Komentář k BS SPČR 2003

Přiznám se bez mučení, že jsem se také podílel na návrzích nové verze bezpečnostních směrnic. Návrhy všech přispěvatelů zpracovala Výcviková komise SPČR a ta také po několika hlasováních vydala konečnou verzi. Vzhledem k složitosti procesu, jakým nová verze vznikala, mne v některých částech výsledek poměrně překvapil:

V bodu II.1. není mezi nezbytnými součástmi výstroje uvedem manometr. To považuji za zbytečnou chybu, protože o tomto bodu se na konferenci instruktorů hodně diskutovalo. Bohuže převládl názor: "To je přece samozřejmé". Není !! Když se uvádí kompenzátor vztlaku a nůž, měl by být uveden i manometr.

Bodu III.9. - "Potápěč se nesmí zdržovat pod zavěšeným břemenem" - nerozumím vůbec. V žádném návrhu nebyl, objevil se až ve finální verzi. On ani řidič automobilu se nesmí zdržovat pod zavěšeným břemenem, přesto to v zákoně 361/2000 sb. není. Pokud tím je myšleno tak, že i pod vodou mohou břemena spadnout, mělo to tak být napsáno.
Třeba "Potápěč se ani pod vodou nesmí zdržovat pod zavěšeným břemenem".

V sekci IV. Akce většího rozsahu zůstal jako přežitek z dob minulých institut návodčího. Za celou dobu, co se potápím, jsem ho neviděl a ani jsem neslyšel, že by ho někdo viděl. Návodčí má určitě význam u pracovního potápění, při záchraných nebo průzkumných pracech. Tyto činosti se ale řídí svými vlastními předpisy. Pro rekreační potápění, na než jsou ušity směrnice, je návodčí fosilií.

Bod V.5., o vyplouvání malými plavidly na vodu při špatném počasí, je podle mne divně formulován. Myšlenka je jasná, ale určitě by se dala napsat srozumitelněji. Přiznejme si, že termín 4°Bf nemusí být jasný každému potápěči. A vazba "...stavu hladiny způsobené větrem o síle..." mi také moc nesedí.
Napsal bych to třeba: "Malými čluny se nedoporučuje vyplouvat na moře a na velké vodní plochy při větru, který z hřebenů vln odtrhává vodní tříšť (4 a více °Bf), nebo jsou-li vlny vyšší jak 50/60/80 cm".

Bod VI.1. je pro mne největším zklamáním, nepodařilo se prosadit, aby ztráta partnera v BS nekončila výstupem na hladinu, ale aby tam bylo uvedeno, co dělat dále.
Například: "Dojde-li pod vodou ke ztrátě kontaktu s partnerem, doporučuje se hledání pod vodou omezit na dobu přibližně 30 sekund a pak s dodržením dekompresního postupu vystoupit na hladinu. Zde vyčkat a kdyby se partner do 30 sekund nevynořil, hledat ho pod vodou podle vystupujících bublin."
Podle platného znění končí jakékoliv hledání výstupem.