Vodní zákon
Zákon o vodách ve znění k 1.1.2003
autor: Sládek Tomáš (publikováno: 04.11.2003)
ZÁKON
254/2001 Sb. ve znění zákona 76/2002 Sb. a 320/2002 Sb.
o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
ze dne 28. června 2001
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKON O VODÁCH (VODNÍ ZÁKON)
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Účel a předmět zákona
(1) Účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní
vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů
a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod,
vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní
a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl.
(2) Zákon upravuje právní vztahy k povrchovým a podzemním
vodám, vztahy fyzických a právnických osob k využívání povrchových
a podzemních vod, jakož i vztahy k pozemkům a stavbám, s nimiž
výskyt těchto vod přímo souvisí, a to v zájmu zajištění trvale
udržitelného užívání těchto vod, bezpečnosti vodních děl a ochrany
před účinky povodní a sucha.
§ 2
Vymezení pojmů
(1) Povrchovými vodami jsou vody přirozeně se vyskytující na
zemském povrchu; tento charakter neztrácejí, protékají-li
přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským
povrchem nebo v nadzemních vedeních.
(2) Podzemními vodami jsou vody přirozeně se vyskytující pod
zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami; za
podzemní vody se považují též vody protékající drenážními systémy
a vody ve studních.
(3) Vodním útvarem je vymezitelné významné soustředění
povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí
charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými
vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu; vodní útvary jsou
přírodní a umělé; umělé vodní útvary jsou vytvořené lidskou
činností.
(4) Vodním zdrojem je vodní útvar povrchové nebo podzemní
vody, kterou lze použít pro uspokojení potřeb člověka.
(5) Nakládáním s povrchovými nebo podzemními vodami je jejich
vzdouvání pomocí vodních děl, využívání jejich energetického
potenciálu, jejich využívání k plavbě nebo k plavení dřeva,
k chovu ryb nebo vodní drůbeže, jejich odběr, vypouštění odpadních
vod do nich a další způsoby, jimiž lze využívat jejich vlastnosti
nebo ovlivňovat jejich množství, průtok, výskyt nebo jakost.
(6) Povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok
odtéká sítí vodních toků k určitému místu vodního toku (obvykle
soutok s jiným vodním tokem nebo vyústění vodního toku do jiného
vodního útvaru). Povodí je ohraničeno rozvodnicí, kterou je
myšlená hranice geomorfologického rozhraní mezi sousedními
povodími. Plocha povodí zahrnuje také plochy povrchových vodních
útvarů v povodí.
(7) Hydrogeologický rajon je území s obdobnými
hydrogeologickými poměry, typem zvodnění a oběhem podzemní vody.
§ 3
Práva k vodám a právní povaha vod
(1) Povrchové a podzemní vody nejsou předmětem vlastnictví
a nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod
nímž se vyskytují; práva k těmto vodám upravuje tento zákon.
(2) Za povrchové a podzemní vody se nepovažují vody, které
byly z těchto vod odebrány.
(3) V pochybnostech o tom, zda se jedná nebo nejedná
o povrchové nebo podzemní vody, rozhoduje vodoprávní úřad.
§ 4
(1) Na vody, které jsou podle zvláštního zákona1) vyhrazenými
nerosty, a na přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních
minerálních vod, o nichž bylo vydáno osvědčení podle zvláštního
zákona,2) se tento zákon vztahuje, jen pokud tak výslovně stanoví.
(2) Důlní vody se pro účely tohoto zákona považují za vody
povrchové, popřípadě podzemní a tento zákon se na ně vztahuje,
pokud zvláštní zákon1) nestanoví jinak.
------------------------------------------------------------------
1) Například zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného
bohatství, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích
přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních
a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů
(lázeňský zákon).
HLAVA II
NAKLÁDÁNÍ S VODAMI
Díl 1
Základní povinnosti
§ 5
(1) Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami,
je povinen dbát o jejich ochranu a zabezpečovat jejich hospodárné
a účelné užívání podle podmínek tohoto zákona a dále dbát o to,
aby nedocházelo k znehodnocování jejich energetického potenciálu
a k porušování jiných veřejných zájmů chráněných zvláštními
právními předpisy.3)
(2) Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami
k výrobním účelům, je povinen za účelem splnění povinností podle
odstavce 1 provádět ve výrobě účinné úpravy vedoucí k hospodárnému
využívání vodních zdrojů a zohledňující nejlepší dostupné
technologie.
(3) Při provádění staveb4) nebo jejich změn nebo změn jejich
užívání jsou stavebníci povinni podle charakteru a účelu užívání
těchto staveb je zabezpečit zásobováním vodou a odváděním,
čištěním, popřípadě jiným zneškodňováním odpadních vod z nich
v souladu s tímto zákonem. Stavební úřad nesmí bez splnění těchto
podmínek vydat stavební povolení nebo rozhodnutí o dodatečném
povolení stavby nebo rozhodnutí o povolení změn stavby před jejím
dokončením, popřípadě kolaudační rozhodnutí ani rozhodnutí o změně
užívání stavby.
------------------------------------------------------------------
3) Například zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění
zákona č. 123/1998 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně
přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
344/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví
lidu, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Díl 2
Nakládání s povrchovými vodami
§ 6
Obecné nakládání s povrchovými vodami
(1) Každý může na vlastní nebezpečí bez povolení nebo
souhlasu vodoprávního úřadu odebírat povrchové vody nebo s nimi
jinak nakládat pro vlastní potřebu, není-li k tomu třeba
zvláštního technického zařízení.
(2) Povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu rovněž není
třeba k zachycování povrchových vod jednoduchými zařízeními na
jednotlivých pozemcích a stavbách nebo ke změně přirozeného odtoku
vod za účelem jejich ochrany před škodlivými účinky těchto vod.
(3) Při obecném nakládání s povrchovými vodami se nesmí
ohrožovat jakost nebo zdravotní nezávadnost vod, narušovat
přírodní prostředí, zhoršovat odtokové poměry, poškozovat břehy,
vodní díla a zařízení, zařízení pro chov ryb a porušovat práva
a právem chráněné zájmy jiných.
(4) Vodoprávní úřad může obecné nakládání s povrchovými
vodami bez náhrady upravit, omezit, popřípadě zakázat,
vyžaduje-li to veřejný zájem, zejména dochází-li při něm
k porušování povinností podle odstavce 3 nebo z důvodu bezpečnosti
osob. Působnost jiných správních úřadů ke stanovení podmínek
k užívání těchto vod ke koupání 5) není tímto zákonem dotčena.
------------------------------------------------------------------
5) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001
Sb.
§ 7
Užívání povrchových vod k plavbě
(1) K užívání povrchových vod k plavbě a k odběru vody
potřebné k provozu plavidel není třeba povolení vodoprávního
úřadu.
(2) Provozovatelé plavidel jsou povinni vybavit je potřebným
zařízením k akumulaci odpadních vod a řádně je provozovat, pokud
při jejich užívání nebo provozu mohou odpadní vody vznikat, a jsou
povinni zabránit únikům odpadních vod a závadných látek z plavidel
do vod povrchových.
(3) Provozovatelé přístavů a speciálních lodí 6) určených
k dopravě pohonných hmot a odpadů z plavidel (dále jen "obslužní
loď") jsou povinni zabezpečovat zásobování plavidel pohonnými
a provozními hmotami a odstraňování odpadních vod nebo závadných
látek z plavidel v přístavech nebo pomocí obslužních lodí tak, aby
při tom nedocházelo ke znečišťování povrchových nebo podzemních
vod.
(4) Přečerpávání odpadních vod nebo závadných látek
z plavidel a zásobování plavidel pohonnými nebo provozními hmotami
mimo přístavy je zakázáno, pokud jejich objem je v jednotlivých
případech větší než 50 litrů nebo pokud tyto činnosti
nezabezpečuje obslužní loď.
(5) Na povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů
I. stupně a na nádržích určených pro chov ryb je plavba plavidel
se spalovacími motory zakázána. Nejde-li o dopravně významné vodní
cesty,7) je tato plavba zakázána na vodních nádržích a vodních
tocích, které stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě
s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem
zemědělství vyhláškou. Ostatní povrchové vody lze užívat k plavbě
jen tak, aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti
vod a vodních ekosystémů, bezpečnosti osob a vodních děl; rozsah
a podmínky užívání povrchových vod k plavbě stanoví Ministerstvo
dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve
spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.
(6) Zákaz plavby podle odstavce 5 se nevztahuje na plavidla
Státní plavební správy, Hasičského záchranného sboru České
republiky, ozbrojených sil České republiky, Policie České
republiky a správců vodních toků, pokud jsou použita ke služebním
účelům, dále na plavidla použitá v souvislosti s výstavbou,
údržbou nebo provozem vodních děl nebo jiných staveb na vodních
tocích nebo na pozemcích při nich, plavidla osob vykonávajících
povinnosti podle tohoto zákona nebo plavidla použitá k nutnému
zajištění zdravotní služby nebo při ochraně před povodněmi.
(7) O výjimkách ze zákazu a omezení podle odstavce 5 pro
sportovní činnost rozhoduje v jednotlivých případech vodoprávní
úřad po projednání se Státní plavební správou.
(8) Kontrolu dodržování zákazu plavby plavidel se spalovacími
motory na povrchových vodách podle odstavce 5, jakož i kontrolu
užívání povrchových vod k plavbě s ohledem na stanovený rozsah
a podmínky jejich užívání vykonává Státní plavební správa.
------------------------------------------------------------------
6) § 2 odst. 1 písm. a) bod 8 vyhlášky č. 223/1995 Sb.,
o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních
cestách.
7) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona
č. 358/1999 Sb.
Díl 3
Povolení, souhlas a vyjádření
Oddíl 1
Povolení
§ 8
Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami
(1) Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami
(dále jen "povolení k nakládání s vodami") je třeba
a) jde-li o povrchové vody a nejde-li při tom o obecné nakládání
s nimi
1. k jejich odběru,
2. k jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci,
3. k využívání jejich energetického potenciálu,
4. k užívání těchto vod pro chov ryb nebo vodní drůbeže,
popřípadě jiných vodních živočichů, za účelem podnikání,
5. k jinému nakládání s nimi,
b) jde-li o podzemní vody
1. k jejich odběru,
2. k jejich akumulaci,
3. k jejich čerpání za účelem snižování jejich hladiny,
4. k umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou
vodou,
5. k jinému nakládání s nimi,
c) k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních,
d) k čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následnému
vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie,
e) k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich
znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod,
popřípadě do vod povrchových.
(2) Povolení k nakládání s vodami se vydává fyzickým nebo
právnickým osobám k jejich žádosti. Fyzická nebo právnická osoba,
která má platné povolení k nakládání s vodami podle odstavce 1
nebo podle předchozích předpisů (dále jen "oprávněný") je
oprávněna nakládat s vodami v rozsahu a k účelu po dobu uvedenou
v platném povolení.
(3) Povolení k nakládání s vodami není třeba
a) k čerpacím pokusům při provádění hydrogeologického průzkumu
nebo při průzkumu vydatnosti zdrojů podzemních vod, pokud mají
trvat méně než 5 dnů a odběr vody v této době nepřekročí 1 l/s,
b) k jednorázovému odběru povrchových nebo podzemních vod
v případech záchranných prací při mimořádných událostech,
požárech a jiných živelních pohromách,
c) k nakládání s povrchovými vodami při cvičení a zásahu
Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární
ochrany, Policie České republiky nebo ozbrojených sil České
republiky; toto nakládání musí být při cvičení předem
projednáno s vodoprávním úřadem.
§ 9
(1) Povolení k nakládání s vodami se vydává na časově
omezenou dobu. V povolení k nakládání s vodami se stanoví účel,
rozsah, povinnosti a popřípadě podmínky, za kterých se toto
povolení vydává. Podkladem vydání povolení k nakládání
s podzemními vodami je vyjádření osoby s odbornou způsobilostí.8)
(2) Povolení k vypouštění odpadních vod nemůže být vydáno na
dobu delší než 10 let, v případě vypouštění odpadních vod se
zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami podle
přílohy č. 1 na dobu delší než 4 roky.
