Strany
potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
Strany potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
zavřít

Napište hledaný výraz a stiskněte Enter

 

Bühlmannovy tabulky

autor: Sládek Tomáš, Zdeněk Šraier, Jiří Hovorka, Jahns Jan, Jan Rambousek  (publikováno: 05.04.1997)
TitulnÝ strana Vydal:
Svaz potápěčů České republiky, Brno 1996


Anotace

Obsah je zřejmý již z názvu "Dekompresní tabulky a postupy pro potápění se stlačeným vzduchem". Podstatnou část knihy tvoří řešené příklady. Kniha uvádí základní tabulky pro potápění v nadmořské výšce do 2500 m n.m. v rozsahu běžném pro sportovní potápění. Autor překladu (Jan Jahns) uvádí, že "detaily modelu a podklady k výpočtům budou publikovány v učebnici pro pokročilejší potápěče". Publikace neuvádí ani tabulky extrémních expozic, ani tabulky pro dekompresi v komoře, dekompresi s kyslíkem a už vůbec ne rekompresi/dekompresi léčebnou.

Shrnuto: kompletní tabulky pro běžné sportovní potápění s velmi názorným výkladem použití.

Komentář

Po mnoha letech se Svaz potápěčů ČR rozhodl vydat nové tabulky. Tento čin je velice záslužný, neboť dříve platné tabulky svazarmovské (okopírované US Navy) jsou svojí podstatou mnohem méně bezpečné. Mezi zásadní výhody nových tabulek patří fakt, že stejný či podobný algoritmus výpočtu dekomprese používají mnohé dekompresní počítače, takže potápěč nemusí být znervózňován zásadními rozdíly v dekompresi podle tabulek a podle počítače. Další výhodou je určení dekompresního postupu pro větší nadmořské výšky přímo z tabulek, bez nutnosti poměrně komplikovaných přepočtů. Výhod je ještě mnohem více - každopádně se jedná o relativně moderní dílo.

Velice si vážím práce všech, kteří se podíleli na překladu a zpracování české verze. Jestli je pravda to, že odměna za tuto nevděčnou práci byla jen symbolická (či dokonce žádná), je to špatně. Nic to však nemění na faktu, že v textu se vyskytla řada chyb a řada dalších věcí by si zasloužila upřesnění. Při vědomí zásadní důležitosti správného používání tabulek pro bezpečnost potápěčů jsem se rozhodl zveřejnit známé chyby, aby mohly býti opraveny. Neodpustil jsem si dále doplnění několika více-méně polemických připomínek, které mohou sloužit především jako podklad k zamyšlení pro výklad použití tabulek a pro případnou reedici.


Chyby

Strana 11, 9. řádek zdola. V závorce je chybně uvedena skupina G, má být F.
Strana 17, příklad 2. Pro toto zadání příkladu není výsledek správný - dekompresní postup není třeba měnit. Pokud by se dosadilo za počáteční čas na dně 38 minut, je příklad správně.
Strana 20, příklad 1b. Dekompresní postup špatně uvádí poslední dekompresi v hloubce 3 m - má být 2 metry. V grafu je to správně.
Strana 23, příklad 2b. V textu je uveden povrchový interval 27 minut, v grafu je vyznačeno 25 minut.
Strana 23, příklad 2b. Dekompresní postup prvního ponoru. Čas na dně je menši než nulový cas => opakovací skupina je D podle tabulky časových přirážek pro opakované ponory.
Strana 26. Z tabulky povrchových intervalů se odečítá 75 minut a nikoli 75 hodin, jak je uvedeno.
Strana 28, příklad 3b. Obrázek neodpovídá pro h4, text je v pořádku.
V tabulce č. 2 pro nadmořské výšky 701-2500 metrů:
V tabulce "Časové přirážky pro opakované ponory" by poučení mělo znít:

(v případě mezihodnoty zaokrouhlit pro určení přirážky k menší hloubce, pro určení opakovací skupiny po ponoru s nulovým časem zaokrouhlit k větší hloubce). Formulace s tímto smyslem (i když zkrácená a v angličtině) se vešla i na originální plastovou kartu, takže zde není pro stručnost žádný důvod. V celé knížce se správný postup dozvíme jedině z příkladů, což považuji za značný metodický nedostatek.


