Strany
potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
Strany potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
zavřít

Napište hledaný výraz a stiskněte Enter

 

Illes Medes - Pota del Llop

Detail lokality

Parametry lokality
Stát
Oblast
Typ
Moře - stěna
Nadm. výška
0 m.n.m
Max. hloubka
57 m
Statistické údaje
Průměrná viditelnost
10 m (v hloubce)
Hodnocení lokality
0 - Výnikající
(hodnotilo 1 potápěčů)
Průměrné teploty vody v hloubce po měsících
leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec
- - - 14°C 17°C 19°C 19°C 21°C 20°C 20°C - -
Popis lokality TECHNICKÉ ÚDAJE 
 
Úroveň potápěče: *** 
Maximální hloubka: 57 m 
Doporučená doba ponoru: 25 minut + dekompresní zastávka 
Doporučené vybavení: 18-ti l láhev nebo dvojče, svítilna, dekompresní tabulky nebo potápěčský počítač 
Neprovádět při následujícím směru větru: S, V 
 
 
Bóje č. 3 v rezervaci Illes Medes 
 
Na tomto ponoru se minimálně navštíví stěna útesu, která dosahuje hloubky 50-ti m, a v optimálním případě ještě dvě jeskyně, které se nachází v hloubce 32 m a 57 m. Záleží na Vašem rozhodnutí, zda si zvolit pouze část ponoru. Při rozhodnutí pro celou trasu se však nesmí zapomenout, že ponor je kombinací hloubkového a jeskynního potápění a je zapotřebí dbát na obtížnosti s tímto spojené. Doporučení dvojité láhve je zde z bezpečnostních důvodů, nikoliv pro možnost setrvání ve vodě delší dobu.  
 
JAK SE DOSTAT K LOKALITĚ 
 
Punta de la Pota del Llop leží na VSV straně od Meda Granu, u bóje č. 3, jež patří rezervaci. Od lodě je lepší plavat na konec Punta de la pota del Llop, což je lepší varianta, než-li sestoupit podél řetězu až na dno. Zde se zanořit a plavat směrem na JV. 
 
ORIENTACE PŘI PONORU 
 
Zanoříme se na cípu výběžku do hloubky 6-ti m. Na cestě do 16-ti m, směrem na jih, uvidíme dno, které tvoří mírně se svažující schody. Dno je pokryto mořskou trávou, mořskými houbami a bryozoans. Když dosáhneme této hlouby, můžeme dle barvy vody usoudit, že okolní krajina se radikálně mění. Tato změna nastává právě okolo 16-ti m, v místě, kdy připlaveme k vrcholku útesu, který padá téměř vertikálně do 30-ti m. (Pamatujme si, že mořské dno se svažuje směrem od severu k jihu, takže nepatrné uhnutí ze směru v sekci schodů by znamenalo sestup na dno do jiné, než-li uvedené hloubky).  
 
Začneme klesat čelem k útesu, kde můžeme sledovat gorgónie, které jsou zde spolu s Barda del Sastre z celé rezervace Illes Medes jedny z největších. Tato velikost se zdá být způsobena mnoha faktory, čímž můžou např. být: oblasti ve velkých hloubkách, které nejsou tak často navštěvovány; zastíněná poloha SV strany ostrova; ostrý svah a také skutečnost, že jsou vystaveny proudům, které jim přinášejí výživné látky. (Tyto proudy jsou zde zcela běžné; jelikož trasa ponoru vede blízko skalní stěny, proudy potápěče nijak neovlivní).  
 
Když se dostaneme na dno útesu, otočíme se doprava, abychom dosáhli hloubky – už jsme se zmínili, že mořské dno klesá od S k J. Pokud jsme se přesně drželi uvedených instrukcí, dosáhli jsme právě dna ve 30-ti m, odkud dále klesáme mnohem pomaleji. Pokud jsme v první polovině trasy uhnuli více na jih, můžeme dosáhnout i větší hloubky. V tomto případě je nutné klesat pomalu, abychom se vyhnuli problémům spojeným s hloubkovým opojením, které mohou snadno přijít pod 40-ti m).  
 
Jak jistě víme, hloubkové opojení nám navodí pomalé reakce a pocit euforie. To je způsobeno větší koncentrací dusíku v těle (ačkoliv není jisté, že tyto efekty jsou způsobeny pouze dusíkem: velkou roli tu můžou také hrát jiné plyny, které jsou obsaženy ve vzduchu). Čím menší hloubka tím menší šance, že se tyto symptomy hloubkového opojení projeví, a to převážně, co se týče euforie.  
 
Pokračujeme opatrně dál, skalní stěnu po naší pravici, až dosáhneme 50-ti m. Nejběžnější fauna v této oblasti jsou humři, ostnatí humři a červený korál. V tuto chvíli můžeme pokračovat jakýmkoliv směrem, podle toho, pro co jsme se na začátku našeho ponoru rozhodli. Pokud nám prozkoumávání stěny útesu zabralo více času, neplaveme dál a vrátíme se zpět, stěnu útesu po naší levici. Snažíme se stoupat co nejvíce, abychom snížili čas na dekompresní zastávce na minimum.  
 
Pokud máme stále dost času a vzduchu, můžeme pokračovat k tunelu Pota del Llop, který leží v 57 m. Toto místo najdeme směrem na JJV až dosáhneme hloubky 57 m (dbáme na veškerá opatření potřebná v takového hloubce). Ústí tunelu je 3 m vysoké a 3 m široké. Tunel je 8 m dlouhý a neboť je zde hodně sedimentu, musíme si dávat pozor při plavání s ploutvemi. Nalezneme zde velkou populaci ostnatých humrů a humrů. Po prozkoumání tunelu vyplujeme ven a začneme s výstupem. Plaveme nahoru, stěnu útesu po naší levici, až připlaveme k bodu, kde náš ponor začal.  
 
Cestou zpátky nás ještě čeká jedna jeskyně (možná spíše tunel), kterou můžeme navštívit. Jedná se o jeskyni Pota del Llop, která je tak zajímavá, že by vystačila i na celý ponor. Jeskyně leží na sever od bodu, kde jsme klesali podél stěny útesu. Abychom dosáhli jejího ústí, musíme pokračovat zpět podél nižší části stěny útesu, až dosáhneme hloubky 32 m. Zde najdeme ústí tunelu, které je cca. 2 m široké. Cesta uvnitř je složitá, neboť je zde hodně sedimentu. Jeskyně představuje jakousi šachtu, která stoupá nahoru severním směrem a končí v 16-ti m, na SV straně výběžku Pota del Llop. Když vyplaveme, můžeme vystoupit přímo podél skalní stěny, abychom si našli vhodné místo na dekompresní zastávku a tak ukončili náš ponor.  
Vloženo 10.03.2004. Údaje naposledy změněny dne 10.03.2004
Stavy lokality
Datum a čas Hloubka Teplota [°C] Viditelnost [m]
Hodnocení [m] Vzduch Voda max. Voda min. Nahoře Dole
05.09.2012 12:00 37 28 24 20 15 10
0 Ropušnice, kanici, murény, rejnok a při tomto ponoru s několik pěkných velkých medůz. (Zapsal )