(3) Povoluje-li vodoprávní úřad odběr povrchových nebo
podzemních vod podléhající zpoplatnění (§ 88 a 101) na dobu delší
než 1 rok, stanoví současně i výši povoleného ročního odběru.
(4) Dobu platnosti povolení k nakládání s vodami lze k návrhu
oprávněného prodloužit, pokud se nezměnily podmínky, za kterých
bylo povolení uděleno.
(5) Návrh na prodloužení platnosti povolení k nakládání
s vodami je nutno podat nejpozději do 6 měsíců před uplynutím
doby, na niž bylo toto povolení vydáno. V takovém případě povolení
k nakládání s vodami nezaniká, dokud o návrhu nebude rozhodnuto.
(6) Povolení k nakládání s vodami pro využívání jejich
energetického potenciálu nemůže být vydáno na dobu kratší než 25
let.
------------------------------------------------------------------
8) Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém
geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
§ 10
(1) Oprávněný, který má povolení k nakládání s vodami
s výjimkou povolení podle § 8 odst. 1 písm. a) bodů 2 a 3
v množství alespoň 6 000 m3 vody v kalendářním roce nebo 500 m3
vody v kalendářním měsíci, jakož i ten, kdo má povolení
k nakládání s vodami v tomto množství, která je přírodním léčivým
zdrojem nebo zdrojem přírodních minerálních vod nebo která je
vyhrazeným nerostem, je povinen měřit množství a jakost vody, se
kterým nakládá, a předávat výsledky tohoto měření příslušnému
správci povodí (§ 48 odst. 1).
(2) Oprávněný, který má povolení ke vzdouvání, případně
k akumulaci povrchových vod a přesahuje-li povolený objem vody
vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo vody vodním dílem
akumulované 1 000 000 m3, je povinen měřit množství vzduté nebo
akumulované vody a předávat o tom údaje příslušnému správci
povodí.
(3) Způsob a četnost měření množství vody a jakosti vody
podle odstavce 1 pro jednotlivé druhy nakládání s vodami, měření
množství vody akumulované nebo vzduté podle odstavce 2 a rozsah,
způsob a četnost předávání výsledků těchto měření správcům povodí
stanoví Ministerstvo zemědělství po projednání s Ministerstvem
životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.
(4) Vodoprávní úřad může stanovit v povolení k nakládání
s vodami i další podrobnosti těchto měření.
§ 11
(1) Práva a povinnosti vyplývající z povolení k nakládání
s vodami, které bylo vydáno pro účel spojený s vlastnictvím
k pozemkům a nebo stavbám, přecházejí na jejich nabyvatele, pokud
tyto pozemky a nebo stavby budou i nadále sloužit účelu uvedenému
v povolení. Nabyvatelé těchto pozemků a nebo staveb jsou povinni
oznámit vodoprávnímu úřadu, že došlo k převodu nebo přechodu
pozemku nebo stavby, s nimiž je povolení k nakládání s vodami
spojeno, a to do 2 měsíců ode dne jejich převodu nebo přechodu.
(2) Povolení k nakládání s vodami nezakládá práva k cizím
pozemkům a stavbám ani nevzniká vodoprávnímu úřadu právní
povinnost náhrady oprávněným za nemožnost nakládat s vodami
v maximálním povoleném množství a s určitými vlastnostmi.
(3) Nestanoví-li vodoprávní úřad jinak, může oprávněný
umožnit výkon svého povolení k nakládání s vodami i jinému.
(4) Je-li povolené nakládání s vodami nezbytně třeba ve
veřejném zájmu a oprávněný své povolení nevyužívá zcela nebo
zčásti, může mu vodoprávní úřad uložit povinnost umožnit využití
jeho vodního díla nebo zařízení k povolenému nakládání s vodami
jinou, vodoprávním úřadem určenou fyzickou nebo právnickou osobou,
na dobu nezbytně nutnou nebo do doby rozhodnutí o jeho vyvlastnění
nebo omezení vlastnického práva, a to za přiměřenou náhradu.
§ 12
Změna a zrušení povolení k nakládání s vodami
Vodoprávní úřad může z vlastního podnětu nebo na návrh platné
povolení k nakládání s vodami změnit nebo zrušit, a to,
a) dojde-li ke změně podmínek rozhodných pro vydání povolení
k nakládání s vodami,
b) dojde-li při výkonu povolení k nakládání s vodami k závažnému
nebo opakovanému porušení povinností stanovených tímto zákonem
nebo stanovených podle něho, popřípadě k poškozování práv
jiných,
c) nevyužívá-li oprávněný vydaného povolení k nakládání s vodami
bez vážného důvodu po dobu delší 2 let,
d) požádá-li oprávněný písemně o jeho zrušení,
e) přesahuje-li rozsah vydaného povolení k nakládání s vodami
dlouhodobě potřebu oprávněného,
f) dojde-li ke změně právních předpisů stanovujících ukazatele
přípustného znečištění vod a jejich hodnoty (§ 38 odst. 5).
§ 13
Zánik povolení k nakládání s vodami
Povolení k nakládání s vodami zaniká
a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno,
b) zánikem vodního díla (§ 55) umožňujícího povolené nakládání
s vodou, pokud vodoprávní úřad do 1 roku po zániku díla
nestanoví lhůtu a podmínky k uvedení stavby do původního stavu,
v tomto případě povolení zaniká marným uplynutím této lhůty,
c) zánikem právnické osoby nebo smrtí fyzické osoby, kterým bylo
povolení uděleno, pokud nedošlo k přechodu oprávnění na dalšího
nabyvatele podle § 11 odst. 1.
§ 14
Povolení k některým činnostem
(1) Povolení k některým činnostem je třeba
a) k vysazování stromů nebo keřů v záplavových územích v rozsahu
ovlivňujícím odtokové poměry,
b) k těžbě písku, štěrku, bahna s výjimkou bahna k léčivým účelům,
valounů apod. (dále jen "říční materiál") z pozemků, na nichž
leží koryto vodního toku,
c) ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku
v záplavových územích (§ 66) a v ochranných pásmech vodních
zdrojů,
d) k zasypávání odstavených ramen vodních toků,
e) k vrácení vodního toku do původního koryta (§ 45).
(2) Povolení k činnostem uvedeným v odstavci 1 písm. a) nebo
b) se nevyžaduje, vykonává-li je správce vodního toku (§ 48)
v souvislosti s jeho správou. Dále není třeba podle odstavce 1
písm. a), vykonává-li je vlastník lesa z důvodů obnovy porostů
a při činnostech uložených zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích
a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění
pozdějších předpisů.
(3) Vodoprávní úřad stanoví při povolování těžby říčního
materiálu podmínky těžby tohoto materiálu, včetně případné sanace
a rekultivace.
(4) Osoba oprávněná k těžbě podle odstavce 1 písm. b) je
povinna po skončení těžby říčního materiálu zaměřit a zakreslit do
technické dokumentace skutečný stav místa těžby a předat tuto
dokumentaci vodoprávnímu úřadu a správci vodního toku.
(5) Na vydání, zrušení, změnu a zánik povolení k některým
činnostem se použijí ustanovení § 9 až 13 přiměřeně.
§ 15
Stavební povolení k vodním dílům
(1) K provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich
užívání, jakož i k jejich odstranění je třeba povolení
vodoprávního úřadu. Slouží-li vodní dílo k nakládání s vodami
a je-li vydání tohoto povolení k nakládání s vodami třeba, lze je
povolit, bylo-li povoleno odpovídající nakládání s vodami
nejpozději současně s povolením stavby vodního díla.
(2) Udržovací práce, které by mohly negativně ovlivnit
životní prostředí nebo stabilitu vodního díla, je jeho vlastník
povinen ohlásit9) vodoprávnímu úřadu.
(3) Vodoprávní úřad ve stavebním povolení stanoví povinnosti,
popřípadě podmínky, za kterých je vydává, a účel, kterému má vodní
dílo sloužit; stanovené povinnosti musí být v souladu s tímto
zákonem.
(4) Vodoprávní úřad vykonává působnost speciálního stavebního
úřadu podle zvláštního zákona.10)
(5) Vodoprávní úřad může vyzvat žadatele o stavební povolení
k předložení návrhu manipulačního řádu, popřípadě výpočtu
povodňové vlny zvláštní povodně, a to u vodních děl vzdouvajících
nebo akumulujících povrchové vody a staveb využívajících jejich
energetický potenciál.
(6) Při povolování vodních děl, jejich změn, změn jejich
užívání a jejich odstranění musí být zohledněna ochrana vodních
a na vodu vázaných ekosystémů. Tato vodní díla nesmějí vytvářet
bariéry pohybu ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního
toku.
(7) Zanikne-li povolení vydané podle ustanovení § 8 odst. 1
nebo podle předchozích předpisů o nakládání s vodami, rozhodne
vodoprávní úřad o podmínkách dalšího trvání, popřípadě odstranění
vodního díla, které umožňovalo nakládání s vodami.
------------------------------------------------------------------
9) § 57 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
10) § 120 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
§ 16
Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem
zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace
(1) Povolení je třeba k vypouštění odpadních vod s obsahem
zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) do kanalizace.
(2) Při vydávání povolení podle odstavce 1 vodoprávní úřad
postupuje přiměřeně podle ustanovení § 38 odst. 5. Ustanovení
§ 9 až 13 platí v těchto případech obdobně.
Oddíl 2
Souhlas
§ 17
(1) Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke stavbám, zařízením
nebo činnostem, k nimž není třeba povolení podle tohoto zákona,
které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to
a) ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí
koryta vodních toků, nebo na pozemcích s takovými pozemky
sousedících, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry,
b) ke zřizování dálkových potrubí a stavbám umožňujícím podzemní
skladování látek v zemských dutinách, jakož i ke skladům,
skládkám, popřípadě nádržím, pokud provoz uvedených staveb
a skládek může významně ohrozit jakost povrchových nebo
podzemních vod,
c) ke stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám
v záplavových územích; ustanovení § 67 tím není dotčeno,
d) ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné
hráze vodního toku,
e) ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů.
Souhlasu není třeba ke stavbám, které podle zvláštních právních
předpisů4) podléhají pouze ohlášení.
(2) Vyplývá-li to z povahy věci, může vodoprávní úřad
v rozhodnutí o udělení souhlasu stanovit podmínky i dobu, po
kterou se souhlas uděluje.
(3) Souhlas je závazný pro orgány, které rozhodují v řízení
o povolení stavby, terénních úprav nebo o těžbě nerostů
v případech uvedených v odstavci 1.
(4) Souhlasu podle odstavce 1 není třeba k činnostem, jichž
je třeba při cvičení nebo zásahu Hasičského záchranného sboru
České republiky a jednotek požární ochrany, Policie České
republiky a ozbrojených sil České republiky, které v případech
cvičení postupují v dohodě s příslušným vodoprávním úřadem.
------------------------------------------------------------------
4) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Oddíl 3
Vyjádření
§ 18
(1) Každý, kdo hodlá umístit, provést, změnit nebo odstranit
stavbu nebo zařízení a nebo provádět jiné činnosti, pokud takový
záměr může ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, jakost
nebo množství povrchových nebo podzemních vod, má právo, aby po
dostatečném doložení záměru obdržel vyjádření vodoprávního úřadu,
zda je tento záměr z hlediska zájmů chráněných podle tohoto zákona
možný, popřípadě za jakých podmínek.
(2) Vodoprávní úřad vydá vyjádření rovněž k využívání zdrojů
přírodní minerální vody osvědčených podle zvláštního zákona.2)
(3) Vyjádření není rozhodnutím ve správním řízení
a nenahrazuje povolení nebo souhlas vodoprávního úřadu vydaný
podle tohoto zákona.
------------------------------------------------------------------
2) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích
přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních
a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů
(lázeňský zákon).
Díl 4
Vodoprávní evidence
§ 19
Evidence rozhodnutí vodoprávních úřadů
(1) Vodoprávní úřady jsou povinny vést evidenci jimi vydaných
rozhodnutí podle tohoto zákona.
