzemních vod
   včetně  jejich   ovlivňování  lidskou  činností   a  zjišťování
   ekologického stavu povrchových vod,
b) vedení vodní bilance (§ 22 odst. 1),
c) vytváření a vedení evidence
   1. vodních  toků  a  jejich  povodí,  hydrogeologických  rajonů
      a umělých vodních útvarů,
   2. množství a jakosti povrchových a podzemních vod,
   3. odběrů  povrchových a  podzemních vod,  vypouštění odpadních
      a důlních  vod  a  akumulace   povrchových  vod  ve  vodních
      nádržích,
   4. oblastí povodí (§ 25),
   5. chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),
   6. ochranných pásmech vodních zdrojů (§ 30),
   7. zdrojů povrchových vod, které  jsou využívány nebo u kterých
      se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody (§ 31),
   8. citlivých oblastí (§ 32),
   9. zranitelných oblastí (§ 33),
  10. oblastí povrchových vod využívaných ke koupání (§ 34),
  11. vodních děl k vodohospodářským melioracím pozemků (§ 56),
  12. záplavových území (§ 66).
Rozsah údajů  zahrnutých do evidencí  a způsob jejich  ukládání do
informačních  systémů veřejné  správy (§  22 odst.  3 a 4) stanoví
Ministerstvo zemědělství  ve spolupráci s  Ministerstvem životního
prostředí vyhláškou.

     (3) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod
a provozování   informačních  systémů   veřejné  správy  provádějí
správci  povodí  a  další  odborné  subjekty,  které za tím účelem
zřizuje   nebo   zakládá   Ministerstvo   zemědělství,   popřípadě
Ministerstvo  životního  prostředí  (dále  jen  "pověřené  odborné
subjekty").  Správci  povodí  a  pověřené  odborné  subjekty  jsou
povinni se  při této činnosti řídit  pokyny svého zakladatele nebo
zřizovatele.

     (4) Správci povodí a pověřené odborné subjekty jsou oprávněni
požadovat  pro  účely  zjišťování  a  hodnocení  stavu povrchových
a podzemních vod informace od toho, kdo nakládá s povrchovými nebo
podzemními vodami,  jakož i od  správních úřadů, popřípadě  orgánů
územní  samosprávy,  do  jejichž  působnosti  povolování nakládání
s uvedenými  vodami  spadá,  nebo  které  vedou informační systémy
podle  zvláštních zákonů;14)  ti jsou  povinni bezplatně  sdělovat
data správcům povodí a  pověřeným odborným subjektům, popřípadě si
správci povodí a pověřené odborné  subjekty mohou u nich tato data
bezplatně  a  za  jejich  pomoci  zjišťovat. Ustanovení zvláštních
právních  předpisů  chránících  utajované  skutečnosti  tím nejsou
dotčena.

     (5) Správci  povodí a pověřené odborné  subjekty poskytují na
vyžádání bezplatně  správním úřadům informace  o stavu povrchových
a podzemních   vod;  zároveň   bezplatně  poskytují   Ministerstvu
zdravotnictví  informace  týkající   se  nakládání  s  povrchovými
a podzemními  vodami  v  ochranných  pásmech  přírodních  léčivých
zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod.

     (6)   Pro   vstup   pověřených   zaměstnanců  správců  povodí
a pověřených odborných  subjektů na cizí  pozemky, stavby nebo  do
staveb platí obdobně ustanovení § 114 odst. 1 a 2.
------------------------------------------------------------------
14) Například zákon č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
    zákon č. 164/2001 Sb. 

                              § 22

     (1)   Vodní   bilance    sestává   z   hydrologické   bilance
a vodohospodářské   bilance.    Hydrologická   bilance   porovnává
přírůstky a úbytky  vody a změny vodních zásob  povodí, území nebo
vodního  útvaru za  daný časový  interval. Vodohospodářská bilance
porovnává   požadavky  na   odběry  povrchové   a  podzemní   vody
a vypouštění odpadních vod s  využitelnou kapacitou vodních zdrojů
z hledisek množství  a jakosti vody  a jejich ekologického  stavu.
Obsah vodní bilance a způsob jejího sestavení stanoví Ministerstvo
zemědělství  ve  spolupráci  s  Ministerstvem  životního prostředí
vyhláškou.

     (2)  Pro potřeby  vodní bilance  jsou odběratelé  povrchových
nebo podzemních  vod, jakož i ti,  kteří využívají přírodní léčivé
zdroje nebo  zdroje přírodních minerálních vod  a vody, které jsou
vyhrazenými  nerosty,   a  dále  ti,   kteří  vypouštějí  do   vod
povrchových  nebo podzemních  vody odpadní  nebo důlní  v množství
přesahujícím v kalendářním roce 6 000 m3 nebo 500 m3 v kalendářním
měsíci, nebo  ti, jejichž povolený objem  vody vzduté vodním dílem
ve  vodním  toku  nebo  vody  vodním  dílem  akumulované přesahuje
1 000 000 m3,  povinni jednou ročně  ohlašovat příslušným správcům
povodí  údaje  o  těchto  odběrech  a  vypouštění  (zejména jejich
množství  a jakost)  a dále  údaje o  vzdouvání, popř.  akumulaci,
způsobem a  v rozsahu, který  stanoví Ministerstvo zemědělství  ve
spolupráci  s  Ministerstvem  životního  prostředí a Ministerstvem
zdravotnictví vyhláškou.

     (3)  Ministerstvo  zemědělství   spravuje  informační  systém
veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci
a) vodních   toků  a   jejich  povodí,   hydrogeologických  rajonů
   a umělých vodních útvarů,
b) odběrů  povrchových  a  podzemních  vod,  vypouštění  odpadních
   a důlních vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích,
c) oblastí povodí,
d) zdrojů povrchových vod, které jsou  využívány nebo u kterých se
   předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,
e) staveb k závlaze a odvodnění pozemků.

     (4)  Ministerstvo  životního  prostředí  spravuje  informační
systém veřejné správy pro evidenci
a) množství a  jakosti povrchových a podzemních  vod včetně jejich
   ovlivňování  lidskou činností  a zjišťování  ekologického stavu
   povrchových vod,
b) chráněných oblastí přirozené akumulace vod,
c) ochranných pásem vodních zdrojů,
d) citlivých oblastí,
e) zranitelných oblastí,
f) oblastí povrchových vod využívaných ke koupání,
g) záplavových území.

     (5)   Ministerstvo  zemědělství   a  Ministerstvo   životního
prostředí postupují při správě informačních systémů podle odstavců
3 a 4  podle zvláštního zákona.15) Tyto  informační systémy slouží
zejména pro účely podle § 21  odst. 1, pro plánování v oblasti vod
(§ 23 až 26) a pro správu povodí (§ 54).
------------------------------------------------------------------
15) Zákon č. 365/2000 Sb. 

                            HLAVA IV
                     PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD

                              § 23

     (1) Plánování  v oblasti vod je  soustavná koncepční činnost,
kterou  zajišťuje stát;  je tvořeno  Plánem hlavních  povodí České
republiky, plány oblastí povodí a programy opatření.

     (2)  Plán hlavních  povodí  České  republiky a  plány oblastí
povodí jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní
plánování, územní rozhodování a povolování staveb. 

                              § 24

              Plán hlavních povodí České republiky

     (1) Plán hlavních povodí České republiky stanoví rámcové cíle
pro  hospodaření  s  povrchovými   a  podzemními  vodami,  ochranu
a zlepšování  stavu   povrchových  a  podzemních   vod  a  vodních
ekosystémů, pro trvale udržitelné  užívání těchto vod, pro ochranu
před škodlivými účinky těchto vod  a pro zlepšování vodních poměrů
a pro ochranu  ekologické stability krajiny.  Plán hlavních povodí
České republiky vymezuje i  rámcovou strukturu potřebných opatření
k prosazování  veřejných  zájmů,  včetně  zdrojů  a způsobu jejich
financování. Při  stanovení rámcových cílů  a struktury potřebných
opatření   respektuje   Plán   hlavních   povodí  České  republiky
mezinárodní závazky České republiky.

     (2)   Plán   hlavních   povodí   České   republiky   pořizuje
Ministerstvo zemědělství  ve spolupráci s  Ministerstvem životního
prostředí,  dotčenými ústředními  správními  úřady  a kraji  pro 3
hlavní  povodí, a  to pro  povodí Labe,  pro povodí  Moravy a  pro
povodí  Odry.   Plán  hlavních  povodí   České  republiky  podléhá
posuzování  vlivů na  životní prostředí  podle zvláštních právních
předpisů.16)

     (3) Obsah Plánu hlavních  povodí České republiky, způsob jeho
zpracování  a postup  při jeho  projednávání a  zveřejnění stanoví
vyhláškou Ministerstvo  zemědělství ve spolupráci  s Ministerstvem
životního prostředí.

     (4) Plán hlavních povodí České republiky schvaluje vláda.
------------------------------------------------------------------
16) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí
    a o změně  některých souvisejících zákonů  (zákon o posuzování
    vlivů na životní prostředí). 

                              § 25

                      Plány oblastí povodí

     (1)  Plány oblastí  povodí  stanoví  konkrétní cíle  pro dané
oblasti  povodí na  základě rámcových  cílů Plánu  hlavních povodí
České   republiky,   potřeb   a   zjištěného   stavu   povrchových
a podzemních vod, potřeb užívání těchto  vod v daném území, včetně
návrhů  potřebných opatření,  například k  zachování a  zvětšování
rozsahu  přirozených koryt  vodních toků  a nákladů  na ně.  Plány
oblastí povodí pořizují správci povodí  pro 5 oblastí povodí podle
své  působnosti,17) a  to pro  oblast povodí  Horního a  středního
Labe,  oblast povodí  Vltavy, oblast  povodí Ohře  a Dolního Labe,
oblast povodí Odry a oblast povodí Moravy.

     (2)  Ministerstvo  zemědělství   stanoví  vyhláškou  vymezení
jednotlivých oblastí povodí podle  odstavce 1 zahrnující příslušná
povodí a hydrogeologických rajonů.

     (3)  Plány   oblastí  povodí  stanoví   zejména  omezení  pro
nakládání s vodami a limity pro využití území. Tato omezení a tyto
limity  jsou závazné  pro  rozhodování  vodoprávních úřadů  [§ 105
odst. 2 písm. a)].

     (4)  Obsah  plánu  oblasti  povodí,  postup  při jeho zadání,
způsob  zpracování plánu,  postup při  jeho projednávání  a způsob
jeho  zveřejnění  stanoví  vyhláškou  Ministerstvo  zemědělství ve
spolupráci  s  Ministerstvem  životního  prostředí a Ministerstvem
vnitra.

     (5) Plány oblastí povodí  schvalují ve spolupráci s dotčenými
ústředními  správními  úřady  podle  své  územní působnosti kraje.
Plány  oblastí  povodí  podléhají   posuzování  vlivů  na  životní
prostředí podle zvláštních právních předpisů.16)
------------------------------------------------------------------
16) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí
    a o změně  některých souvisejících zákonů  (zákon o posuzování
    vlivů na životní prostředí).
17) Zákon č. 305/2000 Sb., o povodích. 

                              § 26

                        Programy opatření

     (1)  Ministerstvo zemědělství  ve spolupráci  s Ministerstvem
životního   prostředí,   dotčenými   ústředními   správními  úřady
a dotčenými  kraji  zajišťuje  sestavení  programů  opatření podle
schváleného  Plánu hlavních  povodí České  republiky, a  to včetně
časových plánů realizace a způsobu jejich financování; tam, kde je
to vhodné,  se programy opatření  člení podle regionů  (regionální
programy opatření). Programy opatření schvaluje vláda.

     (2) Kraje podle své územní působnosti zajišťují ve spolupráci
s dotčenými  ústředními  správními  úřady  sestavení  a  schválení
programů  opatření podle  schválených plánů  oblastí povodí,  a to
včetně časových plánů realizace a způsobu jejich financování.

     (3) Vodoprávní úřad ukládá  správcům povodí, správcům vodních
toků, vlastníkům  vodních děl nebo jiným  osobám povinnost provést
opatření,  která  stanoví  ve  veřejném  zájmu  schválené programy
opatření podle odstavců 1 a 2.

     (4)  Ministerstvo zemědělství  ve spolupráci  s Ministerstvem
životního prostředí a krajskými úřady předkládá každé 3 roky vládě
souhrnnou zprávu o plnění programů  opatření a o stavu povrchových
a podzemních vod a hospodaření s vodou v oblastech povodí.

     (5)  Obsah  programů   opatření,  postup  jejich  zpracování,
projednávání  a  způsob   jejich  zveřejňování  stanoví  vyhláškou
Ministerstvo zemědělství  ve spolupráci s  Ministerstvem životního
prostředí a Ministerstvem vnitra. 

                             HLAVA V
             OCHRANA VODNÍCH POMĚRŮ A VODNÍCH ZDROJŮ

                                Díl 1
                     Ochrana vodních poměrů

                               § 27
     Vlastníci pozemků jsou  povinni, nestanoví-li zvláštní právní
předpis  jinak,18)  zajistit  péči  o  ně  tak, aby nedocházelo ke
zhoršování vodních poměrů. Zejména jsou povinni za těchto podmínek
zajistit, aby nedocházelo ke  zhoršování odtokových poměrů, odnosu
půdy erozní činností vody a  dbát o zlepšování retenční schopnosti
krajiny.
------------------------------------------------------------------
18) Například  zákon  č.  334/1992  Sb.,  o  ochraně  zemědělského
    půdního  fondu,   ve  znění  pozdějších   předpisů,  zákon  č.
    289/1995 Sb., o  lesích a o změně a  doplnění některých zákonů
    (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 

                              § 28

            Chráněné oblasti přirozené akumulace vod

     (1) Oblasti, které pro  své přírodní podmínky tvoří významnou
přirozenou  akumulaci vod,  vyhlašuje vláda  nařízením za chráněné
oblasti přirozené akumulace vod.

     (2)  V  chráněných  oblastech   přirozené  akumulace  vod  se
v rozsahu stanoveném nařízením vlády zakazuje
a) zmenšovat rozsah lesních pozemků,
b) odvodňovat lesní pozemky,
c) odvodňovat zemědělské pozemky,
d) těžit rašelinu,
e) těžit  nerosty  povrchovým  způsobem  nebo  provádět jiné zemní
   práce,  které by  vedly k  odkrytí souvislé  hladiny podzemních
   vod,
f) těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny,
g) ukládat radioaktivní odpady.

     (3)  Ministerstvo  životního  prostředí  může  po  předchozím
souhlasu vlády povolit výjimku ze zákazů uvedených v odstavci 2.

     (4)  Pokud zákazem  podle odstavce  2 písm.  a) až c) vznikne
vlastníkovi pozemku škoda, má nárok na její úhradu. 

                              Díl 2
                          Podzemní vody

                              § 29

     (1)  Zdroje  podzemních  vod  jsou  přednostně  vyhrazeny pro
zásobování  obyvatelstva pitnou  vodou a  pro účely,  pro které je
použití  pitné  vody   stanoveno  zvláštním  právním  předpisem.5)
K jiným účelům může vodoprávní úřad povolit použití podzemní vody,
jen není-li to na úkor uspokojování uvedených potřeb.

     (2)  Osoba,  která  způsobí  při  provozní činnosti19) ztrátu
podzemní  vody nebo  podstatné snížení  možnosti odběru  ve zdroji
podzemních vod, popřípadě zhoršení jakosti  vody v něm, je povinna
nahradit škodu,  která tím vznikla tomu,  kdo má povoleno odebírat
podzemní  vodu  z  tohoto  vodního  zdroje,  a  dále provést podle
místních  podmínek potřebná  opatření k  obnovení původního stavu.
Náhrada  spočívá v  opatření  náhradního  zdroje vody.  Není-li to
možné  nebo  účelné,  je  povinna  poskytnout jednorázovou náhradu
odpovídající  snížení hodnoty  tohoto nemovitého  majetku, s jehož
užíváním  je povolení  spojeno. Ve  sporech o  náhradu škody  nebo
o její  výši rozhoduje  soud. Tím  nejsou dotčeny  obecné předpisy
o náhradě škody.

     (3)  Vlastník  pozemku,  který  při  jiné  činnosti  než  při
geologických  pracích20)  na  něm  zjistí  výskyt  podzemních  vod
v neobvyklém množství  (např. v takovém množství,  které si vyžádá
změnu  technologie zakládání  stavby  nebo  si vynutí  upuštění od
realizace  stavby na  tomto staveništi  apod.) nebo  zjistí výskyt
podzemních  vod s  napjatou hladinou  (artézské vody),  je povinen
tuto skutečnost ohlásit příslušnému  vodoprávnímu úřadu k zjištění
vydatnosti zdroje podzemní vody.
------------------------------------------------------------------
 5) Zákon č.  258/2000 Sb., o  ochraně veřejného zdraví  a o změně
    některých  souvisejících zákonů,  ve znění  zákona č. 254/2001
    Sb.
19) § 420a  zákona  č.  40/1964  Sb.,  občanský  zákoník, ve znění
    zákona č. 509/1991 Sb.
20) Zákon č. 62/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 

                              Díl 3
                     Ochrana vodních zdrojů

                              § 30

                  Ochranná pásma vodních zdrojů

     (1)  K ochraně  vydatnosti, jakosti  a zdravotní nezávadnosti
zdrojů   podzemních   nebo   povrchových   vod   využívaných  nebo
využitelných pro zásobování pitnou  vodou s průměrným odběrem více
než  10 000  m3 za   rok stanoví  vodoprávní úřad  ochranná pásma.
Vyžadují-li  to závažné  okolnosti, může  vodoprávní úřad stanovit
ochranná  pásma  i  pro  vodní  zdroje  s  nižší kapacitou, než je
uvedeno v první větě. Vodoprávní úřad může ze závažných důvodů své
rozhodnutí o  stanovení ochranného pásma též  změnit, popřípadě je
zrušit. Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem.

     (2) Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která
slouží k  ochraně vodního zdroje  v bezprostředním okolí  jímacího
nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která slouží
k ochraně vodního zdroje v  územích stanovených vodoprávním úřadem
tak,  aby nedocházelo  k  ohrožení  jeho vydatnosti,  jakosti nebo
zdravotní nezávadnosti.

     (3)  Ochranné pásmo  I. stupně  stanoví vodoprávní  úřad jako
souvislé území
a) u vodárenských nádrží a u  dalších nádrží určených výhradně pro
   zásobování  pitnou vodou  pro celou  plochu hladiny  nádrže při
   maximálním vzdutí,
b) u ostatních  nádrží s  vodárenským využitím  než uvedených  pod
   písmenem a)  s minimální vzdáleností  hranice jeho vymezení  na
   hladině nádrže 100 m od odběrného zařízení,
c) u vodních toků
   1. s jezovým  vzdutím na  břehu  odběru  minimálně v  délce 200
      m nad místem  odběru proti proudu, po  proudu do vzdálenosti
      100 m  nebo k hraně  vzdouvacího objektu a  šířce ochranného
      pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu polovinu
      jeho šířky v místě odběru,
   2. bez jezového  vzdutí na břehu  odběru minimálně v  délce 200
      m nad místem  odběru proti proudu, po  proudu do vzdálenosti
      50  m od  místa odběru  a šířce  ochranného pásma  15 m,  ve
      vodním  toku  zahrnuje  minimálně  jednu  třetinu jeho šířky
      v místě odběru,
d) u zdrojů  podzemní vody  s minimální  vzdáleností hranice  jeho
   vymezení 10 m od odběrného zařízení,
e) v ostatních případech individuálně.

     (4)  Vodoprávní úřad  může stanovit  v odůvodněných případech
ochranné  pásmo  I.  stupně  v   rozsahu  menším,  než  je  uveden
v odstavci 3 písm. a) až d).

     (5) Ochranné pásmo II. stupně se stanoví vně ochranného pásma
I.  stupně; může  být tvořeno  jedním souvislým  nebo více od sebe
oddělenými   územími   v    rámci   hydrologického   povodí   nebo
hydrogeologického rajonu. Vodoprávní úřad  může ochranné pásmo II.
stupně,  je-li  to  účelné,  stanovovat  postupně  po jednotlivých
územích.

     (6)  Ochranná pásma  stanoví  vodoprávní  úřad na  návrh nebo
z vlastního  podnětu. Nepodají-li  návrh na  jejich stanovení  ti,
kteří  mají právo  vodu z  vodního zdroje  odebírat, popřípadě ti,
kteří o  povolení k takovému odběru  žádají, u vodárenských nádrží
pak  ti,  kteří  vlastní  vodní  díla  sloužící  ke vzdouvání vody
v takových  nádržích   nebo  jsou  jejich   stavebníky,  může  jim
předložení  tohoto návrhu  s potřebnými  podklady vodoprávní  úřad
uložit.  Za vodárenské  nádrže  podle  předchozí věty  se považují
nádrže uvedené v seznamu podle odstavce 11.

     (7)  Odpadne-li důvod  ochrany, vodoprávní  úřad z  vlastního
podnětu nebo na návrh rozhodne o zrušení ochranného pásma.

     (8)  V  rozhodnutí  o  zřízení  nebo  změně  ochranného pásma
vodního zdroje  vodoprávní úřad po  projednání s dotčenými  orgány
státní správy stanoví, které  činnosti poškozující nebo ohrožující
vydatnost, jakost nebo zdravotní  nezávadnost vodního zdroje nelze
v tomto   pásmu  provádět,   jaká  technická   opatření  je  třeba
v ochranném pásmu provést, popřípadě způsob a dobu omezení užívání
pozemků a staveb v tomto pásmu ležících.

     (9)   Za   prokázané   omezení   užívání   pozemků  a  staveb
v ochranných  pásmech  vodních  zdrojů  náleží  vlastníkům  těchto
pozemků  a staveb  náhrada, kterou  jsou povinni  na jejich žádost
poskytnout  v případě  vodárenských nádrží  vlastníci vodních  děl
umožňujících  v   nich  vzdouvání  vody,   v  ostatních  případech
oprávnění (§ 8)  k odběru vody z vodního  zdroje; je-li jich více,
poměrně  podle  povoleného  množství  odebírané  vody.  Nedojde-li
o poskytnutí  náhrady  k  dohodě,  rozhodne  o jednorázové náhradě
soud.

     (10)  Náklady  spojené  s  technickými  úpravami v ochranných
pásmech  vodních  zdrojů  uloženými  vodoprávním  úřadem k ochraně
vydatnosti, jakosti a zdravotní  nezávadnosti nesou ti, kteří jsou
oprávněni  vodu  z  těchto   vodních  zdrojů  odebírat,  popřípadě
o povolení  k  jejímu  odběru  žádají,  u  vodárenských nádrží pak
vlastníci  nebo  stavebníci  vodních  děl  sloužících ke vzdouvání
vody.

     (11)  Ministerstvo  životního   prostředí  vyhláškou  stanoví
seznam  vodárenských  nádrží  a   zásady  pro  stanovení  a  změny
ochranných pásem vodních zdrojů. 

                              § 31

     Pro  zdroje  povrchových  vod,   které  jsou  využívány  nebo
u kterých se  předpokládá jejich využití  jako zdroje pitné  vody,
ukazatele  a hodnoty  jejich přípustného  znečištění stanoví vláda
nařízením. 

                              § 32

                         Citlivé oblasti

     (1) Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod,
a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku
   vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod,
b) které jsou  využívány nebo se  předpokládá jejich využití  jako
   zdroje  pitné  vody,  v  níž  koncentrace  dusičnanů  přesahuje
   hodnotu 50 mg/l, nebo
c) u nichž  je z  hlediska  zájmů  chráněných tímto  zákonem nutný
   vyšší stupeň čištění odpadních vod.

     (2)   Citlivé  oblasti   vymezí  vláda   nařízením.  Vymezení
citlivých oblastí  podléhá přezkoumání v  pravidelných intervalech
nepřesahujících 4 roky.

     (3)  Pro citlivé  oblasti a  pro vypouštění  odpadních vod do
povrchových vod  ovlivňujících kvalitu vody  v citlivých oblastech
stanoví vláda nařízením ukazatele přípustného znečištění odpadních
vod a jejich hodnoty. 

                              § 33

                       Zranitelné oblasti

     (1) Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují
a) povrchové  nebo podzemní  vody, zejména  využívané nebo  určené
   jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje
   hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo
b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů
   ze zemědělských  zdrojů dochází nebo  může dojít k  nežádoucímu
   zhoršení jakosti vody.

     (2)  Vláda  nařízením  stanoví  zranitelné  oblasti  a v nich
upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání
plodin a  provádění protierozních opatření.  Vymezení zranitelných
oblastí    podléhá   přezkoumání    v   pravidelných   intervalech
nepřesahujících 4 roky. 

                              § 34

               Povrchové vody využívané ke koupání

     (1) Povrchové  vody využívané ke koupání  osob pro vyhovující
jakost vody,  které obvykle používá  ke koupání větší  počet osob,
stanoví Ministerstvo  zdravotnictví ve spolupráci  s Ministerstvem
životního prostředí  vyhláškou. Koupání v nich  je povoleno, pokud
jakost  vody  odpovídá  požadavkům  stanoveným  zvláštním  právním
předpisem.21)

     (2)  Pokud povrchové  vody uvedené  ve vyhlášce  vydané podle
odstavce  1  přestanou  odpovídat  požadavkům  na  jakost vody pro
koupání  stanoveným ve  zvláštním právním  předpise,21) uloží nebo
přijme  vodoprávní  úřad  k   nápravě  tohoto  stavu  odpovídající
opatření po projednání s orgány ochrany zdraví a správcem povodí.
------------------------------------------------------------------
21) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 254/2001 Sb. 

                              § 35

                       Podpora života ryb

     (1) Povrchové vody, které jsou  vhodné pro život a reprodukci
původních druhů  ryb a dalších vodních  živočichů, s rozdělením na
vody lososové a kaprové, stanoví vláda nařízením.

     (2) Ukazatele a hodnoty  přípustného znečištění vod uvedených
v odstavci 1 stanoví vláda nařízením.

     (3) U vodárenských nebo jiných vodních nádrží nebo na úsecích
vodních  toků  může  vodoprávní  úřad  uložit  jejich vlastníkovi,
správci  vodního toku  a  uživateli  rybářského revíru  též způsob
rybářského obhospodařování.

     (4)  Vypouštět ryby  a ostatní  vodní živočichy  nepůvodních,
geneticky nevhodných a neprověřených populací přirozených druhů do
vodních   toků   a   vodních   nádrží   bez  souhlasu  příslušného
vodoprávního úřadu, je zakázáno. 

                              Díl 4
                      Ochrana množství vod

                              § 36

                   Minimální zůstatkový průtok

     (1)  Minimálním  zůstatkovým  průtokem  je průtok povrchových
vod, který  ještě umožňuje obecné  nakládání s povrchovými  vodami
a ekologické funkce vodního toku.

     (2) Minimální  zůstatkový průtok stanoví  vodoprávní úřad při
udělení povolení k nakládání s  vodami, které může mít za následek
snížení  průtoku  vodního  toku.  Vodoprávní  úřad  přitom vychází
z plánů   oblastí   povodí,    z   metodického   pokynu   vydaného
Ministerstvem životního prostředí a  přihlédne ke zjištěnému stavu
povrchových a  podzemních vod, zejména  k výsledkům vodní  bilance
v daném povodí.

     (3) Vodoprávní  úřad může uložit vlastníkovi  vodního díla za
účelem   kontroly  dodržování   minimálního  zůstatkového  průtoku
povinnost  osadit   na  vodním  díle   cejch  nebo  vodní   značku
a povinnost minimální zůstatkový průtok pravidelně měřit a podávat
příslušnému správci povodí zprávy o výsledcích měření. 

                              § 37

                Minimální hladiny podzemních vod

     (1) Minimální hladina podzemních  vod je hladina, která ještě
umožňuje  trvale udržitelné  užívání  vodních  zdrojů a  při které
nedojde k narušení ekologické  stability ekosystému vodních útvarů
s nimi souvisejících.

     (2) Minimální hladinu podzemních  vod stanoví vodoprávní úřad
v povolení k nakládání s vodami,  pokud toto nakládání může mít za
následek podstatné snížení hladiny podzemních vod. Vodoprávní úřad
přitom  vychází  z  plánů  oblastí  povodí  a  metodického  pokynu
vydaného   Ministerstvem  životního   prostředí  a   přihlédne  ke
zjištěnému stavu povrchových a podzemních vod, zejména k výsledkům
vodní bilance v daném hydrogeologickém rajonu.

     (3)  Vodoprávní  úřad  může   uložit  oprávněnému  ve  smyslu
odstavce 2  povinnost předložit návrh jímacího  řádu ke schválení,
popřípadě povinnost hladinu podzemních  vod pravidelně měřit, dále
způsob  měření  a  povinnost  podávat  příslušnému  správci povodí
zprávy o výsledcích měření. 

                              Díl 5
                       Ochrana jakosti vod

                              § 38

                          Odpadní vody

     (1) Odpadní vody jsou  vody použité v obytných, průmyslových,
zemědělských,  zdravotnických a  jiných stavbách,  zařízeních nebo
dopravních  prostředcích, pokud  mají po  použití změněnou  jakost
(složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud
mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody
jsou i průsakové vody z odkališť nebo ze skládek odpadu.

     (2)  Vody  z  drenážních  systémů  odvodňovaných zemědělských
pozemků, vody užité na plavidlech,  u nichž došlo pouze ke zvýšení
teploty, a  nepoužité minerální vody z  přírodního léčivého zdroje
nebo zdroje přírodní minerální  vody nejsou odpadními vodami podle
tohoto zákona.

