Popis
Žije v hloubkách
od 15 m do 900 m
Popis:Velká okázale fialově zbarvená nepravidelná ježovka, dorůstající velikosti až 12 cm. Nepravidelné ježovky mají posunut ústní otvor dopředu a řitní otvor dozadu, a proto na rozdíl od běžných ježovek zcela ztratily radiální symetrii, a jsou navenek symetrické pouze podle jedné svislé roviny, probíhající předozadním směrem. Základní zbarvení tohoto druhu je purpurové až tmavofialové, některé z delších trnů mohou být bílé.
Mnohem častěji naž živého jedince lze na dně najít prázdnou, velmi křehkou schránku. Je srdčitě tvarovaná, v přední části má mírně prohloubený zářez. S jistotou se určují schránky těchto ježovek podle systému pórů, žlábků a jiných struktur na povrchu.
Biotop: hrubší písčité nebo štěrkovité dno chráněné před účinky vln (obvykle ve větších hloubkách).
Biologie: Nepravidelné ježovky, mezi než
Spatangus purpureus patří, žijí zahrabané pod povrchem dna.
Spatangus dává přednost hrubším částicím písku - aby mohl čerpat kyslík z vody ve štěrbinách, občas hřbetními trny rozrušuje vrstvu štěrku nad sebou. Jiné druhy, jako je např.
Schizaster canaliferus, preferují spíše bahnitá dna.
Specializovanými panožkami prohrabávají ježovky substrát a sbírají drobné živočichy i zbytky uhynulých organismů a detrit. Jedinci bývají nalezeni buď v případech, když se pohybují těsně pod povrchem štěrku, nebo když se dokonce při hledání lepšího místa vyhrabou a přesouvají se po povrchu dna. V některých oblastech (např. u Britských ostrovů) lze najít poměrně často na trnech této ježovky přitisknutého drobného mlže
Montacuta substriata.
Podobným druhem je
Spatangus raschii. Nebývá úplně zahrabán ve dně, ale přesto se s ním nelze běžně setkat - vyskytuje se totiž až od hloubky 150 m.
Vyskytuje se v těchto oblastech:
- Středozemní moře - západní část jedna z nejhojnějších nepravidelných ježovek
- Středozemní moře - východní část
- Středozemní moře - Jadran
- Atlantik - východní - mírný pás od Britských ostrovů po Středozemní moře