Slapská přehrada - hráz - Sedlo

Před zatopením bylo asi 10 m vysoké skalisko z dálky viditelnou dominantou této části Vltavy. Pojmenování Sedlo získalo pro svůj charakteristický tvar. Označovalo Horní Slap, peřej na začátku Svatojánských proudů. Pro plavbu byl Horní Slap nebezpečným místem, Vltava v tomto místě protékala úzkou soutěskou.

Začátkem 17. století byl tento úsek splavněn a na Sedle byl roku 1646 vztyčen pískovcový sloup, pojmenovaný podle vládnoucího císaře Ferdinandův. Splavnění usnadnilo plavbu vorů a šífů s budějovickým pivem a solí ze Solnohradska.

Poblíž Sedla byla v roce 1722 postavena socha Sv. Jana Nepomuckého, patrona vorařů, rybářů a vůbec lidí od vody.

V roce 1953 byl sloup - spolu se sochou sv. Jana Nepomuckého - přemístěn do prostoru pod hráz Slapské přehrady, kde je lze dodnes spatřit.

Pro potápěče Sedlo znovuobjevil Willyteam na Nový rok 2007. Na skále jsou dodnes zřejmá místa, kde byly umístěné pamětní desky, do skály je zabetonovaný krátký kovový nosník bývalé kabelové lávky z dob výstavby Slapské přehrady a na čelní straně skály směrem ke korytu řeky jsou pořád zřetelně patrné obrysy znaku Klubu českých turistů, který byl na skálu namalován zřejmě až ve válečných letech.

V květnu 2008 instalovali potápěči z Willyteamu na původní místo na skále Sedlo repliku Ferdinandova sloupu v měřítku 1:2, a o čtyři roky později, v květnu 2012, umístili poblíž Sedla také novou, unikátní sochu Sv. Jana Nepomuckého z dílny akademického sochaře Petra Váni.

Přístup na lokalitu je nejlépe z náplavky na levém břehu. Z náplavky je Sedlo pod náměrem 218 stupňů, vzdálenost je asi 130 metrů. Je vyvázané vodící šňůrou. Ta začíná na pařezu asi 100 m od náplavky v hloubce asi 8 m (ve 30 m je vyvázána odbočka doprava k soše sv. Jana Nepomuckého) a končí na trámku zaklesnutém v rozsedlině asi uprostřed Sedla. Od trámku je dál vyvázaná jedna šňůra (zhruba v původním směru) přímo ke Sloupu, a druhá (doprava zpět)k soše Sv. Jana Nepomuckého. Vše je značeno a popsáno cedulkama.

POZOR - oba artefakty (sloup i socha) jsou v hloubce větší, než 40 metrů, a tedy za hranicí běžného rekreačního potápění. S ohledem na celkově obtížné podmínky potápění na Slapech (chlad, tma, snadné zvíření sedimentu s následnou nulovou viditelností) vyžaduje ponor na této lokalitě odpovídající zkušenosti, přípravu, výstroj a dostatečnou zásobu dýchacích plynů na ponor i následnou dekompresi.