Dříve fotograf poprvé "čaroval" v okamžiku stisku spouště a podruhé v temné komoře. Dnešní temnou komorou je počítač.
Při ponoru na vrak Giannis-D jsem udělal následující snímek (Nikon Coolpix 5000 s širokoúhlou předsádkou Nikon WC-E68 v pouzdře Ikelite). Žádné velké umění, ale jako dokumentace lokality by mohl stačit.
Následující postup je obecný, nezávislý na konkrétním obrazovém editoru. Hodí pro většinu snímků udělaných pod vodou. Pro vážnou práci s grafikou nelze než doporučit Adobe Photoshop (v ceně kolem 22 tisíc Kč), ale většině lidí vystačí Gimp (zadarmo) nebo Zoner Photo Studio (ve verzi Professional za 1999 Kč).
Digitální fotoaparáty některé z dále uvedených věcí umějí dělat i automaticky, ale to není dobrý nápad. Ostrost, kontast, barevnost - to vše se dá v počítači korigovat daleko lépe a hlavně to má fotograf pod kontrolou.
Úpravy vždy provádějte na kopii, případné mezivýsledky ukládejte ve formátu, kde při uložení nedochází ke ztrátě dat (nejlépe do TIFFu).
Snímek před úpravami (po najetí myší finální verze)
Můžete si stáhnout snímek v plném rozlišení a bez úprav tak zaklad0.jpg (1.5 MB) a úpravy zkoušet na něm.
Photoshop (cz): Obraz - Přizpůsobení - Úrovně (Ctrl+L)
Photoshop (en): Image - Adjustments - Levels (Ctrl+L)
Gimp: Nástroje - Nástroje barev - Úrovně
Zoner PS: Upravit - Vylepšit obraz - Úrovně (Shift+L)
Úrovně se upravují pomocí histogramu - grafu, který reprezentuje zastoupení jednotlivých jasových úrovní buď dohromady (RGB či Jas), nebo pro každý barevný kanál zvlášť (červený, zelený a modrý). Lehkou a pouze jasovou úpravu je možno dělat naráz (v RGB), ale tento snímek vyžaduje nastavení úrovní každého kanálu zvlášť. Posuvníky přisuňtě poblíž okrajům histogramu, nejblíže u zelené (G), u červené (R) nechte větší vůli.
Jako u všech úprav je rozumné nic nepřehánět. Obvykle nejvhodnější intenzita úpravy bývá tak o třetinu až polovinu menší (měřeno pohybem příslušného ovládacího prvku), než by vypadalo na první pohled. V tomto má velkou výhodu Photoshop, protože umožňuje úpravu zpětně zeslabit (Upravit - Zeslabit resp. Edit - Fade Levels, Ctrl+Shift+F).
Po srovnání úrovní (po najetí myší předchozí stav)
Pořád nám ale ve snímku chybí červená. Tak si ji tam trošku přidáme z ostatních kanálů.
Photoshop (cz): Obraz - Přizpůsobení - Míchání kanálů
Photoshop (en): Image - Adjustments - Cannel Mixer
Gimp: Filtry - Barvy - Mixér kanálů
Zoner PS: Upravit - Efekty - Míchání kanálů
Přidat do červeného kanálu deset procent z kanálu modrého a zeleného pro jemnou korekci docela stačí. V suchozemské fotografii se tato funkce využívá pouze výjimečně. I tady je na místě opatrnost, při větším přidání červené hrozí zbarvení vody do fialova. Když ale není v záběru hladina a modrý závoj je nežádoucí, dají se s fotografií pořízenou bez blesku dosáhnout úplné zázraky.
Po míchání kanálů (po najetí myší předchozí stav)
Celkový kontrast je srovnán už v prvním kroku. Teď by to chtělo dodat tochu "šťávy". Použijeme poněkud neobvyklým způsobem doostření pomocí neostré masky.
Photoshop (cz): Filtr - Zostření - Doostřit
Photoshop (en): Filter - Sharpen - Unsharp mask
Gimp: Filtry - Vylepšení - Rozostřit masku
Zoner PS: Upravit - Vylepšit obraz - Maskování neostrosti
Dále uváděná čísla platí pro snímek v plném rozlišení 2560×1920 bodů.