     (3)  Kdo  vypouští  odpadní  vody  do  vod  povrchových  nebo
podzemních, je  povinen zajišťovat jejich  zneškodňování v souladu
s podmínkami  stanovenými  v  povolení  k  jejich  vypouštění. Při
stanovování těchto  podmínek je vodoprávní  úřad povinen přihlížet
k dostupným  technologiím v  oblasti zneškodňování  odpadních vod.
Ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních,
je povinen v souladu s  rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem
vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření
předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal, a příslušnému
správci  povodí a  pověřenému odbornému  subjektu. Vodoprávní úřad
tímto   rozhodnutím   stanoví   místo   a   způsob  měření  objemu
a znečištění  vypouštěných  odpadních  vod  a  četnost předkládání
výsledků těchto měření.

     (4) Vypouštění  odpadních vod do  vod podzemních lze  povolit
jen  výjimečně  z  jednotlivých   rodinných  domků  a  staveb  pro
individuální rekreaci  na základě individuálního  posouzení jejich
vlivu  na   jakost  podzemních  vod.  Odpadní   vody  nesmějí  být
vypouštěny přímo do pásma nasycení (§ 2).

     (5)   Při  povolování   vypouštění  odpadních   vod  do   vod
povrchových  stanoví  vodoprávní  úřad  nejvýše  přípustné hodnoty
jejich   množství  a   znečištění.  Přitom   je  vázán   ukazateli
vyjadřujícími  stav vody  ve  vodním  toku, ukazateli  a hodnotami
přípustného  znečištění povrchových  vod, ukazateli  a přípustnými
hodnotami  znečištění odpadních  vod a  náležitostmi a  podmínkami
povolení   k  vypouštění   odpadních  vod,   které  stanoví  vláda
nařízením.

     (6)   Při  povolování   vypouštění  odpadních   vod  do   vod
povrchových nebo podzemních vodoprávní úřad
a) přihlíží k  potřebě dosažení nebo  zachování vyhovujícího stavu
   povrchových nebo podzemních vod a na vodu vázaných ekosystémů,
b) posuzuje   možnosti   omezování   znečištění   u   jeho  zdroje
   i omezování emisí do životního  prostředí jako celku a možnosti
   opětovného využívání odpadních vod.

     (7) Vyžadují-li  to nutné zájmy ochrany  vod, může vodoprávní
úřad stanovit přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod
přísnější  než hodnoty  stanovené vládou  nařízením podle odstavce
5, případně  stanovit další ukazatele a  jejich přípustné hodnoty.
Obdobně  to  platí  i  v  případech  ukazatelů znečištění a jejich
hodnot stanovených vládou podle § 31 a 35.

     (8) Vodoprávní úřad může  při povolování vypouštění odpadních
vod  z   průmyslových  staveb  a   zařízení  uložit  zneškodňování
odpadních  vod z  jednotlivých dílčích  výrob nebo  chladících vod
odděleně od ostatních odpadních vod.

     (9)  Vodoprávní úřad  může na  základě žádosti znečišťovatele
povolit ve výjimečných případech  na nezbytně nutnou dobu, zejména
při  uvádění  čistírny  odpadních  vod  do  provozu, při zkušebním
provozu, nezbytných opravách či  změnách zařízení ke zneškodňování
odpadních vod a  při haváriích těchto zařízení a  v případech, kdy
odpadní,  popřípadě   zvláštní  vody  budou   do  povrchových  vod
vypouštěny  řízeným  způsobem,  při  současném  stanovení  dalších
podmínek,  které omezí  možnost zhoršení  jakosti povrchových vod,
vypouštění  odpadních   vod  s  přípustnými   hodnotami  ukazatelů
znečištění  odpadních  vod  vyššími  než  hodnoty stanovené vládou
nařízením podle odstavce 5 nebo podle § 31. 

                              § 39

                          Závadné látky

     (1)  Závadné látky  jsou  látky,  které nejsou  odpadními ani
důlními  vodami  a  které  mohou  ohrozit  jakost povrchových nebo
podzemních vod  (dále jen "závadné látky").  Každý, kdo zachází se
závadnými  látkami,  je  povinen  učinit  přiměřená  opatření, aby
nevnikly do  povrchových nebo podzemních  vod a neohrozily  jejich
prostředí.

     (2)  V  případech,  kdy   uživatel  závadných  látek  zachází
s těmito látkami  ve větším rozsahu  nebo kdy zacházení  s nimi je
spojeno se  zvýšeným nebezpečím pro povrchové  nebo podzemní vody,
má uživatel závadných látek povinnost činit tato opatření:
a) vypracovat  plán   opatření  pro  případy   havárie  (dále  jen
   "havarijní   plán");   havarijní   plán   schvaluje   příslušný
   vodoprávní úřad;  může-li havárie ovlivnit  vodní tok, projedná
   jej  uživatel  závadných  látek  před  předložením ke schválení
   s příslušným  správcem vodního  toku, kterému  také předá jedno
   jeho vyhotovení,
b) provádět  záznamy  o  provedených  opatřeních  a  tyto  záznamy
   uchovávat po dobu 5 let.

     (3) Seznam nebezpečných závadných látek (dále jen "nebezpečné
látky") je  uveden v příloze  č. 1 k  tomuto zákonu; tento  seznam
obsahuje  i  zvlášť  nebezpečné  závadné  látky  (dále jen "zvlášť
nebezpečné látky").

     (4) Každý,  kdo zachází se  zvlášť nebezpečnými látkami  nebo
nebezpečnými  látkami nebo  kdo  zachází  se závadnými  látkami ve
větším rozsahu  nebo kdy zacházení  s nimi je  spojeno se zvýšeným
nebezpečím, je povinen učinit  odpovídající opatření, aby nevnikly
do  povrchových  nebo  podzemních  vod  nebo  do kanalizací, které
netvoří  součást technologického  vybavení výrobního  zařízení. Je
povinen zejména
a) umístit zařízení, v němž se závadné látky používají, zachycují,
   skladují, zpracovávají  nebo dopravují tak,  aby bylo zabráněno
   nežádoucímu úniku těchto látek  do půdy nebo jejich nežádoucímu
   smísení s odpadními nebo srážkovými vodami,
b) používat jen takové zařízení, popřípadě způsob při zacházení se
   závadnými  látkami,  které  jsou  vhodné  i  z hlediska ochrany
   jakosti vod,
c) nejméně jednou za 6 měsíců  kontrolovat sklady a skládky, jakož
   i zkoušet těsnosti potrubí nebo  nádrží určených pro skladování
   a prostředků  pro  dopravu  závadných  látek  a provádět jejich
   včasné opravy; sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou
   proti úniku závadných látek do podzemních vod,
d) vybudovat  a  provozovat   odpovídající  kontrolní  systém  pro
   zjišťování úniku závadných látek,
e) zajistit,  aby  nově  budované   stavby  byly  zajištěny  proti
   nežádoucímu úniku těchto látek při hašení požáru.

     (5)  Opatření podle  odstavce 4  se přiměřeně  vztahují i  na
použité obaly závadných látek.

     (6)  Každý, kdo  zachází se  zvlášť nebezpečnými  látkami, je
povinen   vést  záznamy   o  typech   těchto  látek,   které  jsou
zpracovávány  nebo s  nimiž se  nakládá, o  obsahu jejich účinných
složek,  o  jejich  vlastnostech  zejména  ve  vztahu k povrchovým
a podzemním   vodám  prostředí   a  tyto   informace  na  vyžádání
poskytnout vodoprávnímu úřadu a Hasičskému záchrannému sboru České
republiky.

     (7) Vodoprávní úřad může  při použití závadných látek povolit
z ustanovení  odstavce 1  výjimku, nejde-li  o ropné  látky, a  to
v nezbytně nutné míře, na omezenou  dobu a za předpokladu, že jich
bude použito
a) k úpravě a udržování vodního toku,
b) ke krmení ryb,
c) z důvodů zdravotních,
d) k úpravě  povrchových nebo  podzemních vod  pro určité  způsoby
   užívání, například srážení anorganických  živin přímo ve vodním
   toku,
e) k odstranění nežádoucí flóry nebo fauny ve vodním toku, nebo
f) jako indikátorových látek pro účely měření.

     (8)  Náležitosti havarijního  plánu a  nakládání se závadnými
látkami stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

     (9)  Mytí  motorových  vozidel  a  provozních  mechanismů  ve
vodních tocích nebo  na místech, ze kterých by  pohonné hmoty nebo
mazadla mohly  ohrozit jakost povrchových nebo  podzemních vod, je
zakázáno. 

                              § 40

                             Havárie

     (1)  Havárií  je  mimořádné  závažné  zhoršení nebo mimořádné
závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod.

     (2) Za  havárii se vždy  považují případy závažného  zhoršení
nebo mimořádného ohrožení jakosti  povrchových nebo podzemních vod
ropnými   látkami,   zvlášť    nebezpečnými   látkami,   popřípadě
radioaktivními  zářiči a  radioaktivními odpady,  nebo dojde-li ke
zhoršení  nebo ohrožení  jakosti povrchových  nebo podzemních  vod
v chráněných oblastech  přirozené akumulace vod  nebo v ochranných
pásmech vodních zdrojů.

     (3) Dále  se za havárii  považují případy technických  poruch
a závad  zařízení k  zachycování, skladování,  dopravě a odkládání
látek   uvedených   v   odstavci   2,   pokud   takovému  vniknutí
předcházejí. 

                              § 41

                     Povinnosti při havárii

     (1) Ten,  kdo způsobil havárii (dále  jen "původce havárie"),
je  povinen  činit  bezprostřední  opatření  k odstraňování příčin
a následků  havárie. Přitom  se řídí  havarijním plánem, popřípadě
pokyny vodoprávního úřadu a České inspekce životního prostředí.

     (2) Kdo způsobí nebo zjistí havárii, je povinen ji neprodleně
hlásit Hasičskému záchrannému sboru České republiky nebo jednotkám
požární  ochrany nebo  Policii České  republiky, případně  správci
povodí.

     (3)  Hasičský záchranný  sbor České  republiky, Policie České
republiky  a  správce  povodí  jsou  povinni neprodleně informovat
o jim  nahlášené  havárii  příslušný   vodoprávní  úřad  a  Českou
inspekci životního  prostředí, která bude  o havárii, k  níž došlo
v ochranných   pásmech   přírodních   léčivých   zdrojů  a  zdrojů
přírodních   minerálních   vod,    informovat   též   Ministerstvo
zdravotnictví.  Řízení  prací  při  zneškodňování havárií přísluší
vodoprávnímu úřadu.

     (4)  Dojde-li  k  havárii  mimořádného  rozsahu,  která  může
závažným způsobem  ohrozit životy nebo  zdraví lidí nebo  způsobit
značné škody na majetku, platí při zabraňování škodlivým následkům
havárie přiměřeně ustanovení o ochraně před povodněmi.

     (5)  Původce havárie  je  povinen  na výzvu  orgánů uvedených
v odstavci  3  při  provádění  opatření  při  odstraňování  příčin
a následků havárie s těmito orgány spolupracovat.

     (6)  Osoby, které  se zúčastnily  zneškodňování havárie, jsou
povinny  poskytnout  České  inspekci  životního prostředí potřebné
údaje, pokud si jejich poskytnutí vyžádá, a Hasičskému záchrannému
sboru České republiky.

     (7) Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou způsob
a rozsah  hlášení  havárií,  jejich  zneškodňování  a odstraňování
jejich škodlivých následků. 

                              § 42

                       Opatření k nápravě

     (1) K  odstranění následků nedovoleného  vypouštění odpadních
vod,  nedovoleného  nakládání  se  závadnými  látkami nebo havárií
(dále  jen  "závadný  stav")  uloží  vodoprávní  úřad  nebo  Česká
inspekce životního prostředí tomu, kdo porušil povinnost k ochraně
povrchových  nebo podzemních  vod (dále  jen "původce"), povinnost
provést  opatření k  nápravě závadného  stavu (dále  jen "opatření
k nápravě"), popřípadě též opatření  k zajištění náhradního odběru
vod, pokud to vyžaduje povaha  věci. Náklady na provedení opatření
k nápravě nese  ten, jemuž bylo opatření  k nápravě uloženo. Pokud
ten,  komu  byla  uložena  opatření,  je  neplní a hrozí nebezpečí
z prodlení,  zabezpečí  opatření  k  nápravě  vodoprávní úřad nebo
Česká inspekce životního prostředí  na náklady původce. Za původce
závadného stavu se považuje ten,  kdo závadný stav způsobil. Pokud
k havárii  došlo v  důsledku zásahu  Hasičského záchranného  sboru
České republiky  nebo jednotek požární  ochrany, nepovažují se  za
původce havárie, jestliže k zásahu použili přiměřených prostředků.

     (2) Vodoprávní  úřad nebo Česká  inspekce životního prostředí
uloží  podle   potřeby  opatření  k   nápravě  nabyvateli  majetku
získaného  způsobem uvedeným  ve zvláštním  zákoně,22) který  není
původcem závadného  stavu, ale k jehož  majetku takto získanému je
závadný  stav vázán.  Takto postupuje  vodoprávní úřad  nebo Česká
inspekce  životního  prostředí  v  případě,  že  nabyvatel  tohoto
majetku  jej získal  s vědomím  ekologické zátěže  a byla-li s ním
o tom uzavřena  zvláštní smlouva nebo byla-li  mu poskytnuta sleva
z kupní ceny z důvodu závadného  stavu, jenž je předmětem opatření
k nápravě.  Tímto způsobem  postupuje vodoprávní  úřad nebo  Česká
inspekce  životního  prostředí  i  v  případě,  existuje-li  dosud
původce závadného stavu.

     (3)  Povinnosti  plynoucí  z  opatření  k  nápravě  uloženého
původci závadného  stavu podle odstavce 1  nebo nabyvateli majetku
podle odstavce 2 přecházejí na jejich právní nástupce.

     (4) Nelze-li  opatření k nápravě  uložit podle odstavců  1 až
3 a  hrozí-li závažné  ohrožení nebo  znečištění povrchových  nebo
podzemních  vod, zabezpečí  nezbytná opatření  k nápravě příslušný
vodoprávní úřad z vlastního podnětu  nebo z podnětu České inspekce
životního prostředí. Může k tomuto účelu uložit provedení opatření
k nápravě  právnické osobě  nebo fyzické  osobě podnikající  podle
zvláštních  právních předpisů,23)  která je  k provedení  opatření
k nápravě  odborně   a  technicky  způsobilá.   Účastníkem  řízení
o uložení  opatření  je  jen  tato  osoba;  odvolání  proti tomuto
rozhodnutí nemá  odkladný účinek. K tomuto  účelu zřizuje ústřední
vodoprávní  úřad  v  rámci  svého  rozpočtu  zvláštní  účet  ročně
doplňovaný do výše 50 000 000 Kč.

     (5)  Vlastníci  majetku,  na  němž  závadný  stav  vázne nebo
jejichž  majetku je  nutno použít  při odstranění  závadného stavu
a kteří nejsou  těmi, jimž bylo  opatření k nápravě  uloženo, jsou
povinni  strpět  provedení  opatření   k  nápravě  uloženého  nebo
nařízeného vodoprávním úřadem. Za  tím účelem jsou povinni umožnit
vstup, popřípadě  vjezd na své  pozemky a stavby  a strpět omezení
obvyklého užívání svých pozemků a staveb.

     (6)  Pro   vstup,  popřípadě  vjezd  do   staveb  a  zařízení
ozbrojených   sil  České   republiky,  Policie   České  republiky,
Bezpečnostní informační  služby a Vězeňské  služby České republiky
platí zvláštní právní předpisy.24)

     (7) Jestliže  se uložená opatření  k nápravě dotýkají  cizích
pozemků  nebo staveb,  je třeba  co nejvíce  šetřit práv vlastníků
dotčených  pozemků a  staveb; vstup,  popřípadě vjezd  a zamýšlená
omezení obvyklého užívání pozemků nebo  staveb je třeba jim předem
oznámit,  nehrozí-li nebezpečí  z prodlení.  Po dokončení opatření
k nápravě jsou  ti, jimž byla opatření  k nápravě uložena, povinni
na  své náklady  uvést pozemky  nebo stavby  do předchozího stavu,
pokud  se s  jejich  vlastníky  nedohodli jinak;  jsou-li opatření
k nápravě prováděna na základě rozhodnutí vodoprávního úřadu podle
odstavce 4, hradí  tyto náklady příslušná obec, a  to z prostředků
státu.

     (8)   Náhradu  za   majetkovou  újmu   nebo  omezení  vzniklá
vlastníkům při  provádění opatření k  nápravě na jejich  pozemcích
nebo stavbách  hradí ten, jemuž  bylo opatření k  nápravě uloženo.
V případě  uvedeném  v  odstavci  4  hradí  tuto náhradu příslušný
vodoprávní úřad. Právo na náhradu musí být uplatněno u toho, jemuž
bylo opatření  k nápravě uloženo, nebo  u příslušného vodoprávního
úřadu do 6 měsíců od  jeho vzniku, jinak zaniká. Tímto ustanovením
není dotčeno právo na náhradu škody.
------------------------------------------------------------------
22) Zákon č.  92/1991 Sb., o  podmínkách převodu majetku  státu na
    jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.
23) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
    zákon), ve znění pozdějších předpisů.
24) Například zákon  č. 222/1999 Sb.,  o zajišťování obrany  České
    republiky. 

                            HLAVA VI
                           VODNÍ TOKY

                              § 43

                           Vodní toky

     (1) Vodní  toky jsou povrchové  vody tekoucí vlastním  spádem
v korytě  trvale nebo  po převažující  část roku,  a to včetně vod
v nich  uměle vzdutých.  Jejich součástí  jsou i  vody ve  slepých
ramenech a v úsecích  přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod
zemským povrchem nebo zakrytými úseky.

     (2)  V pochybnostech  o tom,  zda jde  o vodní tok, rozhoduje
vodoprávní úřad. Může též rozhodnout,  že vodním tokem jsou i jiné
povrchové vody než uvedené v odstavci 1.

     (3)  Ustanovení  zvláštního  zákona25)  týkající  se  hrazení
bystřin nejsou dotčena.
------------------------------------------------------------------
25) § 35 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 

                              § 44

                       Koryta vodních toků

     (1)  Protéká-li  vodní  tok  po  pozemku,  který  je evidován
v katastru nemovitostí jako vodní  plocha, je korytem vodního toku
tento  pozemek.  Protéká-li  vodní  tok  po  pozemku,  který  není
evidován  v katastru  nemovitostí  jako  vodní plocha,  je korytem
vodního  toku část  pozemku zahrnující  dno a  břehy koryta  až po
břehovou  čáru  určenou  hladinou   vody,  která  zpravidla  stačí
protékat tímto korytem, aniž se vylévá do přilehlého území.

     (2) V  pochybnostech o hranici  koryta vodního toku  rozhodne
místně příslušný vodoprávní úřad. 

                              § 45

                    Změny koryta vodního toku

     (1) Opustí-li vodní tok vlivem přírodních sil při povodni své
přirozené  koryto a  vznikne-li tím  koryto nové,  mohou vlastníci
pozemků,  správce  vodního  toku,  jakož  i  oprávnění k nakládání
s vodami, kteří  jsou dotčeni novým stavem,  žádat jednotlivě nebo
společně  vodoprávní  úřad  o  povolení  vrátit  vodní tok na svůj
náklad  do původního  koryta.  Stát  může žadatelům,  kteří obdrží
povolení,  na  obnovu  koryta  vodního  toku  po  povodni  přispět
(§ 102).

     (2)  Neobnoví-li  se  původní   stav,  stát  vykoupí  pozemek
původního  nebo  nového  koryta  vodního  toku,  jestliže mu tento
pozemek  vlastník  dotčeného  pozemku  nabídne.  Toto  neplatí pro
dotčené pozemky ve vlastnictví obcí.

     (3) Neobnoví-li se původní stav  z důvodu, že vodoprávní úřad
obnovu ve  veřejném zájmu nepovolí, platí  pro vlastníky dotčených
pozemků možnost odškodnění podle  odstavce 2 a ostatním oprávněným
k nakládání s vodami, dotčeným tímto rozhodnutím, náleží přiměřená
náhrada.

     (4) Právo  na obnovu a  odškodnění zaniká po  třech letech od
roku, v němž došlo ke změně. 

                              § 46

               Ochrana vodních toků a jejich koryt

     (1)  Je zakázáno  měnit směr,  podélný sklon  a příčný profil
koryta vodního toku, poškozovat břehy,  těžit z koryt vodních toků
zeminu,  písek nebo  nerosty a  ukládat do  vodních toků předměty,
kterými by  mohlo dojít k  ohrožení plynulosti odtoku  vod, zdraví
nebo  bezpečnosti, jakož  i  ukládat  takové předměty  na místech,
z nichž by mohly být splaveny do vod.

     (2) Ustanovení předchozího odstavce se nevztahuje na případy,
kdy  se  činnosti  v  něm  uvedené  provádějí  v  souladu  s tímto
zákonem. 

                              § 47

                       Správa vodních toků

     (1) Vodní  toky jsou předmětem  správy. Člení se  na významné
vodní  toky a  drobné vodní  toky. Seznam  významných vodních toků
stanoví  Ministerstvo  zemědělství  ve  spolupráci s Ministerstvem
životního prostředí vyhláškou.

     (2) Správou vodních toků se rozumí povinnost
a) sledovat   stav  koryt   vodních  toků   a  pobřežních  pozemků
   z hlediska funkcí vodního toku,
b) pečovat o koryta vodních  toků, zejména udržovat koryta vodních
   toků  ve stavu,  který zabezpečuje  při odvádění  vody z  území
   dostatečnou průtočnost  a hloubku vody  a přitom se  co nejvíce
   blíží   přírodním  podmínkám,   udržovat  břehové   porosty  na
   pozemcích  koryt  vodních  toků  nebo  na pozemcích sousedících
   s korytem  vodního toku  tak, aby  se nestaly  překážkou odtoku
   vody  při povodňových  situacích, popřípadě  břehové porosty na
   pozemcích  koryt  vodních  toků  nebo  na pozemcích sousedících
   s korytem  vodního toku  vysazovat s  přihlédnutím k  tomu, aby
   jejich   druhová  skladba   co  nejvíce   odpovídala  původnímu
   přírodnímu  stavu,  pokud  takové  povinnosti  nemají vlastníci
   pozemků s koryty vodních toků,
c) provozovat  a udržovat  v řádném  stavu vodní  díla v  korytech
   vodních  toků nezbytná  k zabezpečení  funkcí vodního  toku,26)
   popřípadě vodnímu toku převážně sloužící, která správci vodních
   toků vlastní, případně je užívají z jiného právního důvodu,
d) připravovat  a  zajišťovat  úpravy  koryt  vodních  toků, pokud
   slouží k zajištění funkcí vodního toku,
e) vytvářet  podmínky  umožňující  oprávněná  nakládání  s  vodami
   související s vodním tokem; při mimořádných situacích na vodním
   toku jen pokud to umožňují hydrologické podmínky a stav vodního
   toku,
f) oznamovat příslušnému vodoprávnímu  úřadu závažné závady, které
   zjistí ve vodním toku a  jeho korytě, způsobené přírodními nebo
   jinými vlivy; současně navrhovat  opatření k nápravě, obnovovat
   přirozená  koryta vodních  toků, zejména  ve zvlášť  chráněných
   územích27) a v územních systémech ekologické stability,28)
g) spolupracovat při zneškodňování havárií na vodních tocích.

     (3)   Ministerstvo  zemědělství   stanoví  vyhláškou   způsob
provádění činností uvedených v odstavci 2.

     (4)  Správa významných  vodních toků  vedle povinností správy
vodních toků podle odstavce 2 zahrnuje tyto další povinnosti:
a) provozovat a  udržovat v řádném stavu  vodní díla na významných
   vodních  tocích zajišťující  oprávněná nakládání  s povrchovými
   vodami, která správci významných vodních toků vlastní, případně
   je užívají z jiného právního důvodu,
b) udržovat splavnost využívaných dopravně významných vodních cest
   a označovat a vytyčovat plavební dráhu na vodních cestách,7)
c) udržovat  v řádném  stavu a   provozovat i  cizí vodní  díla na
   vodních tocích, pokud tak rozhodne  vodoprávní úřad (§ 59 odst.
   3),
d) řídit  a   ovlivňovat  podle  komplexního   manipulačního  řádu
   hospodaření s vodami v soustavě vodních nádrží,
e) podávat  podněty   ke  zpracování,  úpravám   a  ke  koordinaci
   manipulačních řádů vodních děl jiných vlastníků,
f) spolupracovat při  zneškodňování havárií v  povodí, pokud mohou
   ohrozit jakost vody ve významných vodních tocích,
g) předložit Ministerstvu  zemědělství na jeho  výzvu ke schválení
   návrh   komplexního   manipulačního   řádu,   který  koordinuje
   manipulační  řády jednotlivých  vodních děl  tvořících soustavu
   vodních nádrží,  a navrhovat vodoprávním  úřadům změny povolení
   k nakládání s vodami, pokud  jsou schváleným manipulačním řádem
   dotčena;   vodoprávní  úřad   je  povinen   o  takovém   návrhu
   rozhodnout,
h) spolupracovat se správci drobných vodních toků při řešení úkolů
   týkajících se vodních toků v celé oblasti povodí.
------------------------------------------------------------------
 7) Zákon č. 114/1995 Sb., o  vnitrozemské plavbě, ve znění zákona
    č. 358/1999 Sb.
26) Například § 3 a 4 zákona  č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších
    předpisů.
27) § 14 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
28) § 4 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 

                              § 48

                      Správci vodních toků

     (1) Správu významných vodních  toků zajišťují právnické osoby
zřízené podle zvláštního zákona17) (dále jen "správci povodí").

     (2)  Správu drobných  vodních toků  jsou oprávněny  vykonávat
obce,  jejichž územím  drobné vodní  toky protékají,  nebo fyzické
osoby  nebo právnické  osoby, jimž  drobné vodní  toky slouží nebo
s jejichž  činností souvisejí,  určené Ministerstvem  zemědělství.
O určení  správce  drobného  vodního  toku  rozhoduje Ministerstvo
zemědělství na základě žádosti.

     (3) Na  území vojenských újezdů29)  zajišťuje správu drobných
vodních  toků  Ministerstvo  obrany.   Na  území  národních  parků
zajišťují správu drobných vodních toků Správy národních parků.30)

     (4) Na drobných vodních tocích, ke kterým nebyl určen správce
drobného vodního  toku podle odstavce 2,  vykonává správu drobných
vodních  toků stát  svými organizačními  složkami, které  k tomuto
účelu Ministerstvo zemědělství zřídí.

     (5)  Obsah  žádosti  podle  odstavce  2  a  její  náležitosti
nezbytné k rozhodnutí stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.

     (6)  Na určení  správce drobného  vodního toku  se nevztahuje
správní řád.

     (7)  Správce  povodí  vykonává  dohled  nad  správou drobných
vodních   toků.  Pokud   správce  drobného   vodního  toku  neplní
povinnosti  podle  tohoto  zákona,  Ministerstvo zemědělství zruší
jeho určení jako správce drobného vodního toku.
------------------------------------------------------------------
29) Zákon č. 222/1999 Sb.
30) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 

                              § 49

                Oprávnění při správě vodních toků

     (1) Správci vodních toků jsou oprávněni
a) při  výkonu  svých  práv  a  povinností  vstupovat  v nezbytném
   rozsahu  na cizí  pozemky a   stavby, pokud  k tomu  není třeba
   povolení podle zvláštních právních předpisů,
b) z důvodu péče o koryta vodního toku a v součinnosti s vlastníky
   pozemků  odstraňovat  nebo  nově  vysazovat  stromy  a  keře na
   pozemcích při něm,
c) požadovat předložení povolení  nebo souhlasu vodoprávního úřadu
   týkajícího  se   vodního  toku  a  zjišťovat,   zda  jsou  tato
   rozhodnutí dodržována,
d) dávat pokyny  pro manipulaci s  vodními díly jejich  uživatelům
   v rámci komplexního manipulačního  řádu soustavy vodních nádrží
   na vodním toku, pokud to vyžaduje mimořádná situace.
Výkonem  uvedených   oprávnění  nejsou  dotčeny   zvláštní  právní
předpisy týkající se ochrany přírody a krajiny.31)

     (2)  Správci vodních  toků  mohou  při výkonu  správy vodního
toku,  pokud  je  to  nezbytně  nutné  a  po předchozím projednání
s vlastníky pozemků  užívat pozemků sousedících  s korytem vodního
toku, a to
a) u vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými,
   nejvýše v šířce do 10 m od břehové čáry,
b) u ostatních významných vodních toků  jiných než pod písmenem a)
   nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry,
c) u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry.

     (3)  Vodoprávní úřad  může pro  nezbytně nutné  potřeby a  na
nezbytně nutnou dobu stanovit k  užívání i větší šířku pozemků při
vodním toku, než je uvedeno v odstavci 2.

     (4)  Způsobí-li  správce  vodního  toku  při výkonu oprávnění
podle odstavce 1  nebo 2 škodu, je povinen  ji nahradit. O náhradě
škody platí obecné předpisy.
------------------------------------------------------------------
31) Například   zákon  č.   114/1992  Sb.,   ve  znění  pozdějších
    předpisů. 

                              § 50

             Povinnosti vlastníků pozemků, na nichž
                se nacházejí koryta vodních toků

     Vlastníci pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků,
jsou povinni
a) strpět  na  svém  pozemku   břehové  porosty,  jakož  i  obecné
   nakládání s vodami ve vodním toku,
b) udržovat   břehy  koryta   vodního  toku   ve  stavu  potřebném
   k zajištění   neškodného  odtoku   vody,  odstraňovat  překážky
   a cizorodé předměty  ve vodním toku,  s výjimkou nánosů,  pokud
   tyto   činnosti  neznamenají   vynaložení  zvláštních  nákladů,
   zvláštní odbornou způsobilost nebo použití speciální techniky,
c) strpět  na svém  pozemku vodní  díla umístěná  v korytě vodního
   toku, vybudovaná před účinností tohoto zákona,
d) ohlašovat správci  vodního toku zjevné závady  v korytě vodního
   toku,
e) strpět  na  svém  pozemku  bez  náhrady  umístění  zařízení  ke
   sledování  stavu povrchových  a podzemních  vod a  ekologických
   funkcí vodního toku, například plavebních znaků apod.,
f) umožnit vodoprávnímu úřadu, České inspekci životního prostředí,
   jakož i správci vodního toku výkon jejich oprávnění,
g) strpět po nich průchod osob  podél vodních toků; výjimku z této
   povinnosti   může   povolit   vodoprávní   úřad  po  projednání
   s příslušným  správcem vodního  toku; to  neplatí na  pozemcích
   v současně zastavěném území obce a na oplocených pozemcích. 