(2) Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem
životního prostředí vyhláškou stanoví rozsah a způsob vedení
evidence rozhodnutí vodoprávních úřadů, vymezí rozsah údajů
a způsob jejich ukládání do informačního systému veřejné
správy11) a způsob přechodu informací z dosavadní vodohospodářské
evidence a souhrnné vodohospodářské evidence12) do tohoto
informačního systému.
------------------------------------------------------------------
11) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy
a o změně některých dalších zákonů.
12) Vyhláška č. 126/1976 Sb., o vodohospodářské a souhrnné
vodohospodářské evidenci.
§ 20
Údaje zapisované do katastru nemovitostí
(1) Stavby související s vodními díly uvedenými v § 55 odst.
1 písm. a), d), f), g), h) a k) se evidují v katastru nemovitostí.
Podrobnosti vymezení těchto staveb stanoví Ministerstvo
zemědělství vyhláškou.
(2) V katastru nemovitostí se dále evidují ochranná pásma
vodních děl (§ 58 odst. 3) podle odstavce 1 a ochranná pásma
vodních zdrojů (§ 30) jako ochrana území.13)
(3) Vodoprávní úřad je povinen zaslat příslušnému
katastrálnímu úřadu údaje potřebné k evidenci ochrany území podle
odstavce 2 do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým
byla tato ochrana území vymezena.
------------------------------------------------------------------
13) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky
(katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
HLAVA III
STAV POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD
§ 21
(1) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod
slouží k zajišťování podkladů pro výkon veřejné správy podle
tohoto zákona a k poskytování informací veřejnosti a provádí se
podle povodí povrchových vod a hydrogeologických rajonů podzemních
vod.
(2) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod
zahrnuje zejména
a) zjišťování množství a jakosti povrchových a podzemních vod
včetně jejich ovlivňování lidskou činností a zjišťování
ekologického stavu povrchových vod,
b) vedení vodní bilance (§ 22 odst. 1),
c) vytváření a vedení evidence
1. vodních toků a jejich povodí, hydrogeologických rajonů
a umělých vodních útvarů,
2. množství a jakosti povrchových a podzemních vod,
3. odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních
a důlních vod a akumulace povrchových vod ve vodních
nádržích,
4. oblastí povodí (§ 25),
5. chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),
6. ochranných pásmech vodních zdrojů (§ 30),
7. zdrojů povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých
se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody (§ 31),
8. citlivých oblastí (§ 32),
9. zranitelných oblastí (§ 33),
10. oblastí povrchových vod využívaných ke koupání (§ 34),
11. vodních děl k vodohospodářským melioracím pozemků (§ 56),
12. záplavových území (§ 66).
Rozsah údajů zahrnutých do evidencí a způsob jejich ukládání do
informačních systémů veřejné správy (§ 22 odst. 3 a 4) stanoví
Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního
prostředí vyhláškou.
(3) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod
a provozování informačních systémů veřejné správy provádějí
správci povodí a další odborné subjekty, které za tím účelem
zřizuje nebo zakládá Ministerstvo zemědělství, popřípadě
Ministerstvo životního prostředí (dále jen "pověřené odborné
subjekty"). Správci povodí a pověřené odborné subjekty jsou
povinni se při této činnosti řídit pokyny svého zakladatele nebo
zřizovatele.
(4) Správci povodí a pověřené odborné subjekty jsou oprávněni
požadovat pro účely zjišťování a hodnocení stavu povrchových
a podzemních vod informace od toho, kdo nakládá s povrchovými nebo
podzemními vodami, jakož i od správních úřadů, popřípadě orgánů
územní samosprávy, do jejichž působnosti povolování nakládání
s uvedenými vodami spadá, nebo které vedou informační systémy
podle zvláštních zákonů;14) ti jsou povinni bezplatně sdělovat
data správcům povodí a pověřeným odborným subjektům, popřípadě si
správci povodí a pověřené odborné subjekty mohou u nich tato data
bezplatně a za jejich pomoci zjišťovat. Ustanovení zvláštních
právních předpisů chránících utajované skutečnosti tím nejsou
dotčena.
(5) Správci povodí a pověřené odborné subjekty poskytují na
vyžádání bezplatně správním úřadům informace o stavu povrchových
a podzemních vod; zároveň bezplatně poskytují Ministerstvu
zdravotnictví informace týkající se nakládání s povrchovými
a podzemními vodami v ochranných pásmech přírodních léčivých
zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod.
(6) Pro vstup pověřených zaměstnanců správců povodí
a pověřených odborných subjektů na cizí pozemky, stavby nebo do
staveb platí obdobně ustanovení § 114 odst. 1 a 2.
------------------------------------------------------------------
14) Například zákon č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 164/2001 Sb.
§ 22
(1) Vodní bilance sestává z hydrologické bilance
a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává
přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo
vodního útvaru za daný časový interval. Vodohospodářská bilance
porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody
a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů
z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu.
Obsah vodní bilance a způsob jejího sestavení stanoví Ministerstvo
zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí
vyhláškou.
(2) Pro potřeby vodní bilance jsou odběratelé povrchových
nebo podzemních vod, jakož i ti, kteří využívají přírodní léčivé
zdroje nebo zdroje přírodních minerálních vod a vody, které jsou
vyhrazenými nerosty, a dále ti, kteří vypouštějí do vod
povrchových nebo podzemních vody odpadní nebo důlní v množství
přesahujícím v kalendářním roce 6 000 m3 nebo 500 m3 v kalendářním
měsíci, nebo ti, jejichž povolený objem vody vzduté vodním dílem
ve vodním toku nebo vody vodním dílem akumulované přesahuje
1 000 000 m3, povinni jednou ročně ohlašovat příslušným správcům
povodí údaje o těchto odběrech a vypouštění (zejména jejich
množství a jakost) a dále údaje o vzdouvání, popř. akumulaci,
způsobem a v rozsahu, který stanoví Ministerstvo zemědělství ve
spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem
zdravotnictví vyhláškou.
(3) Ministerstvo zemědělství spravuje informační systém
veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci
a) vodních toků a jejich povodí, hydrogeologických rajonů
a umělých vodních útvarů,
b) odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních
a důlních vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích,
c) oblastí povodí,
d) zdrojů povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se
předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,
e) staveb k závlaze a odvodnění pozemků.
(4) Ministerstvo životního prostředí spravuje informační
systém veřejné správy pro evidenci
a) množství a jakosti povrchových a podzemních vod včetně jejich
ovlivňování lidskou činností a zjišťování ekologického stavu
povrchových vod,
b) chráněných oblastí přirozené akumulace vod,
c) ochranných pásem vodních zdrojů,
d) citlivých oblastí,
e) zranitelných oblastí,
f) oblastí povrchových vod využívaných ke koupání,
g) záplavových území.
(5) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního
prostředí postupují při správě informačních systémů podle odstavců
3 a 4 podle zvláštního zákona.15) Tyto informační systémy slouží
zejména pro účely podle § 21 odst. 1, pro plánování v oblasti vod
(§ 23 až 26) a pro správu povodí (§ 54).
------------------------------------------------------------------
15) Zákon č. 365/2000 Sb.
HLAVA IV
PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD
§ 23
(1) Plánování v oblasti vod je soustavná koncepční činnost,
kterou zajišťuje stát; je tvořeno Plánem hlavních povodí České
republiky, plány oblastí povodí a programy opatření.
(2) Plán hlavních povodí České republiky a plány oblastí
povodí jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní
plánování, územní rozhodování a povolování staveb.
§ 24
Plán hlavních povodí České republiky
(1) Plán hlavních povodí České republiky stanoví rámcové cíle
pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami, ochranu
a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních
ekosystémů, pro trvale udržitelné užívání těchto vod, pro ochranu
před škodlivými účinky těchto vod a pro zlepšování vodních poměrů
a pro ochranu ekologické stability krajiny. Plán hlavních povodí
České republiky vymezuje i rámcovou strukturu potřebných opatření
k prosazování veřejných zájmů, včetně zdrojů a způsobu jejich
financování. Při stanovení rámcových cílů a struktury potřebných
opatření respektuje Plán hlavních povodí České republiky
mezinárodní závazky České republiky.
(2) Plán hlavních povodí České republiky pořizuje
Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního
prostředí, dotčenými ústředními správními úřady a kraji pro 3
hlavní povodí, a to pro povodí Labe, pro povodí Moravy a pro
povodí Odry. Plán hlavních povodí České republiky podléhá
posuzování vlivů na životní prostředí podle zvláštních právních
předpisů.16)
(3) Obsah Plánu hlavních povodí České republiky, způsob jeho
zpracování a postup při jeho projednávání a zveřejnění stanoví
vyhláškou Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem
životního prostředí.
(4) Plán hlavních povodí České republiky schvaluje vláda.
------------------------------------------------------------------
16) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí
a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování
vlivů na životní prostředí).
§ 25
Plány oblastí povodí
(1) Plány oblastí povodí stanoví konkrétní cíle pro dané
oblasti povodí na základě rámcových cílů Plánu hlavních povodí
České republiky, potřeb a zjištěného stavu povrchových
a podzemních vod, potřeb užívání těchto vod v daném území, včetně
návrhů potřebných opatření, například k zachování a zvětšování
rozsahu přirozených koryt vodních toků a nákladů na ně. Plány
oblastí povodí pořizují správci povodí pro 5 oblastí povodí podle
své působnosti,17) a to pro oblast povodí Horního a středního
Labe, oblast povodí Vltavy, oblast povodí Ohře a Dolního Labe,
oblast povodí Odry a oblast povodí Moravy.
(2) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou vymezení
jednotlivých oblastí povodí podle odstavce 1 zahrnující příslušná
povodí a hydrogeologických rajonů.
(3) Plány oblastí povodí stanoví zejména omezení pro
nakládání s vodami a limity pro využití území. Tato omezení a tyto
limity jsou závazné pro rozhodování vodoprávních úřadů [§ 105
odst. 2 písm. a)].
(4) Obsah plánu oblasti povodí, postup při jeho zadání,
způsob zpracování plánu, postup při jeho projednávání a způsob
jeho zveřejnění stanoví vyhláškou Ministerstvo zemědělství ve
spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem
vnitra.
(5) Plány oblastí povodí schvalují ve spolupráci s dotčenými
ústředními správními úřady podle své územní působnosti kraje.
Plány oblastí povodí podléhají posuzování vlivů na životní
prostředí podle zvláštních právních předpisů.16)
------------------------------------------------------------------
16) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí
a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování
vlivů na životní prostředí).
17) Zákon č. 305/2000 Sb., o povodích.
§ 26
Programy opatření
(1) Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem
životního prostředí, dotčenými ústředními správními úřady
a dotčenými kraji zajišťuje sestavení programů opatření podle
schváleného Plánu hlavních povodí České republiky, a to včetně
časových plánů realizace a způsobu jejich financování; tam, kde je
to vhodné, se programy opatření člení podle regionů (regionální
programy opatření). Programy opatření schvaluje vláda.
(2) Kraje podle své územní působnosti zajišťují ve spolupráci
s dotčenými ústředními správními úřady sestavení a schválení
programů opatření podle schválených plánů oblastí povodí, a to
včetně časových plánů realizace a způsobu jejich financování.
(3) Vodoprávní úřad ukládá správcům povodí, správcům vodních
toků, vlastníkům vodních děl nebo jiným osobám povinnost provést
opatření, která stanoví ve veřejném zájmu schválené programy
opatření podle odstavců 1 a 2.
(4) Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem
životního prostředí a krajskými úřady předkládá každé 3 roky vládě
souhrnnou zprávu o plnění programů opatření a o stavu povrchových
a podzemních vod a hospodaření s vodou v oblastech povodí.
(5) Obsah programů opatření, postup jejich zpracování,
projednávání a způsob jejich zveřejňování stanoví vyhláškou
Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního
prostředí a Ministerstvem vnitra.
HLAVA V
OCHRANA VODNÍCH POMĚRŮ A VODNÍCH ZDROJŮ
Díl 1
Ochrana vodních poměrů
§ 27
Vlastníci pozemků jsou povinni, nestanoví-li zvláštní právní
předpis jinak,18) zajistit péči o ně tak, aby nedocházelo ke
zhoršování vodních poměrů. Zejména jsou povinni za těchto podmínek
zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu
půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti
krajiny.
