Jaroslav Hejzlar

Jaké byly tvé potápěčské začátky a kdy jsi pod hladinu začal brát i fotoaparát?

Základní výcvik jsem absolvoval klasicky na českých lomech a jelikož mne fotografie živí, začal jsem to s různými fotoaparáty zkoušet hned od začátku. Postupem času jsem si zvyšoval kvalifikaci až do dnešního stavu. Více jak 90 % ponorů mám s fotoaparátem, i když třeba vůbec nic nevyfotím, prostě ho tahám sebou. S trochou nadsázky musím říct, že samotné potápění mne už nijak zvlášť nebaví, takže žádné lámání rekordů v počtu ponorů nehrozí.

Jaký je tvůj potápěčský sen?

Vysloveně nemám žádný konkrétní sen. Beru příležitosti tak, jak mi je život nabízí a protože mám spoustu dobrých přátel potápek, vždy se něco zajímavého naskytne, takže se mám pořád na co těšit. Příliš neplánuji.

Specializuješ se na nějakou oblast podvodní fotografie?

Spíše řeknu, co nedělám. Nedělám aranžované snímky v bazénu a až na některé výjimky je ani nemám moc rád, protože je to oblast, kde může člověk velmi lehce sklouznout k nevkusu (sorry kolegům bazénářům, ale i oni to jistě trochu cítí). A nedělám sladkou vodu, protože to moc neumím.

Kde můžeme tvé fotografie vidět?

Fotografie mne živí, takže dělám specializované nástěnné kalendáře a hodně velkoformátové fotografie pro různé prostory, instituce i soukromé osoby. A občas také publikuji v odborném i populárním tisku. Rozhodně nemám soutěžní ambice. Bohužel komerční fotografie má tu nevýhodu, že ne vždy se vám podaří prosadit svůj názor.

Jakou používáš fotografickou techniku?

Do roku 2006 jsem používal výhradně klasický diák, materiál Fuji Provia, nyní fotím na digitál. Začínal jsem s Nikonosem, kterého jsem záhy vytopil, pak jsem přešel na Nikona F100 v pouzdru Sealux s blesky Subtronic. Nyní fotím na Canona D5 s příslušenstvím od Ikelitu.

Zpracováváš dále snímky v počítači?

Samozřejmě a velmi mne to baví stejně jako dříve práce ve fotokomoře. Protože se snažím nefotit dokumentární fotografie typu "atlas ryb" ani podmořskou reportáž, využívám všech dostupných prostředků, které mi současná technika poskytuje, k dosažení co nejlepšího výtvarného výsledku.

Jaký jsi měl nejsilnější zážitek spojený s podvodním fotografováním?

Fotografování má jednu velkou nevýhodu. Sice můžete získat krásné snímky z nějaké velmi emotivní akce, ale na druhé straně přijdete právě o tyto emoce, protože si ten zážitek nedokážete patřičně prožít. To platí pod vodou i na souši. Mým nejsilnějším zážitkem byly nejspíš manty na Maledivách, kdy jsem, se rozhodnul aspoň pro tuto chvíli nebýt fotografem, takže jsem foťák "zahodil" do písku a konečně si celé hodinové divadlo krásně vychutnal. A jak vždy při práci naslouchám svému Aladinu, tady jsem jeho pípání neslyšel, možná ani nechtěl slyšet.

Obrázek pro váš monitor viz tapety na plochu.