                              § 51

            Povinnosti vlastníků pozemků sousedících
                      s koryty vodních toků

     (1) Vlastníci pozemků sousedících  s koryty vodních toků jsou
povinni
a) umožnit správci vodního toku výkon jeho oprávnění,
b) strpět  na  svém  pozemku  bez  náhrady  umístění  zařízení  ke
   sledování  stavu povrchových  a podzemních  vod a  ekologických
   funkcí vodního toku, umístění plavebních znaků apod.,
c) strpět, po předchozím projednání s  nimi, po nich průchod osob;
   to neplatí na  pozemcích v současně zastavěném území  obce a na
   oplocených pozemcích.

     (2)  Vodoprávní  úřad  může  vlastníkům  pozemků  sousedících
s koryty vodních  toků zakázat kácet  stromy a keře  zabezpečující
stabilitu koryta vodního toku.

     (3)  Pokud  výkonem   těchto  oprávnění  vznikne  vlastníkovi
pozemku škoda, má nárok na její úhradu. 

                              § 52

        Povinnosti vlastníků staveb a zařízení v korytech
              vodních toků nebo sousedících s nimi

     (1) Vlastníci staveb a zařízení  v korytech vodních toků jsou
povinni  odstraňovat  předměty  zachycené   či  ulpělé  na  těchto
stavbách  a   zařízeních  a  nakládat  s   nimi  podle  zvláštního
zákona.32)

     (2)  Vlastníci  staveb,  které   nejsou  vodními  díly,  nebo
zařízení  v korytech  vodních toků,  popřípadě sousedících  s nimi
jsou povinni ve veřejném zájmu  dbát o jejich statickou bezpečnost
a celkovou údržbu, aby neohrožovaly plynulý odtok povrchových vod,
a zabezpečit  je proti  škodám  působeným  vodou a  odchodem ledu.
Pokud k  narušení plynulého odtoku vod  dojde v důsledku zanedbání
péče o tyto stavby nebo zařízení, jsou jejich vlastníci povinni na
své  náklady provést  nápravu a  plynulý odtok  vody plně obnovit;
jinak  je vodoprávní  úřad  oprávněn  zajistit nápravu  na náklady
vlastníka; odpovědnost za škodu způsobenou zanedbáním povinné péče
o stavbu nebo zařízení v korytě vodního toku nebo s ním sousedícím
tím není dotčena.
------------------------------------------------------------------
32) Zákon č. 185/2001 Sb., o  odpadech a o změně některých dalších
    zákonů. 

                              § 53

          Pochybnosti o rozsahu povinností a oprávnění

     V pochybnostech  o rozsahu povinností  nebo oprávnění správců
povodí a  správců vodních toků  rozhodne Ministerstvo zemědělství.
To  rozhodne  i  v  pochybnostech  o  rozsahu povinností vlastníků
pozemků  koryta   vodního  toku,  vlastníků   pozemků  sousedících
s koryty  vodních  toků  a  vlastníků  staveb  a zařízení v korytu
vodního toku nebo sousedících  s ním. Vznikne-li taková pochybnost
ve  vodoprávním   řízení,  jehož  je   účastníkem  ten,  o   jehož
povinnostech nebo právech  pochybnost vznikla, rozhodne vodoprávní
úřad, který takové řízení vede. 

                            HLAVA VII
                          SPRÁVA POVODÍ

                              § 54

     (1) Správou  povodí se rozumí správa  významných vodních toků
(§ 47   odst.  4),   některé  činnosti   spojené  se   zjišťováním
a hodnocením  stavu povrchových  a podzemních  vod v  dané oblasti
povodí (§ 21)  a další činnosti,  které vykonávají správci  povodí
podle tohoto zákona.

     (2) Správu povodí vykonávají správci povodí.

     (3) Správci povodí poskytují  pro činnost vodoprávních úřadů,
na  jejich žádost,  technické, ekonomické  a jiné  údaje, pokud je
mají k dispozici.

     (4)  Správci povodí  v rámci  své činnosti  podávají podněty,
návrhy a  vyjádření vodoprávním úřadům  zejména ve věcech  ochrany
vodních  poměrů,  ochrany   vod,  hospodárného  využívání  vodních
zdrojů, minimálních zůstatkových průtoků vodních toků, minimálních
hladin podzemních vod a při přechodném nedostatku vody.

     (5) Správci  povodí spolupracují se  správci drobných vodních
toků a  pověřenými odbornými subjekty při  řešení úkolů týkajících
se celé oblasti povodí. 

                           HLAVA VIII
                           VODNÍ DÍLA

                              § 55

                           Vodní díla

     (1)  Vodní  díla  jsou  stavby,  které  slouží  ke  vzdouvání
a zadržování   vod,   umělému    usměrňování   odtokového   režimu
povrchových vod,  k ochraně a  užívání vod, k  nakládání s vodami,
ochraně před  škodlivými účinky vod, k  úpravě vodních poměrů nebo
k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména
a) přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,
b) stavby,  jimiž se  upravují, mění  nebo zřizují  koryta vodních
   toků,
c) stavby vodovodních  řadů a vodárenských  objektů včetně úpraven
   vody,  kanalizačních   stok  a  kanalizačních   objektů  včetně
   čistíren odpadních vod, jakož i  stavby k čištění odpadních vod
   před jejich vypouštěním do kanalizací,
d) stavby na ochranu před povodněmi,
e) stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování
   pozemků,
f) stavby, které se k plavebním  účelům zřizují v korytech vodních
   toků nebo na jejich březích,
g) stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu,
h) stavby odkališť,
i) stavby sloužící k pozorování  stavu povrchových nebo podzemních
   vod,
j) studny,
k) stavby  k  hrazení  bystřin  a  strží,  pokud zvláštní zákon25)
   nestanoví jinak,
l) jiné stavby  potřebné k nakládání  s vodami povolovanému  podle
   § 8.

     (2)  Za   vodní  díla  se  podle   tohoto  zákona  nepovažují
jednoduchá  zařízení  mimo  koryta  vodních  toků  na jednotlivých
pozemcích  a stavbách  k zachycení  vody a  k ochraně jednotlivých
pozemků  a   staveb  proti  škodlivým   účinkům  povrchových  nebo
podzemních vod,  jakož i jednoduchá  zařízení mimo koryta  vodních
toků k  akumulaci odpadních vod (žumpy)  a vodovodní a kanalizační
přípojky,  pokud zvláštní  právní předpisy  nestanoví jinak.33) Za
vodní  díla  se  také  nepovažují  průzkumné  hydrogeologické vrty
a další zařízení realizovaná v rámci geologických prací.20)

     (3)  V pochybnostech  o tom,  zda jde  o vodní dílo, rozhodne
místně příslušný vodoprávní úřad.
------------------------------------------------------------------
20) Zákon č. 62/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
25) § 35 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
33) Například  vyhláška č.  144/1978 Sb.,  o veřejných  vodovodech
    a veřejných kanalizacích, ve znění vyhlášky č. 185/1988 Sb. 

                              § 56

          Stavby k vodohospodářským melioracím pozemků

     (1) Za  stavby k vodohospodářským  melioracím pozemků se  pro
účely tohoto zákona považují stavby
a) k závlaze a odvodnění pozemků,
b) k ochraně pozemků před erozní činností vody.

     (2)  Stavby k  odvodnění  zemědělských  pozemků se  pro účely
tohoto  zákona člení  na  hlavní  odvodňovací zařízení  a podrobná
odvodňovací zařízení, přičemž  podrobným odvodňovacím zařízením se
rozumí  pro podzemní  odvodnění  sběrné  a svodné  drény, drenážní
šachty a výusti, pro povrchové  odvodnění sběrné příkopy a objekty
na nich.

     (3)  Podrobné vymezení  staveb k  vodohospodářským melioracím
pozemků  a  jejich  částí  a  způsob  a  rozsah  péče o ně stanoví
Ministerstvo zemědělství vyhláškou.

     (4)   Vlastník  pozemku,   na  kterém   je  umístěna   stavba
k vodohospodářským  melioracím  pozemků   nebo  její  část,  která
souvisí s více pozemky nebo byla zřízena ve veřejném zájmu a která
byla vybudována před účinností tohoto zákona, je povinen
a) strpět stavbu  k vodohospodářským melioracím  pozemků nebo její
   část na svém pozemku,
b) užívat  pozemek  tak,  aby  neovlivnil  negativně funkci stavby
   k vodohospodářským melioracím pozemků nebo jejich části,
c) ohlašovat  vlastníkovi  stavby  k  vodohospodářským  melioracím
   pozemků,  případně vodoprávnímu  úřadu zjevné  závady ve funkci
   stavby nebo její části,
d) strpět,  aby se  jeho pozemku  užilo v  nezbytné míře  k údržbě
   stavby k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její části.

     (5)  Vodoprávní úřad  je oprávněn  v pochybnostech rozhodnout
o rozsahu  povinnosti  vlastníka  pozemků,  na  kterých  je stavba
k vodohospodářským melioracím  nebo její část  umístěna, vlastníků
pozemků  sousedících  s  pozemkem,  na  kterém  je umístěna stavba
k vodohospodářským  melioracím pozemků  nebo její  část, popřípadě
o povinnosti správce navazujícího vodního  toku k zajištění funkce
stavby k vodohospodářským melioracím pozemků.

     (6)  Hospodaření  se  stavbami  k vodohospodářským melioracím
pozemků,  které   jsou  v  majetku  státu,   vykonává  stát  svými
organizačními   složkami,  které   k  tomuto   účelu  Ministerstvo
zemědělství  zřídí,  pokud  se  Ministerstvo zemědělství nedohodne
o hospodaření s  těmito stavbami s právnickými  osobami, jimž tyto
stavby slouží nebo s jejichž činností souvisejí. 

                              § 57

               Užívání vodních děl jinými osobami

     Pokud má bezprostřední prospěch z vodního díla jiný oprávněný
(§ 8) než  vlastník tohoto vodního díla, je  povinen podílet se na
úhradě  nákladů na  údržbu  tohoto  vodního díla.  Nedojde-li mezi
vlastníkem  vodního díla  a oprávněným  k dohodě  o výši a způsobu
úhrady nákladů,  rozhodne soud. To neplatí  v případě, že vlastník
vodního  díla   je  správcem  vodního   toku  a  osoba   oprávněná
k nakládání  s vodami  podle §  8 v  tomto vodním  díle je povinna
platit platbu k  úhradě správy vodních toků a  správy povodí podle
§ 101 a v  případě, že osoba oprávněná k  nakládání s vodami podle
§ 8 užívá  vodu pouze za  účelem využití energetického  potenciálu
k výrobě elektřiny ve výrobnách do výkonu 5 MW. 

                              § 58

                       Ochrana vodních děl

     (1) Je zakázáno poškozovat vodní díla a jejich funkce.

     (2) Zejména je zakázáno
a) na  ochranných  hrázích  vysazovat   dřeviny,  jezdit  po  nich
   vozidly,  pokud se  nejedná o  údržbu, s  výjimkou míst  k tomu
   určených,
b) poškozovat  vodočty,  vodoměry,  cejchy,  vodní  značky, značky
   velkých vod a jiná zařízení sloužící k plnění úkolů stanovených
   tímto zákonem.

     (3)  Vodoprávní úřad  může  na  návrh vlastníka  vodního díla
v zájmu  jeho ochrany  rozhodnutím stanovit  ochranná pásma  podél
něho  a zakázat  nebo omezit   na nich  podle povahy  vodního díla
umísťování a  provádění některých staveb  nebo činností. Vlastníci
pozemků a  staveb v ochranném pásmu  mají vůči vlastníkovi vodního
díla nárok  na náhradu majetkové újmy,  která jim uvedeným zákazem
nebo omezením vznikne. Nedojde-li mezi vlastníkem pozemků a staveb
v ochranném  pásmu  a  vlastníkem  vodního  díla  k  dohodě o výši
náhrady, rozhodne o její výši soud. 

                              § 59

                Povinnosti vlastníků vodních děl

     (1) Vlastník vodního díla je povinen
a) dodržovat  podmínky a  povinnosti, za  kterých bylo  vodní dílo
   povoleno,  zejména  schválený  manipulační,  popřípadě provozní
   řád, a předkládat vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na jeho
   úpravu tak, aby byla v  souladu s komplexním manipulačním řádem
   soustavy vodních nádrží; náležitosti manipulačních a provozních
   řádů stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou,
b) udržovat  vodní  dílo  v  řádném  stavu  tak,  aby  nedocházelo
   k ohrožování  bezpečnosti  osob,  majetku  a  jiných chráněných
   zájmů,
c) provádět na vlastní náklad u vodního díla technickobezpečnostní
   dohled, pokud tomuto dohledu vodní dílo podléhá,
d) provádět  na svůj  náklad  opatření,  která mu  vodoprávní úřad
   uloží k odstranění závad zjištěných na vodním díle, zejména při
   vodoprávním dozoru,
e) dbát pokynů správce vodního  toku v případě mimořádných situací
   na dotčeném vodním toku,
f) odstraňovat  předměty a  hmoty zachycené  či ulpělé  na vodních
   dílech a nakládat s nimi podle zvláštního zákona,32)
g) osadit  na  vodním  díle   cejch,  vodní  značku  nebo  vodočet
   a zajistit   zvláštní   úpravu   přelivu   nebo  výpusti  podle
   rozhodnutí vodoprávního úřadu,
h) osadit na vodním díle plavební znaky,
i) u vodního  díla sloužícího  ke  vzdouvání  vody ve  vodním toku
   udržovat na vlastní náklad v řádném stavu dno a břehy v oblasti
   vzdutí  a  starat  se  v  něm  o  plynulý  průtok vody, zejména
   odstraňovat  nánosy  a  překážky,  a  je-li  to technicky možné
   a ekonomicky  únosné,  vytvářet  podmínky  pro  migraci vodních
   živočichů, nejde-li o stavby,
j) odstraňovat náletové dřeviny z  hrází sloužících k ochraně před
   povodněmi,  ke vzdouvání  vody nebo  k akumulaci  vody; na tyto
   povinnosti se nevztahuje zvláštní  zákon30) s výjimkou případů,
   kdy  se  jedná  o  památné  stromy  nebo zvláště chráněné druhy
   rostlin. Před jejich odstraněním, není-li nebezpečí z prodlení,
   je  vlastník vodního  díla  povinen  oznámit svůj  záměr orgánu
   ochrany přírody.

     (2)  Vodoprávní úřad  může svým  rozhodnutím uložit povinnost
zpracovat  a  předložit  mu  ke  schválení  manipulační,  případně
provozní řád vodního díla.

     (3)  Vyžaduje-li  to  veřejný  zájem  a  jestliže ten, kdo je
k tomu  povinen,  tyto  povinnosti  řádně  neplní  a  nezjednal-li
nápravu ve  stanovené lhůtě, vodoprávní  úřad může rozhodnout,  že
jiná  osoba přejímá  na dobu  nezbytné potřeby  provoz nebo údržbu
vodních  děl.  Tento  provoz  a  údržbu  obstarává určená osoba na
náklady  toho,  kdo  byl  povinen  tyto  povinnosti plnit; není-li
taková osoba, nese tyto náklady stát.

     (4) Na odstraňování překážek pro migraci vodních živočichů ve
vodním toku  způsobených vodními díly  vybudovanými před účinností
tohoto zákona se podílí stát.
------------------------------------------------------------------
30) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
32) Zákon č. 185/2001 Sb., o  odpadech a o změně některých dalších
    zákonů. 

                              § 60

                        Vstup na pozemky

     (1) Vlastníci pozemků sousedících s vodním dílem jsou povinni
po  předchozím  projednání  s   nimi  umožnit  za  účelem  provozu
a provádění údržby  vodních děl v  nezbytném rozsahu vstup  na své
pozemky těm,  kteří zajišťují provoz nebo  provádějí údržbu těchto
vodních děl.

     (2)  Pokud  vstupem  na  pozemky  vznikne vlastníkovi pozemku
škoda, má nárok na její úhradu. 

                              § 61

          Technickobezpečnostní dohled nad vodními díly

     (1)  Technickobezpečnostním dohledem  nad vodními  díly (dále
jen   "technickobezpečnostní   dohled")   se   rozumí   zjišťování
technického stavu vodního díla  ke vzdouvání nebo zadržování vody,
a to z  hlediska bezpečnosti a  stability a možných  příčin jejich
poruch. Provádí se zejména pozorováním a prohlídkami vodního díla,
měřením   jejích   deformací,   sledováním   průsaku   vod,  jakož
i hodnocením výsledků všech pozorování a měření ve vztahu k předem
určeným     mezním    nebo     kritickým    hodnotám.     Součástí
technickobezpečnostního dohledu  je i vypracování  návrhů opatření
k odstranění zjištěných nedostatků.

     (2) Z hlediska technickobezpečnostního  dohledu se vodní díla
rozdělují do  I. až IV.  kategorie podle rizika  ohrožení lidských
životů,  možných  škod  na  majetku  v  přilehlém  území  a  ztrát
z omezení funkcí a užitků ve veřejném zájmu.

     (3)       Vymezení       vodních       děl      podléhajících
technickobezpečnostnímu dohledu, stanovení kritérií pro jednotlivé
kategorie    vodních    děl,    rozsah    a    četnost   provádění
technickobezpečnostního  dohledu u  jednotlivých kategorií vodních
děl   a  v   jednotlivých  etapách   jejich  přípravy,   výstavby,
rekonstrukce   nebo  provozu   stanoví  Ministerstvo   zemědělství
vyhláškou.

     (4) Ten,  kdo žádá o  povolení nového nebo  změnu dokončeného
vodního  díla  ke  vzdouvání  nebo  zadržování  vody,  je  povinen
k žádosti o povolení předložit posudek o potřebě, popřípadě návrhu
podmínek provádění technickobezpečnostního dohledu na tomto vodním
díle, který zpracovala osoba uvedená v odstavci 9.

     (5)     O    povinnosti     zajistit    na     vodním    díle
technickobezpečnostní    dohled,   o    jeho   rozsahu,   případně
o podmínkách jeho provádění a o zařazení vodního díla do kategorie
I. až IV., rozhodne vodoprávní úřad s přihlédnutím k posudku podle
předchozího odstavce zpravidla v rámci povolení stavby nebo jejích
změn.  Vydání tohoto  rozhodnutí si  může vyhradit  u vodních  děl
přesahujících  svým  dopadem  podle  odstavce  2 území příslušného
vodoprávního úřadu  krajský úřad, v případě  dopadu podle odstavce
2 přesahujícího území kraje Ministerstvo zemědělství.

     (6) Vodoprávní úřad může rozhodnout o změně kategorie vodního
díla, rozsahu technickobezpečnostního  dohledu, popřípadě podmínek
jeho zajišťování, pokud se významně  změní podmínky, za nichž bylo
předchozí rozhodnutí vydáno.

     (7) Vodoprávní úřad předává informace o zařazení vodního díla
do  I.  až  III.  kategorie  nebo  o  změně  zařazení do příslušné
kategorie Ministerstvu zemědělství.

     (8)  Souhrnnou evidenci  zařazení vodních  děl do  I. až III.
kategorie vede Ministerstvo zemědělství.

     (9)  Provádět  technickobezpečnostní   dohled  a  zpracovávat
posudky  pro   zařazení  vodních  děl  do   kategorie  z  hlediska
technickobezpečnostního dohledu mohou  jen odborně způsobilé osoby
pověřené k tomu Ministerstvem zemědělství.

     (10) Pověření k provádění technickobezpečnostního dohledu lze
udělit  pouze osobě,  která  má  odborné, personální  a materiální
vybavení   a   splňuje   předpoklady   pro   kvalifikovaný   výkon
technickobezpečnostního dohledu. 

                              § 62

            Povinnosti vlastníků a stavebníků vodních
             děl při technickobezpečnostním dohledu

     (1)  Technickobezpečnostní  dohled  je  povinen zajišťovat na
svůj  náklad  vlastník,  případně  stavebník  vodního  díla,  a to
v rozsahu  stanoveném  vyhláškou  Ministerstva  zemědělství  podle
§ 61  odst. 3.  Vodoprávní  úřad  může rozhodnutím  stanovit další
povinnosti k provádění tohoto dohledu.

     (2) U vodních děl zařazených do I. a II. kategorie je povinen
jejich      vlastník,       popřípadě      stavebník      zajistit
technickobezpečnostní  dohled   prostřednictvím  pověřené  odborně
způsobilé osoby a účastnit se  jeho provádění v rozsahu stanoveném
vyhláškou Ministerstva zemědělství.

     (3)   U    vodních   děl   III.   a    IV.   kategorie   může
technickobezpečnostní dohled provádět vlastník, případně stavebník
sám.

     (4)   Při   provádění   technickobezpečnostního   dohledu  je
vlastník, případně stavebník vodního díla  zařazeného do I. až IV.
kategorie povinen
a) určit fyzickou osobu odpovědnou za technickobezpečnostní dohled
   a oznámit  její  jméno,  příjmení,  adresu  bydliště, popřípadě
   pracoviště  a  číslo  telefonu  příslušnému vodoprávnímu úřadu;
   u vodního  díla  I.  a  II.  kategorie  jej  ohlásit i pověřené
   odborně způsobilé právnické osobě (§ 61 odst. 9), která na dané
   stavbě provádí technickobezpečnostní dohled,
b) přizvat  příslušný vodoprávní  úřad k  prohlídce vodního  díla,
   a to nejméně  u staveb I.  kategorie jedenkrát ročně,  u staveb
   II.  kategorie jedenkrát  za 2  roky, u  staveb III.  kategorie
   jedenkrát za  4 roky a u  staveb IV. kategorie jedenkrát  za 10
   let,
c) podávat  zprávy  o  výsledcích  technickobezpečnostního dohledu
   v termínech  podle   písmene  b)  nebo,   nastaly-li  mimořádné
   okolnosti dotýkající  se bezpečnosti vodního  díla, příslušnému
   vodoprávnímu úřadu; u staveb I. a II. kategorie zajistit jejich
   předložení prostřednictvím pověřené odborně způsobilé právnické
   osoby. 

                            HLAVA IX
                     OCHRANA PŘED POVODNĚMI

                              Díl 1
                     Ochrana před povodněmi

                              § 63

     (1)  Ochrana  před  povodněmi  jsou  opatření  k  předcházení
a zamezení  škod  při  povodních  na  životech  a  majetku občanů,
společnosti   a   na   životním   prostředí   prováděná  především
systematickou  prevencí,  zvyšováním  retenční  schopnosti  povodí
a ovlivňováním průběhu povodní.

     (2) Ochrana před povodněmi je zabezpečována podle povodňových
plánů a při vyhlášení krizové situace krizovými plány.34)

     (3)  K  zajištění  ochrany  před  povodněmi  je každý povinen
umožnit  vstup, případně  vjezd na  své pozemky,  popřípadě stavby
těm, kteří řídí, koordinují  a provádějí zabezpečovací a záchranné
práce, přispět na příkaz povodňových orgánů osobní a věcnou pomocí
k ochraně  životů  a  majetku  před  povodněmi  a řídit se příkazy
povodňových orgánů.

     (4) Pokud při této  činnosti vznikla vlastníkovi pozemku nebo
stavby škoda, má nárok na její náhradu.
------------------------------------------------------------------
34) Zákon č. 240/2000  Sb., o krizovém řízení a  o změně některých
    zákonů (krizový zákon). 

                              § 64

                             Povodně

     (1)  Povodněmi se  pro účely  tohoto zákona  rozumí přechodné
výrazné zvýšení hladiny vodních  toků nebo jiných povrchových vod,
při  kterém  voda  již  zaplavuje  území  mimo koryto vodního toku
a může způsobit škody.  Povodní je i stav, kdy  voda může způsobit
škody tím, že z určitého  území nemůže dočasně přirozeným způsobem
odtékat  nebo   její  odtok  je   nedostatečný,  případně  dochází
k zaplavení území při soustředěném  odtoku srážkových vod. Povodeň
může  být  způsobena  přírodními  jevy,  zejména  táním, dešťovými
srážkami nebo chodem ledů  (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy,
zejména poruchou vodního  díla, která může vést až  k jeho havárii
(protržení) nebo nouzovým řešením  kritické situace na vodním díle
(zvláštní povodeň).

     (2) Za nebezpečí povodně se považují situace zejména při
a) dosažení  stanoveného  limitu  vodního  stavu  nebo  průtoku ve
   vodním toku a jeho stoupající tendenci,
b) déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popřípadě prognóze
   nebezpečí  intenzivních  dešťových  srážek,  očekávaném  náhlém
   tání,  nebezpečném  chodu  ledů  nebo  při  vzniku nebezpečných
   ledových zácp a nápěchů, nebo
c) vzniku mimořádné  situace na vodním  díle, kdy hrozí  nebezpečí
   jeho poruchy. 

                              Díl 2

                              § 65

                       Povodňová opatření

     (1) Přípravná opatření a opatření při nebezpečí povodně jsou
a) stanovení záplavových území,
b) vymezení směrodatných limitů stupňů povodňové aktivity,
c) povodňové plány,
d) povodňové prohlídky,
e) příprava předpovědní a hlásné povodňové služby,
f) organizační a technická příprava,
g) vytváření hmotných povodňových rezerv,
h) vyklízení záplavových území,
i) příprava účastníků povodňové ochrany,
j) činnost předpovědní povodňové služby,
k) činnost hlásné povodňové služby,
l) varování při nebezpečí povodně,
m) zřízení a činnost hlídkové služby,
n) evidenční a dokumentační práce.

     (2) Opatření za povodně jsou
a) řízené ovlivňování odtokových poměrů,
b) povodňové zabezpečovací práce,
c) povodňové záchranné práce,
d) zabezpečení  náhradních  funkcí  a  služeb  v  území  zasaženém
   povodní.

     (3)  Součástí povodňových  opatření jsou  dokumentační práce,
vyhodnocení povodňové  situace včetně vzniklých  povodňových škod,
příčin negativně ovlivňujících průběh povodně, účinnosti přijatých
opatření a návrhy na úpravu povodňových opatření.

     (4)  Povodňová  opatření  ve  smyslu  ustanovení  § 65 tohoto
zákona  nejsou  výstavba,  údržba  a  opravy  staveb  a  ostatních
zařízení sloužících  k ochraně před  povodněmi, jakož i  investice
vyvolané povodněmi. 

                              § 66

                         Záplavová území

     (1) Záplavová území jsou  administrativně určená území, která
mohou být  při výskytu přirozené  povodně zaplavena vodou.  Jejich
rozsah  je   povinen  stanovit  na  návrh   správce  vodního  toku
vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad  může uložit správci vodního toku
povinnost  zpracovat a  předložit takový  návrh v  souladu s plány
hlavních povodí a s plány oblastí povodí.

     (2)  V   zastavěných  územích  obcí  a   v  územích  určených
k zástavbě podle  územních plánů vymezí  vodoprávní úřad na  návrh
správce  vodního   toku  aktivní  zónu   záplavového  území  podle
nebezpečnosti povodňových průtoků.

     (3)  Způsob  a  rozsah   zpracovávání  návrhu  a  stanovování
záplavových   území  stanoví   Ministerstvo  životního   prostředí
vyhláškou.

     (4) Vodoprávní úřad, který  záplavové území stanovil, předává
mapovou  dokumentaci   těchto  území  dotčeným   stavebním  úřadům
a Ministerstvu životního prostředí.

     (5)  Pokud záplavová  území nejsou  určena, mohou  vodoprávní
a stavební úřady  při své činnosti  vycházet zejména z  dostupných
podkladů  správců povodí  a správců  vodních toků  o pravděpodobné
hranici území ohroženého povodněmi.

     (6) Ministerstvo  životního prostředí podle  podkladů správců
vodních   toků   zajišťuje   vedení   dokumentace   o  stanovených
záplavových územích na území  České republiky a zabezpečuje jejich
evidenci v informačním systému veřejné správy.

     (7)  Na  stanovení  záplavových  území  se nevztahuje správní
řád. 

                              § 67

                  Omezení v záplavových územích

     (1)  V aktivní  zóně  záplavových  území se  nesmí umísťovat,
povolovat  ani provádět  stavby s  výjimkou vodních  děl, jimiž se
upravuje  vodní   tok,  převádějí  povodňové   průtoky,  provádějí
opatření  na ochranu  před  povodněmi  nebo která  jinak souvisejí
s vodním tokem nebo jimiž se  zlepšují odtokové poměry, staveb pro
jímání  vod,  odvádění  odpadních  vod  a  odvádění srážkových vod
a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury.

     (2) V aktivní zóně je dále zakázáno
a) těžit nerosty  a zeminu způsobem  zhoršujícím odtok povrchových
   vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod,
b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty,
c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky,
d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení.

     (3) Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad
stanovit omezující podmínky. Takto  postupuje i v případě, není-li
aktivní zóna stanovena. 

                              § 68

                 Území určená k rozlivům povodní

     (1) Pro  účely zmírnění účinků  povodní může vodoprávní  úřad
jako  preventivní opatření  v záplavovém  území na  podkladě plánu
oblasti  povodí místo  jiných opatření  na ochranu  před povodněmi
rozhodnutím vymezit území určená k rozlivům povodní.

     (2)  V  rozhodnutí  o  stanovení  území  určených  k rozlivům
povodní  omezí vodoprávní  úřad  po  projednání s  dotčenými úřady
státní správy právo užívání pozemků a staveb v tomto území.