------------------------------------------------------------------
18) Například zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského
půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů
(lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 28
Chráněné oblasti přirozené akumulace vod
(1) Oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou
přirozenou akumulaci vod, vyhlašuje vláda nařízením za chráněné
oblasti přirozené akumulace vod.
(2) V chráněných oblastech přirozené akumulace vod se
v rozsahu stanoveném nařízením vlády zakazuje
a) zmenšovat rozsah lesních pozemků,
b) odvodňovat lesní pozemky,
c) odvodňovat zemědělské pozemky,
d) těžit rašelinu,
e) těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní
práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních
vod,
f) těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny,
g) ukládat radioaktivní odpady.
(3) Ministerstvo životního prostředí může po předchozím
souhlasu vlády povolit výjimku ze zákazů uvedených v odstavci 2.
(4) Pokud zákazem podle odstavce 2 písm. a) až c) vznikne
vlastníkovi pozemku škoda, má nárok na její úhradu.
Díl 2
Podzemní vody
§ 29
(1) Zdroje podzemních vod jsou přednostně vyhrazeny pro
zásobování obyvatelstva pitnou vodou a pro účely, pro které je
použití pitné vody stanoveno zvláštním právním předpisem.5)
K jiným účelům může vodoprávní úřad povolit použití podzemní vody,
jen není-li to na úkor uspokojování uvedených potřeb.
(2) Osoba, která způsobí při provozní činnosti19) ztrátu
podzemní vody nebo podstatné snížení možnosti odběru ve zdroji
podzemních vod, popřípadě zhoršení jakosti vody v něm, je povinna
nahradit škodu, která tím vznikla tomu, kdo má povoleno odebírat
podzemní vodu z tohoto vodního zdroje, a dále provést podle
místních podmínek potřebná opatření k obnovení původního stavu.
Náhrada spočívá v opatření náhradního zdroje vody. Není-li to
možné nebo účelné, je povinna poskytnout jednorázovou náhradu
odpovídající snížení hodnoty tohoto nemovitého majetku, s jehož
užíváním je povolení spojeno. Ve sporech o náhradu škody nebo
o její výši rozhoduje soud. Tím nejsou dotčeny obecné předpisy
o náhradě škody.
(3) Vlastník pozemku, který při jiné činnosti než při
geologických pracích20) na něm zjistí výskyt podzemních vod
v neobvyklém množství (např. v takovém množství, které si vyžádá
změnu technologie zakládání stavby nebo si vynutí upuštění od
realizace stavby na tomto staveništi apod.) nebo zjistí výskyt
podzemních vod s napjatou hladinou (artézské vody), je povinen
tuto skutečnost ohlásit příslušnému vodoprávnímu úřadu k zjištění
vydatnosti zdroje podzemní vody.
------------------------------------------------------------------
5) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001
Sb.
19) § 420a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění
zákona č. 509/1991 Sb.
20) Zákon č. 62/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Díl 3
Ochrana vodních zdrojů
§ 30
Ochranná pásma vodních zdrojů
(1) K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti
zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo
využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více
než 10 000 m3 za rok stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma.
Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit
ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je
uvedeno v první větě. Vodoprávní úřad může ze závažných důvodů své
rozhodnutí o stanovení ochranného pásma též změnit, popřípadě je
zrušit. Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem.
(2) Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která
slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího
nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která slouží
k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem
tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo
zdravotní nezávadnosti.
(3) Ochranné pásmo I. stupně stanoví vodoprávní úřad jako
souvislé území
a) u vodárenských nádrží a u dalších nádrží určených výhradně pro
zásobování pitnou vodou pro celou plochu hladiny nádrže při
maximálním vzdutí,
b) u ostatních nádrží s vodárenským využitím než uvedených pod
písmenem a) s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení na
hladině nádrže 100 m od odběrného zařízení,
c) u vodních toků
1. s jezovým vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200
m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti
100 m nebo k hraně vzdouvacího objektu a šířce ochranného
pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu polovinu
jeho šířky v místě odběru,
2. bez jezového vzdutí na břehu odběru minimálně v délce 200
m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti
50 m od místa odběru a šířce ochranného pásma 15 m, ve
vodním toku zahrnuje minimálně jednu třetinu jeho šířky
v místě odběru,
d) u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho
vymezení 10 m od odběrného zařízení,
e) v ostatních případech individuálně.
(4) Vodoprávní úřad může stanovit v odůvodněných případech
ochranné pásmo I. stupně v rozsahu menším, než je uveden
v odstavci 3 písm. a) až d).
(5) Ochranné pásmo II. stupně se stanoví vně ochranného pásma
I. stupně; může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe
oddělenými územími v rámci hydrologického povodí nebo
hydrogeologického rajonu. Vodoprávní úřad může ochranné pásmo II.
stupně, je-li to účelné, stanovovat postupně po jednotlivých
územích.
(6) Ochranná pásma stanoví vodoprávní úřad na návrh nebo
z vlastního podnětu. Nepodají-li návrh na jejich stanovení ti,
kteří mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, popřípadě ti,
kteří o povolení k takovému odběru žádají, u vodárenských nádrží
pak ti, kteří vlastní vodní díla sloužící ke vzdouvání vody
v takových nádržích nebo jsou jejich stavebníky, může jim
předložení tohoto návrhu s potřebnými podklady vodoprávní úřad
uložit. Za vodárenské nádrže podle předchozí věty se považují
nádrže uvedené v seznamu podle odstavce 11.
(7) Odpadne-li důvod ochrany, vodoprávní úřad z vlastního
podnětu nebo na návrh rozhodne o zrušení ochranného pásma.
(8) V rozhodnutí o zřízení nebo změně ochranného pásma
vodního zdroje vodoprávní úřad po projednání s dotčenými orgány
státní správy stanoví, které činnosti poškozující nebo ohrožující
vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje nelze
v tomto pásmu provádět, jaká technická opatření je třeba
v ochranném pásmu provést, popřípadě způsob a dobu omezení užívání
pozemků a staveb v tomto pásmu ležících.
(9) Za prokázané omezení užívání pozemků a staveb
v ochranných pásmech vodních zdrojů náleží vlastníkům těchto
pozemků a staveb náhrada, kterou jsou povinni na jejich žádost
poskytnout v případě vodárenských nádrží vlastníci vodních děl
umožňujících v nich vzdouvání vody, v ostatních případech
oprávnění (§ 8) k odběru vody z vodního zdroje; je-li jich více,
poměrně podle povoleného množství odebírané vody. Nedojde-li
o poskytnutí náhrady k dohodě, rozhodne o jednorázové náhradě
soud.
(10) Náklady spojené s technickými úpravami v ochranných
pásmech vodních zdrojů uloženými vodoprávním úřadem k ochraně
vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti nesou ti, kteří jsou
oprávněni vodu z těchto vodních zdrojů odebírat, popřípadě
o povolení k jejímu odběru žádají, u vodárenských nádrží pak
vlastníci nebo stavebníci vodních děl sloužících ke vzdouvání
vody.
(11) Ministerstvo životního prostředí vyhláškou stanoví
seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny
ochranných pásem vodních zdrojů.
§ 31
Pro zdroje povrchových vod, které jsou využívány nebo
u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,
ukazatele a hodnoty jejich přípustného znečištění stanoví vláda
nařízením.
§ 32
Citlivé oblasti
(1) Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod,
a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku
vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod,
b) které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako
zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusičnanů přesahuje
hodnotu 50 mg/l, nebo
c) u nichž je z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem nutný
vyšší stupeň čištění odpadních vod.
(2) Citlivé oblasti vymezí vláda nařízením. Vymezení
citlivých oblastí podléhá přezkoumání v pravidelných intervalech
nepřesahujících 4 roky.
(3) Pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do
povrchových vod ovlivňujících kvalitu vody v citlivých oblastech
stanoví vláda nařízením ukazatele přípustného znečištění odpadních
vod a jejich hodnoty.
§ 33
Zranitelné oblasti
(1) Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují
a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené
jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje
hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo
b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů
ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu
zhoršení jakosti vody.
(2) Vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich
upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání
plodin a provádění protierozních opatření. Vymezení zranitelných
oblastí podléhá přezkoumání v pravidelných intervalech
nepřesahujících 4 roky.
§ 34
Povrchové vody využívané ke koupání
(1) Povrchové vody využívané ke koupání osob pro vyhovující
jakost vody, které obvykle používá ke koupání větší počet osob,
stanoví Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem
životního prostředí vyhláškou. Koupání v nich je povoleno, pokud
jakost vody odpovídá požadavkům stanoveným zvláštním právním
předpisem.21)
(2) Pokud povrchové vody uvedené ve vyhlášce vydané podle
odstavce 1 přestanou odpovídat požadavkům na jakost vody pro
koupání stanoveným ve zvláštním právním předpise,21) uloží nebo
přijme vodoprávní úřad k nápravě tohoto stavu odpovídající
opatření po projednání s orgány ochrany zdraví a správcem povodí.
------------------------------------------------------------------
21) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 254/2001 Sb.
§ 35
Podpora života ryb
(1) Povrchové vody, které jsou vhodné pro život a reprodukci
původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, s rozdělením na
vody lososové a kaprové, stanoví vláda nařízením.
(2) Ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod uvedených
v odstavci 1 stanoví vláda nařízením.
(3) U vodárenských nebo jiných vodních nádrží nebo na úsecích
vodních toků může vodoprávní úřad uložit jejich vlastníkovi,
správci vodního toku a uživateli rybářského revíru též způsob
rybářského obhospodařování.
(4) Vypouštět ryby a ostatní vodní živočichy nepůvodních,
geneticky nevhodných a neprověřených populací přirozených druhů do
vodních toků a vodních nádrží bez souhlasu příslušného
vodoprávního úřadu, je zakázáno.
Díl 4
Ochrana množství vod
§ 36
Minimální zůstatkový průtok
(1) Minimálním zůstatkovým průtokem je průtok povrchových
vod, který ještě umožňuje obecné nakládání s povrchovými vodami
a ekologické funkce vodního toku.
(2) Minimální zůstatkový průtok stanoví vodoprávní úřad při
udělení povolení k nakládání s vodami, které může mít za následek
snížení průtoku vodního toku. Vodoprávní úřad přitom vychází
z plánů oblastí povodí, z metodického pokynu vydaného
Ministerstvem životního prostředí a přihlédne ke zjištěnému stavu
povrchových a podzemních vod, zejména k výsledkům vodní bilance
v daném povodí.
(3) Vodoprávní úřad může uložit vlastníkovi vodního díla za
účelem kontroly dodržování minimálního zůstatkového průtoku
povinnost osadit na vodním díle cejch nebo vodní značku
a povinnost minimální zůstatkový průtok pravidelně měřit a podávat
příslušnému správci povodí zprávy o výsledcích měření.
§ 37
Minimální hladiny podzemních vod
(1) Minimální hladina podzemních vod je hladina, která ještě
umožňuje trvale udržitelné užívání vodních zdrojů a při které
nedojde k narušení ekologické stability ekosystému vodních útvarů
s nimi souvisejících.
(2) Minimální hladinu podzemních vod stanoví vodoprávní úřad
v povolení k nakládání s vodami, pokud toto nakládání může mít za
následek podstatné snížení hladiny podzemních vod. Vodoprávní úřad
přitom vychází z plánů oblastí povodí a metodického pokynu
vydaného Ministerstvem životního prostředí a přihlédne ke
zjištěnému stavu povrchových a podzemních vod, zejména k výsledkům
vodní bilance v daném hydrogeologickém rajonu.
(3) Vodoprávní úřad může uložit oprávněnému ve smyslu
odstavce 2 povinnost předložit návrh jímacího řádu ke schválení,
popřípadě povinnost hladinu podzemních vod pravidelně měřit, dále
způsob měření a povinnost podávat příslušnému správci povodí
zprávy o výsledcích měření.
Díl 5
Ochrana jakosti vod
§ 38
Odpadní vody
(1) Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových,
zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo
dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost
(složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud
mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody
jsou i průsakové vody z odkališť nebo ze skládek odpadu.