Tabulka "Časové přirážky pro opakované ponory", řádek F, hloubka 18. Časová přirážka má být 68, je uvedeno 86. (naštestí je omyl ve směru, který vede k delší dekompresi, pokud si ji uživatel nepřepíše)

Připomínky

Není zmíněno, zda hloubky jsou uváděny pro sladkou či slanou vodu. Dle vyjádření pana Jahnse na školení v Brně dne 23.3.96 se jedná o vodu sladkou. Tato připomínka není s výskytem nových hloubkoměrů, které měří skutečnou hloubku (tj. uvažují i salinitu vody), až tak akademická.
Není stanovena rychlost sestupu. Jestliže je pro výpočty uvažována nekonečná rychlost (tj. "skok" na dno), pak jsou špatně všechny grafy u příkladů. Jestliže ne, hrozí porušení režimu při umělém urychlení klesání (např. přídavnou zátěží či skútrem) při velmi krátkých ponorech do velkých hloubek. Ještě že tabulky neobsahují hloubky přes 60 m.
V celých tabulkách není nikde uveden limit pro bezdekompresní ponory (tak jako v US NAVY to bylo 10 m), interpolací tabulek jsem zjistil, že by to mohlo být asi tak 7 m.
V upozornění na straně 16 by podle mne mělo znít takto:

Stane-li se v průběhu ponoru nebo výstupu zřejmé, že bude nutno vypustit nebo zkrátit některou dekompresní zastávku, pak:
a) máme-li na povrchu dostupnou náhradní zásobu vzduchu, zkrátíme zastávky blíže hladiny a po vynoření postupujeme dle výše uvedené procedury pro opomenutou dekompresi,
b) není-li na povrchu dostupná náhradní zásoba vzduchu, vynecháme nejhlubší zastávku (je-li hlouběji než 3 m resp. 2m v nadmořské výšce větší než 700m) a rovným poměrem zkrátíme zastávky zbývající (POZOR, tento postup nevede k řádné dekompresi, pouze omezuje závažnost následků dekompresní nehody! )

Toto znění je pouze můj návrh, nepovažujte jej prosím automaticky za správný. Je určitě polemický. Výsledek je obdobný, jako kdyby pro nouzovou situaci dle bodu b) byly použity tabulky US Navy.


Upozornění na straně 13 by mělo dle mého názoru být závazné.
Tabulku časových přirážek a tabulku povrchových intervalů šlo graficky a logicky propojit. Udělal to Jiří Hovorka na přednášce k používání tabulek. Lépe by se pak hledalo.
Na straně 9 by měl být přeformulován bod 6, jelikož tvrzení uvedené v první větě tohoto bodu není v souladu s definicí (uvedenou na straně 5) pro tab. 1 i 2 pro hloubky 45m a větší.
Je to trochu věc názoru, ale zvláště pro bezproblémový přechod z tabulek US Navy by neškodilo u tabulek 1 a 2 uvést, že pro kratší časy než nulové (resp. pro časy kratší než uvedeno, což dle definice není vždy totéž, viz předchozí poznámka) se opakovací skupina bere z jiné tabulky.
Není vysvětlen paradox: Lety letadlem jsou rozděleny na přetlakovou kabinu (dopravní letadlo, např. B747) a na lety bez přetlakové kabiny (např. Cesna, vrtulník). A přitom PARADOXNĚ bez přetlakové kabiny můžu letět dříve a dosáhnout větších výšek, než které odpovídají tlaku v přetlakové kabině.
Chybí tiráž, takže se nedozvíme například kdo a kdy knihu vydal, jakým nákladem, kde byla kniha sázena a tištěna. Mohlo by se také zdát, že na obsah (včetně všech nových textů a překladu) má autorská práva A. A. Bühlmann, jelikož jediné vyznačení autorských práv (copyright) je na obálce a má přesně tento smysl.




V textu popisu chyb a připomínek cituji ze soukromých e-mailů a příspěvků do konference SCUBA-CZ J. Hovorky, J. Jahnse, J. Rambouska a zejména Z. Šraiera.

autor: Sládek Tomáš, Zdeněk Šraier, Jiří Hovorka, Jahns Jan, Jan Rambousek