     (3)  Za  omezení  užívání  pozemků  a  staveb  náleží  jejich
vlastníkům náhrada.  V případě potřeby může  vodoprávní úřad podat
ve veřejném zájmu návrh na vyvlastnění dotčených pozemků a staveb,
případně může  podat stavebnímu úřadu návrh  na vyhlášení stavební
uzávěry. 

                              § 69

               Území ohrožená zvláštními povodněmi

     Území ohrožená  zvláštními povodněmi jsou  území, která mohou
být  při  výskytu  zvláštní  povodně  zaplavena  vodou.  Pokud pro
krizové  situace  předpokládaný  rozsah  území ohrožený zvláštními
povodněmi  výrazně  přesahuje  záplavová  území,  vymezí se jejich
rozsah  v  krizovém  plánu.   Pro  jeho  pořízení  platí  zvláštní
zákon.34)
------------------------------------------------------------------
34) Zákon č. 240/2000  Sb., o krizovém řízení a  o změně některých
    zákonů (krizový zákon). 

                              § 70

                    Stupně povodňové aktivity

     (1)  Stupni povodňové  aktivity  se  pro účely  tohoto zákona
rozumí  míra povodňového  nebezpečí vázaná  na směrodatné  limity,
jimiž jsou zpravidla vodní stavy nebo průtoky v hlásných profilech
na vodních tocích, popřípadě na mezní nebo kritické hodnoty jiného
jevu uvedené v příslušném povodňovém plánu.

     (2)  Rozsah  opatření  prováděných  při  řízení  ochrany před
povodněmi se řídí nebezpečím nebo vývojem povodňové situace, která
se vyjadřuje třemi stupni povodňové aktivity:
a) první  stupeň (stav  bdělosti) nastává  při nebezpečí přirozené
   povodně  a  zaniká,   pominou-li  příčiny  takového  nebezpečí;
   vyžaduje  věnovat zvýšenou  pozornost vodnímu  toku nebo jinému
   zdroji   povodňového   nebezpečí,   zahajuje   činnost   hlásná
   a hlídková  služba; na  vodních dílech  nastává tento  stav při
   dosažení   mezních  hodnot   sledovaných  jevů   a  skutečností
   z hlediska  bezpečnosti  díla  nebo  při  zjištění  mimořádných
   okolností, jež by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně,
b) druhý  stupeň (stav  pohotovosti)  se  vyhlašuje v  případě, že
   nebezpečí  přirozené povodně  přerůstá v  povodeň; vyhlašuje se
   také   při   překročení   mezních   hodnot   sledovaných   jevů
   a skutečností  na  vodním  díle  z  hlediska  jeho bezpečnosti;
   aktivizují se  povodňové orgány a další  účastníci ochrany před
   povodněmi,   uvádějí   se    do   pohotovosti   prostředky   na
   zabezpečovací práce, provádějí se  opatření ke zmírnění průběhu
   povodně podle povodňového plánu,
c) třetí stupeň (stav ohrožení)  se vyhlašuje při nebezpečí vzniku
   škod většího  rozsahu, ohrožení životů  a majetku v  záplavovém
   území;  vyhlašuje  se  také   při  dosažení  kritických  hodnot
   sledovaných jevů  a skutečností na vodním  díle z hlediska jeho
   bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření; provádějí
   se zabezpečovací a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace.

     (3)  Druhý  a  třetí   stupeň  povodňové  aktivity  vyhlašují
a odvolávají ve svém územním obvodu povodňové orgány. Podkladem je
dosažení nebo  předpověď dosažení směrodatného  limitu hladin nebo
průtoků stanovených v povodňových plánech, zpráva předpovědní nebo
hlásné povodňové služby, doporučení správce vodního toku, oznámení
vlastníka    vodního    díla,     případně    další    skutečnosti
charakterizující   míru   povodňového   nebezpečí.   O   vyhlášení
a odvolání   povodňové   aktivity   je   povodňový  orgán  povinen
informovat subjekty  uvedené v povodňovém plánu  a vyšší povodňový
orgán.

     (4)  Směrodatné limity  vodních stavů  pro vyhlašování stupňů
povodňové aktivity jsou obsažené v povodňových plánech. 

                              § 71

                         Povodňové plány

     (1)  Povodňovými plány  se pro  účely tohoto  zákona rozumějí
dokumenty, které obsahují způsob zajištění včasných a spolehlivých
informací o vývoji povodně,  možnosti ovlivnění odtokového režimu,
organizaci a přípravu zabezpečovacích  prací; dále obsahují způsob
zajištění včasné aktivizace povodňových orgánů, zabezpečení hlásné
a hlídkové  služby  a  ochrany   objektů,  přípravy  a  organizace
záchranných prací a zajištění povodní narušených základních funkcí
v objektech  a  v  území  a  stanovené  směrodatné  limity  stupňů
povodňové aktivity.

     (2) Obsah povodňových plánů se dělí na
a) věcnou  část,  která  zahrnuje  údaje  potřebné  pro  zajištění
   ochrany před povodněmi určitého objektu, obce, uceleného povodí
   nebo jiného  územního celku, směrodatné  limity pro vyhlašování
   stupňů povodňové aktivity,
b) organizační  část,   která  obsahuje  jmenné   seznamy,  adresy
   a způsob  spojení účastníků  ochrany před  povodněmi, úkoly pro
   jednotlivé účastníky  ochrany před povodněmi  včetně organizace
   hlásné a hlídkové služby,
c) grafickou část,  která obsahuje zpravidla  mapy nebo plány,  na
   kterých  jsou  zakresleny  zejména  záplavová  území, evakuační
   trasy a místa soustředění, hlásné profily, informační místa.

     (3) Povodňovými plány územních celků jsou
a) povodňové plány obcí, které zpracovávají orgány obcí, v jejichž
   územních obvodech může dojít k povodni,
b) povodňové plány správních obvodů  obcí s rozšířenou působností,
   které zpracovávají obce s rozšířenou působností,
c) povodňové plány ucelených  povodí, které zpracovávají příslušné
   orgány krajů  v přenesené působnosti  ve spolupráci se  správci
   povodí,
d) Povodňový plán  České republiky, který  zpracovává Ministerstvo
   životního prostředí.

     (4)  Pro  pozemky  a  stavby  ohrožené  povodněmi,  které  se
nacházejí v  záplavovém území nebo  mohou zhoršit průběh  povodně,
zpracovávají  povodňové plány  pro svou  potřebu a  pro součinnost
s povodňovým  orgánem  obce   jejich  vlastníci.  V  pochybnostech
o rozsahu  této  povinnosti  rozhodne  k  jejich návrhu vodoprávní
úřad.

     (5)   U  povodňových   plánů  územních   celků  (odstavec  3)
zpracovatelé každoročně prověřují jejich aktuálnost zpravidla před
obdobím jarního tání a toto prověření dokladují. Ostatní povodňové
plány  (odstavec  4)  zpracovatelé  přezkoumávají  při podstatných
změnách podmínek,  za nichž byly  zpracovány. Pokud z  přezkoumání
vyplyne potřeba úpravy nebo  doplnění povodňového plánu, učiní tak
zpracovatelé neprodleně.

     (6) Věcnou a grafickou  část povodňového plánu územních celků
a jeho  změny  zpracovatelé  předkládají  nadřízenému  povodňovému
orgánu  k  potvrzení  souladu  s  povodňovým  plánem vyšší úrovně.
U povodňových  plánů pozemků  a staveb  potvrzuje soulad povodňový
orgán  obce. Potvrzením  souladu se  stává věcná  a grafická  část
povodňového  plánu  závaznou.  Organizační  část povodňového plánu
zpracovatelé  průběžně  upravují  a  poskytují dotčeným povodňovým
orgánům a  účastníkům řízení ochrany před  povodněmi k využití. Na
potvrzení souladu se nevztahuje správní řád. 

                              § 72

                       Povodňové prohlídky

     (1)  Povodňovými  prohlídkami  se  zjišťuje,  zda  na vodních
tocích,  vodních  dílech  a  v  záplavových  územích, popřípadě na
objektech nebo zařízeních ležících v těchto územích nejsou závady,
které  by  mohly  zvýšit  nebezpečí  povodně  nebo  její  škodlivé
následky.

     (2)  Povodňové  prohlídky  organizují  a  provádějí povodňové
orgány podle povodňových plánů, a to nejméně jednou ročně.

     (3)  Povodňové orgány  mohou na  základě povodňové  prohlídky
vyzvat  vlastníky pozemků,  staveb a  zařízení v  záplavovém území
k odstranění  předmětů a  zařízení, které  mohou způsobit zhoršení
odtokových  poměrů nebo  ucpání koryta  níže po  toku. Pokud  tito
vlastníci  výzvy ve  stanovené lhůtě  neuposlechnou, uloží takovou
povinnost rozhodnutím. 

                              § 73

              Předpovědní a hlásná povodňová služba

     (1) Předpovědní povodňová  služba informuje povodňové orgány,
popřípadě  další  účastníky  ochrany  před  povodněmi,  o možnosti
vzniku     povodně    a     o    dalším     nebezpečném    vývoji,
o hydrometeorologických  prvcích charakterizujících  vznik a vývoj
povodně,  zejména  o  srážkách,  vodních  stavech  a  průtocích ve
vybraných    profilech.    Tuto     službu    zabezpečuje    Český
hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správcem povodí.

     (2) Hlásná povodňová  služba zabezpečuje informace povodňovým
orgánům  pro  varování  obyvatelstva  v  místě  očekávané  povodně
a v  místech ležících  níže  na  vodním toku,  informuje povodňové
orgány  a  účastníky  ochrany  před  povodněmi  o vývoji povodňové
situace a předává zprávy a hlášení potřebná k jejímu vyhodnocování
a k řízení opatření na  ochranu před povodněmi. Hlásnou povodňovou
službu  organizují povodňové  orgány obcí  a povodňové  orgány pro
správní obvody  obcí s rozšířenou  působností a podílejí  se na ní
ostatní  účastníci ochrany  před povodněmi.  K zabezpečení  hlásné
povodňové  služby  organizují  povodňové  orgány  obcí  v  případě
potřeby hlídkovou službu.

     (3)  Vlastníci   vodních  děl  vzdouvajících   vodu  oznamují
nebezpečí  zvláštní povodně  [§ 64  odst. 2  písm. c)]  příslušným
povodňovým orgánům,  Hasičskému záchrannému sboru  České republiky
a v  případě nebezpečí  z prodlení  varují bezprostředně  ohrožené
fyzické a právnické osoby.

     (4)  Osoby,  které  zajišťují  telekomunikační  služby,  jsou
povinny  přednostně   zabezpečovat  komunikaci  zpráv   a  hlášení
předpovědní a hlásné povodňové služby. 

                              § 74

                    Povodňové záchranné práce

     (1)   Povodňovými   záchrannými    pracemi   jsou   technická
a organizační  opatření  prováděná   za  povodně  v  bezprostředně
ohrožených  nebo   již  zaplavených  územích   k  záchraně  životů
a majetku, zejména ochrana a evakuace obyvatelstva z těchto území,
péče  o ně  po nezbytně  nutnou dobu,  zachraňování majetku a jeho
přemístění mimo ohrožené území.

     (2)  Záchranné práce  v případech,  kdy jsou  ohroženy lidské
životy,  veřejný  život  nebo   hospodářské  zájmy  jako  doprava,
zásobování, spoje, zdravotnictví, zajišťují povodňové orgány. 

                              § 75

                  Povodňové zabezpečovací práce

     (1)   Povodňovými  zabezpečovacími   pracemi  jsou  technická
opatření prováděná při nebezpečí povodně  a za povodně ke zmírnění
průběhu povodně a jejích škodlivých následků.

     (2) Povodňové zabezpečovací práce jsou zejména
a) odstraňování  překážek  ve  vodním  toku  a  v  profilu objektů
   (propustky, mosty) znemožňujících plynulý odtok vody,
b) rozrušování ledových celin a zácp na vodním toku,
c) ochrana  koryta a  břehů proti  narušování povodňovým  průtokem
   a zajišťování břehových nátrží,
d) opatření proti přelití nebo protržení ochranných hrází,
e) opatření  proti  přelití  nebo   protržení  hrází  vodních  děl
   zadržujících vodu,
f) provizorní uzavírání protržených hrází,
g) instalace protipovodňových zábran,
h) opatření proti zpětnému vzdutí vody, zejména do kanalizací,
i) opatření k omezení znečištění vody,
j) opatření zajišťující stabilizaci území před sesuvy.

     (3) Povodňové  zabezpečovací práce zajišťují  správci vodních
toků  na vodních  tocích a  vlastníci dotčených  objektů, případně
další subjekty podle povodňových  plánů nebo na příkaz povodňových
orgánů.  Zabezpečovací   práce,  které  mohou   ovlivnit  odtokové
podmínky  a průběh  povodně, musí  být koordinovány  ve spolupráci
s příslušným správcem  povodí na celém  vodním toku nebo  uceleném
povodí. Zabezpečovací práce prováděné na vodních dílech zařazených
do  I.  nebo  II.  kategorie  se  projednávají  s osobou pověřenou
prováděním technickobezpečnostního  dohledu (§ 61  odst. 9), pokud
nehrozí nebezpečí z prodlení. 

                              § 76

                Dokumentace a vyhodnocení povodní

     (1)    Účelem   dokumentace    je   zabezpečení    průkazných
a objektivních záznamů o průběhu povodně, o provedených opatřeních
k ochraně  před  povodněmi,  o  příčině  vzniku  a  velikosti škod
a o  jiných okolnostech  souvisejících s  povodní. K  tomu zejména
slouží záznamy  v povodňové knize,  průběžný záznam vodních  stavů
a orientačních hodnot  rychlostí a průtoků,  průběžný záznam údajů
o provozu  vodních  děl  ovlivňujících  průběh povodně, označování
nejvýše dosažené hladiny vody,  zaměřování a zakreslování záplavy,
monitorování   kvality   vody   a   možných   zdrojů   znečištění,
fotografické  snímky a  filmové záznamy,  účelový terénní  průzkum
a šetření.

     (2) Povodňové  orgány  obcí  a  obcí  s rozšířenou působností
a účastníci ochrany  před povodněmi, jimž  je to zákonem  uloženo,
zpracovávají zprávu o povodni,  při které byla vyhlášena povodňová
aktivita, došlo k povodňovým  škodám nebo byly prováděny povodňové
zabezpečovací  a  záchranné   práce.  Povodňové  orgány  provádějí
vyhodnocení  povodně,  které  obsahuje  rozbor  příčin  a  průběhu
povodně, popis  a posouzení účinnosti  provedených opatření, věcný
rozsah a odborný  odhad výše povodňových škod a  návrh opatření na
odstranění následků povodně. Zprávu  zpracují do jednoho měsíce po
ukončení povodně,  v případě potřeby  rozsáhlejších dokumentačních
prací se provede doplňkové vyhodnocení do šesti měsíců po ukončení
povodně.

     (3) Evidenci  vyhodnocených povodní zajišťují  správci povodí
a z hlediska hydrologického Český hydrometeorologický ústav.

     (4)  Zprávy  o  povodni  jsou  předávány  k  využití  vyššímu
povodňovému orgánu. 

                              Díl 3
                        Povodňové orgány

                              § 77

     (1)  Řízení  ochrany  před  povodněmi  zabezpečují  povodňové
orgány.  Řízení  ochrany  před   povodněmi  zahrnuje  přípravu  na
povodňové situace, řízení, organizaci a kontrolu všech příslušných
činností v  průběhu povodně a v  období následujícím bezprostředně
po povodni včetně řízení, organizace a kontroly činnosti ostatních
účastníků  ochrany před  povodněmi.  Povodňové  orgány se  při své
činnosti řídí povodňovými plány.

     (2) V období mimo povodeň jsou povodňovými orgány
a) orgány obcí,
b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
c) krajské úřady,
d) Ministerstvo   životního    prostředí;   zabezpečení   přípravy
   záchranných prací přísluší Ministerstvu vnitra.34)

     (3) Po dobu povodně jsou povodňovými orgány
a) povodňové komise obcí a v  hlavním městě Praze povodňové komise
   městských částí,
b) povodňové komise obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě
   Praze  povodňové  komise  městských  částí  stanovené  Statutem
   hlavního města Prahy,
c) povodňové komise ucelených povodí,
d) Ústřední povodňová komise.

     (4)  Povodňové orgány  mohou  v  době povodně  činit opatření
a vydávat  příkazy k  zabezpečení řízení  ochrany před  povodněmi,
v odůvodněných  případech i  nad rámec  platných povodňových plánů
s tím,  že  v  takovém  případě  musí  neprodleně uvědomit dotčené
osoby. Tyto příkazy nejsou rozhodnutími podle správního řádu.

     (5) Povodňové  orgány nebo jiné  osoby na jejich  příkaz jsou
při  povodni  za  účelem  provádění  záchranných a zabezpečovacích
prací oprávněni vstupovat v nezbytném rozsahu na cizí pozemky a do
objektů.

     (6)  Orgány   státní  správy  a  jiné   orgány  jsou  povinny
povodňovým orgánům pomáhat na  jejich výzvu při zajišťování řízení
ochrany před povodněmi.

     (7) Povodňový  orgán nižšího stupně  může požádat o  převzetí
řízení ochrany před povodněmi v  případě, že vlastními silami není
schopen tuto ochranu zajistit.

     (8)  Vyšší povodňový  orgán, který  převezme řízení povodňové
ochrany, je  povinen oznámit příslušným  nižším povodňovým orgánům
datum a  čas převzetí, rozsah spolupráce,  ukončení řízení ochrany
před  povodněmi a  provést o  tom zápis  v povodňové  knize. Nižší
povodňové  orgány zůstávají  dále činné,  provádějí ve  své územní
působnosti  opatření podle  svých povodňových  plánů v  koordinaci
s vyšším povodňovým orgánem nebo podle jeho pokynů.

     (9) Pokud dojde k  vyhlášení krizového stavu podle zvláštního
zákona,34) přejímá  řízení ochrany před povodněmi  orgán, který je
k tomu podle tohoto zákona příslušný.
------------------------------------------------------------------
34) Zákon č. 240/2000  Sb., o krizovém řízení a  o změně některých
    zákonů (krizový zákon). 

                              § 78

                      Povodňové orgány obcí

     (1)  Obecní  rada  může  k  plnění  úkolů  při  ochraně  před
povodněmi,  je-li  v  jejich  územních  obvodech  možnost povodní,
zřídit  povodňovou  komisi,  jinak  tuto  činnost zajišťuje obecní
rada.  Předsedou povodňové  komise  obce  je starosta  obce. Další
členy komise jmenuje z členů obecního zastupitelstva a z fyzických
a právnických  osob, které  jsou způsobilé  k provádění  opatření,
popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi.

     (2) Povodňové  orgány obcí jsou  podřízeny povodňovému orgánu
obce s rozšířenou působností.

     (3) Povodňové orgány obcí ve  svých územních obvodech v rámci
zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi
a) potvrzují  soulad  věcné  a  grafické  části  povodňových plánů
   vlastníků  (uživatelů)  pozemků  a  staveb,  pokud se nacházejí
   v záplavovém  území nebo  zhoršují průběh  povodně (§  71 odst.
   4), s povodňovým plánem obce,
b) zpracovávají povodňový plán obce  a předkládají jej k odbornému
   stanovisku  správci  povodí,  v  případě  drobných vodních toků
   správci těchto vodních toků,
c) provádějí povodňové prohlídky,
d) zajišťují  pracovní  síly  a   věcné  prostředky  na  provádění
   záchranných prací a zabezpečení náhradních funkcí v území,
e) prověřují  připravenost  účastníků  ochrany  podle  povodňových
   plánů,
f) organizují a zabezpečují hlásnou  povodňovou službu a hlídkovou
   službu,  zabezpečují  varování  právnických  a  fyzických  osob
   v územním obvodu obce s využitím jednotného systému varování,
g) informují  o  nebezpečí  a  průběhu  povodně  povodňové  orgány
   sousedních obcí a povodňový orgán obce s rozšířenou působností,
h) vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní
   působnosti,
i) organizují,  řídí, koordinují  a ukládají  opatření na  ochranu
   před  povodněmi podle  povodňových  plánů  a v  případě potřeby
   vyžadují  od  orgánů,  právnických   a  fyzických  osob  osobní
   a věcnou pomoc,
j) zabezpečují evakuaci  a návrat, dočasné  ubytování a stravování
   evakuovaných občanů, zajišťují další záchranné práce,
k) zajišťují  v době  povodně nutnou  hygienickou a  zdravotnickou
   péči, organizují  náhradní zásobování, dopravu  a další povodní
   narušené funkce v území,
l) provádějí  prohlídky   po  povodni,  zjišťují   rozsah  a  výši
   povodňových   škod,  zjišťují   účelnost  provedených  opatření
   a podávají   zprávu   o   povodni   povodňovému   orgánu   obce
   s rozšířenou působností,
m) vedou záznamy v povodňové knize. 

                              § 79

  
          Povodňové orgány obcí s rozšířenou působností

     (1) Starosta obce s  rozšířenou působností zřizuje povodňovou
komisi obce  s rozšířenou působností  a je jejím  předsedou. Další
členy komise  jmenuje ze zaměstnanců obce  s rozšířenou působností
zařazených do obecního úřadu a zástupců orgánů a právnických osob,
které jsou  způsobilé k provádění  opatření, popřípadě pomoci  při
ochraně  před   povodněmi.  Povodňový  orgán   obce  s  rozšířenou
působností je podřízen povodňovému orgánu uceleného povodí.

     (2) Povodňové  orgány obcí  s rozšířenou  působností ve svých
územních  obvodech  v  rámci  zabezpečení  úkolů  při ochraně před
povodněmi
a) potvrzují  soulad  věcné  a  grafické  části  jim  předložených
   povodňových  plánů obcí  s povodňovým  plánem správního  obvodu
   obce s rozšířenou působností,
b) zpracovávají povodňový plán správního  obvodu obce s rozšířenou
   působností  a  předkládají  jej   správci  povodí  k  odbornému
   stanovisku,
c) organizují provádění povodňových prohlídek,
d) prověřují  připravenost  účastníků  ochrany  podle  povodňových
   plánů,
e) organizují  odborná  školení  a  výcvik  pracovníků povodňových
   orgánů obcí a účastníků ochrany před povodněmi,
f) ukládají   podle   potřeby   vlastníkům   vodních   děl  úpravy
   manipulačních řádů z hlediska povodňové ochrany,
g) organizují a řídí hlásnou povodňovou službu na území v správním
   obvodu  obce  s  rozšířenou  působností, informují  o nebezpečí
   a průběhu povodně povodňové orgány sousedních obcí s rozšířenou
   působností,     příslušné     správce     povodí     a    Český
   hydrometeorologický  ústav  a  Hasičský  záchranný  sbor  České
   republiky,
h) organizují,  řídí, koordinují  a ukládají  opatření na  ochranu
   před  povodněmi  podle  povodňových  plánů,  řídí  a koordinují
   opatření prováděná povodňovými orgány  obcí a v případě potřeby
   vyžadují  od  orgánů,  právnických   a  fyzických  osob  osobní
   a věcnou pomoc,
i) vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní
   působnosti,
j) využívají pro  řízení záchranných prací,  pro jejich koordinaci
   se  složkami integrovaného  záchranného systému  a pro  spojení
   s místy   záchranných  prací   operační  středisko   Hasičského
   záchranného sboru České republiky,
k) v nutných  případech,  pokud   není  svolána  povodňová  komise
   uceleného  povodí,   nařizují  po  dohodě   se  správou  povodí
   mimořádné  manipulace na  vodních dílech  nad rámec schválených
   manipulačních řádů  s možným dosahem  v rámci správního  obvodu
   obce s rozšířenou působností,
l) v případě nebezpečí z prodlení vyžadují výpomoc ozbrojených sil
   České   republiky  nad   rámec  sil   a  prostředků  vymezených
   v povodňových plánech,
m) spolupracují  v  době  povodně  s  povodňovými  orgány obcí při
   zajišťování hygienické a zdravotnické péče, organizují náhradní
   zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce v území,
n) soustřeďují zprávy o rozsahu  a výši povodňových škod, posuzují
   účelnost   provedených   opatření   a   zpracovávají  souhrnnou
   hodnotící zprávu o povodni,
o) vedou záznamy v povodňové knize. 

                              § 80

                Povodňové orgány ucelených povodí

     (1)    Ministerstvo    životního    prostředí    po    dohodě
s Ministerstvem vnitra vymezí  ucelená povodí. Předsedou povodňové
komise  uceleného   povodí  je  hejtman  kraje,   v  jehož  územní
působnosti   ucelené  povodí   nebo  jeho   převážná  část   leží.
V pochybnostech   určí  příslušný   kraj  Ministerstvo   životního
prostředí.  Místopředsedu  a  další   členy  komise  jmenuje  její
předseda  z řad  zaměstnanců správy  povodí, zaměstnanců krajských
úřadů  v uceleném  povodí a  zástupců orgánů  a právnických  osob,
které jsou  způsobilé k provádění  opatření, popřípadě pomoci  při
ochraně  před  povodněmi.  Povodňový  orgán  uceleného  povodí  je
podřízen ústřednímu povodňovému orgánu.

     (2)  Povodňové  orgány  ucelených  povodí  ve  svých územních
obvodech v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi
a) potvrzují  soulad  věcné  a  grafické  části  jim  předložených
   povodňových plánů správních obvodů obcí s rozšířenou působností
   s povodňovým plánem uceleného povodí,
b) zpracovávají povodňový plán uceleného  povodí a předkládají jej
   ústřednímu povodňovému orgánu,
c) prověřují  připravenost  účastníků  ochrany  podle  povodňových
   plánů,
d) ukládají   podle   potřeby   vlastníkům   vodních   děl  úpravy
   manipulačních řádů z hlediska povodňové ochrany,
e) organizují  odborná školení  a výcvik  členů povodňových orgánů
   obcí   s  rozšířenou   působností  a   účastníků  ochrany  před
   povodněmi,
f) účastní se  hlásné povodňové služby na  území uceleného povodí,
   informují  o  nebezpečí  a  průběhu  povodně  povodňové  orgány
   obcí s  rozšířenou působností, Český  hydrometeorologický ústav
   a Ministerstvo životního prostředí,
g) organizují,  řídí   a  koordinují  opatření   na  ochranu  před
   povodněmi podle  povodňových plánů, řídí  a koordinují opatření
   prováděná povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností,
h) vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní
   působnosti,
i) řídí   ovlivňování   odtokových   poměrů   v  ucelených  povodí
   manipulacemi  na  vodních  dílech  v  rámci manipulačních řádů;
   nařizují  po projednání  s příslušnými  povodňovými orgány obcí
   s rozšířenou působností (při nebezpečí prodlení pouze oznamují)
   mimořádné  manipulace na  vodních dílech  nad rámec schváleného
   manipulačního řádu s možným dosahem v rámci uceleného povodí,
j) posuzují vliv zabezpečovacích prací na vodních tocích a vodních
   dílech na odtokový režim a koordinují jejich provádění,
k) zpracovávají  souhrnnou  hodnotící   zprávu  o  povodni  včetně
   analýzy rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených
   opatření,
l) vedou záznamy v povodňové knize,
m) využívají pro  řízení záchranných prací,  pro koordinaci složek
   integrovaného  záchranného  systému  a   pro  spojení  s  místy
   záchranných  prací  příslušné  operační  a informační středisko
   Hasičského záchranného sboru České republiky. 

                              § 81

                    Ústřední povodňový orgán

     (1) Ministerstvo životního  prostředí jako ústřední povodňový
orgán v rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi
a) řídí ochranu  před povodněmi a  výkon dozoru nad  ní s výjimkou
   řízení   povodňových   záchranných    prací,   které   přísluší
   Ministerstvu vnitra,
b) metodicky  řídí přípravu  opatření na  ochranu před  povodněmi,
   zejména  zpracování,  předkládání   a  schvalování  povodňových
   plánů, organizaci předpovědní a hlásné povodňové služby,
c) zpracovává  po  projednání  s  dotčenými  orgány veřejné správy
   povodňový  plán České  republiky a  předkládá jej  ke schválení
   Ústřední povodňové komisi,
d) potvrzuje    soulad   povodňových    plánů   ucelených   povodí
   s povodňovým plánem České republiky,
e) účastní se hlásné povodňové služby, připravuje odborné podklady
   pro  případné převzetí  řízení ochrany  před povodněmi Ústřední
   povodňovou komisí, poskytuje informace sdělovacím prostředkům,
f) zajišťuje  průzkumné  a   dokumentační  práce  většího  rozsahu
   (letecká pozorování, snímkování a podobně),
g) účastní se odborné přípravy pracovníků povodňových orgánů.

     (2)  Ústřední  povodňovou  komisi  zřizuje  vláda,  která též
schvaluje  její  statut.  Předsedou  Ústřední  povodňové komise je
ministr životního prostředí a místopředsedou ministr vnitra.

     (3)  Ústřední povodňová  komise řídí,  kontroluje, koordinuje
a v  případě potřeby  ukládá v  celém rozsahu  řízení ochrany před
povodněmi  v   době  povodně  ohrožující   rozsáhlá  území,  pokud
povodňové  komise ucelených  povodí vlastními  silami a prostředky
nestačí činit potřebná opatření. V  rámci plnění úkolů při ochraně
před povodněmi
a) informuje o průběhu a důsledcích povodní vládu,
b) nařizuje  po   projednání  s  příslušnými   povodňovými  orgány
   ucelených  povodí mimořádné  manipulace na  vodních dílech  nad
   rámec   schváleného   manipulačního   řádu   s  možným  dosahem
   přesahujícím rámec uceleného povodí,
c) koordinuje  a kontroluje  činnost povodňových  komisí ucelených
   povodí a povodňových komisí obcí s rozšířenou působností,
d) vede záznamy v povodňové knize. 

