Kromě Grand Prix - putovního raka - pro absolutního vítěze byly uděleny ceny v kategorii diapozitivy a digitální fotografie.
Pro fotografy, kteří upřednostňují klasickou filmovou techniku, byla velkým omezením možnost použít pouze jeden film. Oproti tomu fotografové digitální měli možnost experimentovat neomezeně a navíc mohli snímky následně upravit v počítači. Možná i to způsobilo, že "digitálistů" se účastnilo 14 a "klasici" pouze 4.
Časový limit byl pro všechny společný: 90 minut. Podmínky byly relativně příznivé, vodu o viditelnosti kolem čtyřech metrů chvílemi prozářilo slunce.
Řada fotografů se na soutěž pečlivě připravovala a na místo přijeli s jasným záměrem o kompozici snímků, které chtějí udělat. Například Jirka Jarkovský si přivezl model a vzal pod vodu dokonce i zrcadlo s cílem udělat snímky na téma reflexe. Jak je vidět z výsledků, příprava se vyplatila.
Snímky hodnotila odborná porota ve složení Hugo Habrman (UW filmař), Jan Liška (UW fotograf) a Jitka Beranová (profesorka na výtvarné škole).
Večerní projekci všech snímků na prostranství před budovou potápěčské základny shlédlo asi 40 diváků.