Míra (Síla efektu)/amount - jak moc se kontrast zvedá. V tomto případě jsou obvykle vhodné hodnoty 20 až 30 %, ale tento obrázek potřebuje víc, použiji 70 %.
Poloměr/radius - v jak velké oblasti se bude kontrast měnit. V tomto případě jsou obvykle vhodné hodnoty kolem 40 bodů, pro obraz na obrazovku by to bylo kolem 20 bodů, menší obraz ještě o trochu menší. Čím větší hodnota, tím víc se korekce blíží celkové změně kontrastu a čím menší, tím více jsou zvýrazněny hrany (což je ostatně původní funkce).
Práh/treshold - zde vždy 0.
Po úpravě lokálního kontrastu (po najetí myší předchozí stav)
V horních rozích je zřetelná vinětace (okraj pouzdra je v záběru), ve volné vodě vlevo nahoře je smítko. To vše musí pryč.
V tomto případě provedu retuš klonovacím razítkem. Razítko se u všech třech obrazových editorů vybírá na nástrojové paletě. Zdrojovou oblast nabereme poblíž na volné ploše (Photoshop s klávesou Alt, Gimp a Zoner s klávesou Ctrl). Vhodný průměr pro opravu rohů je 100, pro odstranění smítka 5, vždy s neostrým okrajem. Gimp nabízí maximálně průměr 19 - buď si s tím vystačíme, nebo lze nadefinovat razítko s větším průměrem.
Retušovat je dobré vždy až po předchozích korekcích kontrastu, protože ty by mohly nedokonalé zásahy zvýraznit.
Po retuši (po najetí myší předchozí stav)
Jestli na okrajích snímku něco přebývá, pryč s tím. U tohoto snímku je tomu ale naopak, chtělo to spíš ještě širší objektiv, takže se nic ořezávat nebude.
Ořez je poslední úprava před konečnou změnou velikosti. Většinou si obrázky v tomto stavu zálohuji (v TIFFu), kdybych je někdy v budoucnu potřeboval na něco jiného.
Photoshop (cz): Obraz - Velikost obrazu
Photoshop (en): Image - Image size
Gimp: Obrázek - Velikost obrázku
Zoner PS: Upravit - Změna rozměrů
Cílem je zařadit obrázek do lokalit na Stranách potápěčských, předepsaný rozměr 600×450 bodů. Osvědčená metoda převzorkování je označena jako bikubická (Photoshop, Zoner) nebo kubická (Gimp). Všechny ilustrační obrázky k jednotlivým krokům už byly zmenšeny na tento rozměr.
Zmenšení by mělo být vždy předposledním krokem před uložením.
Následkem zmenšování dojde k mírnému rozostření hran, což snadno napravíme doostřením pomocí neostré masky, tentokrát běžným způsobem.
Photoshop (cz): Filtr - Zostření - Doostřit
Photoshop (en): Filter - Sharpen - Unsharp mask
Gimp: Filtry - Vylepšení - Rozostřit masku
Zoner PS: Upravit - Vylepšit obraz - Maskování neostrosti
Dále uváděná čísla platí pro snímek ve finálním rozlišení 600×450 bodů.
Míra (Síla efektu)/amount - Obvyklá hodnota je 70 %.
Poloměr/radius - Měl by být menší nebo stejný jako obrazový bod, aby nevznikaly ošklivé bílé okraje. Osvědčená hodnota je 0,7 - 1 bod.
Práh/treshold - Vhodná hodnota je asi 5.
Doostření hran po zmenšení by mělo být vždy poslední úpravou před uložením.
Po doostření hran (po najetí myší předchozí stav)
Pro použití na webu se pro fotografie používá téměř výhradně formát JPEG (přípona JPG). Uložením do tohoto formátu se část informace ztrácí. Osvědčenou metodou pro nalezení vhodného stupně komprese je podle náhledu zvolit "tak akorát co to snese" a pak se ještě posunout na půl cesty k maximální kvalitě.