                              Díl 4
            Ostatní účastníci ochrany před povodněmi

                              § 82

                         Správci povodí

     Správci  povodí  v  rámci   plnění  úkolů  při  ochraně  před
povodněmi kromě úkolů správce vodních toků
a) zpracovávají odborná  stanoviska k povodňovým  plánům správních
   obvodů obcí s rozšířenou působností,
b) spolupracují na povodňových plánech ucelených povodí,
c) spolupracují s povodňovými orgány  obcí s rozšířenou působností
   a ucelených povodí při provádění povodňových prohlídek,
d) dávají podněty povodňovým orgánům k uložení potřebných opatření
   v záplavových územích, popřípadě jiných opatření k ochraně před
   povodněmi,
e) účastní   se   hlásné   povodňové   služby,   zejména   sledují
   a vyhodnocují  hydrologickou   situaci  v  povodí   a  podávají
   informace    povodňovým   orgánům,    spolupracují   s   Českým
   hydrometeorologickým   ústavem    při   provádění   předpovědní
   povodňové služby,
f) spolupracují s  vlastníky vodních děl  při oznamování nebezpečí
   zvláštní povodně,
g) navrhují  povodňovým  orgánům  vyhlášení  nebo  odvolání stupňů
   povodňové aktivity,
h) poskytují odbornou,  technickou a organizační  podporu činnosti
   povodňovým komisím ucelených povodí,
i) zabezpečují dokumentování průběhu povodně v uceleném povodí,
j) po   povodni  vyžadují   zprávy  od   povodňových  orgánů  obcí
   s rozšířenou  působností a  správců vodních  toků, zpracovávají
   souhrnnou zprávu za ucelené povodí a předkládají ji povodňovému
   orgánu uceleného povodí a Ministerstvu životního prostředí,
k) spolupracují s povodňovými orgány  obcí s rozšířenou působností
   a ucelených povodí při školení a výcviku pracovníků,
l) zpracovávají návrhy na organizační a technická zlepšení ochrany
   před povodněmi a uplatňují je u povodňových orgánů. 

                              § 83

                      Správci vodních toků

     Správci vodních  toků v rámci  plnění úkolů při  ochraně před
povodněmi
a) zpracovávají odborná stanoviska k povodňovým plánům obcí,
b) provádějí ve spolupráci s  povodňovými orgány obcí s rozšířenou
   působností povodňové prohlídky na vodních tocích,
c) navrhují příslušným orgánům, aby uložily vlastníkům vodních děl
   nebo jiných staveb  a pozemků na vodních tocích  a v záplavovém
   území  povinnost  provést  potřebná  opatření  na  ochranu před
   povodněmi,
d) zajišťují  pracovní  síly  a   věcné  prostředky  na  provádění
   nejnutnějších zabezpečovacích prací na vodních tocích,
e) v době   nebezpečí   povodně   zajišťují   dosažitelnost  svých
   pracovníků a  dostupnost věcných prostředků  a prověřují jejich
   připravenost podle povodňových plánů,
f) sledují  na  vodních  tocích  všechny  jevy  rozhodné pro vznik
   a průběh  povodně,  zejména  postup  a  rozsah zamrzání, tvorbu
   nebezpečných ledových zácp a nápěchů,  postup tání a chod ledů,
   vodní  stavy   a  průtoky,  popřípadě   nahromadění  plovoucích
   předmětů,
g) účastní  se  hlásné  povodňové  služby,  informují  o nebezpečí
   a průběhu   povodně   povodňové   orgány   obcí   s  rozšířenou
   působností,   příslušné  správce   povodí,  pracoviště  Českého
   hydrometeorologického  ústavu a  Hasičský záchranný  sbor České
   republiky,
h) poskytují    odbornou   pomoc    obecním   povodňovým   komisím
   a povodňovým komisím obcí s rozšířenou působností,
i) navrhují  povodňovým  orgánům  vyhlášení  nebo  odvolání stupňů
   povodňové aktivity,
j) provádějí zabezpečovací  práce na vodních  tocích a činí  další
   opatření podle povodňových plánů,
k) zabezpečují dokumentování průběhu povodně na vodních tocích,
l) po  povodni provádějí  prohlídky vodního  toku, zjišťují rozsah
   a výši povodňových škod, posuzují účelnost provedených opatření
   a zpracovávají  zprávu  o  povodni  a  předávají ji povodňovému
   orgánu obce s rozšířenou působností, příslušnému správci povodí
   a pracovišti Českého hydrometeorologického ústavu,
m) odstraňují   povodňové   škody   na   vodních  tocích,  zejména
   zabezpečují kritická  místa pro případ  další povodně, obnovují
   průtočný profil toku. 

                              § 84

                      Vlastníci vodních děl

     (1)  Vlastníci  vodních  děl,  která  mohou  ovlivnit  průběh
přirozené  povodně, v  rámci  zabezpečení  úkolů při  ochraně před
povodněmi
a) provádějí ve spolupráci s  povodňovými orgány obcí s rozšířenou
   působností a ucelených povodí  povodňové prohlídky vodních děl,
   zejména prověřují stav objektů a jejich připravenost z hlediska
   ochrany před povodněmi a odstraňují zjištěné závady,
b) zajišťují  pracovní  síly  a   věcné  prostředky  na  provádění
   zabezpečovacích prací na vodních dílech,
c) v době   nebezpečí   povodně   zajišťují   dosažitelnost  svých
   zaměstnanců a dostupnost věcných  prostředků a prověřují jejich
   připravenost,
d) sledují na  vodních dílech všechny  jevy rozhodné pro  bezpečné
   převedení  povodně, zejména  funkci přelivných  objektů, postup
   a rozsah zamrzání, tvorbu nebezpečných ledových zácp a nápěchů,
   postup  tání   a  chod  ledů,  stav   hladiny  vody,  popřípadě
   nahromadění plovoucích předmětů,
e) účastní  se  hlásné  povodňové  služby,  informují  o nebezpečí
   a průběhu povodně povodňový orgán obce s rozšířenou působností,
   správce  vodního toku,  příslušného správce  povodí, pracoviště
   Českého hydrometeorologického ústavu  a Hasičský záchranný sbor
   České republiky,
f) manipulují na vodních dílech v mezích schváleného manipulačního
   řádu  tak, aby  se snížilo  nebezpečí povodňových  škod; přitom
   dbají  pokynů vodohospodářského  dispečinku příslušného správce
   povodí,
g) k mimořádným   manipulacím   na   vodních   dílech   nad  rámec
   schválených manipulačních řádů  si vyžadují souhlas povodňového
   orgánu obce s rozšířenou působností nebo uceleného povodí podle
   možného dosahu vlivu manipulace,
h) provádějí zabezpečovací práce na vodních dílech,
i) zabezpečují dokumentování průběhu povodně na vodních dílech,
j) po  povodni provádějí  prohlídku vodních  děl, zjišťují  rozsah
   a výši povodňových škod, posuzují účelnost provedených opatření
   a poskytují  povodňovému orgánu  obce s  rozšířenou působností,
   správci vodního toku a  příslušnému správci povodí podklady pro
   zprávu o povodni,
k) odstraňují  povodňové  škody  na  vodních  dílech,  zejména  je
   zabezpečují pro případ další povodně.

     (2) Vlastníci vodních děl I. až III. kategorie (§ 61), kterým
byla uložena povinnost  zajistit provádění technickobezpečnostního
dohledu dále
a) poskytnou  příslušným  povodňovým  orgánům,  orgánům  krizového
   řízení34) a orgánům  integrovaného záchranného systému35) údaje
   o parametrech  možné zvláštní  povodně (zejména charakteristiky
   povodňových  vln  a  rozsah  ohroženého  území)  a  o provádění
   technickobezpečnostního  dohledu (program)  v období  povodňové
   aktivity nebo krizových stavů,
b) oznamují  neprodleně  příslušným  povodňovým  orgánům, správcům
   vodních  toků a  Hasičskému záchrannému  sboru České  republiky
   skutečnosti rozhodné pro vyhlášení stavů pohotovosti a ohrožení
   při   nebezpečí   vzniku   zvláštních   povodní,   pokud  možno
   s předpovědí dalšího vývoje,
c) při  bezprostředním ohrožení  bezpečnosti vodních  děl a vývoji
   směřujícím k  narušení jejich funkce a  vzniku zvláštní povodně
   varují povodňové  orgány níže po  toku podle povodňových  plánů
   územních  celků,   Hasičský  záchranný  sbor   České  republiky
   a v  případě  nebezpečí  z  prodlení  i  bezprostředně ohrožené
   subjekty.

     (3)  Na  rozestavěných  vodních  dílech  plní úkoly vlastníka
vodního díla (odstavce 1 a 2) stavebník.
------------------------------------------------------------------
34) Zákon č. 240/2000  Sb., o krizovém řízení a  o změně některých
    zákonů (krizový zákon).
35) Zákon  č.  239/2000  Sb.,  o  integrovaném  záchranném systému
    a o změně některých zákonů. 

                              § 85

         Vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí
         v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně

     (1)   Vlastníci  pozemků   a  staveb,   které  se   nacházejí
v záplavovém  území nebo  zhoršují průběh  povodně, zajišťují, aby
nebyly zhoršovány odtokové podmínky a průběh povodně, při tom
a) zpracovávají povodňové plány,
b) provádějí   ve  spolupráci   s  povodňovými   orgány  povodňové
   prohlídky,  zejména prověřují  stav objektů  v záplavovém území
   z hlediska  možného  ovlivnění  odtokových  podmínek za povodně
   a možného odplavení staveb, jejich částí a movitých věcí,
c) na   příkaz   povodňového   orgánu   odstraňují   své  předměty
   a zařízení,  které  mohou  způsobit  zhoršení odtokových poměrů
   nebo ucpání koryta níže po toku,
d) zajišťují pracovní síly a  věcné prostředky k zabezpečení svých
   předmětů a  zařízení, které mohou  způsobit zhoršení odtokových
   poměrů nebo ucpání koryta níže po toku,
e) v době   nebezpečí   povodně   zajišťují   dosažitelnost  svých
   pracovníků a  dostupnost věcných prostředků  a prověřují jejich
   připravenost podle povodňového plánu,
f) sledují  na  pozemcích  a  stavbách  všechny  jevy rozhodné pro
   bezpečné  převedení  povodně,  zejména  nahromadění  plovoucích
   předmětů a ucpání průtočného profilu,
g) účastní  se  hlásné  povodňové  služby,  informují  o nebezpečí
   a průběhu  povodně   povodňový  orgán,  správce   vodního  toku
   a Hasičský záchranný sbor České republiky,
h) zajišťují  záchranu  osob  a  svého  majetku,  včetně  případné
   předčasné sklizně,
i) zajišťují  ochranu  plavidel  a  zařízení  sloužících k plavbě;
   přitom se řídí pokyny orgánů státní plavební správy,
j) provádějí povodňové  zabezpečovací práce, zejména  na objektech
   propustků a mostů, silničních  a železničních náspů, aby nebyla
   omezena jejich průtočná kapacita,
k) provádějí  po  povodni  prohlídky  pozemků  a  staveb, zjišťují
   rozsah a  výši povodňových škod a  poskytují povodňovému orgánu
   podklady pro zprávu o povodni,
l) odstraňují povodňové škody,  zejména zabezpečují kritická místa
   pro případ další povodně.

     (2)  Na rozestavěných  stavbách plní  úkoly vlastníka  stavby
stavebník.

     (3)  Vlastníci  movitého  majetku   ve  vodních  tocích  nebo
v záplavových územích jsou povinni dbát  o jeho umístění i užívání
způsobem,  který  nebude  bránit   odtoku  velkých  vod,  případně
znemožní odplavení tohoto majetku. 

                              Díl 5
          Náklady na opatření na ochranu před povodněmi

                              § 86

     (1) Opatření na ochranu před povodněmi, která vymezí programy
opatření  vycházející  z  plánů  hlavních  povodí České republiky,
hradí  stát.  Pokud  jsou  součástí  takových  opatření  technická
zařízení, hradí stát také jejich provoz.

     (2) Opatření na ochranu před povodněmi, která vymezí programy
opatření vycházející z plánů oblastí povodí, hradí kraje, které za
tím  účelem vyčleňují  v rámci  svého rozpočtu  přiměřenou rezervu
sloužící pro  krytí ostatních opatření  na ochranu před  povodněmi
v regionu ucelených povodí. Stát může na tato opatření přispět.

     (3)  Jednotlivé obce  mohou  činit  opatření k  přímé ochraně
majetku  na  svém  území.  Stát  a  kraje  mohou  na tato opatření
přispět.  Obce mohou  požádat vlastníky  majetku, který  je těmito
opatřeními chráněn, o příspěvek na jejich výstavbu.

     (4)  Právnické  a  fyzické  osoby  nesou  náklady,  které jim
vzniknou  vlastními  opatřeními  k  ochraně  jejich  majetku  před
povodněmi.

     (5) Náklady  na zabezpečovací práce  na vodních tocích  hradí
jejich   správci.   Vlastníci   vodních   děl   hradí  náklady  na
zabezpečovací práce na těchto vodních dílech.

     (6) Náklady na záchranné  práce, kromě nákladů podle odstavce
4,  hradí obce,  kraje a  stát v  souladu s  působnostmi v systému
povodňové ochrany podle zvláštního právního předpisu.36)
------------------------------------------------------------------
36) Zákon  č. 218/2000  Sb., o  rozpočtových pravidlech  a o změně
    některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění
    pozdějších předpisů. 

                              § 87

     Majetkovou  újmu vzniklou  v důsledku  činnosti nebo opatření
uložených v době povodně
a) povodňovou komisí obce hradí obec,
b) povodňovou  komisí  obce  s  rozšířenou  působností  hradí obec
   s rozšířenou působností,
c) povodňovými komisemi ucelených povodí hradí kraj,
d) ústřední   povodňovou  komisí   hradí  Ministerstvo   životního
   prostředí. 

                             HLAVA X
                            POPLATKY

                              Díl 1
                            Poplatky

                              § 88

            Platba za odebrané množství podzemní vody

     (1) Oprávněný,  který odebírá podzemní  vodu, je za  podmínek
stanovených  v  tomto  zákoně  povinen  platit  platbu za skutečné
množství odebrané podzemní vody podle účelu odběru vody.

     (2)  Tato platba  se  platí  formou poplatku.  Sazby poplatku
v Kč/m3 jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

     (3) Předpokládaná roční výše  poplatku se vypočte vynásobením
sazby poplatku  povoleným objemem podzemní vody  za kalendářní rok
v m3  snížením  o  množství  podzemní  vody,  na  které  se platba
nevztahuje. Odebírá-li oprávněný podzemní vodu z vodního zdroje na
více místech, pak pro účely  zpoplatnění se odebrané množství vody
sčítá.

     (4)  Nepřesahuje-li  roční  poplatek  300 000  Kč,  platí  se
čtvrtletně záloha  ve výši jedné  čtvrtiny předpokládaného ročního
poplatku  vždy do  dvacátého  pátého  dne měsíce  následujícího po
uplynutí  kalendářního  čtvrtletí.   Činí-li  předpokládaný  roční
poplatek  více než  300 000  Kč, platí  se měsíčně  ve výši  jedné
dvanáctiny  předpokládaného  ročního  poplatku  vždy  do dvacátého
pátého dne  každého kalendářního měsíce.  Zanikne-li povinná osoba
v průběhu  kalendářního  roku  bez  právního  nástupce, je povinna
nejpozději  ke dni  zániku zaplatit  poměrnou část předpokládaného
ročního poplatku, na jehož úhradu se započtou do té doby provedené
zálohy týkající se téhož kalendářního roku.

     (5)  Poplatek  se  neplatí  za  skutečný  odběr podzemní vody
z jednoho zdroje menší  než 6 000 m3 za  kalendářní rok nebo menší
než 500 m3  měsíčně v kalendářním roce a  za odběry povolené podle
§ 8 odst. 1 písm. d) a e).

     (6)  Oprávněný, který  odebírá podzemní  vodu, je  povinen do
15.  února  předložit  finančnímu  úřadu  poplatkové  přiznání  za
uplynulý kalendářní  rok. V tomto  přiznání oprávněný uvede  údaje
o skutečném množství  odebrané podzemní vody a  o výši zaplacených
záloh. V případě, že zaplacené zálohy jsou nižší než skutečná výše
poplatku  (jednotková výše  poplatku vynásobená  skutečným odběrem
podzemní  vody)  uhradí  oprávněný  tuto  částku  do  15. února po
skončení kalendářního  roku. V případě, že  skutečná výše poplatku
je  nižší  než  zaplacené  zálohy,  vrátí  příslušný finanční úřad
oprávněnému  přeplatek do  30  dnů  ode dne  doručení poplatkového
přiznání finančnímu úřadu.

     (7) Vybírání a vymáhání  poplatku vykonávají místně příslušné
finanční  úřady podle  sídla jednotlivých  oprávněných k nakládání
s vodami na  základě podkladů vydaných  vodoprávním úřadem; přitom
postupují podle  zákona o správě  daní a poplatků,37)  pokud tento
zákon nestanoví jinak.

     (8)  Z  poplatku  za  skutečný  odběr  podzemní  vody je 50 %
příjmem  státního  rozpočtu  a  50  %  je  příjmem  Státního fondu
životního prostředí.
------------------------------------------------------------------
37) Zákon  č. 337/1992  Sb., o  správě daní  a poplatků,  ve znění
    pozdějších předpisů. 

                              § 89

     Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových

     (1) Právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody
do  vod povrchových,  (dále  jen  "znečišťovatel") je  za podmínek
stanovených v  tomto zákoně povinna platit  poplatek za znečištění
vypouštěných  odpadních  vod  a  poplatek  z  objemu  vypouštěných
odpadních  vod  (dále  jen   "poplatky").  Poplatky  se  platí  za
jednotlivé zdroje znečišťování.

     (2) Povinnost platit poplatky  podle odstavce 1 se nevztahuje
na vypouštění
a) minerálních  vod  osvědčených  podle  zvláštního  zákona2) jako
   přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,
b) přírodních  minerálních vod,  pokud nebyly  použity při  výrobě
   balených minerálních vod,
c) vod ze sanačních vrtů,
d) odpadních vod z průtočného chlazení parních turbín.
------------------------------------------------------------------
2) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích
   přírodních   minerálních  vod,   přírodních  léčebných  lázních
   a lázeňských místech  a o změně  některých souvisejících zákonů
   (lázeňský zákon). 

                              § 90

        Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod

     (1)  Poplatek  za  znečištění  vypouštěných  odpadních vod je
znečišťovatel povinen platit, jestliže jím vypouštěné odpadní vody
překročí  v  příslušném  ukazateli  znečištění  zároveň hmotnostní
a koncentrační limit zpoplatnění. Ukazatele znečištění, hmotnostní
a koncentrační limity  zpoplatnění a sazby  poplatku členěné podle
jednotlivých  ukazatelů znečištění  jsou  uvedeny  v příloze  č. 2
k tomuto zákonu.

     (2)  Poplatek  z  objemu  vypouštěných  odpadních  vod do vod
povrchových  je znečišťovatel  povinen platit,  jestliže objem jím
vypouštěných odpadních  vod překročí za kalendářní  rok 30 000 m3.
Ministerstvo životního  prostředí může z  této povinnosti stanovit
výjimku,  pokud  znečišťovateli  nevznikla  za  týž kalendářní rok
povinnost platit poplatek za znečištění podle odstavce 1.

     (3) Poplatek  z objemu vypouštěných odpadních  vod se vypočte
vynásobením  objemu vypouštěných  odpadních vod  za kalendářní rok
sazbou 0,1 Kč za 1 m3.

     (4)  Poplatek  za  znečištění  vypouštěných  odpadních vod se
rovná  součtu   dílčích  částek  vypočtených   podle  jednotlivých
ukazatelů  znečištění  jako  násobek  sazby  poplatku  a celkového
množství znečištění za kalendářní rok. Celkové množství znečištění
se  zjistí  vynásobením   průměrné  roční  koncentrace  znečištění
u příslušného  ukazatele  znečištění  ročním  objemem vypouštěných
odpadních vod.

     (5) Sazba  pro zpoplatnění u  ukazatele znečištění "organické
látky  charakterizované  chemickou  spotřebou  kyslíku" se použije
podle odpovídajícího druhu odpadních vod.

     (6)  Znečišťovatel může  pro účely  výpočtu poplatku  odečíst
množství  znečištění obsažené  v jím  odebrané vodě  od zjištěného
celkového  množství znečištění  ve vypouštěných  odpadních vodách.
Odečtené   množství   znečištění   odebrané   vody   doloží  údaji
o koncentracích  znečištění  v  odebrané  vodě  podle  příslušných
ukazatelů znečištění  a údajem o jejím  odebraném množství v roce,
za který je poplatek vypočítáván. 

                              § 91

      Sledování, měření a evidence znečištění odpadních vod

     (1)  Pro  účel  stanovení  výše  poplatků  je  znečišťovatel,
kterému vznikla poplatková povinnost  podle tohoto zákona, povinen
u každého  zdroje  a  výpustě  sledovat  koncentraci znečištění ve
vypouštěných  odpadních  vodách  v  příslušných ukazatelích, měřit
objem vypouštěných odpadních vod a vést o tomto sledování a měření
provozní   evidenci  podle   jednotlivých  ukazatelů   znečištění.
Znečišťovatel odpovídá  za správnost zjištění  zdrojů znečišťování
vypouštěných odpadních vod, stanovení koncentrace znečištění podle
příslušných  ukazatelů  znečištění,   měření  objemu  vypouštěných
odpadních  vod  a  vedení   provozní  evidence.  Veškeré  podklady
k vedení provozní  evidence je znečišťovatel  povinen uchovávat po
dobu 5 let.

     (2) Vypouští-li  znečišťovatel odpadní vody  v jedné lokalitě
více  výpustmi,   pro  účely  výpočtu  poplatků   se  do  množství
znečištění  a  objemu   vypouštěných  odpadních  vod  započítávají
vypouštěné odpadní  vody ze všech  výpustí. Více výpustmi  v jedné
lokalitě  se  rozumějí  například  jednotlivé  výpustě  z  veřejné
kanalizace  v  rámci  jedné  obce,  jednotlivé  výpustě  z  areálu
průmyslové výroby. Při výpočtu  poplatku se použije rozdílná sazba
pro čištěné  a nečištěné odpadní  vody. Čištěné odpadní  vody jsou
vody     vyčištěné    např.     v    mechanicko-biologické    nebo
mechanicko-chemické čistírně odpadních vod. V pochybnostech o tom,
zda jde  o čištěné odpadní  vody, či nikoliv,  rozhodne vodoprávní
úřad příslušný podle místa vypouštění.

     (3) Bližší vymezení zdroje  znečišťování, postup pro určování
znečištění obsaženého v odpadních  vodách, metody měření ukazatelů
znečištění, zjišťování  průměrné koncentrace znečištění  a ročního
objemu  vypouštěných  odpadních  vod,  provádění  odečtů  množství
znečištění   podle  §   90  odst.   6,  provádění   měření  objemu
vypouštěných odpadních vod a náležitosti provozní evidence stanoví
Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. 

                              § 92

           Rozbory a kontrola znečištění odpadních vod

     (1)  Rozbory  ke  zjištění  koncentrace  znečišťujících látek
v odpadních  vodách pro  účely  tohoto  zákona mohou  provádět jen
odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (dále jen "oprávněná
laboratoř").  Pro účely  kontroly správnosti  sledování znečištění
odpadních  vod  mohou  provádět  rozbory  jen oprávněné laboratoře
pověřené  Ministerstvem životního  prostředí (dále  jen "kontrolní
laboratoř").

     (2)   Kontrolu   správnosti   sledování   a   měření   objemu
vypouštěných odpadních vod mohou  zajišťovat jen odborně způsobilé
osoby  oprávněné  k  podnikání  pověřené  Ministerstvem  životního
prostředí (dále jen "měřící skupina"). Způsob sledování znečištění
odpadních vod, měření objemu vypouštěných odpadních vod, požadavky
na  způsobilost  oprávněných  laboratoří,  kontrolních  laboratoří
a měřících  skupin  k  provádění  rozborů  ke zjištění koncentrace
znečišťujících látek v odpadních  vodách a pro kontrolu správnosti
měření objemu  vypouštěných odpadních vod pro  účely tohoto zákona
stanoví  Ministerstvo životního  prostředí vyhláškou. Ministerstvo
životního prostředí pravidelně zveřejňuje  ve svém Věstníku seznam
oprávněných laboratoří, kontrolních laboratoří a měřících skupin.

     (3)  Znečišťovatel   je  povinen  umožnit   pověřeným  osobám
kontrolních laboratoří  a měřících skupin  vstup do kontrolovaných
objektů, poskytnout  jim podklady nezbytné  pro provedení kontroly
a zajistit   podmínky   k   odběru   vzorků   ze   všech   výpustí
kontrolovaného zdroje znečištění.

     (4) Úhrady  nákladů spojených s prováděním  rozborů a kontrol
znečištění odpadních  vod pro účely  výkonu státní správy  zajistí
Státní fond životního prostředí  České republiky na základě návrhu
vodoprávního úřadu podle místa zdroje znečišťování. 

                              § 93

                             Zálohy

     (1)  Pro stanovení  výše  záloh  na poplatky  pro následující
kalendářní  rok  je  znečišťovatel  povinen  zpracovat  poplatkové
hlášení  s  uvedením  skutečností  rozhodných  k  jejímu  výpočtu,
zejména  údaje  o  množství  i  koncentraci  ukazatelů  znečištění
a o objemu vypouštěných odpadních vod v členění podle jednotlivých
zdrojů  znečišťování a  jejich  výpustí  včetně údajů  pro odpočet
znečištění v odebrané  vodě (§ 90 odst. 6)  a údajů o poskytnutých
odkladech pro  účely výpočtu výše poplatků.  V poplatkovém hlášení
znečišťovatel  vypočte  výši  záloh  na  poplatky  a  předloží  je
vodoprávnímu  úřadu nejpozději  do  15.  října běžného  roku. Vzor
poplatkového  hlášení  stanoví  Ministerstvo  životního  prostředí
vyhláškou. Poplatkové hlášení zašle vodoprávní úřad České inspekci
životního prostředí.

     (2)   Vodoprávní  úřad   na  podkladě   poplatkového  hlášení
a ověření údajů  rozhodných pro výpočet záloh  na poplatky stanoví
výši  zálohy  výměrem,  který  doručí  znečišťovateli, příslušnému
finančnímu  úřadu,   Státnímu  fondu  životního   prostředí  České
republiky  a České  inspekci životního  prostředí do  15. prosince
běžného  roku.  Ve  výměru   vodoprávní  úřad  stanoví  rovnoměrné
čtvrtletní  zálohy, pokud  jejich souhrnná  výše se  rovná nebo je
nižší  než 1 000 000  Kč,  nebo  rovnoměrné měsíční  zálohy, pokud
jejich souhrnná výše je vyšší než 1 000 000 Kč.

     (3)   Měsíční  zálohy   je  znečišťovatel   povinen  zaplatit
nejpozději do  dvacátého pátého dne kalendářního  měsíce, za který
byla záloha  vyměřena. Čtvrtletní zálohy  je znečišťovatel povinen
zaplatit  nejpozději  do  dvacátého  pátého  dne posledního měsíce
kalendářního čtvrtletí, za které byla záloha vyměřena.

     (4)  Zjistí-li vodoprávní  úřad v  průběhu roku,  v němž jsou
zálohy splatné,  že skutečné údaje  rozhodné pro výpočet  záloh na
poplatky se liší  od údajů uvedených v poplatkovém  hlášení o více
než  30  %  nebo  že  znečišťovatel  neuvedl v poplatkovém hlášení
hodnoty  znečištění  za  všechny  ukazatele znečištění přesahující
limitní hodnoty uvedené v příloze č.  2 k tomuto zákonu vydá podle
skutečných  údajů nový  výměr do  30 dnů  ode dne,  v němž uvedené
skutečnosti zjistil. V tomto novém  výměru stanoví nově výši záloh
pro zbývající část roku, a  to obdobným způsobem podle odstavce 2;
výše dosud splatných záloh se nemění.

     (5)  Zjistí-li znečišťovatel,  že se  skutečné údaje rozhodné
pro  výpočet  záloh  na  poplatky   liší  od  údajů,  které  uvedl
v poplatkovém  hlášení, o  více než  30 %,  je povinen  podat nové
poplatkové hlášení,  na jehož podkladě  vodoprávní úřad vydá  nový
výměr  o stanovení  záloh na  poplatky,  a  to do  30 dnů  ode dne
obdržení  nového poplatkového  hlášení. V  ostatním platí  obdobně
odstavce 2 a 4.

     (6) Povinnosti  uvedené v odstavcích  4 a 5  se nevztahují na
ojedinělé jednorázové odchylky. 

                              § 94

                       Poplatkové přiznání

     (1)   Znečišťovatel  je   povinen  do   15.  února  předložit
vodoprávnímu úřadu poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok.
V tomto  přiznání znečišťovatel  uvede skutečné  údaje o  množství
ukazatelů znečištění podléhajících zpoplatnění, jejich koncentraci
ve vypouštěných odpadních vodách a o objemu vypouštěných odpadních
vod pro  jednotlivé zdroje znečišťování  a jejich výpustě,  včetně
údajů potřebných pro  případný odečet v odebrané vodě  (§ 90 odst.
6), údajů o poskytnutých odkladech  a výši zaplacených záloh. Vzor
poplatkového  přiznání  stanoví  Ministerstvo  životního prostředí
vyhláškou.