(2) Vody z drenážních systémů odvodňovaných zemědělských
pozemků, vody užité na plavidlech, u nichž došlo pouze ke zvýšení
teploty, a nepoužité minerální vody z přírodního léčivého zdroje
nebo zdroje přírodní minerální vody nejsou odpadními vodami podle
tohoto zákona.
(3) Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo
podzemních, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu
s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění. Při
stanovování těchto podmínek je vodoprávní úřad povinen přihlížet
k dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod.
Ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních,
je povinen v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem
vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření
předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal, a příslušnému
správci povodí a pověřenému odbornému subjektu. Vodoprávní úřad
tímto rozhodnutím stanoví místo a způsob měření objemu
a znečištění vypouštěných odpadních vod a četnost předkládání
výsledků těchto měření.
(4) Vypouštění odpadních vod do vod podzemních lze povolit
jen výjimečně z jednotlivých rodinných domků a staveb pro
individuální rekreaci na základě individuálního posouzení jejich
vlivu na jakost podzemních vod. Odpadní vody nesmějí být
vypouštěny přímo do pásma nasycení (§ 2).
(5) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod
povrchových stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty
jejich množství a znečištění. Přitom je vázán ukazateli
vyjadřujícími stav vody ve vodním toku, ukazateli a hodnotami
přípustného znečištění povrchových vod, ukazateli a přípustnými
hodnotami znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami
povolení k vypouštění odpadních vod, které stanoví vláda
nařízením.
(6) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod
povrchových nebo podzemních vodoprávní úřad
a) přihlíží k potřebě dosažení nebo zachování vyhovujícího stavu
povrchových nebo podzemních vod a na vodu vázaných ekosystémů,
b) posuzuje možnosti omezování znečištění u jeho zdroje
i omezování emisí do životního prostředí jako celku a možnosti
opětovného využívání odpadních vod.
(7) Vyžadují-li to nutné zájmy ochrany vod, může vodoprávní
úřad stanovit přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod
přísnější než hodnoty stanovené vládou nařízením podle odstavce
5, případně stanovit další ukazatele a jejich přípustné hodnoty.
Obdobně to platí i v případech ukazatelů znečištění a jejich
hodnot stanovených vládou podle § 31 a 35.
(8) Vodoprávní úřad může při povolování vypouštění odpadních
vod z průmyslových staveb a zařízení uložit zneškodňování
odpadních vod z jednotlivých dílčích výrob nebo chladících vod
odděleně od ostatních odpadních vod.
(9) Vodoprávní úřad může na základě žádosti znečišťovatele
povolit ve výjimečných případech na nezbytně nutnou dobu, zejména
při uvádění čistírny odpadních vod do provozu, při zkušebním
provozu, nezbytných opravách či změnách zařízení ke zneškodňování
odpadních vod a při haváriích těchto zařízení a v případech, kdy
odpadní, popřípadě zvláštní vody budou do povrchových vod
vypouštěny řízeným způsobem, při současném stanovení dalších
podmínek, které omezí možnost zhoršení jakosti povrchových vod,
vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů
znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené vládou
nařízením podle odstavce 5 nebo podle § 31.
§ 39
Závadné látky
(1) Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani
důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo
podzemních vod (dále jen "závadné látky"). Každý, kdo zachází se
závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby
nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich
prostředí.
(2) V případech, kdy uživatel závadných látek zachází
s těmito látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je
spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody,
má uživatel závadných látek povinnost činit tato opatření:
a) vypracovat plán opatření pro případy havárie (dále jen
"havarijní plán"); havarijní plán schvaluje příslušný
vodoprávní úřad; může-li havárie ovlivnit vodní tok, projedná
jej uživatel závadných látek před předložením ke schválení
s příslušným správcem vodního toku, kterému také předá jedno
jeho vyhotovení,
b) provádět záznamy o provedených opatřeních a tyto záznamy
uchovávat po dobu 5 let.
(3) Seznam nebezpečných závadných látek (dále jen "nebezpečné
látky") je uveden v příloze č. 1 k tomuto zákonu; tento seznam
obsahuje i zvlášť nebezpečné závadné látky (dále jen "zvlášť
nebezpečné látky").
(4) Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo
nebezpečnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve
větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným
nebezpečím, je povinen učinit odpovídající opatření, aby nevnikly
do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizací, které
netvoří součást technologického vybavení výrobního zařízení. Je
povinen zejména
a) umístit zařízení, v němž se závadné látky používají, zachycují,
skladují, zpracovávají nebo dopravují tak, aby bylo zabráněno
nežádoucímu úniku těchto látek do půdy nebo jejich nežádoucímu
smísení s odpadními nebo srážkovými vodami,
b) používat jen takové zařízení, popřípadě způsob při zacházení se
závadnými látkami, které jsou vhodné i z hlediska ochrany
jakosti vod,
c) nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky, jakož
i zkoušet těsnosti potrubí nebo nádrží určených pro skladování
a prostředků pro dopravu závadných látek a provádět jejich
včasné opravy; sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou
proti úniku závadných látek do podzemních vod,
d) vybudovat a provozovat odpovídající kontrolní systém pro
zjišťování úniku závadných látek,
e) zajistit, aby nově budované stavby byly zajištěny proti
nežádoucímu úniku těchto látek při hašení požáru.
(5) Opatření podle odstavce 4 se přiměřeně vztahují i na
použité obaly závadných látek.
(6) Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami, je
povinen vést záznamy o typech těchto látek, které jsou
zpracovávány nebo s nimiž se nakládá, o obsahu jejich účinných
složek, o jejich vlastnostech zejména ve vztahu k povrchovým
a podzemním vodám prostředí a tyto informace na vyžádání
poskytnout vodoprávnímu úřadu a Hasičskému záchrannému sboru České
republiky.
(7) Vodoprávní úřad může při použití závadných látek povolit
z ustanovení odstavce 1 výjimku, nejde-li o ropné látky, a to
v nezbytně nutné míře, na omezenou dobu a za předpokladu, že jich
bude použito
a) k úpravě a udržování vodního toku,
b) ke krmení ryb,
c) z důvodů zdravotních,
d) k úpravě povrchových nebo podzemních vod pro určité způsoby
užívání, například srážení anorganických živin přímo ve vodním
toku,
e) k odstranění nežádoucí flóry nebo fauny ve vodním toku, nebo
f) jako indikátorových látek pro účely měření.
(8) Náležitosti havarijního plánu a nakládání se závadnými
látkami stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(9) Mytí motorových vozidel a provozních mechanismů ve
vodních tocích nebo na místech, ze kterých by pohonné hmoty nebo
mazadla mohly ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod, je
zakázáno.
§ 40
Havárie
(1) Havárií je mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné
závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod.
(2) Za havárii se vždy považují případy závažného zhoršení
nebo mimořádného ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod
ropnými látkami, zvlášť nebezpečnými látkami, popřípadě
radioaktivními zářiči a radioaktivními odpady, nebo dojde-li ke
zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod
v chráněných oblastech přirozené akumulace vod nebo v ochranných
pásmech vodních zdrojů.
(3) Dále se za havárii považují případy technických poruch
a závad zařízení k zachycování, skladování, dopravě a odkládání
látek uvedených v odstavci 2, pokud takovému vniknutí
předcházejí.
§ 41
Povinnosti při havárii
(1) Ten, kdo způsobil havárii (dále jen "původce havárie"),
je povinen činit bezprostřední opatření k odstraňování příčin
a následků havárie. Přitom se řídí havarijním plánem, popřípadě
pokyny vodoprávního úřadu a České inspekce životního prostředí.
(2) Kdo způsobí nebo zjistí havárii, je povinen ji neprodleně
hlásit Hasičskému záchrannému sboru České republiky nebo jednotkám
požární ochrany nebo Policii České republiky, případně správci
povodí.
(3) Hasičský záchranný sbor České republiky, Policie České
republiky a správce povodí jsou povinni neprodleně informovat
o jim nahlášené havárii příslušný vodoprávní úřad a Českou
inspekci životního prostředí, která bude o havárii, k níž došlo
v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů
přírodních minerálních vod, informovat též Ministerstvo
zdravotnictví. Řízení prací při zneškodňování havárií přísluší
vodoprávnímu úřadu.
(4) Dojde-li k havárii mimořádného rozsahu, která může
závažným způsobem ohrozit životy nebo zdraví lidí nebo způsobit
značné škody na majetku, platí při zabraňování škodlivým následkům
havárie přiměřeně ustanovení o ochraně před povodněmi.
(5) Původce havárie je povinen na výzvu orgánů uvedených
v odstavci 3 při provádění opatření při odstraňování příčin
a následků havárie s těmito orgány spolupracovat.
(6) Osoby, které se zúčastnily zneškodňování havárie, jsou
povinny poskytnout České inspekci životního prostředí potřebné
údaje, pokud si jejich poskytnutí vyžádá, a Hasičskému záchrannému
sboru České republiky.
(7) Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou způsob
a rozsah hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování
jejich škodlivých následků.
§ 42
Opatření k nápravě
(1) K odstranění následků nedovoleného vypouštění odpadních
vod, nedovoleného nakládání se závadnými látkami nebo havárií
(dále jen "závadný stav") uloží vodoprávní úřad nebo Česká
inspekce životního prostředí tomu, kdo porušil povinnost k ochraně
povrchových nebo podzemních vod (dále jen "původce"), povinnost
provést opatření k nápravě závadného stavu (dále jen "opatření
k nápravě"), popřípadě též opatření k zajištění náhradního odběru
vod, pokud to vyžaduje povaha věci. Náklady na provedení opatření
k nápravě nese ten, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo. Pokud
ten, komu byla uložena opatření, je neplní a hrozí nebezpečí
z prodlení, zabezpečí opatření k nápravě vodoprávní úřad nebo
Česká inspekce životního prostředí na náklady původce. Za původce
závadného stavu se považuje ten, kdo závadný stav způsobil. Pokud
k havárii došlo v důsledku zásahu Hasičského záchranného sboru
České republiky nebo jednotek požární ochrany, nepovažují se za
původce havárie, jestliže k zásahu použili přiměřených prostředků.
(2) Vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí
uloží podle potřeby opatření k nápravě nabyvateli majetku
získaného způsobem uvedeným ve zvláštním zákoně,22) který není
původcem závadného stavu, ale k jehož majetku takto získanému je
závadný stav vázán. Takto postupuje vodoprávní úřad nebo Česká
inspekce životního prostředí v případě, že nabyvatel tohoto
majetku jej získal s vědomím ekologické zátěže a byla-li s ním
o tom uzavřena zvláštní smlouva nebo byla-li mu poskytnuta sleva
z kupní ceny z důvodu závadného stavu, jenž je předmětem opatření
k nápravě. Tímto způsobem postupuje vodoprávní úřad nebo Česká
inspekce životního prostředí i v případě, existuje-li dosud
původce závadného stavu.
(3) Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě uloženého
původci závadného stavu podle odstavce 1 nebo nabyvateli majetku
podle odstavce 2 přecházejí na jejich právní nástupce.
(4) Nelze-li opatření k nápravě uložit podle odstavců 1 až
3 a hrozí-li závažné ohrožení nebo znečištění povrchových nebo
podzemních vod, zabezpečí nezbytná opatření k nápravě příslušný
vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo z podnětu České inspekce
životního prostředí. Může k tomuto účelu uložit provedení opatření
k nápravě právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající podle
zvláštních právních předpisů,23) která je k provedení opatření
k nápravě odborně a technicky způsobilá. Účastníkem řízení
o uložení opatření je jen tato osoba; odvolání proti tomuto
rozhodnutí nemá odkladný účinek. K tomuto účelu zřizuje ústřední
vodoprávní úřad v rámci svého rozpočtu zvláštní účet ročně
doplňovaný do výše 50 000 000 Kč.
(5) Vlastníci majetku, na němž závadný stav vázne nebo
jejichž majetku je nutno použít při odstranění závadného stavu
a kteří nejsou těmi, jimž bylo opatření k nápravě uloženo, jsou
povinni strpět provedení opatření k nápravě uloženého nebo
nařízeného vodoprávním úřadem. Za tím účelem jsou povinni umožnit
vstup, popřípadě vjezd na své pozemky a stavby a strpět omezení
obvyklého užívání svých pozemků a staveb.
