Illes Medes - Tascó Gros

Statistické údaje

Průměrné teploty vody v hloubce po měsících
leden	únor	březen	duben	květen	červen	červenec	srpen	září	říjen	listopad	prosinec
-	-	-	14°C	17°C	19°C	19°C	21°C	20°C	20°C	-	-

Popis lokality TECHNICKÉ ÚDAJE 
 
Úroveň potápěče: jedna hvězda 
Maximální hloubka: 18 m 
Doporučená doba ponoru: 30 minut 
Neprovádět za následujícího směru větru: J, V 
 
 
Bóje č. 7 v Illes Mees rezervaci 
 
Pro začínající potápěče patří tato lokalita společně s Ferranelles a Tascó Petit k jedněm z nejvhodnějších, neboť v hloubce, která je pro ně dobře zvládnutelná, najdou i spoustu pestrého mořského života. Přesto tu jsou dva faktory, na které je třeba dávat pozor, a tím jsou přítomnost proudů a silný lodní provoz. Během léta doporučujeme potápět se v trojúhelníku tvořeném dvěma skalami Tascons a skálou Carall Bernall převážně ráno, neboť odpoledne v této příliš otevřené lokalitě často vane jižní vítr. 
 
 
JAK SE DOSTAT K LOKALITĚ 
 
Nejlepší je zakotvit u bóje č. 7b, která se nazývá podle Tascons. Leží na severozápadě od ostrůvku, přesněji mezi ostrůvkem a Meda Petita. V současné době leží obě bóje Tascons velice blízko ostrůvku, což by mohlo dlouhé nebo středné dlouhé lodi způsobit problémy při zakotvení.  
 
 
ORIENTACE PŘI PONORU 
 
Jak jsme se již zmínili, bóje č. 7b je velice blízko ostrůvku, takže můžeme sestoupit buď po řetězu bóje (dno je v 15-ti m), nebo podél stěny skály Tascó. Při sestupu ke dnu můžeme zpozorovat hejno „salemas“. Dno je pokryto velkými bloky skal, které jsou proložené hrubým pískem, a okolo kterých se prohánějí „painted combers“, „white seabream“ a mnoho druhů „wrasses“. Neboť se do tohoto místa budeme vracet, doporučujeme začít trasu ponoru bez otálení a prohlídku místního života nechat na konec ponoru.  
 
Plaveme po pravé straně skály a jakmile se dostaneme do údolí mezi Tascó a Ferranelles dáváme pozor, zda nespatříme “eagle rays“, neboť toto je jedna z jejich hlavních koridorů v tomto souostroví. Když nám skály zmizí z dohledu a hloubka se začne zvětšovat, je třeba dávat pozor, abychom se udrželi v 18-ti m. V trhlinách a puklinách ve stěně skály, které najdeme opodál, můžeme najít „scorpion.fish“, „conger eels“ a další druhy ryb. Občas můžeme ve skalních výběžcích najít i „moray eels“, které se ovšem běžně nevyskytují v Illes Medes. „Grouper“ je na druhou stranu v okruhu Tascó Gros samozřejmostí, a je proto nazýván králem Illes Medes. U severní stěny skály, mezi hloubkou 18 m a dnem 25 m hlubokém, můžeme naleznout skupinky gorgónií, „white seabream“ a „giltheads“. 
 
Po překonání tohoto úseku, který je zároveň nejtmavší částí ponoru, připlujeme k severovýchodní stěně skály. Pokud se potápíme za severního větru a vyskytnou se problémy, které nám znemožní vyplout na hladinu, je nutné pamatovat na nebezpečí proudů. Tento vítr není sice v této lokalitě obvyklý vzhledem k tomu, že ostrůvek je svým způsobem proti němu chráněn. Stane-li se tak, je celé toto pobřeží nebezpečně vystaveno návalům tohoto větru.  
 
Neboť tento ostrov patří k nejzažším z tohoto souostroví, je zde možné nalézt hejna „migratory fish“ a blíže k průplavu skal Tascons pak i menší hejna „meagre“. Tento průliv je vchodem do takzvaného trojúhelníku skal Tascons (Tascó Gros, Tascó Petit a Carall Bernat). Dno je zde skalnaté a hloubka v průměru od 6-ti do 12-ti m. Mořský život je v těchto místech výjimečný bohatý.  
 
Pokud připlujeme do této oblasti z východu, což znamená mezi Tascó Gros a Carall Bernat, uvidíme skalní stěnu, která se ostře tyčí z 35-ti do 6-ti m pod hladinou. Když dosáhneme její vrchol, budeme moci zpozorovat náhlou změnu dna moře, které najednou sestává z velkých bloků kamenů rozprostírajících se před námi. Sledujeme kamenné dno, které se zvedá do 6 m až vstoupíme do trojúhelníku Tascons. (Zde je nutné neustále kontrolovat vyvažovací vestu, neboť ztráta hloubky může způsobit nečekaný rychlý výstup, což je nebezpečné právě v místě Tascó Petit, kde je zejména v létě silný lodní provoz). 
 
Jak jsme se již zmínili, tato oblast je hojná na mořský život v porovnání s tím, co můžeme najít v tropických moří, bereme-li v potaz kvantitu a pestrost života. Čím jsme mělčeji, tím silnější je sluneční svit (jsme právě na jižní straně ostrůvku) a tím i větší množství zákoutí a děr. V nich můžeme objevit „mollucs“, „bryozoans“, mořské houby (sponges), mořskou trávu (seaweeds), hejno „bass“ plavající proti proudu, „salemas“, kteří jedí ve skalách, a další druhy zdejších druhů ryb včetně „comber“ a „wrasse“. Zde je naopak potřeba dávat si pozor na opačný směr větru, jihovýchodní. Tato část je trochu problematická, neboť vzhledem k plavání v mělkých vodách jsme lehce zranitelní nadvodními větry. Je proto nutné plavat dále od pobřeží.  
 
Plaveme k severní straně, kde jsme začali náš ponor. Čím se dostáváme hlouběji, tím více potkáváme „white and zebra seabrea“ a „gilt-heads“. V 15-ti m bychom měli začít hledat řetěz nebo se snažit rozpoznat panorama, jaké jsme viděli na počátku našeho ponoru. Pokud místo nepoznáváme, zkontrolujeme si manometr, zda můžeme pečlivěji oblast prozkoumat, a v opačném případě vyplaveme na hladinu.  

Stavy lokality

Datum a čas	Hloubka	Teplota [°C]			Viditelnost [m]
Hodnocení	[m]	Vzduch	Voda max.	Voda min.	Nahoře	Dole
06.09.2012 17:00	31	28	24	20	15	10
	Hejno tuňáků, a miliony malých ryb. Druhá skupinka potkala i měsíčníka. (Zapsal )