     (2)  Vodoprávní   úřad  na  podkladě   poplatkového  přiznání
a ověření  údajů  rozhodných  pro  výpočet  poplatků  stanoví výši
poplatků  za uplynulý  kalendářní rok  poplatkovým výměrem,  který
doručí  znečišťovateli,  příslušnému  finančnímu  úřadu a Státnímu
fondu  životního prostředí  České republiky  do 30.  dubna běžného
roku. V případě, že zaplacené  zálohy jsou nižší než vyměřená výše
poplatků,  je znečišťovatel  povinen nedoplatek  zaplatit na  účet
příslušného  finančního   úřadu  do  15   dnů  ode  dne   doručení
poplatkového výměru. V případě, že zaplacené zálohy jsou vyšší než
vyměřené  poplatky, vrátí  příslušný finanční  úřad znečišťovateli
přeplatek  bez žádosti  do 30  dnů ode  dne, kdy  bylo příslušnému
finančnímu úřadu  doručeno oznámení vodoprávního  úřadu o tom,  že
poplatkový výměr  nabyl právní moci  a je vykonatelný.  Nedoplatky
nebo přeplatky nepřesahující částku 500 Kč se převádějí do dalšího
zúčtovacího období. 

                              § 95

     Výměr  o stanovení  záloh na  poplatky a  poplatkový výměr se
vydávají podle  jednotlivých zdrojů znečišťování  a jsou podkladem
pro vybírání a vymáhání poplatků. 

                              § 96

                     Odklad placení poplatků

     (1)  Znečišťovatel, který  prokazatelně na  podkladě povolení
zahájil práce na stavbě čistírny odpadních vod (dále jen "stavba")
nebo  jiného  zařízení  investičního  charakteru  (dále  jen "jiné
zařízení")   ke  snížení   množství  znečištění   ve  vypouštěných
odpadních vodách a kterému vodoprávní  úřad povolil (§ 38 odst. 9)
po dobu výstavby vypouštění  odpadních vod s přípustnými hodnotami
ukazatelů znečištění  odpadních vod vyššími  než hodnoty stanovené
zvláštním  právním   předpisem,38)  avšak  po   uplynutí  výstavby
hodnotami  nepřesahujícími  úroveň  stanovenou  zvláštním  právním
předpisem39) nebo pro tento  účel smluvně sdružil prostředky, může
nejpozději  do  jednoho  roku  ode  dne  zahájení stavby či jiného
zařízení  nebo uzavření  smlouvy o  sdružení finančních prostředků
požádat vodoprávní úřad o povolení odkladu  placení až o 80 % výše
poplatků za  zdroj znečištění, pro  který tyto práce  zahájil nebo
finanční  prostředky  sdružil   (dále  jen  "odklad").  Rozhodnutí
o odkladu placení  poplatků zašle vodoprávní  úřad znečišťovateli,
příslušnému finančnímu úřadu a  Státnímu fondu životního prostředí
České republiky.

     (2) Odklad lze povolit od prvního dne měsíce následujícího po
dni  skutečného  zahájení  stavby  nebo  výstavby  jiného zařízení
doloženého  zápisem ve  stavebním deníku  nebo v  případě sdružení
finančních prostředků  až po zahájení  stavby či jiného  zařízení,
nejdříve  od  prvního  dne  měsíce  následujícího  po dni uzavření
smlouvy  o   sdružení.  Odklad  trvá  do   posledního  dne  měsíce
stanoveného   pro   dokončení   stavby   v   pravomocném  povolení
vodoprávního  úřadu.  Vodoprávní  úřad  povolí  odklad  nejvýše do
částky nákladů stavby nebo jiného zařízení.

     (3) Pokud znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel
smlouvu o  sdružení prostředků, dokončí stavbu  nebo jiné zařízení
před termínem stanoveným k jejich dokončení v pravomocném povolení
vodoprávního úřadu,  je povinen tuto skutečnost  do jednoho měsíce
ode  dne  jejich  dokončení  písemně  oznámit  vodoprávnímu úřadu.
Odklad  končí  posledním  dnem  měsíce,  ve  kterém  bylo  písemné
oznámení vodoprávnímu úřadu doručeno.

     (4) Pokud znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel
smlouvu o  sdružení prostředků, požádal  podle zvláštního právního
předpisu4) o souhlas se zahájením  zkušebního provozu nebo mu bylo
vydáno povolení o prozatímním  užívání stavby nebo jiného zařízení
ke zkušebnímu provozu před vydáním kolaudačního rozhodnutí a tento
souhlas  mu byl  udělen, odklad  trvá po  dobu zkušebního provozu,
nejpozději však 2 roky od udělení souhlasu nebo povolení.

     (5) V případě, že znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel
uzavřel smlouvu o sdružení  prostředků, nesplnil podmínky odkladu,
je znečišťovatel na základě  rozhodnutí vodoprávního úřadu povinen
odloženou část  poplatku zaplatit nejpozději  do jednoho roku  ode
dne   nabytí   právní   moci   rozhodnutí  rovnoměrnými  měsíčními
splátkami.  Případné  odvolání   proti  takovému  rozhodnutí  nemá
odkladný účinek.

     (6) Znečišťovatel může požádat o odklad nejpozději do jednoho
roku  ode dne  zahájení stavby  nebo jiného  zařízení nebo od data
uzavření smlouvy o sdružení prostředků.

     (7) Znečišťovatel  je povinen předložit  potřebné doklady pro
přiznání odkladu a pro posouzení splnění jeho podmínek.

     (8)   Náležitosti  žádostí   o  povolení   odkladu  a  postup
vodoprávního  úřadu  pro  jejich  posuzování  a povolování odkladu
stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
------------------------------------------------------------------
38) Nařízení  vlády č.  82/1999 Sb.,  kterým se  stanoví ukazatele
    a hodnoty přípustného stupně znečištění vod.
39) Zákon  č.  102/1963  Sb.,  o  rybářství,  ve  znění pozdějších
    předpisů. 

                              § 97

                    Prominutí části poplatků

     (1)  Dodržel-li znečišťovatel  nebo ten,  s kým znečišťovatel
uzavřel smlouvu  o sdružení prostředků,  lhůtu k dokončení  stavby
nebo  jiného  zařízení  stanovenou  v  povolení vodoprávního úřadu
a znečištění vypouštěných odpadních  vod dosahuje úrovně stanovené
v povolení   vodoprávního  úřadu   k  vypouštění   odpadních  vod,
maximálně  však úrovně  stanovené zvláštním  právním předpisem,38)
promine  vodoprávní  úřad  znečišťovateli  část  poplatků  ve výši
odpovídající částce,  jejíž zaplacení bylo podle  § 96 rozhodnutím
vodoprávního úřadu odloženo.

     (2) O  prominutí části poplatků v  případech podle odstavce 1
rozhoduje  vodoprávní  úřad  na  podkladě  žádosti znečišťovatele.
Rozhodnutí  zasílá  znečišťovateli,  příslušnému  finančnímu úřadu
a Státnímu fondu životního prostředí České republiky.
------------------------------------------------------------------
38) Nařízení  vlády č.  82/1999 Sb.,  kterým se  stanoví ukazatele
    a hodnoty přípustného stupně znečištění vod. 

                              § 98

     Odvolání   proti  rozhodnutí   o  poplatcích   za  vypouštění
odpadních vod do vod povrchových nemá odkladný účinek.40)
------------------------------------------------------------------
40) § 55 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 

                              § 99

                         Správa poplatků

     (1) Vybírání a vymáhání  poplatků za vypouštění odpadních vod
do  vod  povrchových  vykonávají  místně  příslušné finanční úřady
podle  sídla  jednotlivých   znečišťovatelů  na  základě  podkladů
vydaných  vodoprávním   úřadem;  přitom  postupují   podle  zákona
o správě daní a poplatků,37) pokud tento zákon nestanoví jinak.

     (2)  Poplatky  včetně  záloh,   penále37)  a  pokut41)  platí
znečišťovatel na účet příslušného  finančního úřadu a jsou příjmem
Státního fondu životního prostředí České republiky. Výnos poplatků
a jejich  příslušenství  včetně  záloh,  vybraná  penále  a pokuty
převádí příslušný  finanční úřad na účet  Státního fondu životního
prostředí České republiky měsíčně.
------------------------------------------------------------------
37) Zákon  č. 337/1992  Sb., o  správě daní  a poplatků,  ve znění
    pozdějších předpisů.
41) Zákon č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 

                              § 100

                 Poplatek za povolené vypouštění
                 odpadních vod do vod podzemních

     (1) Za  povolené vypouštění odpadních  vod do vod  podzemních
platí oprávněný (§ 8) poplatek.

     (2) V případě, že jsou  odpadní vody z rodinných domů čištěny
domovní  čistírnou na  úroveň stanovenou  v povolení  k vypouštění
odpadních  vod,  se  poplatek  za  vypouštění  takových vod do vod
podzemních neplatí.  Za povolené vypouštění  v ostatních případech
se platí poplatek ve výši 3 500 Kč za kalendářní rok.

     (3) Povinnost platit poplatky  podle odstavce 1 se nevztahuje
na vypouštění
a) minerálních  vod  osvědčených  podle  zvláštního  zákona2) jako
   přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,
b) přírodních  minerálních vod,  pokud nebyly  použity při  výrobě
   balených minerálních vod,
c) vod ze sanačních vrtů.

     (4) Poplatek se  platí do 31. ledna po  uplynutí roku, v němž
platební povinnost vznikla.

     (5)  Poplatek se  platí  obci,  na jejímž  katastrálním území
k vypouštění dochází, a je jejím příjmem.

     (6)   Vodoprávní  úřad   vydávající  povolení   k  vypouštění
odpadních vod do vod podzemních předává obci potřebné údaje.

     (7)  Při  správě  poplatků  postupuje  obec  podle zvláštního
zákona.37)
------------------------------------------------------------------
 2) Zákon  č.  164/2001  Sb.,   o  přírodních  léčivých  zdrojích,
    zdrojích  přírodních  minerálních  vod,  přírodních  léčebných
    lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících
    zákonů (lázeňský zákon).
37) Zákon  č. 337/1992  Sb., o  správě daní  a poplatků,  ve znění
    pozdějších předpisů. 

                              Díl 2
       Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí
          a úhrada výdajů na opatření ve veřejném zájmu

                              § 101

       Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí

     (1) Oprávněný, který odebírá  povrchovou vodu z vodního toku,
je  povinen   uhrazovat  platbu  k  úhradě   správy  vodních  toků
a u odběrů povrchové vody z  významných vodních toků také k úhradě
správy   povodí,  podle   účelu  užití   odebrané  povrchové  vody
v jednotkové  výši  v  Kč/m3  podle  skutečně  odebraného množství
povrchové vody.

     (2)  Výše  platby  se  vypočte  vynásobením množství skutečně
odebrané  povrchové vody  za uplynulý  kalendářní měsíc  (případně
jiné  období,  nepřesahující  jeden  kalendářní  rok, dohodnuté se
správcem vodního toku, ve kterém  k odběru povrchové vody dochází)
snížené o  množství povrchové vody, na  které se platba nevztahuje
(odstavec 4),  cenou za odběr  povrchové vody stanovenou  správcem
vodního  toku  podle  zvláštního  zákona.42)  Odebírá-li oprávněný
k nakládání  s vodami  povrchovou vodu  z vodního  zdroje v  jedné
lokalitě na  více místech, pak  pro účely zpoplatnění  se odebrané
množství povrchové vody sčítá.

     (3) Cena za odběr povrchové  vody se stanoví zvlášť pro účely
užití
a) průtočného chlazení parních turbín,
b) zemědělských závlah,
c) zatápění  umělých  prohlubní  terénu  (zbytkových  jam po těžbě
   nerostů) v  případech vyžadujících čerpání  vody nebo převádění
   vody,
d) ostatních odběrů.

     (4) Platba za odběr povrchové vody se neplatí, pokud odebrané
množství povrchové  vody je menší než  6 000 m3 za  kalendářní rok
nebo 500 m3 za měsíc. Neplatí se též za odběry povrchových vod pro
provoz  rybích líhní  a sádek  a pro  napouštění rybníků a vodních
nádrží  pro  chov  ryb,  pro  požární  účely, napouštění veřejných
koupališť,  odstavených  ramen  vodních  toků  a  nádrží tvořících
chráněný  biotop rostlin  a  živočichů,  pro výrobu  sněhu vodními
děly,  za odběr  okalových vod  pro zemědělskou  nebo lesní výrobu
a za povolený odběr pro  vyrovnání vláhového deficitu zemědělských
plodin.  Okalovými  vodami  pro  zemědělskou  a  lesní výrobu jsou
povrchové  vody  odebírané  z  vodního  toku  za zvýšených průtoků
(vodních stavů) pro závlahy zaplavováním.

     (5)  Oprávněný  k  odběru  povrchové  vody  je povinen platit
platbu měsíčně  do dvacátého pátého  dne po skončení  kalendářního
měsíce  příslušnému  správci  vodního  toku,  ve  kterém  k odběru
povrchové vody  dochází, pokud s  ním nedohodne platební  podmínky
jinak; v  této dohodě však  nelze smluvit delší  lhůtu než do  25.
ledna následujícího kalendářního roku.

     (6)  Nezaplatí-li  oprávněný  dlužnou  platbu,  je  příslušný
správce vodního  toku, ve kterém k  odběru povrchové vody dochází,
oprávněn domáhat se jí včetně penále (§ 103) u soudu.
------------------------------------------------------------------
42) § 6 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. 

                              § 102

           Úhrada výdajů na opatření ve veřejném zájmu

     (1) Stát může poskytnout  finanční prostředky k úhradě výdajů
na opatření ve veřejném zájmu, zejména pro
a) činnosti správy povodí podle tohoto zákona,
b) správu drobných vodních toků,
c) zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod,
d) plánování v oblasti vod,
e) studie odtokových poměrů, stanovení  záplavových území a studie
   preventivních protipovodňových opatření,
f) obnovu vodních děl a koryt vodních toků,
g) zřizování,  obnovu a  provoz vodních  děl a  zařízení k ochraně
   před povodněmi a suchem,
h) zkapacitnění   a  úpravu   koryt  vodních   toků  a  zlepšování
   odtokových poměrů v krajině,
i) zřizování  a   obnovu  staveb  k   vodohospodářským  melioracím
   pozemků,
j) obnovu, odbahnění a rekonstrukci rybníků,
k) obnovu a provoz vodních cest,
l) správu  vodních děl,  o které   nikdo nepečuje  a u  nichž není
   vlastník znám,
m) další opatření podle schválených programů opatření (§ 26),
n) obnovu koryta vodního toku po povodni (§ 45 odst. 1).

     (2)  Finanční  prostředky  na   opatření  ve  veřejném  zájmu
poskytuje stát správcům povodí,  správcům vodních toků, vlastníkům
vodních děl a pověřeným odborným subjektům  (§ 21 odst. 3) a jiným
fyzickým a  právnickým osobám; na finanční  prostředky není právní
nárok.

     (3)  Vláda připraví  každoročně závazná  pravidla poskytování
finančních prostředků a způsobu  kontroly jejich užití, která jsou
přílohou státního rozpočtu. 

                              Díl 3
                             Penále

                              § 103

     Za každý den v prodlení placení  plateb podle § 88, 100 a 101
jsou odběratelé povinni zaplatit penále ve výši 1 promile z částky
včas nezaplacené. Na prominutí penále se obdobně vztahuje zvláštní
zákon.37)
------------------------------------------------------------------
37) Zákon  č. 337/1992  Sb., o  správě daní  a poplatků,  ve znění
    pozdějších předpisů. 

                            HLAVA XI
                       VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY

                              § 104

     (1) Státní  správu podle tohoto  zákona vykonávají vodoprávní
úřady a  Česká inspekce životního prostředí.  Kontrolu nad jakostí
povrchových vod  stanovených vyhláškou ke  koupání (§ 34)  provádí
krajská hygienická stanice.

     (2) Vodoprávními úřady jsou
a) obecní úřady,
b) újezdní úřady43) na území vojenských újezdů,
c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
d) krajské úřady,
e) ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad (§ 108).
Tímto nejsou dotčena ustanovení o povodňových orgánech.
------------------------------------------------------------------
43) § 35 zákona č. 222/1999 Sb. 

                              § 105

  
                  Obecní úřady a újezdní úřady

     (1) Obecní úřady upravují,  omezují, popřípadě zakazují podle
§ 6 odst.  4 tohoto zákona obecné  nakládání s povrchovými vodami,
nejde-li o vodní toky tvořící státní hranice.

     (2) Pověřené obecní úřady
a) povolují  pro  potřeby  jednotlivých  občanů (domácností) odběr
   a jiné   nakládání  s   povrchovými  nebo   podzemními  vodami,
   s výjimkou  vypouštění odpadních  vod do  vod povrchových  nebo
   podzemních,  a  zřizování,  změny  a  odstraňování vodních děl,
   která s tímto odběrem nebo nakládáním souvisejí,
b) rozhodují v  případech, kdy jim přísluší  povolovat vodní dílo,
   též o  ostatních vodohospodářských záležitostech  týkajících se
   tohoto vodního díla,
c) vydávají  souhlas podle  § 17  odst.  1  písm. c),  d) a  e) ke
   stavbám  jednotlivých  obytných  budov  a  k  terénním  úpravám
   v záplavových územích neovlivňujícím odtokové poměry,
d) vyjadřují se podle § 18 tohoto zákona v případech, v nichž jsou
   příslušné k udělení povolení nebo souhlasu.

     (3)  Státní  správu  na  území  vojenských  újezdů vykonávají
újezdní úřady podle § 105 až 107 v rozsahu potřeb zajištění obrany
státu a výcviku ozbrojených sil, nejde-li o působnosti podle hlavy
X a XII tohoto zákona. 

                              § 106

  
            Obecní úřady obcí s rozšířenou působností

     Působnost,  která  podle  tohoto  zákona přísluší vodoprávním
úřadům,  vykonávají  obecní  úřady  obcí  s rozšířenou působností,
pokud ji tento zákon nesvěřuje jiným orgánům.

                              § 107

  
                          Krajské úřady

     Do působnosti krajských úřadů patří
a) vyjadřovat  se  podle  §  18  tohoto  zákona  ke stavbám, pokud
   rozhodujícím způsobem ovlivňují nakládání s vodami, ochranu vod
   nebo ochranu proti povodním a pokud si to vyhradí,
b) rozhodovat   ve    věcech   hraničních   vod    po   projednání
   s Ministerstvem    zemědělství   a    Ministerstvem   životního
   prostředí; má-li takové rozhodnutí  vliv na průběh, povahu nebo
   vyznačení    státní   hranice,    rozhodovat   po    projednání
   i s  Ministerstvem   vnitra;  za  hraniční   vody  se  považují
   povrchové,  popřípadě  podzemní  vody  vymezené v mezinárodních
   smlouvách, kterými je Česká republika vázána,44)
c) činit za  mimořádné situace, zejména při  nedostatku vody a při
   haváriích,  opatření,  a  to  v  případech  přesahujících území
   správního  obvodu obce  s rozšířenou  působností nebo  obecního
   úřadu obce s rozšířenou působností
d) spolupracovat  s  Ministerstvem   zemědělství  a  Ministerstvem
   životního prostředí při zajišťování sestavení programů opatření
   v oblastech povodí  a kontrole jejich  plnění. Orgány krajů  si
   mohou  při zajišťování  sestavení a  provádění kontroly  plnění
   programů  opatření   v  oblastech  povodí   vyžádat  spolupráci
   odborných  subjektů,  subjektů  sledujících  jakost a zdravotní
   nezávadnost  vod,  orgánů   ochrany  přírody,  sdružení  občanů
   působících na  úsecích ochrany životního  prostředí, rybářství,
   vlastníků  a provozovatelů  vodovodů a  kanalizací a  popřípadě
   dalších orgánů,
e) ukládat  opatření,  která  stanoví  ve  veřejném zájmu programy
   opatření podle § 26 odst. 3,
f) kontrolovat   provádění  technickobezpečnostního   dohledu  nad
   vodními díly,
g) rozhodovat  o zařazení  vodního  díla  do kategorií  z hlediska
   technickobezpečnostního dohledu, pokud si to vyhradí,
h) rozhodovat ve věci poplatků za  vypouštění odpadních vod do vod
   povrchových,
i) připravovat  ve  spolupráci  se  správcem  povodí  podklady pro
   rozhodnutí o určení správce drobného vodního toku,
j) povolovat vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů
   znečištění  o  velikosti  10  000  ekvivalentních obyvatel nebo
   více,
k) povolovat  vypouštění  odpadních  vod   z  těžby  a  zpracování
   uranových rud a jaderných elektráren a odpadních vod se zvláště
   nebezpečnými nebo  nebezpečnými látkami podle  přílohy č. 1  do
   vod povrchových  s výjimkou případů  mimo případy pod  písmenem
   j),
l) povolovat vypouštění odpadních vod  s obsahem zvlášť nebezpečné
   látky podle přílohy č. 1 do kanalizace (§ 16),
m) povolovat čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení
   jejich znečištění  a jejich následné vypouštění  do těchto vod,
   popřípadě do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm. e)],
n) povolovat  vzdouvání  a  akumulaci  povrchových  vod v nádržích
   s celkovým objemem  nad 1 000 000  m3 nebo s výškou  vzdutí nad
   10 m ode dna základové výpusti,
o) stanovovat  na návrh  správce povodí  rozsah záplavových  území
   významných  vodních  toků  a  ukládat  jim  zpracování takového
   návrhu,
p) rozhodovat v  pochybnostech o tom,  zda se jedná,  nebo nejedná
   o povrchové nebo podzemní vody,
r) rozhodovat v pochybnostech  o tom, zda jde o  vodní tok podle §
   43  odst.  2,  jakož  i  o  tom,  že  vodním  tokem jsou i jiné
   povrchové vody než uvedené v odstavci 1,
s) vyjadřovat se  v případech, kdy  jim přísluší vydávat  povolení
   nebo souhlas,
t) povolovat výjimky při použití závadných látek (§ 39 odst. 7),
u) povolovat  výjimky z  požadavku průchodnosti  vodního toku  pro
   ryby a vodní  živočichy podle § 15 odst.  6 v případech vodních
   děl pro účel chovu ryb,  např. průtočné rybníky a vodní nádrže,
   nebo  k  ochraně  před   škodlivými  účinky  vod,  k  zajištění
   bezpečnosti  občanů  a  jiných  veřejných  zájmů, např. omezení
   eroze, devastace koryt, bystřin apod.
------------------------------------------------------------------
44) sdělení  č. 7/2000  sb. m.  s., o  sjednání dohody mezi vládou
    České republiky  a vládou Slovenské republiky  o spolupráci na
    hraničních vodách.
    sdělení  č.  66/1998  sb.,  o  sjednání  smlouvy  mezi  Českou
    republikou  a  Spolkovou  republikou  Německo  o spolupráci na
    hraničních vodách v oblasti vodního hospodářství.
    vyhláška  č.  57/1970  sb.,  o  smlouvě  mezi  Československou
    republikou a  Rakouskou republikou o  úpravě vodohospodářských
    otázek na hraničních vodách. 

                              § 108

           Ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad

     (1) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, vykonává působnost
ústředního vodoprávního úřadu Ministerstvo zemědělství.

     (2)  Ministerstvo  životního   prostředí  vykonává  působnost
ústředního vodoprávního úřadu ve věcech
a) ochrany množství a jakosti povrchových a podzemních vod, a to
   1. povolení k vypouštění odpadních  vod do vod povrchových nebo
      podzemních [§ 8 odst. 1 písm. c)],
   2. povolení  k čerpání  znečištěných podzemních  vod za  účelem
      snížení jejich  znečištění a k  jejich následnému vypouštění
      do  těchto vod,  popřípadě do  vod povrchových  [§ 8 odst. 1
      písm. e)],
   3. povolení  k  vypouštění  odpadních   vod  s  obsahem  zvlášť
      nebezpečných látek do kanalizací (§ 16),
   4. stanovení   minimálního  zůstatkového   průtoku  a   uložení
      povinnosti  osadit na  vodním díle  cejch nebo  vodní značku
      a povinnosti  pravidelně měřit  minimální zůstatkový  průtok
      a podávat  vodoprávnímu   úřadu  a  správci   povodí  zprávy
      o výsledcích měření (§ 36),
   5. stanovení  minimální   hladiny  podzemních  vod   a  uložení
      povinnosti   předložit   návrh   jímacího   řádu,  popřípadě
      povinnosti pravidelně měřit  hladinu podzemních vod, způsobu
      měření  a povinnosti  podávat vodoprávnímu  úřadu a  správci
      povodí zprávy o výsledcích měření (§ 37),
   6. činnosti  při  povolování  vypouštění  odpadních  vod do vod
      povrchových  nebo  podzemních  a  přebírání  výsledků měření
      objemu vypouštěných vod a míry jejich znečištění (§ 38),
   7. přípravy  návrhu  prováděcího  předpisu,  kterým  se stanoví
      ukazatele a  hodnoty přípustného znečištění  vod (§ 31,  32,
      33, 35 a 38),
b) zjišťování  a  hodnocení  stavu  povrchových  a  podzemních vod
   společně s Ministerstvem zemědělství (§ 21 a 22),
c) zjišťování  a  hodnocení  stavu  povrchových  a  podzemních vod
   prostřednictvím  jím  zřízených  pověřených  odborných subjektů
   (§ 21),
d) tvorby a  vedení informačního systému  společně s Ministerstvem
   zemědělství podle tohoto zákona (§ 19 a 22),
e) sestavování  a schvalování  plánů v  oblasti vod  a sestavování
   programů opatření společně s Ministerstvem zemědělství (§ 24 až
   26),
f) posuzování  plánů v  oblasti vod  z hlediska  vlivu na  životní
   prostředí (§ 24 a 25),
g) chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),
h) ochrany vodních zdrojů (§ 29 a 30),
i) citlivých oblastí (§ 32),
j) zranitelných oblastí (§ 33),
k) stanovení   opatření   k   nápravě   při  nevyhovující  jakosti
   povrchových vod využívaných ke koupání (§ 34 odst. 2),
l) stanovení  povrchových   vod,  které  jsou   vhodné  pro  život
   a reprodukci  původních druhů  ryb a  dalších vodních živočichů
   společně s Ministerstvem zemědělství (§ 35),
m) ochrany jakosti povrchových nebo  podzemních vod před závadnými
   látkami (§ 39),
n) zneškodňování havárií  (§ 41) a  odstraňování jejich škodlivých
   následků (§ 42),
o) ochrany před povodněmi (§ 63 až 87),
p) řízení Českého hydrometeorologického ústavu (§ 73),
q) poplatků  za  odběr  podzemních  vod  společně  s Ministerstvem
   zemědělství (§ 88),
r) poplatků  za  vypouštění  odpadních   vod  do  vod  povrchových
   a podzemních (§ 89 až 100),
s) spolupráce  s orgány  krajů  v  přenesené působnosti  ve věcech
   ochrany množství a jakosti hraničních vod (§ 107),
t) řízení České inspekce životního prostředí (§ 112),
u) řízení  základního  a  aplikovaného  výzkumu  v oblasti ochrany
   množství a jakosti vod,
v) plnění úkolů vyplývajících ze  vztahu k Evropským společenstvím
   v oblasti  ochrany  vod,  podávání  zpráv  o plnění příslušných
   směrnic   Evropských   společenství   a   koordinovat  převzetí
   a zavádění legislativy Evropských společenství v oblasti vod,
w) zajišťování koordinace plánů v  oblasti vod a programů opatření
   v rámci mezinárodní  spolupráce ochrany vod  v oblastech povodí
   Labe, Dunaje a Odry.

     (3) Ministerstvo zdravotnictví  vykonává působnost ústředního
vodoprávního úřadu ve věcech stanovení povrchových vod využívaných
ke  koupání  ve  spolupráci  s  Ministerstvem  životního prostředí
(§ 34).

     (4)   Ministerstvo   dopravy   a   spojů  vykonává  působnost
ústředního  vodoprávního úřadu  ve věcech  užívání povrchových vod
k plavbě (§ 7).

     (5)   Ministerstvo  obrany   vykonává  působnost   ústředního
vodoprávního  úřadu  ve  věcech,  v  nichž  je  založena působnost
újezdních úřadů podle § 105 odst.3. 

                              § 109

     Pravomoci vodoprávního úřadu při mimořádných opatřeních

     (1)  Vyžaduje-li to  veřejný zájem,  zejména je-li  přechodný
nedostatek vody, může vodoprávní úřad  bez náhrady upravit na dobu
nezbytně  nutnou  povolené  nakládání  s  vodami,  popřípadě  toto
nakládání  omezit  nebo  i   zakázat.  Tato  opatření  provede  po
projednání  s  dotčenými  subjekty,  pokud  to mimořádnost situace
nevylučuje.

     (2)  Dojde-li v  důsledku  mimořádné  situace k  omezení nebo
znemožnění povolených  odběrů povrchové nebo  podzemní vody, které
vede  k  vážnému  ohrožení  veřejného  zájmu,  je  vodoprávní úřad
povinen  zajistit  po  projednání  s  příslušnými  orgány opatření
k nápravě.  Přitom může  stanovit kdo,  jakým způsobem  a v  jakém
rozsahu je povinen provést  opatření k zajištění náhradního odběru
vody,   popřípadě  k   jejímu  dovážení.   Nutné  náklady  spojené
s uloženými opatřeními může vodoprávní  úřad požadovat na tom, kdo
mimořádné omezení nebo znemožnění odběrů způsobil. Obecné předpisy
o odpovědnosti k náhradě škody nejsou tímto dotčeny.

     (3)  Na  postup  podle  odstavce  1  a uložení opatření podle
odstavce 2 se nevztahuje správní řád. 

                              § 110

               Vodoprávní dozor vodoprávních úřadů

     (1)  Vodoprávní  úřady   dozírají  na  dodržování  ustanovení
vodního  zákona a  předpisů podle   něj vydaných  a v  rozsahu své
působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných závad.

     (2) Vodoprávní  úřady jsou povinny  v rozsahu své  působnosti
dozírat, zda jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí.

