Mytilus edulis

Další názvy

Popis Popis: Slávka je velmi známý mlž „obyčejného škeblovitého tvaru“, u nás se jedná spolu s ústřicí a perlorodkou o jednoho z nejznámějších mořských mlžů. Její protáhlé, na jednom konci zúženější lastury jsou na povrchu tmavě modře až černě zbarveny, z vnitřní strany jsou světlé a matné (na rozdíl od mnohých jiných mlžů nevytváří silnou perleťovou vrstvu). Užším koncem jsou lastury připevněny k povrchu, na kterém slávka žije, pomocí svazku tzv. byssových vláken. To jsou neobyčejně pevná a odolná vlákna bílkovinné povahy.  
 
Biotop: Slávky osidlují pobřežní útesy, ale i písečná či kamenitá dna, kde vytváří velké kolonie jedinců, nazývané škeblové lavice (mussel beds). Dobře tolerují i nižší hodnoty salinity, takže je lze nalézt i poblíž ústí řek, na přístavních konstrukcích apod. V Severním moři vytvářejí typická společenstva pevných substrátů přílivové zóny. Na chorvatském pobřeží Jadranu přítomnost velkých kolonií slávek často indikuje průsaky sladké vody. 
 
Biologie: Živí se filtrováním mikroskopické potravy z mořské vody (planktonu, drobných organických částic apod.). Slávka průměrné velikosti přefiltruje až 1,5 l vody za hodinu. Tím, že vodu v okolí své kolonie zbavují slávky rozptýlených pevných částic, přispívají ke zvýšení její průhlednosti. Zároveň se v jejich tělech hromadí škodliviny, např. těžké kovy, které byly ve filtrovaných částicích obsaženy. Měřením koncentrace škodlivin ve tkáních nebo lasturách slávek se proto dá velmi dobře usuzovat na znečištění moří. (A je to jeden z důvodů, proč rozhodně není vhodné nachytat si slávky k večeři někde v přístavu). 
Slávky jsou odděleného pohlaví, jejich vývoj je nepřímý - probíhá přes volně plovoucí larvu zvanou veliger. Ta po metamorfóze přechází k přisedlému životu. 
 
Jak již bylo zmíněno, slávky žijí přisedle na pevných substrátech přichyceny byssovými vlákny. Tato vlákna jsou neobyčejně pevná a odolná a pevně drží na téměř jakémkoli povrchu. Mlž pomocí byssové žlázy vylučuje hustou kapalinu, která až po styku s vodou tuhne ve vlákno ulpívající na substrát. Proto se byssová vlákna stala středem zájmu výzkumu, protože objasnění jejich struktury a složení by mohlo vést k výrobě zdravotně nezávadného, vodě odolného a mimořádně účinného lepidla, které by našlo uplatnění v mnoha oborech lidské činnosti - v lékařství např. k lepení zlomených kostí, zubů aj., v lodním průmyslu a mnoha dalších.  
Nejznámější využití těchto mlžů je ale samozřejmě kulinářské. Jsou sbírány i divoké populace, většina slávek v obchodní síti ale dnes pochází z mořských velkochovů. Nejčastější způsob úpravy je vaření, syrové se slávky obvykle nekonzumují. I ve slávce, zvláště pokud pocházela z přirozeného prostředí a nikoli z chovu, můžete najít drobné perly. Jsou ale bezcenné, neboť jejich povrch je stejně jako vnitřní povrch schránky matný. 
Na svou chutnost doplácejí slávky tím, že kromě člověka mají v přírodě i mnoho dalších nepřátel: např. jiné měkkýše, mořské hvězdice, vodní ptáky aj.

Vyskytuje se v těchto oblastech:

• Středozemní moře - západní část 
• Středozemní moře - východní část 
• Středozemní moře - Jadran 
• Atlantik - západní - mírný pás včetně Severního moře
• Atlantik - východní - mírný pás i u břehů Jižní Ameriky

Další charakteristiky

Charakteristika	Hodnota	Poznámka
Tvar těla	Škeble (dvoudílná)	podlouhlé na jednom konci zúžené lastury
Barva	Černá
Barva	Modrá	tmavá, přecházející do černa