(6) Pro vstup, popřípadě vjezd do staveb a zařízení
ozbrojených sil České republiky, Policie České republiky,
Bezpečnostní informační služby a Vězeňské služby České republiky
platí zvláštní právní předpisy.24)
(7) Jestliže se uložená opatření k nápravě dotýkají cizích
pozemků nebo staveb, je třeba co nejvíce šetřit práv vlastníků
dotčených pozemků a staveb; vstup, popřípadě vjezd a zamýšlená
omezení obvyklého užívání pozemků nebo staveb je třeba jim předem
oznámit, nehrozí-li nebezpečí z prodlení. Po dokončení opatření
k nápravě jsou ti, jimž byla opatření k nápravě uložena, povinni
na své náklady uvést pozemky nebo stavby do předchozího stavu,
pokud se s jejich vlastníky nedohodli jinak; jsou-li opatření
k nápravě prováděna na základě rozhodnutí vodoprávního úřadu podle
odstavce 4, hradí tyto náklady příslušná obec, a to z prostředků
státu.
(8) Náhradu za majetkovou újmu nebo omezení vzniklá
vlastníkům při provádění opatření k nápravě na jejich pozemcích
nebo stavbách hradí ten, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo.
V případě uvedeném v odstavci 4 hradí tuto náhradu příslušný
vodoprávní úřad. Právo na náhradu musí být uplatněno u toho, jemuž
bylo opatření k nápravě uloženo, nebo u příslušného vodoprávního
úřadu do 6 měsíců od jeho vzniku, jinak zaniká. Tímto ustanovením
není dotčeno právo na náhradu škody.
------------------------------------------------------------------
22) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na
jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.
23) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
24) Například zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České
republiky.
HLAVA VI
VODNÍ TOKY
§ 43
Vodní toky
(1) Vodní toky jsou povrchové vody tekoucí vlastním spádem
v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod
v nich uměle vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých
ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod
zemským povrchem nebo zakrytými úseky.
(2) V pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok, rozhoduje
vodoprávní úřad. Může též rozhodnout, že vodním tokem jsou i jiné
povrchové vody než uvedené v odstavci 1.
(3) Ustanovení zvláštního zákona25) týkající se hrazení
bystřin nejsou dotčena.
------------------------------------------------------------------
25) § 35 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 44
Koryta vodních toků
(1) Protéká-li vodní tok po pozemku, který je evidován
v katastru nemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku
tento pozemek. Protéká-li vodní tok po pozemku, který není
evidován v katastru nemovitostí jako vodní plocha, je korytem
vodního toku část pozemku zahrnující dno a břehy koryta až po
břehovou čáru určenou hladinou vody, která zpravidla stačí
protékat tímto korytem, aniž se vylévá do přilehlého území.
(2) V pochybnostech o hranici koryta vodního toku rozhodne
místně příslušný vodoprávní úřad.
§ 45
Změny koryta vodního toku
(1) Opustí-li vodní tok vlivem přírodních sil při povodni své
přirozené koryto a vznikne-li tím koryto nové, mohou vlastníci
pozemků, správce vodního toku, jakož i oprávnění k nakládání
s vodami, kteří jsou dotčeni novým stavem, žádat jednotlivě nebo
společně vodoprávní úřad o povolení vrátit vodní tok na svůj
náklad do původního koryta. Stát může žadatelům, kteří obdrží
povolení, na obnovu koryta vodního toku po povodni přispět
(§ 102).
(2) Neobnoví-li se původní stav, stát vykoupí pozemek
původního nebo nového koryta vodního toku, jestliže mu tento
pozemek vlastník dotčeného pozemku nabídne. Toto neplatí pro
dotčené pozemky ve vlastnictví obcí.
(3) Neobnoví-li se původní stav z důvodu, že vodoprávní úřad
obnovu ve veřejném zájmu nepovolí, platí pro vlastníky dotčených
pozemků možnost odškodnění podle odstavce 2 a ostatním oprávněným
k nakládání s vodami, dotčeným tímto rozhodnutím, náleží přiměřená
náhrada.
(4) Právo na obnovu a odškodnění zaniká po třech letech od
roku, v němž došlo ke změně.
§ 46
Ochrana vodních toků a jejich koryt
(1) Je zakázáno měnit směr, podélný sklon a příčný profil
koryta vodního toku, poškozovat břehy, těžit z koryt vodních toků
zeminu, písek nebo nerosty a ukládat do vodních toků předměty,
kterými by mohlo dojít k ohrožení plynulosti odtoku vod, zdraví
nebo bezpečnosti, jakož i ukládat takové předměty na místech,
z nichž by mohly být splaveny do vod.
(2) Ustanovení předchozího odstavce se nevztahuje na případy,
kdy se činnosti v něm uvedené provádějí v souladu s tímto
zákonem.
§ 47
Správa vodních toků
(1) Vodní toky jsou předmětem správy. Člení se na významné
vodní toky a drobné vodní toky. Seznam významných vodních toků
stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem
životního prostředí vyhláškou.
(2) Správou vodních toků se rozumí povinnost
a) sledovat stav koryt vodních toků a pobřežních pozemků
z hlediska funkcí vodního toku,
b) pečovat o koryta vodních toků, zejména udržovat koryta vodních
toků ve stavu, který zabezpečuje při odvádění vody z území
dostatečnou průtočnost a hloubku vody a přitom se co nejvíce
blíží přírodním podmínkám, udržovat břehové porosty na
pozemcích koryt vodních toků nebo na pozemcích sousedících
s korytem vodního toku tak, aby se nestaly překážkou odtoku
vody při povodňových situacích, popřípadě břehové porosty na
pozemcích koryt vodních toků nebo na pozemcích sousedících
s korytem vodního toku vysazovat s přihlédnutím k tomu, aby
jejich druhová skladba co nejvíce odpovídala původnímu
přírodnímu stavu, pokud takové povinnosti nemají vlastníci
pozemků s koryty vodních toků,
c) provozovat a udržovat v řádném stavu vodní díla v korytech
vodních toků nezbytná k zabezpečení funkcí vodního toku,26)
popřípadě vodnímu toku převážně sloužící, která správci vodních
toků vlastní, případně je užívají z jiného právního důvodu,
d) připravovat a zajišťovat úpravy koryt vodních toků, pokud
slouží k zajištění funkcí vodního toku,
e) vytvářet podmínky umožňující oprávněná nakládání s vodami
související s vodním tokem; při mimořádných situacích na vodním
toku jen pokud to umožňují hydrologické podmínky a stav vodního
toku,
f) oznamovat příslušnému vodoprávnímu úřadu závažné závady, které
zjistí ve vodním toku a jeho korytě, způsobené přírodními nebo
jinými vlivy; současně navrhovat opatření k nápravě, obnovovat
přirozená koryta vodních toků, zejména ve zvlášť chráněných
územích27) a v územních systémech ekologické stability,28)
g) spolupracovat při zneškodňování havárií na vodních tocích.
(3) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou způsob
provádění činností uvedených v odstavci 2.
(4) Správa významných vodních toků vedle povinností správy
vodních toků podle odstavce 2 zahrnuje tyto další povinnosti:
a) provozovat a udržovat v řádném stavu vodní díla na významných
vodních tocích zajišťující oprávněná nakládání s povrchovými
vodami, která správci významných vodních toků vlastní, případně
je užívají z jiného právního důvodu,
b) udržovat splavnost využívaných dopravně významných vodních cest
a označovat a vytyčovat plavební dráhu na vodních cestách,7)
c) udržovat v řádném stavu a provozovat i cizí vodní díla na
vodních tocích, pokud tak rozhodne vodoprávní úřad (§ 59 odst.
3),
d) řídit a ovlivňovat podle komplexního manipulačního řádu
hospodaření s vodami v soustavě vodních nádrží,
e) podávat podněty ke zpracování, úpravám a ke koordinaci
manipulačních řádů vodních děl jiných vlastníků,
f) spolupracovat při zneškodňování havárií v povodí, pokud mohou
ohrozit jakost vody ve významných vodních tocích,
g) předložit Ministerstvu zemědělství na jeho výzvu ke schválení
návrh komplexního manipulačního řádu, který koordinuje
manipulační řády jednotlivých vodních děl tvořících soustavu
vodních nádrží, a navrhovat vodoprávním úřadům změny povolení
k nakládání s vodami, pokud jsou schváleným manipulačním řádem
dotčena; vodoprávní úřad je povinen o takovém návrhu
rozhodnout,
h) spolupracovat se správci drobných vodních toků při řešení úkolů
týkajících se vodních toků v celé oblasti povodí.
------------------------------------------------------------------
7) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona
č. 358/1999 Sb.
26) Například § 3 a 4 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
27) § 14 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
28) § 4 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 48
Správci vodních toků
(1) Správu významných vodních toků zajišťují právnické osoby
zřízené podle zvláštního zákona17) (dále jen "správci povodí").
(2) Správu drobných vodních toků jsou oprávněny vykonávat
obce, jejichž územím drobné vodní toky protékají, nebo fyzické
osoby nebo právnické osoby, jimž drobné vodní toky slouží nebo
s jejichž činností souvisejí, určené Ministerstvem zemědělství.
O určení správce drobného vodního toku rozhoduje Ministerstvo
zemědělství na základě žádosti.
(3) Na území vojenských újezdů29) zajišťuje správu drobných
vodních toků Ministerstvo obrany. Na území národních parků
zajišťují správu drobných vodních toků Správy národních parků.30)
(4) Na drobných vodních tocích, ke kterým nebyl určen správce
drobného vodního toku podle odstavce 2, vykonává správu drobných
vodních toků stát svými organizačními složkami, které k tomuto
účelu Ministerstvo zemědělství zřídí.
(5) Obsah žádosti podle odstavce 2 a její náležitosti
nezbytné k rozhodnutí stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
(6) Na určení správce drobného vodního toku se nevztahuje
správní řád.
(7) Správce povodí vykonává dohled nad správou drobných
vodních toků. Pokud správce drobného vodního toku neplní
povinnosti podle tohoto zákona, Ministerstvo zemědělství zruší
jeho určení jako správce drobného vodního toku.
------------------------------------------------------------------
29) Zákon č. 222/1999 Sb.
30) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 49
Oprávnění při správě vodních toků
(1) Správci vodních toků jsou oprávněni
a) při výkonu svých práv a povinností vstupovat v nezbytném
rozsahu na cizí pozemky a stavby, pokud k tomu není třeba
povolení podle zvláštních právních předpisů,
b) z důvodu péče o koryta vodního toku a v součinnosti s vlastníky
pozemků odstraňovat nebo nově vysazovat stromy a keře na
pozemcích při něm,
c) požadovat předložení povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu
týkajícího se vodního toku a zjišťovat, zda jsou tato
rozhodnutí dodržována,
d) dávat pokyny pro manipulaci s vodními díly jejich uživatelům
v rámci komplexního manipulačního řádu soustavy vodních nádrží
na vodním toku, pokud to vyžaduje mimořádná situace.
Výkonem uvedených oprávnění nejsou dotčeny zvláštní právní
předpisy týkající se ochrany přírody a krajiny.31)
(2) Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního
toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání
s vlastníky pozemků užívat pozemků sousedících s korytem vodního
toku, a to
a) u vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými,
nejvýše v šířce do 10 m od břehové čáry,
b) u ostatních významných vodních toků jiných než pod písmenem a)
nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry,
c) u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry.
(3) Vodoprávní úřad může pro nezbytně nutné potřeby a na
nezbytně nutnou dobu stanovit k užívání i větší šířku pozemků při
vodním toku, než je uvedeno v odstavci 2.
(4) Způsobí-li správce vodního toku při výkonu oprávnění
podle odstavce 1 nebo 2 škodu, je povinen ji nahradit. O náhradě
škody platí obecné předpisy.