     (3)  Vodoprávní  úřady  si  mohou  při provádění vodoprávního
dozoru vyžádat spolupráci odborných subjektů, subjektů sledujících
jakost  a  zdravotní  nezávadnost  vod,  orgánů  ochrany  přírody,
sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí,
rybářství, popřípadě dalších orgánů.

     (4) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady
jako součást vodoprávního dozoru provádějí dozor nad vodními díly,
jejichž stav by mohl ohrozit  bezpečnost osob nebo majetku. Přitom
zejména dozírají,  jak vlastníci nebo  uživatelé těchto staveb  na
nich  zajišťují  technickobezpečnostní   dohled  a  jak  provádějí
potřebná opatření k jejich bezpečnosti.

                              § 111

                     Vrchní vodoprávní dozor

     (1)   Ministerstvo  zemědělství   a  Ministerstvo   životního
prostředí  dozírají  v  rámci  vrchního  vodoprávního  dozoru, jak
vodoprávní  úřady a  Česká inspekce  životního prostředí provádějí
ustanovení vodního zákona a předpisů podle něho vydaných.

     (2)   Ministerstvo  zemědělství   a  Ministerstvo   životního
prostředí  jsou  v  rozsahu  své  působnosti  podle  tohoto zákona
v rámci  vrchního vodoprávního  dozoru oprávněna  též dozírat, jak
jsou dodržována  ustanovení vodního zákona  a předpisů podle  něho
vydaných, jak  jsou dodržována rozhodnutí  vodoprávních úřadů, jak
jsou plněny povinnosti vlastníků vodních děl, správců vodních toků
a správců povodí. Zjistí-li závady, mohou uložit potřebná opatření
k jejich odstranění.

     (3)  Ministerstvo zemědělství  v součinnosti  s Ministerstvem
životního prostředí předkládá každoročně vládě zprávu o zhodnocení
kontrolní  činnosti provedené  v uplynulém  roce v  rámci vrchního
vodoprávního dozoru. 

                              § 112

               Česká inspekce životního prostředí

     (1) České inspekci životního prostředí přísluší
a) dozor  nad  tím,  jak  fyzické  nebo  právnické  osoby dodržují
   povinnosti  stanovené tímto  zákonem nebo  uložené podle tohoto
   zákona jí nebo vodoprávními úřady na úseku
   1. nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami,
   2. ochrany uvedených vod včetně  jejich ochrany při provozování
      plavby,
   3. havárií ohrožujících jakost těchto vod,
   4. vodních děl určených ke zneškodňování znečištění v odpadních
      vodách  nebo k  jejich  vypouštění  do vod  povrchových nebo
      podzemních nebo do kanalizací,
   5. ochrany vodních poměrů a vodních zdrojů,
   6. uvádění  vypouštění odpadních  vod do  vod povrchových  nebo
      podzemních  do  souladu  s   požadavky  zákona  v  případech
      vyžadujících zvláštní pozornost,
b) ukládat  odstranění  a  nápravu  zjištěných  nedostatků, jejich
   příčin a škodlivých následků,  zjistí-li porušení povinností na
   úsecích uvedených pod písmenem a),
c) nařídit  v  oblasti,  ve  které  jí  přísluší  vykonávat dozor,
   zastavení  výroby  nebo  jiné  činnosti,  pokud  velmi závažným
   způsobem ohrožuje veřejný zájem a životní prostředí, až do doby
   odstranění nedostatků, popřípadě jejich příčin,
d) spolupracovat s vodoprávními úřady,
e) vést centrální evidenci havárií podle § 40 a násl.,
f) dozírat nad  dodržováním ustanovení o  poplatcích za vypouštění
   odpadních vod do vod povrchových znečišťovateli,
g) plnit další úkoly podle tohoto zákona.

     (2)  Na  řízení  vedená  Českou  inspekcí životního prostředí
podle  tohoto zákona  se vztahují,  připouští-li to  povaha těchto
řízení, ustanovení § 115. 

                              § 113

     Krajská  hygienická   stanice  rozhoduje  o   zákazu  koupání
v povrchových vodách  využívaných ke koupání. Na  vydání zákazu se
nevztahuje správní  řád. Zákaz zveřejní vyvěšením  na úřední desce
obecního  úřadu obce  s rozšířenou  působností a  úředních deskách
všech obcí tvořících jeho správní obvod.

                              § 114

            Oprávnění osob vykonávajících vodoprávní
                 dozor a vrchní vodoprávní dozor

     (1) Pověření  zaměstnanci České inspekce  životního prostředí
(dále jen  "inspektoři") a pověření  pracovníci vodoprávních úřadů
jsou oprávněni při výkonu své činnosti
a) v nezbytně nutném rozsahu vstupovat,  popřípadě vjíždět na cizí
   pozemky  a  dále  vstupovat  do  cizích  objektů  užívaných pro
   podnikatelskou   činnost  nebo   provozování  jiné  hospodářské
   činnosti,  pokud k  tomu není  třeba povolení  podle zvláštních
   právních předpisů,
b) požadovat  potřebné   doklady,  údaje  a   písemná  nebo  ústní
   vysvětlení týkající se předmětu dozoru; kontrolovaný subjekt je
   povinen  požadované  doklady,  údaje  a  vysvětlení  poskytnout
   a v potřebném rozsahu při provádění kontroly spolupracovat.

     (2) Inspektoři a pověření zaměstnanci vodoprávních úřadů jsou
povinni
a) vykazovat  se  při  výkonu  činnosti  průkazem  inspektora nebo
   pověřeného pracovníka,
b) před vstupem do cizích objektů informovat provozovatele.

     (3) Za  škodu způsobenou postupem  podle odstavce 1  písm. a)
odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit. 

                              § 115

                        Vodoprávní řízení

     (1) Pokud  tento zákon nestanoví  jinak, postupují vodoprávní
úřady  při  řízení  o   věcech  upravených  vodním  zákonem  podle
správního  řádu,41)  popřípadě  podle  stavebního zákona,4) jde-li
o rozhodování týkající se vodních děl.

     (2)  Ministerstvo zemědělství  ve spolupráci  s Ministerstvem
životního  prostředí  vyhláškou   stanoví,  ve  kterých  případech
a které  doklady je  žadatel o  rozhodnutí nebo  vyjádření povinen
předložit,  jakož i  náležitosti povolení,  souhlasů a  vyjádření,
v souladu s tímto zákonem.

     (3)  V  případech,  kdy   může  povolení  vodoprávního  úřadu
ovlivnit vodní  poměry v územních  obvodech několika obcí,  oznámí
vodoprávní  úřad   termín  a  předmět   ústního  jednání  veřejnou
vyhláškou  i u  těchto obecních  úřadů. K  ústnímu jednání písemně
pozve všechny jemu známé účastníky řízení.

     (4) Účastníkem řízení jsou též obce, v jejichž územním obvodu
může  dojít  rozhodnutím  vodoprávního  úřadu  k ovlivnění vodních
poměrů  nebo  životního  prostředí,  pokud  tento  zákon nestanoví
jinak.

     (5) Účastníkem  řízení je správce  vodního toku v  případech,
kdy se řízení dotýká vodního  toku; vodoprávní úřad pozve k řízení
též  příslušného správce  povodí, jestliže  může rozhodnutím dojít
k ovlivnění vodních poměrů v povodí.

     (6)  Občanské  sdružení,  jehož  cílem  je  podle jeho stanov
ochrana   životního  prostředí,   je  oprávněno   být  informováno
o zahajovaných  správních řízeních  vedených podle  tohoto zákona,
pokud o tyto informace vodoprávní  úřad požádá; žádost musí být co
do předmětu a místa řízení specifikována.

     (7) Občanské sdružení má  postavení účastníka řízení vedeného
podle tohoto zákona, jestliže písemně požádá o postavení účastníka
řízení do 8 dnů ode dne sdělení informace podle odstavce 6.

     (8)  Pozvání  k  ústnímu  jednání  doručí  vodoprávní úřad do
vlastních rukou  účastníku řízení nejméně  8 dnů, ve  složitějších
případech nejméně 30 dnů přede  dnem ústního jednání. Po tuto dobu
musí být  vyvěšeny i vyhlášky  o ústním jednání  v případech podle
odstavce  3.  Vodoprávní  úřad  přitom  účastníky  upozorní, že na
námitky, které  nebudou sděleny nejpozději při  ústním jednání, se
nebere zřetel. U liniových staveb  nebo u staveb zvlášť rozsáhlých
nebo  v řízení  s velkým  počtem účastníků  řízení může vodoprávní
úřad uvědomit účastníky o zahájení řízení veřejnou vyhláškou, a to
nejméně 30  dní před konáním  místního šetření, popřípadě  ústního
jednání,  a  nekoná-li  se  ústní  jednání,  před  uplynutím lhůty
stanovené  pro podání  námitek.  Jiným  účastníkům řízení,  než je
žadatel  o povolení  nebo než  je správce  vodního toku, popřípadě
ten, kdo  vznesl námitky, může v  těchto případech vodoprávní úřad
doručit veřejnou  vyhláškou v obcích, v  jejichž územních obvodech
jsou zájmy účastníků dotčeny, i rozhodnutí.

     (9)  Ovlivní-li  rozhodnutí  vodní  poměry  nebo  jakost  vod
v obvodu působnosti  jiného vodoprávního úřadu  nebo leží-li vodní
dílo,  o  němž  se  rozhoduje,  zčásti  v  územním  obvodu  jiného
vodoprávního úřadu,  rozhodne věcně a  místně příslušný vodoprávní
úřad  po projednání  s těmi  vodoprávními úřady,  jejichž územních
obvodů se rozhodnutí týká.

     (10)  V  jednoduchých  věcech,  zejména  lze-li rozhodnout na
podkladě  dokladů  předložených  účastníkům  vodoprávního  řízení,
rozhodne  vodoprávní  úřad   bezodkladně.  V  ostatních  případech
rozhodne  nejdéle do  60 dnů  od zahájení  vodoprávního řízení; ve
zvlášť složitých případech nejdéle  do 3 měsíců. Nelze-li vzhledem
k povaze  věci  rozhodnout  ani   v  těchto  lhůtách,  může  lhůtu
přiměřeně prodloužit odvolací orgán.

     (11)  Vydává-li  vodoprávní   úřad  témuž  žadateli  současně
několik rozhodnutí, může tak učinit v jediném rozhodnutí.

     (12)   Vyskytnou-li  se   nové  rozhodné   skutečnosti,  může
vodoprávní úřad v novém  vodoprávním řízení měnit, popřípadě rušit
i jiná svá rozhodnutí vydaná v souvislosti s povolením, které bylo
změněno nebo zrušeno.

     (13)  Náklady  na  znalecké  posudky,  kterých  je  třeba  ve
vodoprávním  řízení  zahájeném  z  podnětu  žadatele  o  povolení,
popřípadě souhlas podle tohoto zákona, hradí žadatel.

     (14)   Opatření,  popřípadě   rozhodnutí  vodoprávních  úřadů
učiněná podle  § 109 (opatření při  nedostatku vody), lze vyhlásit
popřípadě zrušit  veřejnou vyhláškou nebo  jiným v místě  obvyklým
způsobem.  Veřejnou  vyhláškou  lze  vyhlásit  i  zákazy, omezení,
popřípadě  jiná opatření  vodoprávního úřadu  podle §  6 odst.  4,
§ 30, § 58 odst. 3 a § 68.

     (15) K žádosti o vydání povolení ke vzdouvání povrchových vod
je  žadatel  povinen  vodoprávnímu  úřadu  doložit,  že  má  právo
k pozemkům a stavbám vzdouváním vody dotčeným, popřípadě, že podal
návrh na  jejich vyvlastnění nebo  že učinil opatření  k objasnění
nejasných vlastnických  vztahů k těmto pozemkům  a stavbám nebo ke
zjištění pobytu jejich vlastníků, nejsou-li mu známi.

     (16)  Při ukládání  opatření k  nápravě nedostatků zjištěných
při  vodoprávním   dozoru,  jejichž  rozsah   nelze  stanovit  bez
předchozích   průzkumů  nebo   předchozího  zpracování   odborných
podkladů,  lze   uložit  samostatně  provedení   těchto  průzkumů,
popřípadě  zpracování uvedených  podkladů a  podle jejich výsledků
vydávat   samostatně   potřebná   rozhodnutí   k   nápravě.  Je-li
v rozhodnutí  o  opatření  k  nápravě  uloženo  nakládat  s vodami
způsobem,  k  němuž  je  jinak  potřeba  povolení  podle § 8, toto
povolení se již nevydává.

     (17) Manipulační  řády vodních děl  schvaluje vodoprávní úřad
rozhodnutím.
------------------------------------------------------------------
4)
41) Zákon č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 

                            HLAVA XII
                             SANKCE

               Pokuty podnikajícím fyzickým osobám
                     nebo právnickým osobám

                              § 116

     (1) Nejde-li  o trestný čin,  uloží Česká inspekce  životního
prostředí  nebo obecní  úřad obce  s rozšířenou  působností pokutu
podnikající fyzické osobě nebo  právnické osobě (dále jen "povinná
osoba"), která
a) odebere  povrchové nebo  podzemní vody  bez potřebného povolení
   vodoprávního úřadu  nebo v rozporu s  ním (dále jen "nedovolené
   odběry vod"),
b) vypustí  odpadní  nebo  důlní  vody  do  vod  povrchových  nebo
   podzemních, popřípadě  do kanalizace v rozporu  s tímto zákonem
   (dále jen "nedovolené vypouštění vod"),
c) znečistí povrchové nebo podzemní vody nebo ohrozí jejich jakost
   nebo zdravotní nezávadnost  nedovoleným nakládáním se závadnými
   látkami, popřípadě způsobí vniknutí  těchto látek do kanalizace
   v rozporu  se  zákonem  (dále   jen  "nedovolené  nakládání  se
   závadnými látkami"),
d) poruší povinnosti  týkající se vodních  děl založené stavebními
   předpisy, nebo
e) poruší jiné povinnosti stanovené  tímto zákonem nebo povinnosti
   podle něj uložené.

     (2) Fyzické osobě podnikající lze uložit pokutu, jen pokud se
dopustila uvedeného jednání při své podnikatelské činnosti. 

                              § 117

                 Pokuty za nedovolené odběry vod

     (1) Pokuta za nedovolené  odebrání povrchových vod se stanoví
ve  výši  vypočtené  násobkem  sazby  10  Kč  za  1  m3 nedovoleně
odebraných povrchových  vod celkovým množstvím  těchto povrchových
vod.

     (2) Pokuta  za nedovolené odebrání podzemních  vod se stanoví
ve  výši  vypočtené  násobkem  sazby  50  Kč  za  1  m3 nedovoleně
odebraných podzemních vod celkovým množstvím těchto vod.

     (3) Nelze-li stanovit neoprávněně  odebrané množství vody při
stanovení  výše pokuty,  stanoví orgán  ukládající pokutu množství
odebrané  vody  podle  skutečností  dovolujících stanovit odebrané
množství vody nepřímo.

     (4) Nedosahuje-li výše  pokuty vypočtená, popřípadě stanovená
podle předchozích odstavců  částky 5 000 Kč, stanoví  se pokuta ve
výši 5 000 Kč.

     (5)   Pokutu   lze   stanovit   nejvýše   za   období  3  let
předcházejících ke dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn.

     (6) Pokuta může činit nejvýše 10 000 000 Kč. 

                              § 118

   Pokuty za nedovolené vypouštění odpadních nebo důlních vod

     (1)  Pokuta za  nedovolené vypouštění  odpadních nebo důlních
vod se stanoví ve výši od 10 000 Kč do 10 000 000 Kč.

     (2)  Při  stanovení  výše  pokuty  přihlédne orgán ukládající
pokutu zejména  k míře překročení  podmínek povolení k  vypouštění
těchto vod,  k míře ovlivnění jakosti  povrchových nebo podzemních
vod a jejímu lokálnímu rozsahu,  ke stupni ochrany dotčeného území
(chráněná území) a k příčině nedovoleného vypouštění vod. 

                              § 119

       Pokuty za nedovolené nakládání se závadnými látkami

     (1) Pokuta  za nedovolené nakládání  se závadnými látkami  se
stanoví ve výši od 5 000 Kč do 5 000 000 Kč.

     (2)  Při  stanovení  výše  pokuty  přihlédne orgán ukládající
pokutu  zejména k  okolnostem, za  nichž k  nedovolenému nakládání
došlo, k  tomu, jak se  právní subjekt přičinil  o odstranění nebo
zmírnění  škodlivých  následků,  k  množství  a  charakteru uniklé
látky,  k  místu,  kde  k  vlastnímu  ohrožení  došlo,  k množství
a charakteru  závadné látky,  která pronikla  do povrchových  nebo
podzemních  vod,   ke  škodlivým  následkům   a  možnostem  jejich
odstranění  a k  vlivu závadné  látky na  jakost těchto  vod a  ke
stupni ochrany dotčeného území (chráněná území). 

                              § 120

     Pokuty za porušení povinností týkajících se vodních děl

     Za porušení povinností podle §  116 odst. 1 písm. d) ukládají
orgány uvedené v § 116 pokuty podle stavebního zákona.4)
------------------------------------------------------------------
4) Zákon  č. 50/1976  Sb., o  územním plánování  a stavebním  řádu
   (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 

                              § 121

           Pokuty za porušování povinností týkajících
               se užívání povrchových vod k plavbě

     (1)  Státní plavební  správa může  uložit pokutu  až do  výše
100 000 Kč provozovateli plavidla, který
a) provozuje plavidlo se spalovacím motorem na povrchových vodách,
   na kterých je plavba plavidel se spalovacím motorem zakázána,
b) provozuje   plavidlo   v   rozporu   se   stanoveným   rozsahem
   a podmínkami užívání povrchových vod k plavbě.

     (2)  Pokutu  lze  uložit  do  2  let  ode  dne, kdy se Státní
plavební   správa  o   porušení  uvedených   povinností  dověděla,
nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení došlo.

     (3)  Při  stanovení  výše  pokuty  se  přihlíží  k závažnosti
významu a době trvání protiprávního  jednání a k rozsahu způsobené
škody.

     (4)  Pokuta je  splatná do   15 dnů  ode dne,  kdy rozhodnutí
o jejím uložení nabylo právní moci. Uložené pokuty Státní plavební
správa rovněž vybere. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. 

                              § 122

              Pokuty za porušení jiných povinností

     (1) Pokuta za porušení jiných povinností [§ 116 odst. 1 písm.
e)] se stanoví ve výši od 1 000 Kč do 1 000 000 Kč.

     (2)  Při ukládání  pokuty se  přihlíží zejména  k tomu,  jaké
následky porušení povinností  způsobilo, popřípadě mohlo způsobit,
k okolnostem,  za nichž  k němu   došlo, a  jak se  právní subjekt
přičinil o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků.

     (3)  Za  porušení  jiných  povinností  se nepovažuje porušení
platebních termínů podle hlavy X tohoto zákona. 

                              § 123

             Pokuty za opakované porušení povinností

     (1) Poruší-li podnikající fyzická  osoba nebo právnická osoba
do 1  roku od právní  moci rozhodnutí o  uložení pokuty jakoukoliv
povinnost, za niž se ukládá pokuta podle tohoto zákona, použije se
pro  stanovení  výše  další  pokuty  dvojnásobná  sazba. Je-li pro
určení výše ukládané pokuty stanovena nejnižší hranice, zvyšuje se
tato hranice na dvojnásobek.

     (2) Pokuta  i v případě  zvýšení podle odstavce  1 může činit
nejvýše 20 000 000 Kč. 

                              § 124

                         Ukládání pokut

     (1) Řízení o uložení pokuty  lze zahájit nejpozději do 1 roku
ode  dne, kdy  se obecní  úřad obce  s rozšířenou  působností nebo
Česká inspekce životního prostředí dozvěděly o skutečnostech podle
§ 116; pokutu však lze uložit nejdéle do  3 let ode dne, kdy k nim
došlo.

     (2)  Řízení  o  uložení  pokuty  zahájí  jen  jeden  z orgánů
uvedených v  § 116, a  to ten, který  jako první zjistil  porušení
povinností.   O  zahájení   řízení  se   uvedené  orgány  vzájemně
informují.  Pokud  porušení  povinností  zjistil  obecní úřad obce
s rozšířenou  působností a  Česká inspekce  životního prostředí ve
stejný  den, rozhodne  o uložení  pokuty okresní  úřad. V  takovém
případě  Česká   inspekce  životního  prostředí   řízení  zastaví.
K přezkoumání   rozhodnutí  České   inspekce  životního  prostředí
o uložení  pokuty  v  odvolacím  řízení  je příslušné Ministerstvo
životního prostředí.

     (3)  Pokuta je  splatná do   15 dnů  ode dne,  kdy rozhodnutí
o jejím uložení nabylo právní moci.

     (4)  Z pokut  uložených Českou  inspekcí životního  prostředí
připadá 50 % do rozpočtu obce,  v jejímž katastru došlo k porušení
předpisů,  a 50  % je  příjmem Státního  fondu životního prostředí
České republiky. Pokuty ukládané  obecními úřady obcí s rozšířenou
působností jsou příjmem obce s rozšířenou působností.

                              § 125

                       Upuštění od pokuty

     (1) Česká inspekce životního  prostředí nebo obecní úřad obce
s rozšířenou  působností  mohou  na  návrh  rozhodnout o zastavení
řízení zahájeného podle § 124 v případě, že
a) se povinná osoba dobrovolně přičinila o odstranění následků, a
b) povinná osoba přijala  opatření zamezující dalšímu znečišťování
   nebo ohrožování povrchových nebo podzemních vod, a
c) uložení  pokuty  by  vzhledem  k  opatřením  učiněným  povinným
   subjektem vedlo k nepřiměřené tvrdosti.

     (2)  Z  důvodu  provádění  opatření  podle  odstavce  1 písm.
a) a b)  může orgán, který vede řízení o  uložení pokuty na žádost
povinného subjektu toto řízení přerušit. 

                           HLAVA XIII
                 SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

                              § 126

                       Společná ustanovení

     (1)  Pokud  se  v  tomto  zákoně  užívá pojem "vlastník" nebo
"nabyvatel", rozumí  se jím i ten,  komu svědčí právo hospodaření.
Pokud vlastník  přenesl práva nebo povinnosti,  jichž se příslušné
ustanovení týká, na uživatele, hledí se na něj jako na vlastníka.

     (2) Správci vodních toků, jsou-li státními organizacemi, jsou
povinni na výzvu převzít od příslušných organizačních složek státu
vodní díla na vodních tocích a pozemky tvořící koryta vodních toků
v úsecích, které  spravují, od těchto  organizačních složek státu,
jestliže  hospodaří s  uvedeným majetkem  podle zvláštního  zákona
proto, že při jeho nabytí  státem nebylo patrno, které organizační
složce nebo státní organizaci s  ním přísluší hospodařit, anebo se
o něm zjistilo, že je majetkem státu, ale žádná organizační složka
státu ani státní organizace  s ním nehospodaří.45) V pochybnostech
o tom,  který správce  má převzít  vodní dílo  nebo pozemek státu,
určí takového  správce Ministerstvo zemědělství;  toto určení nemá
povahu rozhodnutí ve správním řízení.

     (3)  Podrobné  odvodňovací   zařízení  ve  vlastnictví  státu
umístěné  na cizím  pozemku  se  stává včetně  příslušné technické
dokumentace,  je-li  tato   k  dispozici,  vlastnictvím  vlastníka
pozemku  dotčeného touto  stavbou a  podrobné odvodňovací zařízení
vybudované  státem  na  pozemku,  který  je  ve vlastnictví státu,
přechází v  případě převodu tohoto  pozemku do vlastnictví  nového
nabyvatele  bezúplatně  spolu  s  pozemkem,  pokud  neoznámí do 24
měsíců od účinnosti tohoto  zákona příslušnému vodoprávnímu úřadu,
že  s přechodem  nesouhlasí. K  přechodu těchto  vlastnických práv
dochází dnem následujícím po uplynutí lhůty k uplatnění nesouhlasu
s přechodem.

     (4) Působnost vodoprávních úřadů výslovně neuvedenou je třeba
posuzovat podle oblastí, v nichž jim výkon státní správy přísluší.

     (5) Rozhodnutí vydaná  podle § 8 odst. 1, §  16 odst. 1, § 17
odst. 1, §  36, 37, § 39 odst.  2 písm. a) a vyjádření  podle § 18
odst. 1 se nevydají podle  tohoto zákona, pokud je jejich vydávání
nahrazeno postupem v řízení  o vydání integrovaného povolení podle
zákona   o   integrované    prevenci   a   omezování   znečištění,
o integrovaném  registru znečišťování  a o  změně některých zákonů
(zákon o  integrované prevenci). Ostatní  ustanovení tohoto zákona
tím nejsou dotčena.
------------------------------------------------------------------
45) § 10 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím
    vystupování v právních vztazích. 

                             § 126a

     Působnosti  stanovené  krajskému  úřadu,  obecnímu úřadu obce
s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu jsou výkonem přenesené
působnosti.

                              § 127

                      Přechodná ustanovení

     (1) Práva a povinnosti založené dosavadními právními předpisy
zůstávají  zachovány,  nestanoví-li   tento  zákon  jinak.  Řízení
zahájená  a neskončená  do dne  nabytí účinnosti  tohoto zákona se
dokončí podle dosavadních předpisů.

     (2)  Při  ukládání  zvýšené  pokuty  se  pokuty uložené podle
dosavadních právních  předpisů posuzují jako  pokuty uložené podle
tohoto zákona.

     (3)   Zařazení   vodních   děl   do   kategorií   pro   účely
technickobezpečnostního dohledu (§  61) podle dosavadních právních
předpisů zůstává v platnosti.

     (4) Pověření udělené k výkonu technickobezpečnostního dohledu
podle dosavadních právních předpisů se pokládá za pověření udělené
k výkonu  technickobezpečnostního  dohledu  udělené  podle  tohoto
zákona,  pokud   nedošlo  na  straně   pověřené  osoby  ke   změně
předpokladů  k  výkonu  technickobezpečnostního  dohledu, za nichž
bylo pověření uděleno.

     (5) Vlastnická  práva k pozemkům, které  tvoří koryta vodních
toků,  které  nejsou  dosud  vedeny  v  katastru  nemovitostí jako
parcely  s druhem  pozemku vodní   plocha a  které se  staly podle
zákona  č.  138/1973  Sb.,  o   vodách  (vodní  zákon),  ve  znění
pozdějších předpisů, státním vlastnictvím, přecházejí na vlastníky
pozemků evidovaných  v katastru nemovitostí, na  nichž tato koryta
leží,  pokud  neoznámí  do  6  měsíců  od  účinnosti tohoto zákona
příslušnému  vodoprávnímu   úřadu,  že  s   přechodem  nesouhlasí.
K přechodu těchto  vlastnických práv dochází  dnem následujícím po
uplynutí lhůty k uplatnění nesouhlasu s přechodem.

     (6)  Pokud  obce  v   době  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona
vypouštějí   odpadní   vody   do   vod   povrchových   v   rozporu
s ustanoveními tohoto zákona, může jim na jejich žádost podanou do
3 měsíců  ode dne  účinnosti tohoto  zákona vodoprávní  úřad vydat
nové povolení k  vypouštění odpadních vod, a to  nejvýše do úrovně
znečištění  ve vypouštěných  odpadních vodách  v období posledních
12 měsíců před nabytím účinnosti tohoto zákona. Toto nové povolení
nahrazuje  ke   dni  účinnosti  tohoto   zákona  dosavadní  platné
povolení.  Vodoprávní  úřad  v  novém  povolení stanoví přiměřenou
lhůtu,  ve  které  bude  dosaženo  ukazatelů  a přípustných hodnot
znečištění odpadních  vod, které budou  v souladu s  tímto zákonem
a předpisy podle  něj vydanými, a  podmínky k postupnému  dosažení
požadované  úrovně  vypouštěného  znečištění;  při stanovení lhůty
bere  vodoprávní  úřad  v  úvahu  oprávněné  požadavky ochrany vod
a možnosti   technického  řešení.   Po  dobu   této  lhůty  upustí
vodoprávní  úřad  nebo  Česká   inspekce  životního  prostředí  od
ukládání pokut  podle § 116  odst. 1 písm.  b) za předpokladu,  že
jsou  plněny podmínky  k dosažení  požadované úrovně  vypouštěného
znečištění.  Přiměřenou lhůtu,  ve které  bude dosaženo  ukazatelů
a přípustných  hodnot   znečištění  odpadních  vod,   které  budou
v souladu  s   tímto  zákonem  a  předpisy   podle  něj  vydanými,
a podmínky  k postupnému  dosažení požadované  úrovně vypouštěného
znečištění nesmí vodoprávní úřad  stanovit u zdrojů znečištění nad
2 000 ekvivalentních obyvatel delší než do 31. prosince 2010.

     (7) Platnost povolení k  odběru povrchových a podzemních vod,
s výjimkou povolení  k odběrům podzemních  vod ze zdrojů  určených
pro    individuální    zásobování    domácností    pitnou   vodou,
a k vypouštění  odpadních vod do vod  povrchových nebo podzemních,
která  nabyla právní  moci do  dne účinnosti  tohoto zákona, končí
dnem 1. ledna 2008.

     (8) Odběry podzemních, popřípadě  povrchových vod, které jsou
vodami  důlními, se  považují ode  dne účinnosti  tohoto zákona za
povolené; toto  povolení platí do 31.  prosince 2004, pokud nebude
jejich další odběr povolen podle §  8. Ve shora uvedené době se na
tyto  odběry  nevztahuje  ustanovení   o  poplatcích  podle  hlavy
X tohoto zákona.

     (9)  Podklady   potřebné  k  zajištění   správy  poplatků  za
vypouštění odpadních  vod do vod  povrchových podle tohoto  zákona
předá  orgánům   krajů  v  přenesené   působnosti  Česká  inspekce
životního prostředí nejpozději do 30 dnů ode dne jejich zřízení.

     (10)  Vodohospodářská  evidence  podle  dosavadních  právních
předpisů se stává součástí  evidence rozhodnutí vodoprávních úřadů
podle § 19.

