Martina Balzarová

Jaké byly tvé potápěčské začátky a kdy jsi pod hladinu začala brát i fotoaparát?

Potápění jsem se začala věnovat v roce 1999 ve svých dvanácti letech. Letos v květnu to tedy bude už 8 let. První krůčky a základní kurs přístrojového potápění jsem absolvovala na Kypru. Již během výcviku jsem si potápění zamilovala. Od čtrnácti let jsem si už ponor bez foťáku neuměla představit. Úžasný podmořský svět a báječní lidé, které jsem díky tomu poznala, to vše mne natolik ovlivnilo, že se potápění a poznávání podmořského života hodlám věnovat jak jen to bude možné. Pouhá přítomnost v nádherném podvodním světe je nezapomenutelná a zkoumat a hledat různé formy života se pro mě stalo dnes už vlastně i částečně splněným snem.

Jaký je tvůj potápěčský sen?

O čem sním? Tak toho je spousta… Chtěla bych navštívit Bali, Indonésii, Vietnam, Austrálii a Nový Zéland, Norsko, Čínu, Japonsko, Madagaskar, Rusko… Vlastně když bych to měla shrnout, tak je to asi celý svět. Chtěla bych poznat nejen krásy pod mořskou hladinou, ale i kulturu, přírodu a památky v těchto zemích. Co se týče zvířat, která bych chtěla vidět, tak jsou to Zeus faber, měsíčník, velryby, delfíni (hlavně delfínovce amazonského a kosatky), žraloci, manty, nějaké vzácné a zajímavé korýše jako Odontodactylus scyallarus, ploštěnky, nahožábré plže, loděnku... moře je tak rozsáhlé a rozmanité, že si člověk těžko vybere jednoho živočicha, kterého by chtěl spatřit.

Specializuješ se na nějakou oblast podvodní fotografie?

Zatím ne. Dopředu nikdy neplánuji, co budu fotografovat. Vždy se nechám překvapit, co mi příroda nebo prostředí při mém ponoru nabídne. Miluji tu sílu okamžiku. Také občas překvapím sama sebe, co a jak mě někdy napadne vyfotit :o)

Kde můžeme tvé fotografie vidět?

Tak například na mých www stránkách. Často publikuji v časopisech Potápění, Dobrá voda a Oceán. V roce 2007 je možné vidět mé fotografie na výstavách s názvem TVÁŘE MOŘE v různých městech České republiky. Co se týká festivalů a soutěží podvodní fotografie, tak se účastním od roku 2004 pravidelně PAF Tachov, Brněnská Žaba, Festival D´Antibes, MFPF Tatry a letos jsem poslala poprvé nějaké fotografie na Zlatý delfín do Moskvy. Mezi mé největší úspěchy patří zejména cena z mezinárodního festivalu ve Francii-Antibes z roku 2005, kde jsem získala cenu PRIX Our World Underwater Scholarship Society pro fotografy do 25 let. V roce 2006 jsem ji získala podruhé.

Jakou používáš fotografickou techniku?

Začínala jsem s fotoaparátem Sony P9. Od roku 2001 mám Ricoh Caplio G3S s podvodním pouzdrem SEA&SEA DX-3000G a širokoúhlý objektiv SEA&SEA 20mm. A od 2006 fotím hlavně s fotoaparátem Nikon Coolpix 8700, pouzdro Ikelite a externí blesk Ikelite DS125.

Zpracováváš dále snímky v počítači?

Ano, dnes je to nutnost. Dělám drobné korekce, ořez a podobně. Bez toho by to nešlo. Co se týče retuše, tak to pouze ve výjimečných případech. Také nechci zapomenout na koš. Mnohokrát je to ta nejlepší úprava :o)

Doplňkové světelné efekty jsem použila jen jednou jedinkrát, ale stala se z toho nakonec "slavná" fotka (Ve světle).

Jaký jsi měla nejsilnější zážitek spojený s podvodním fotografováním?

Chystala jsem se fotit mořské koníčky na travnatém dně v Dahabu. Ihned po zanoření jsem ve dvou metrech objevila dva mořské koníčky zapletené ocásky do sebe. Byla jsem z toho úplně nadšená. Srdce mi bušilo a už jsem se nemohla dočkat až je vyfotím. Jenže když už jsem chtěla zmáčknout spoušť, tak jsem si všimla, že je pouzdro téměř plné vody. Podívala jsem se na tátu a ukázala signál "částečně zaplněná maska" v domnění, že to nejlépe vystihuje situaci. Asi nepochopil a tak jsem ukázala foťák. Pode mnou se mezitím vesele promenádovali koníčci. Se smutným výrazem jsem je sledovala. Nad hladinou z mého foťáčku jen vytekla spousta mořské vody. Můj první utopený fotoaparát a doufám, že i poslední.

Obrázek pro váš monitor viz tapety na plochu.