------------------------------------------------------------------
31) Například zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
§ 50
Povinnosti vlastníků pozemků, na nichž
se nacházejí koryta vodních toků
Vlastníci pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků,
jsou povinni
a) strpět na svém pozemku břehové porosty, jakož i obecné
nakládání s vodami ve vodním toku,
b) udržovat břehy koryta vodního toku ve stavu potřebném
k zajištění neškodného odtoku vody, odstraňovat překážky
a cizorodé předměty ve vodním toku, s výjimkou nánosů, pokud
tyto činnosti neznamenají vynaložení zvláštních nákladů,
zvláštní odbornou způsobilost nebo použití speciální techniky,
c) strpět na svém pozemku vodní díla umístěná v korytě vodního
toku, vybudovaná před účinností tohoto zákona,
d) ohlašovat správci vodního toku zjevné závady v korytě vodního
toku,
e) strpět na svém pozemku bez náhrady umístění zařízení ke
sledování stavu povrchových a podzemních vod a ekologických
funkcí vodního toku, například plavebních znaků apod.,
f) umožnit vodoprávnímu úřadu, České inspekci životního prostředí,
jakož i správci vodního toku výkon jejich oprávnění,
g) strpět po nich průchod osob podél vodních toků; výjimku z této
povinnosti může povolit vodoprávní úřad po projednání
s příslušným správcem vodního toku; to neplatí na pozemcích
v současně zastavěném území obce a na oplocených pozemcích.
§ 51
Povinnosti vlastníků pozemků sousedících
s koryty vodních toků
(1) Vlastníci pozemků sousedících s koryty vodních toků jsou
povinni
a) umožnit správci vodního toku výkon jeho oprávnění,
b) strpět na svém pozemku bez náhrady umístění zařízení ke
sledování stavu povrchových a podzemních vod a ekologických
funkcí vodního toku, umístění plavebních znaků apod.,
c) strpět, po předchozím projednání s nimi, po nich průchod osob;
to neplatí na pozemcích v současně zastavěném území obce a na
oplocených pozemcích.
(2) Vodoprávní úřad může vlastníkům pozemků sousedících
s koryty vodních toků zakázat kácet stromy a keře zabezpečující
stabilitu koryta vodního toku.
(3) Pokud výkonem těchto oprávnění vznikne vlastníkovi
pozemku škoda, má nárok na její úhradu.
§ 52
Povinnosti vlastníků staveb a zařízení v korytech
vodních toků nebo sousedících s nimi
(1) Vlastníci staveb a zařízení v korytech vodních toků jsou
povinni odstraňovat předměty zachycené či ulpělé na těchto
stavbách a zařízeních a nakládat s nimi podle zvláštního
zákona.32)
(2) Vlastníci staveb, které nejsou vodními díly, nebo
zařízení v korytech vodních toků, popřípadě sousedících s nimi
jsou povinni ve veřejném zájmu dbát o jejich statickou bezpečnost
a celkovou údržbu, aby neohrožovaly plynulý odtok povrchových vod,
a zabezpečit je proti škodám působeným vodou a odchodem ledu.
Pokud k narušení plynulého odtoku vod dojde v důsledku zanedbání
péče o tyto stavby nebo zařízení, jsou jejich vlastníci povinni na
své náklady provést nápravu a plynulý odtok vody plně obnovit;
jinak je vodoprávní úřad oprávněn zajistit nápravu na náklady
vlastníka; odpovědnost za škodu způsobenou zanedbáním povinné péče
o stavbu nebo zařízení v korytě vodního toku nebo s ním sousedícím
tím není dotčena.
------------------------------------------------------------------
32) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších
zákonů.
§ 53
Pochybnosti o rozsahu povinností a oprávnění
V pochybnostech o rozsahu povinností nebo oprávnění správců
povodí a správců vodních toků rozhodne Ministerstvo zemědělství.
To rozhodne i v pochybnostech o rozsahu povinností vlastníků
pozemků koryta vodního toku, vlastníků pozemků sousedících
s koryty vodních toků a vlastníků staveb a zařízení v korytu
vodního toku nebo sousedících s ním. Vznikne-li taková pochybnost
ve vodoprávním řízení, jehož je účastníkem ten, o jehož
povinnostech nebo právech pochybnost vznikla, rozhodne vodoprávní
úřad, který takové řízení vede.
HLAVA VII
SPRÁVA POVODÍ
§ 54
(1) Správou povodí se rozumí správa významných vodních toků
(§ 47 odst. 4), některé činnosti spojené se zjišťováním
a hodnocením stavu povrchových a podzemních vod v dané oblasti
povodí (§ 21) a další činnosti, které vykonávají správci povodí
podle tohoto zákona.
(2) Správu povodí vykonávají správci povodí.
(3) Správci povodí poskytují pro činnost vodoprávních úřadů,
na jejich žádost, technické, ekonomické a jiné údaje, pokud je
mají k dispozici.
(4) Správci povodí v rámci své činnosti podávají podněty,
návrhy a vyjádření vodoprávním úřadům zejména ve věcech ochrany
vodních poměrů, ochrany vod, hospodárného využívání vodních
zdrojů, minimálních zůstatkových průtoků vodních toků, minimálních
hladin podzemních vod a při přechodném nedostatku vody.
(5) Správci povodí spolupracují se správci drobných vodních
toků a pověřenými odbornými subjekty při řešení úkolů týkajících
se celé oblasti povodí.
HLAVA VIII
VODNÍ DÍLA
§ 55
Vodní díla
(1) Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání
a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu
povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami,
ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo
k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména
a) přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,
b) stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních
toků,
c) stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven
vody, kanalizačních stok a kanalizačních objektů včetně
čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod
před jejich vypouštěním do kanalizací,
d) stavby na ochranu před povodněmi,
e) stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování
pozemků,
f) stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních
toků nebo na jejich březích,
g) stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu,
h) stavby odkališť,
i) stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních
vod,
j) studny,
k) stavby k hrazení bystřin a strží, pokud zvláštní zákon25)
nestanoví jinak,
l) jiné stavby potřebné k nakládání s vodami povolovanému podle
§ 8.
(2) Za vodní díla se podle tohoto zákona nepovažují
jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na jednotlivých
pozemcích a stavbách k zachycení vody a k ochraně jednotlivých
pozemků a staveb proti škodlivým účinkům povrchových nebo
podzemních vod, jakož i jednoduchá zařízení mimo koryta vodních
toků k akumulaci odpadních vod (žumpy) a vodovodní a kanalizační
přípojky, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak.33) Za
vodní díla se také nepovažují průzkumné hydrogeologické vrty
a další zařízení realizovaná v rámci geologických prací.20)
(3) V pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhodne
místně příslušný vodoprávní úřad.
------------------------------------------------------------------
20) Zákon č. 62/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
25) § 35 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
33) Například vyhláška č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech
a veřejných kanalizacích, ve znění vyhlášky č. 185/1988 Sb.
§ 56
Stavby k vodohospodářským melioracím pozemků
(1) Za stavby k vodohospodářským melioracím pozemků se pro
účely tohoto zákona považují stavby
a) k závlaze a odvodnění pozemků,
b) k ochraně pozemků před erozní činností vody.
(2) Stavby k odvodnění zemědělských pozemků se pro účely
tohoto zákona člení na hlavní odvodňovací zařízení a podrobná
odvodňovací zařízení, přičemž podrobným odvodňovacím zařízením se
rozumí pro podzemní odvodnění sběrné a svodné drény, drenážní
šachty a výusti, pro povrchové odvodnění sběrné příkopy a objekty
na nich.
(3) Podrobné vymezení staveb k vodohospodářským melioracím
pozemků a jejich částí a způsob a rozsah péče o ně stanoví
Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
(4) Vlastník pozemku, na kterém je umístěna stavba
k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část, která
souvisí s více pozemky nebo byla zřízena ve veřejném zájmu a která
byla vybudována před účinností tohoto zákona, je povinen
a) strpět stavbu k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její
část na svém pozemku,
b) užívat pozemek tak, aby neovlivnil negativně funkci stavby
k vodohospodářským melioracím pozemků nebo jejich části,
c) ohlašovat vlastníkovi stavby k vodohospodářským melioracím
pozemků, případně vodoprávnímu úřadu zjevné závady ve funkci
stavby nebo její části,
d) strpět, aby se jeho pozemku užilo v nezbytné míře k údržbě
stavby k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její části.
(5) Vodoprávní úřad je oprávněn v pochybnostech rozhodnout
o rozsahu povinnosti vlastníka pozemků, na kterých je stavba
k vodohospodářským melioracím nebo její část umístěna, vlastníků
pozemků sousedících s pozemkem, na kterém je umístěna stavba
k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část, popřípadě
o povinnosti správce navazujícího vodního toku k zajištění funkce
stavby k vodohospodářským melioracím pozemků.
(6) Hospodaření se stavbami k vodohospodářským melioracím
pozemků, které jsou v majetku státu, vykonává stát svými
organizačními složkami, které k tomuto účelu Ministerstvo
zemědělství zřídí, pokud se Ministerstvo zemědělství nedohodne
o hospodaření s těmito stavbami s právnickými osobami, jimž tyto
stavby slouží nebo s jejichž činností souvisejí.
§ 57
Užívání vodních děl jinými osobami
Pokud má bezprostřední prospěch z vodního díla jiný oprávněný
(§ 8) než vlastník tohoto vodního díla, je povinen podílet se na
úhradě nákladů na údržbu tohoto vodního díla. Nedojde-li mezi
vlastníkem vodního díla a oprávněným k dohodě o výši a způsobu
úhrady nákladů, rozhodne soud. To neplatí v případě, že vlastník
vodního díla je správcem vodního toku a osoba oprávněná
k nakládání s vodami podle § 8 v tomto vodním díle je povinna
platit platbu k úhradě správy vodních toků a správy povodí podle
§ 101 a v případě, že osoba oprávněná k nakládání s vodami podle
§ 8 užívá vodu pouze za účelem využití energetického potenciálu
k výrobě elektřiny ve výrobnách do výkonu 5 MW.
§ 58
Ochrana vodních děl
(1) Je zakázáno poškozovat vodní díla a jejich funkce.
(2) Zejména je zakázáno
a) na ochranných hrázích vysazovat dřeviny, jezdit po nich
vozidly, pokud se nejedná o údržbu, s výjimkou míst k tomu
určených,
b) poškozovat vodočty, vodoměry, cejchy, vodní značky, značky
velkých vod a jiná zařízení sloužící k plnění úkolů stanovených
tímto zákonem.
(3) Vodoprávní úřad může na návrh vlastníka vodního díla
v zájmu jeho ochrany rozhodnutím stanovit ochranná pásma podél
něho a zakázat nebo omezit na nich podle povahy vodního díla
umísťování a provádění některých staveb nebo činností. Vlastníci
pozemků a staveb v ochranném pásmu mají vůči vlastníkovi vodního
díla nárok na náhradu majetkové újmy, která jim uvedeným zákazem
nebo omezením vznikne. Nedojde-li mezi vlastníkem pozemků a staveb
v ochranném pásmu a vlastníkem vodního díla k dohodě o výši
náhrady, rozhodne o její výši soud.
§ 59
Povinnosti vlastníků vodních děl
(1) Vlastník vodního díla je povinen
a) dodržovat podmínky a povinnosti, za kterých bylo vodní dílo
povoleno, zejména schválený manipulační, popřípadě provozní
řád, a předkládat vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na jeho
úpravu tak, aby byla v souladu s komplexním manipulačním řádem
soustavy vodních nádrží; náležitosti manipulačních a provozních
řádů stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou,
b) udržovat vodní dílo v řádném stavu tak, aby nedocházelo
k ohrožování bezpečnosti osob, majetku a jiných chráněných
zájmů,
c) provádět na vlastní náklad u vodního díla technickobezpečnostní
dohled, pokud tomuto dohledu vodní dílo podléhá,
d) provádět na svůj náklad opatření, která mu vodoprávní úřad
uloží k odstranění závad zjištěných na vodním díle, zejména při
vodoprávním dozoru,
e) dbát pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací
na dotčeném vodním toku,
f) odstraňovat předměty a hmoty zachycené či ulpělé na vodních
dílech a nakládat s nimi podle zvláštního zákona,32)
g) osadit na vodním díle cejch, vodní značku nebo vodočet
a zajistit zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle
rozhodnutí vodoprávního úřadu,
h) osadit na vodním díle plavební znaky,
i) u vodního díla sloužícího ke vzdouvání vody ve vodním toku
udržovat na vlastní náklad v řádném stavu dno a břehy v oblasti
vzdutí a starat se v něm o plynulý průtok vody, zejména
odstraňovat nánosy a překážky, a je-li to technicky možné
a ekonomicky únosné, vytvářet podmínky pro migraci vodních
živočichů, nejde-li o stavby,
j) odstraňovat náletové dřeviny z hrází sloužících k ochraně před
povodněmi, ke vzdouvání vody nebo k akumulaci vody; na tyto
povinnosti se nevztahuje zvláštní zákon30) s výjimkou případů,
kdy se jedná o památné stromy nebo zvláště chráněné druhy
rostlin. Před jejich odstraněním, není-li nebezpečí z prodlení,
je vlastník vodního díla povinen oznámit svůj záměr orgánu
ochrany přírody.