     (11) Vypouštění vod do veřejných kanalizací, zásobování vodou
z veřejných vodovodů a vodné a stočné se řídí dosavadními právními
předpisy, včetně  § 24, 30 a  46 zákona č. 138/1973  Sb., o vodách
(vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů,  a to až do doby nové
právní úpravy vodovodů a kanalizací.

     (12)  Poplatky  vypočtené  podle   sazeb  uvedených  v  části
B přílohy č.  2 k tomuto zákonu  se za rok 2002  platí jen ve výši
80 %.

     (13)  Poplatky  vypočtené  podle   sazeb  uvedených  v  části
A přílohy  č. 2  k tomuto  zákonu se  za rok  2002 platí  pro účel
zásobování  pitnou  vodou  a   pro  účely  ostatního  užití  dosud
nezpoplatněné podle zvláštního právního předpisu46) Nařízení vlády
č.  35/1979  Sb.,  o  úplatách  ve  vodním  hospodářství, ve znění
pozdějších předpisů. ve výši 35 % a za rok 2003 ve výši 70 %.

     (14)  Za   vodní  díla  podle   tohoto  zákona  se   považují
vodohospodářská díla povolená podle dosavadních právních předpisů.
Pokud se v jiných právních předpisech užívá pojem "vodohospodářské
dílo", rozumí se tím vodní dílo podle tohoto zákona.

     (15) Práva  a povinnosti založené  podle dosavadních právních
předpisů  na úseku  poplatků za  vypouštění odpadních  vod do  vod
povrchových  a úplat  za  odběry  povrchových nebo  podzemních vod
zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

     (16) Vodoprávní úřady jsou  povinny při rozhodování, vydávání
vyjádření a  při provádění ostatních opatření  podle tohoto zákona
vycházet ze směrného vodohospodářského plánu v platném znění až do
doby  schválení  nových  plánů  podle  tohoto  zákona  v příslušné
oblasti povodí.

     (17)  Vlastníci  vodních  děl  (§  20  odst.  1) jsou povinni
nejpozději  do  4  let  po  dni  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona
předložit  příslušnému katastrálnímu  úřadu podklady  potřebné pro
zapsání těchto staveb do katastru nemovitostí.

     (18)  Zátopová  území  stanovená  podle  dosavadních právních
předpisů se považují za záplavová území podle § 66.

     (19) Správci  drobných vodních toků  určení podle dosavadních
právních  předpisů se  považují za  správce drobných  vodních toků
podle tohoto zákona. 

                           ČÁST DRUHÁ
             Změna zákona o ochraně veřejného zdraví

                              § 128

     Zákon č. 258/2000  Sb., o ochraně veřejného zdraví  a o změně
některých souvisejících zákonů, se mění takto:

     1. V § 4 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 7) zní:
     "(3) V  minimálním rozsahu a  četnosti, stanoveném prováděcím
právním  předpisem, je  osoba uvedená  v §  3 odst.  2, s výjimkou
vlastníka a správce veřejného  vodovodu, povinna zajistit kontrolu
pitné vody v akreditované  laboratoři7) nebo u držitele autorizace
(§ 83a).  Rozsah a četnost  kontroly může na  žádost osoby upravit
rozhodnutím orgán  ochrany veřejného zdraví  příslušný podle místa
činnosti.
------------------------------------------------------------------
7) Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".

     2. V § 80 odst. 1 se za písmeno l) vkládá čárka a doplňuje se
písmeno m), které zní:
"m) uděluje a zrušuje pověření k provádění autorizace.".

     3.  Za §  83 se  vkládají  nové  § 83a  až 83d,  které včetně
poznámky pod čarou č. 47a) znějí:

                             "§ 83a

     (1)  Autorizací  se  pro  účely  tohoto  zákona rozumí postup
zahájený  na žádost  fyzické  osoby,  která je  podnikatelem, nebo
právnické osoby,  na jehož základě  se vydává osvědčení  o tom, že
osoba je způsobilá ve vymezeném rozsahu provádět
a) odběr vzorků a vyšetření jakosti a zdravotní nezávadnosti pitné
   vody (§  3 odst. 1), vody  v koupalištích a vody  ve zdroji pro
   bazén umělého koupaliště nebo sauny (§ 6),
b) zjišťování  a měření  koncentrací a  intenzit faktorů vnitřního
   prostředí staveb (§ 13 odst. 1),
c) odběr vzorků a měření  mikrobiálního a parazitárního znečištění
   venkovních hracích ploch (§ 13 odst. 2),
d) odběr  vzorků   a  vyšetření  zdravotní   nezávadnosti  výrobků
   přicházejících  do  přímého  styku  s  pitnou  a surovou vodou,
   s výjimkou  stavebních  výrobků  (§   5),  a  předmětů  běžného
   užívání, s výjimkou hraček (§ 25),
e) kontrolu desinfekce a sterilizace (§ 17),
f) odběr vzorků  a vyšetření zdravotní  nezávadnosti pokrmů [§  24
   odst. 1 písm. e)],
g) zjišťování  a měření  intenzit hluku,  vibrací a neionizujícího
   záření v komunálním a pracovním prostředí (§ 30 až 35),
h) zjišťování  a  měření  intenzit  osvětlení  a mikroklimatických
   podmínek   a   koncentrací   prachu   a   chemických  škodlivin
   v pracovním prostředí (§ 37 odst. 3),
i) biologické  expoziční  testy  a  vyšetření  v  oboru  genetické
   toxikologie, fyziologie a psychologie práce.

     (2)   Ministerstvo  zdravotnictví   může  pověřit  prováděním
autorizace  právnickou   osobu  nebo  organizační   složku  státu,
zřízenou   k  plnění   úkolů  v   oboru  působnosti   Ministerstva
zdravotnictví  (dále jen  "autorizující osoba").  Toto pověření je
nepřevoditelné.  Na vydání  tohoto pověření  se nevztahuje správní
řád. Při autorizaci se postupuje podle podmínek, které stanoví pro
jednotlivé  oblasti podle  odstavce 1  Ministerstvo zdravotnictví.
Pověření  autorizující  osoby  a  zrušení  tohoto  pověření, jakož
i podmínky  autorizace  zveřejní   Ministerstvo  zdravotnictví  ve
Věstníku Ministerstva zdravotnictví.

                              § 83b

     (1)  Autorizující  osoba  vydá  právnické  osobě nebo fyzické
osobě,   která   je   podnikatelem,   na   její  žádost  osvědčení
o autorizaci. Toto osvědčení vydá,  pokud žadatel splňuje podmínky
autorizace, kterými jsou
a) odborná úroveň ve vztahu k navrhované oblasti autorizace,
b) vybavení k  technickým a administrativním  úkonům a přístupnost
   k zařízením pro speciální šetření,
c) existence  nezbytného  počtu  zaměstnanců  s odborným výcvikem,
   znalostmi a schopnostmi,
d) existence závazku  zaměstnanců k mlčenlivosti  o skutečnostech,
   o nichž se dovídají osoby provádějící autorizaci,
e) neexistence  finančních  nebo  jiných  zájmů,  které  by  mohly
   ovlivnit výsledky činnosti osoby provádějící autorizaci,
f) bezúhonnost žadatele o autorizaci.

     (2) Neexistence  finančních nebo jiných  zájmů podle odstavce
1 písm. e) se prokazuje čestným prohlášením.

     (3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten,
kdo  byl  pravomocně  odsouzen  pro  trestný  čin,  jehož skutková
podstata souvisí s předmětem podnikání. Bezúhonnost podle odstavce
1 písm. f) prokazuje za  právnickou osobu její statutární zástupce
a všichni  členové  statutárního  orgánu.  Fyzická osoba prokazuje
bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů, který nesmí být starší než
3 měsíce.

     (4) V  žádosti o vydání osvědčení  o autorizaci žadatel uvede
označení obchodní firmy, jméno a příjmení fyzické osoby nebo název
právnické osoby, místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu,
jde-li  o  fyzickou  osobu,  sídlo  právnické osoby, identifikační
číslo a dále údaje prokazující  splnění podmínek podle odstavce 1.
Zahraniční  osoba47a) uvede  bydliště mimo  území České republiky,
místo pobytu v České republice,  pokud byl pobyt povolen, umístění
a označení  organizační  složky  na  území  České republiky, jméno
a příjmení vedoucího  organizační složky a  adresu jeho pobytu  na
území  České republiky  a dále  údaj prokazující  splnění podmínek
podle odstavce 1.

     (5) Občané členských států  Evropské unie prokazují oprávnění
k výkonu autorizace podle § 83a odst. 1
a) průkazem  způsobilosti  vyžadovaným  v  členském státě Evropské
   unie  pro přístup  k těmto  činnostem a  vydaným tímto členským
   státem Evropské unie, nebo
b) dokladem  prokazujícím  kvalifikaci  pro  výkon těchto činností
   získaným v členském státě Evropské unie,
pokud  poskytují  záruky  zejména  v  oblasti zdraví, bezpečnosti,
ochrany  životního  prostředí  a  ochrany  spotřebitele  v rozsahu
upraveném v § 83a odst. 1.

     (6) V případě pochybností rozhoduje o splnění požadavků podle
odstavce  5  na  žádost   občana  členského  státu  Evropské  unie
Ministerstvo zdravotnictví. Žádost musí obsahovat dokumenty vydané
příslušnými  orgány  členského  státu  Evropské  unie, prokazující
skutečnosti uvedené v odstavci 5.  Řízení o posouzení žádosti musí
být ukončeno nejpozději do 4  měsíců po předložení všech dokumentů
vztahujících se k dotyčné osobě.

                              § 83c

     (1)   Osvědčení   o   autorizaci   vymezuje  předmět,  rozsah
a podmínky  činnosti a  dobu, na  kterou bylo  vydáno. Pro  vydání
osvědčení  o autorizaci  neplatí správní  řád. Žadatel  může proti
sdělení o neudělení osvědčení o autorizaci  podat do 3 dnů ode dne
jeho   doručení  námitky.   O  námitkách   rozhoduje  Ministerstvo
zdravotnictví.   Proti   rozhodnutí   Ministerstva   zdravotnictví
o námitkách se nelze odvolat.  Náklady spojené s autorizací včetně
vydání  osvědčení o  autorizaci  hradí  žadatel. Cena  se sjednává
podle zvláštního právního předpisu.

     (2) Autorizace  je nepřenosná na  jinou osobu, uděluje  se na
dobu  nejvýše   5  let  ode  dne   udělení.  Autorizace  může  být
prodloužena vždy  o dalších 5 let.  Žádost o prodloužení platnosti
osvědčení o  autorizaci, musí osoba,  které bylo vydáno  osvědčení
o autorizaci, (dále  jen "držitel autorizace")  podat autorizující
osobě nejméně 6 měsíců před skončením platnosti osvědčení.

     (3)  Seznam držitelů  autorizace s  uvedením obchodní  firmy,
sídla,  popřípadě místa  podnikání a  identifikačního čísla  podle
§ 83b  odst.   4,  jakož  i   změny  v  těchto   údajích  uveřejní
Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.
Tyto údaje sdělí Ministerstvu zdravotnictví autorizující osoba.

     (4)   Držitel  autorizace   je  povinen   dodržovat  podmínky
autorizace  a   účastnit  se  v   termínu  a  rozsahu   stanoveném
autorizující    osobou    mezilaboratorních    zkoušek.    Doklady
o výsledcích  mezilaboratorních  zkoušek  musí  držitel autorizace
ukládat  po  dobu  5  let.  Náklady  spojené  s  mezilaboratorními
zkouškami hradí držitel autorizace.

     (5)  Autorizující  osoba  provádí  kontrolu  nad  dodržováním
podmínek autorizace  a výsledků mezilaboratorních  zkoušek. Za tím
účelem  je  oprávněna  vstupovat  do  objektů držitele autorizace,
ověřovat  splnění  podmínek   autorizace  a  požadovat  předložení
dokumentace včetně výsledků mezilaboratorních zkoušek. Ke kontrole
si  může  autorizující  osoba  přizvat  odborníka  pro  příslušnou
oblast. Zjistí-li autorizující  osoba nedostatky, podle závažnosti
nedostatků pozastaví účinnost osvědčení  nebo je odejme. Odejmutím
osvědčení autorizace zaniká. Proti odejmutí osvědčení může držitel
autorizace  podat  do  3  dnů   ode  dne  jeho  doručení  námitky.
O námitkách rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví. Proti rozhodnutí
Ministerstva zdravotnictví o námitkách se nelze odvolat.

                              § 83d

     (1) Autorizace vedle důvodu podle § 83c odst. 5 dále zaniká
a) uplynutím  doby,  na  kterou  byla  udělena,  pokud  nedošlo na
   základě žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení,
b) vzdáním  se  osvědčení  o  autorizaci;  vzdání  se osvědčení je
   účinné ode dne, kdy bylo doručeno autorizující osobě,
c) u fyzických osob smrtí nebo  prohlášením držitele autorizace za
   mrtvého,
d) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem autorizace,
e) prohlášením konkursu na  držitele autorizace, zamítnutím návrhu
   na  prohlášení konkursu  na držitele  autorizace pro nedostatek
   majetku nebo vstupem držitele autorizace do likvidace.

     (2) Autorizující osoba v případech  podle odstavce 1 písm. a)
a podle §  83c odst. 5, držitel  autorizace, popřípadě jeho dědic,
právní  nástupce  právnické   osoby,  popřípadě  její  likvidátor,
v případech  podle  odstavce  1  písm.   b)  až  e)  jsou  povinni
informovat Ministerstvo zdravotnictví pro  účely podle § 83c odst.
3 o datu zániku autorizace.
------------------------------------------------------------------
47a) § 21 odst. 2 obchodního zákoníku.".

     4. V § 92 odst. 3 se na konec textu doplňuje věta, která zní:
"Pokutu až do výše 1 000 000 Kč může tento orgán ochrany veřejného
zdraví   uložit   osobě,   která   neoprávněně   vystupovala  jako
autorizující osoba nebo držitel autorizace.".

     5. Za § 100 se vkládá nový § 100a, který zní:

                             "§ 100a

     Pokud  z  tohoto  zákona  nebo  zvláštního  právního předpisu
upravujícího působnost orgánu ochrany veřejného zdraví vyplývá pro
zahraniční  osobu povinnost  předložit doklady  potvrzující určité
skutečnosti,  rozumí  se  tím  předložení  dokladů  včetně  jejich
ověřeného českého překladu, pokud  ze zvláštního právního předpisu
nevyplývá  něco  jiného.  Pravost  podpisů  a  otisku  razítka  na
originálech předkládaných dokladů musí být ověřena.". 

                           ČÁST TŘETÍ
                   Změna přestupkového zákona

                              § 129

     Zákon  č. 200/1990  Sb., o  přestupcích, ve  znění zákona  č.
337/1992  Sb., zákona  č. 344/1992  Sb., zákona  č. 359/1992  Sb.,
zákona č. 67/1993 Sb., zákona  č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994
Sb.,  zákona č.  82/1995 Sb.,  zákona č.  237/1995 Sb.,  zákona č.
279/1995  Sb., zákona  č. 289/1995  Sb., zákona  č. 112/1998  Sb.,
zákona č. 168/1999 Sb., zákona  č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000
Sb.,  zákona č.  121/2000 Sb.,  zákona č.  132/2000 Sb., zákona č.
151/2000  Sb., zákona  č. 258/2000  Sb., zákona  č. 361/2000  Sb.,
zákona  č. 370/2000  Sb., nálezu  Ústavního soudu  č. 52/2001  Sb.
a zákona č. 164/2001 Sb., se mění takto:

     § 34 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 3i) zní:

                              "§ 34

             Přestupky na úseku vodního hospodářství

     (1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) odebere povrchovou  nebo podzemní vodu  bez potřebného povolení
   vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
b) vypustí  odpadní  nebo  důlní  vody  do  vod  povrchových  nebo
   podzemních,  popřípadě  do  kanalizace,   v  rozporu  s  vodním
   zákonem,3i)
c) znečistí povrchovou nebo podzemní  vodu nebo ohrozí její jakost
   nebo zdravotní nezávadnost  nedovoleným nakládáním se závadnými
   látkami, popřípadě způsobí vniknutí  těchto látek do kanalizace
   v rozporu s vodním zákonem,3i)
d) poruší povinnosti  týkající se vodních  děl založené stavebními
   předpisy, nebo
e) poruší  jiné   povinnosti  stanovené  vodním   zákonem3i)  nebo
   povinnosti na základě něho uložené.

     (2) Za  přestupky podle odstavce 1  písm. a), b), c)  nebo e)
lze uložit pokutu  do výše 50 000 Kč,  za přestupek podle odstavce
1 písm. d) lze uložit pokutu do výše 100 000 Kč.

     (3)  Pokuty ukládá  Česká inspekce  životního prostředí  nebo
okresní úřad. Ustanovení § 124 odst. 2 vodního zákona přitom platí
obdobně.
------------------------------------------------------------------
3i) Zákon  č. 254/2001  Sb., o  vodách a  o změně některých zákonů
    (vodní zákon).". 

                           ČÁST ČTVRTÁ
             Změna zákona o státním fondu životního
                    prostředí České republiky

                              § 130

     Zákon č.  388/1991 Sb., o  Státním fondu životního  prostředí
České republiky, ve znění zákona č. 334/1992 Sb., se mění takto:

     1. V §  2 odst. 1 písmeno a) včetně  poznámky pod čarou č. 2)
zní:
"a) poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových,2)
------------------------------------------------------------------
2) § 89 až 99 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých
   zákonů (vodní zákon).".

     2. V §  2 odst. 1 písmeno e) včetně  poznámky pod čarou č. 6)
zní:
"e) poplatky  za  skutečný  odběr  podzemních  vod6)  ve výši 50 %
    jejich celkového objemu,
------------------------------------------------------------------
6) § 88 zákona č. 254/2001 Sb.". 

                            ČÁST PÁTÁ
               Změna zákona o vnitrozemské plavbě

                              § 131

     Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona
č. 358/1999 Sb., se mění takto:

     § 49 a 50 se zrušují. 

                           ČÁST ŠESTÁ
   Změna zákona o změně trestního zákona, zákona o myslivosti,
      zákona o rybářství, zákona o státní správě ve vodním
        hospodářství, zákona o ochraně přírody a krajiny
                        a lesního zákona

                              § 132

     Zákon č. 238/1999 Sb., kterým  se mění zákon č. 140/1961 Sb.,
trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 23/1962 Sb.,
o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/1963 Sb.,
o rybářství, ve znění pozdějších  předpisů, zákon č. 130/1974 Sb.,
o státní  správě  ve  vodním  hospodářství,  ve  znění  pozdějších
předpisů, zákon č.  114/1992 Sb., o ochraně přírody  a krajiny, ve
znění  pozdějších  předpisů,  a  zákon  č.  289/1995 Sb., o lesích
a o  změně  a  doplnění  některých  zákonů  (lesní zákon), se mění
takto:

     Článek IV se zrušuje. 

                           ČÁST SEDMÁ
           Změna zákona o změně zákona o státní správě
          ve vodním hospodářství a kompetenčního zákona

                              § 133

     Zákon  č. 23/1992  Sb., kterým  se mění  a doplňuje  zákon č.
130/1974  Sb., o  státní správě  ve vodním  hospodářství, ve znění
zákona č. 49/1982 Sb. a zákona  č. 425/1990 Sb., a zákon č. 2/1969
Sb.,  o zřízení  ministerstev  a  jiných ústředních  orgánů státní
správy  České republiky,  ve  znění  pozdějších předpisů,  se mění
takto:

     Články I a II se zrušují. 

                            ČÁST OSMÁ
                     Změna stavebního zákona

                              § 134

     Zákon č.  50/1976 Sb., o  územním plánování a  stavebním řádu
(stavební  zákon),  ve  znění  zákona  č.  103/1990 Sb., zákona č.
425/1990  Sb.,  zákona  č.  262/1992  Sb.,  zákona č. 43/1994 Sb.,
zákona  č. 19/1997  Sb., zákona  č. 83/1998  Sb., nálezu Ústavního
soudu  uveřejněného pod  č.  95/2000  Sb., nálezu  Ústavního soudu
uveřejněného pod č. 96/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č.
151/2000 Sb., zákona  č. 239/2000 Sb. a zákona  č. 59/2001 Sb., se
mění takto:

     V § 143 odst. 4 písmeno b) zní:
"b) Ministerstvo  zemědělství  právní  předpisy,  kterými  stanoví
    technické požadavky pro vodní díla,". 

                           ČÁST DEVÁTÁ
        Změna zákona o působnosti orgánů České republiky
         ve věcech převodů vlastnictví státu k některým
           věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby

                              § 135

     Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve
věcech  převodů  vlastnictví  státu   k  některým  věcem  na  jiné
právnické  nebo fyzické  osoby, ve  znění zákona  č. 438/1991 Sb.,
zákona  č.  282/1992  Sb.,  zákona  č.  473/1992  Sb.,  zákona  č.
170/1993  Sb., zákona  č. 155/1994  Sb., zákona  č. 191/1994  Sb.,
zákona  č.  218/1994  Sb.,  zákona  č.  161/1997  Sb.,  zákona  č.
164/1998  Sb.,  zákona  č.  269/1998  Sb.,  zákona  č. 21/2000 Sb.
a zákona č. 246/2000 Sb., se mění takto:

     V § 15 odst. 2 se  tečka na konci písmene t) nahrazuje čárkou
a doplňuje se písmeno u), které zní:
"u) k převodu  finančních  prostředků  ve  výši  2,5  mld.  Kč  na
    zvláštní  účet  státních  finančních  aktiv  k  navýšení dosud
    vyčleněných finančních  prostředků na krytí  nezbytných výdajů
    obnovy   koryt  vodních   toků  a   vodohospodářských  děl  ve
    vlastnictví státu poškozených v důsledku povodňových katastrof
    v letech 1997, 1998 a 2000, a na částečné financování programu
    protipovodňových      opatření      na      vodních     tocích
    a vodohospodářských zařízeních.". 

                           ČÁST DESÁTÁ
                      ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

                              § 136

                      Zrušovací ustanovení

     Zrušují se:

 1. Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění zákona
    č. 425/1990 Sb., zákona č. 114/1995 Sb., zákona č. 14/1998 Sb.
    a zákona č. 58/1998 Sb.
 2. Zákon  č. 14/1998  Sb., kterým   se mění  a doplňuje  zákon č.
    138/1973  Sb., o  vodách  (vodní  zákon), ve  znění pozdějších
    předpisů.
 3. Zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství,
    ve  znění  zákona  č.  425/1990  Sb.,  zákona č. 132/2000 Sb.,
    zákona č. 240/2000 Sb. a zákona č. 185/2001 Sb.
 4. Zákon č. 58/1998 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod
    do vod povrchových.
 5. Zákon  č. 281/1992  Sb., kterým  se mění  a doplňuje  nařízení
    vlády č.  35/1979 Sb., o  úplatách ve vodním  hospodářství, ve
    znění nařízení vlády č. 91/1988 Sb.
 6. Nařízení  vlády   č.  35/1979  Sb.,   o  úplatách  ve   vodním
    hospodářství.
 7. Nařízení  vlády  č.  91/1988  Sb.,  kterým  se mění a doplňuje
    nařízení  vlády   č.  35/1979  Sb.,   o  úplatách  ve   vodním
    hospodářství.
 8. Nařízení vlády č. 141/2000 Sb.,  kterým se mění nařízení vlády
    č. 35/1979  Sb., o úplatách  ve vodním hospodářství,  ve znění
    pozdějších předpisů.
 9. Nařízení vlády č. 100/1999 Sb., o ochraně před povodněmi.
10. Vyhláška č. 42/1976 Sb., o vodohospodářích.
11. Vyhláška  č.  62/1975  Sb.,  o odborném technickobezpečnostním
    dohledu     na      některých     vodohospodářských     dílech
    a technickobezpečnostním dozoru národních výborů nad nimi.
12. Vyhláška  č.   6/1977  Sb.,  o   ochraně  jakosti  povrchových
    a podzemních vod.
13. Vyhláška  č. 82/1976  Sb.,  o  úpravě užívání  povrchových vod
    k plavbě motorovými plavidly.
14. Vyhláška č.  422/1992 Sb., kterou se  mění a doplňuje vyhláška
    č.  82/1976 Sb.,  o úpravě  užívání povrchových  vod k  plavbě
    motorovými plavidly.
15. Vyhláška č. 99/1976 Sb., o vodní stráži.
16. Vyhláška č.  81/1977 Sb., kterou se  doplňuje vyhláška o vodní
    stráži.
17. Vyhláška  č. 28/1975  Sb.,  kterou  se určují  vodárenské toky
    a jejich  povodí a  stanoví seznam  vodohospodářsky významných
    vodních toků.
18. Vyhláška  č. 63/1975  Sb., o  povinnostech organizací  podávat
    zprávy o  zjištění podzemních vod  a oznamovat údaje  o jejich
    odběrech.
19. Vyhláška č. 176/1999 Sb.,  kterou se stanoví seznam hraničních
    vodních toků tvořících státní hranice. 

                         ČÁST JEDENÁCTÁ
                            ÚČINNOST

                              § 137

     Tento zákon  nabývá účinnosti dnem 1.  ledna 2002, s výjimkou
ustanovení § 20 odst. 1, které nabývá účinnosti po 5 letech po dni
nabytí účinnosti  tohoto zákona, a ustanovení  § 135, které nabývá
účinnosti dnem vyhlášení.

                           Klaus v. r.
                           Havel v. r.
                           Zeman v. r. 

                              Příl.1

Zvlášť nebezpečné látky
Zvlášť nebezpečné  látky jsou látky  náležející do dále  uvedených
skupin látek,  s výjimkou těch, jež  jsou biologicky neškodné nebo
se rychle mění na látky biologicky neškodné:
1. organohalogenové sloučeniny a látky,  které mohou tvořit takové
   sloučeniny ve vodním prostředí,
2. organofosforové sloučeniny,
3. organocínové sloučeniny,
4. látky  vykazující  karcinogenní,   mutagenní  nebo  teratogenní
   vlastnosti ve vodním prostředí nebo jeho vlivem,
5. rtuť a její sloučeniny,
6. kadmium a jeho sloučeniny,
7. persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu,
8. persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat
   v suspenzi  nebo klesnout  ke dnu  a které  mohou zasahovat  do
   jakéhokoliv užívání vod,
9. kyanidy.

Nebezpečné látky
Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin:
1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny:
      1. zinek       6. selen      11. cín       16. vanad
      2. měď         7. arzen      12. baryum    17. kobalt
      3. nikl        8. antimon    13. berylium  18. thalium
      4. chrom       9. molybden   14. bor       19. telur
      5. olovo      10. titan      15. uran      20. stříbro

2. Biocidy   a  jejich   deriváty  neuvedené   v  seznamu   zvlášť
   nebezpečných látek.
3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů
   pro  lidskou   spotřebu  pocházejících  z   vodního  prostředí,
   a sloučeniny  mající  schopnost  zvýšit  obsah  těchto látek ve
   vodách.
4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky,
   které  mohou zvýšit  obsah  těchto  sloučenin ve  vodách, vyjma
   těch, jež jsou biologicky neškodné  nebo se rychle přeměňují ve
   vodě na neškodné látky.
5. Anorganické sloučeniny fosforu nebo elementárního fosforu.
6. Nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu.
7. Fluoridy.
8. Látky,  které mají  nepříznivý účinek  na kyslíkovou rovnováhu,
   zejména amonné soli a dusitany.
9. Silážní šťávy,  průmyslová a statková  hnojiva a jejich  tekuté
   složky, aerobně stabilizované komposty. 

                                Příl.2

             A. Sazby poplatku pro výpočet plateb za
            skutečně odebrané množství podzemní vody

Účel užití odebrané podzemní vody                    Sazba v Kč/m3
Pro zásobování pitnou vodou                          2,00
Pro ostatní užití                                    3,00


           B. Sazby pro výpočet poplatku a hmotnostní
                a koncentrační limity zpoplatnění

-----------------------------------------------------------------------------
Ukazatel                           Sazba             Limit zpoplatnění
                                                     hmotnostní  koncentrační
znečištění                         Kč/kg             kg/rok    a     mg/l
-----------------------------------------------------------------------------
1.
a) CHSK nečištěné odpadní vody
   do 31. 12. 2004                     16            20 000        40
   od 1. 1. 2005                       16             8 000        40
b) CHSK čištěné odpadní vody            8            10 000        40
c) CHSK pro odpadní vody
   čištěné z výroby buničiny
   a ze zušlechťování
   bavlnářských a lnářských
   textilií                             3            10 000        40
-----------------------------------------------------------------------------
2. RAS                                  0,5          20 000      1200
-----------------------------------------------------------------------------
3. nerozpuštěné látky47)                2            10 000        30
-----------------------------------------------------------------------------
4. fosfor celkový
   do 31. 12. 2004                     70            13 000          3
   od 1. 1. 2005                       70             3 000          3
-----------------------------------------------------------------------------
5. dusík amoniakální
   do 31. 12. 2001                     40            15 000         15
-----------------------------------------------------------------------------
6. dusík Nanorg
   od 1. 1. 2002                       30            20 000         20
-----------------------------------------------------------------------------
7. AOX od 1. 1. 2002                 300                 15           0,2
-----------------------------------------------------------------------------
8. rtuť                            20 000                 0,4         0,002
-----------------------------------------------------------------------------
9. kadmium                          4 000                 2           0,01
-----------------------------------------------------------------------------
------------------------------------------------------------------
47) Poplatek za tento ukazatel platí pouze znečišťovatelé, kteří
    a) neplatí  poplatek za  CHSK, ale  znečištění přesahuje limit
       pro zpoplatnění NL, nebo
    b) vypouštějí v odpadních vodách více NL, než činí trojnásobek
       množství zpoplatněné CHSK.  

autor: Sládek Tomáš