(2) Vodoprávní úřad může svým rozhodnutím uložit povinnost
zpracovat a předložit mu ke schválení manipulační, případně
provozní řád vodního díla.
(3) Vyžaduje-li to veřejný zájem a jestliže ten, kdo je
k tomu povinen, tyto povinnosti řádně neplní a nezjednal-li
nápravu ve stanovené lhůtě, vodoprávní úřad může rozhodnout, že
jiná osoba přejímá na dobu nezbytné potřeby provoz nebo údržbu
vodních děl. Tento provoz a údržbu obstarává určená osoba na
náklady toho, kdo byl povinen tyto povinnosti plnit; není-li
taková osoba, nese tyto náklady stát.
(4) Na odstraňování překážek pro migraci vodních živočichů ve
vodním toku způsobených vodními díly vybudovanými před účinností
tohoto zákona se podílí stát.
------------------------------------------------------------------
30) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
32) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších
zákonů.
§ 60
Vstup na pozemky
(1) Vlastníci pozemků sousedících s vodním dílem jsou povinni
po předchozím projednání s nimi umožnit za účelem provozu
a provádění údržby vodních děl v nezbytném rozsahu vstup na své
pozemky těm, kteří zajišťují provoz nebo provádějí údržbu těchto
vodních děl.
(2) Pokud vstupem na pozemky vznikne vlastníkovi pozemku
škoda, má nárok na její úhradu.
§ 61
Technickobezpečnostní dohled nad vodními díly
(1) Technickobezpečnostním dohledem nad vodními díly (dále
jen "technickobezpečnostní dohled") se rozumí zjišťování
technického stavu vodního díla ke vzdouvání nebo zadržování vody,
a to z hlediska bezpečnosti a stability a možných příčin jejich
poruch. Provádí se zejména pozorováním a prohlídkami vodního díla,
měřením jejích deformací, sledováním průsaku vod, jakož
i hodnocením výsledků všech pozorování a měření ve vztahu k předem
určeným mezním nebo kritickým hodnotám. Součástí
technickobezpečnostního dohledu je i vypracování návrhů opatření
k odstranění zjištěných nedostatků.
(2) Z hlediska technickobezpečnostního dohledu se vodní díla
rozdělují do I. až IV. kategorie podle rizika ohrožení lidských
životů, možných škod na majetku v přilehlém území a ztrát
z omezení funkcí a užitků ve veřejném zájmu.
(3) Vymezení vodních děl podléhajících
technickobezpečnostnímu dohledu, stanovení kritérií pro jednotlivé
kategorie vodních děl, rozsah a četnost provádění
technickobezpečnostního dohledu u jednotlivých kategorií vodních
děl a v jednotlivých etapách jejich přípravy, výstavby,
rekonstrukce nebo provozu stanoví Ministerstvo zemědělství
vyhláškou.
(4) Ten, kdo žádá o povolení nového nebo změnu dokončeného
vodního díla ke vzdouvání nebo zadržování vody, je povinen
k žádosti o povolení předložit posudek o potřebě, popřípadě návrhu
podmínek provádění technickobezpečnostního dohledu na tomto vodním
díle, který zpracovala osoba uvedená v odstavci 9.
(5) O povinnosti zajistit na vodním díle
technickobezpečnostní dohled, o jeho rozsahu, případně
o podmínkách jeho provádění a o zařazení vodního díla do kategorie
I. až IV., rozhodne vodoprávní úřad s přihlédnutím k posudku podle
předchozího odstavce zpravidla v rámci povolení stavby nebo jejích
změn. Vydání tohoto rozhodnutí si může vyhradit u vodních děl
přesahujících svým dopadem podle odstavce 2 území příslušného
vodoprávního úřadu krajský úřad, v případě dopadu podle odstavce
2 přesahujícího území kraje Ministerstvo zemědělství.
(6) Vodoprávní úřad může rozhodnout o změně kategorie vodního
díla, rozsahu technickobezpečnostního dohledu, popřípadě podmínek
jeho zajišťování, pokud se významně změní podmínky, za nichž bylo
předchozí rozhodnutí vydáno.
(7) Vodoprávní úřad předává informace o zařazení vodního díla
do I. až III. kategorie nebo o změně zařazení do příslušné
kategorie Ministerstvu zemědělství.
(8) Souhrnnou evidenci zařazení vodních děl do I. až III.
kategorie vede Ministerstvo zemědělství.
(9) Provádět technickobezpečnostní dohled a zpracovávat
posudky pro zařazení vodních děl do kategorie z hlediska
technickobezpečnostního dohledu mohou jen odborně způsobilé osoby
pověřené k tomu Ministerstvem zemědělství.
(10) Pověření k provádění technickobezpečnostního dohledu lze
udělit pouze osobě, která má odborné, personální a materiální
vybavení a splňuje předpoklady pro kvalifikovaný výkon
technickobezpečnostního dohledu.
§ 62
Povinnosti vlastníků a stavebníků vodních
děl při technickobezpečnostním dohledu
(1) Technickobezpečnostní dohled je povinen zajišťovat na
svůj náklad vlastník, případně stavebník vodního díla, a to
v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva zemědělství podle
§ 61 odst. 3. Vodoprávní úřad může rozhodnutím stanovit další
povinnosti k provádění tohoto dohledu.
(2) U vodních děl zařazených do I. a II. kategorie je povinen
jejich vlastník, popřípadě stavebník zajistit
technickobezpečnostní dohled prostřednictvím pověřené odborně
způsobilé osoby a účastnit se jeho provádění v rozsahu stanoveném
vyhláškou Ministerstva zemědělství.
(3) U vodních děl III. a IV. kategorie může
technickobezpečnostní dohled provádět vlastník, případně stavebník
sám.
(4) Při provádění technickobezpečnostního dohledu je
vlastník, případně stavebník vodního díla zařazeného do I. až IV.
kategorie povinen
a) určit fyzickou osobu odpovědnou za technickobezpečnostní dohled
a oznámit její jméno, příjmení, adresu bydliště, popřípadě
pracoviště a číslo telefonu příslušnému vodoprávnímu úřadu;
u vodního díla I. a II. kategorie jej ohlásit i pověřené
odborně způsobilé právnické osobě (§ 61 odst. 9), která na dané
stavbě provádí technickobezpečnostní dohled,
b) přizvat příslušný vodoprávní úřad k prohlídce vodního díla,
a to nejméně u staveb I. kategorie jedenkrát ročně, u staveb
II. kategorie jedenkrát za 2 roky, u staveb III. kategorie
jedenkrát za 4 roky a u staveb IV. kategorie jedenkrát za 10
let,
c) podávat zprávy o výsledcích technickobezpečnostního dohledu
v termínech podle písmene b) nebo, nastaly-li mimořádné
okolnosti dotýkající se bezpečnosti vodního díla, příslušnému
vodoprávnímu úřadu; u staveb I. a II. kategorie zajistit jejich
předložení prostřednictvím pověřené odborně způsobilé právnické
osoby.
HLAVA IX
OCHRANA PŘED POVODNĚMI
Díl 1
Ochrana před povodněmi
§ 63
(1) Ochrana před povodněmi jsou opatření k předcházení
a zamezení škod při povodních na životech a majetku občanů,
společnosti a na životním prostředí prováděná především
systematickou prevencí, zvyšováním retenční schopnosti povodí
a ovlivňováním průběhu povodní.
(2) Ochrana před povodněmi je zabezpečována podle povodňových
plánů a při vyhlášení krizové situace krizovými plány.34)
(3) K zajištění ochrany před povodněmi je každý povinen
umožnit vstup, případně vjezd na své pozemky, popřípadě stavby
těm, kteří řídí, koordinují a provádějí zabezpečovací a záchranné
práce, přispět na příkaz povodňových orgánů osobní a věcnou pomocí
k ochraně životů a majetku před povodněmi a řídit se příkazy
povodňových orgánů.
(4) Pokud při této činnosti vznikla vlastníkovi pozemku nebo
stavby škoda, má nárok na její náhradu.
------------------------------------------------------------------
34) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých
zákonů (krizový zákon).
§ 64
Povodně
(1) Povodněmi se pro účely tohoto zákona rozumí přechodné
výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod,
při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku
a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit
škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem
odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází
k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň
může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými
srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy,
zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii
(protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle
(zvláštní povodeň).
(2) Za nebezpečí povodně se považují situace zejména při
a) dosažení stanoveného limitu vodního stavu nebo průtoku ve
vodním toku a jeho stoupající tendenci,
b) déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popřípadě prognóze
nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém
tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných
ledových zácp a nápěchů, nebo
c) vzniku mimořádné situace na vodním díle, kdy hrozí nebezpečí
jeho poruchy.
Díl 2
§ 65
Povodňová opatření
(1) Přípravná opatření a opatření při nebezpečí povodně jsou
a) stanovení záplavových území,
b) vymezení směrodatných limitů stupňů povodňové aktivity,
c) povodňové plány,
d) povodňové prohlídky,
e) příprava předpovědní a hlásné povodňové služby,
f) organizační a technická příprava,
g) vytváření hmotných povodňových rezerv,
h) vyklízení záplavových území,
i) příprava účastníků povodňové ochrany,
j) činnost předpovědní povodňové služby,
k) činnost hlásné povodňové služby,
l) varování při nebezpečí povodně,
m) zřízení a činnost hlídkové služby,
n) evidenční a dokumentační práce.
(2) Opatření za povodně jsou
a) řízené ovlivňování odtokových poměrů,
b) povodňové zabezpečovací práce,
c) povodňové záchranné práce,
d) zabezpečení náhradních funkcí a služeb v území zasaženém
povodní.
(3) Součástí povodňových opatření jsou dokumentační práce,
vyhodnocení povodňové situace včetně vzniklých povodňových škod,
příčin negativně ovlivňujících průběh povodně, účinnosti přijatých
opatření a návrhy na úpravu povodňových opatření.
(4) Povodňová opatření ve smyslu ustanovení § 65 tohoto
zákona nejsou výstavba, údržba a opravy staveb a ostatních
zařízení sloužících k ochraně před povodněmi, jakož i investice
vyvolané povodněmi.
§ 66
Záplavová území
(1) Záplavová území jsou administrativně určená území, která
mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich
rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku
vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku
povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány
hlavních povodí a s plány oblastí povodí.
(2) V zastavěných územích obcí a v územích určených
k zástavbě podle územních plánů vymezí vodoprávní úřad na návrh
správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle
nebezpečnosti povodňových průtoků.
(3) Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování
záplavových území stanoví Ministerstvo životního prostředí
vyhláškou.
(4) Vodoprávní úřad, který záplavové území stanovil, předává
mapovou dokumentaci těchto území dotčeným stavebním úřadům
a Ministerstvu životního prostředí.
(5) Pokud záplavová území nejsou určena, mohou vodoprávní
a stavební úřady při své činnosti vycházet zejména z dostupných
podkladů správců povodí a správců vodních toků o pravděpodobné
hranici území ohroženého povodněmi.
(6) Ministerstvo životního prostředí podle podkladů správců
vodních toků zajišťuje vedení dokumentace o stanovených
záplavových územích na území České republiky a zabezpečuje jejich
evidenci v informačním systému veřejné správy.
(7) Na stanovení záplavových území se nevztahuje správní
řád.
§ 67
Omezení v záplavových územích
(1) V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat,
povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se
upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí
opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí
s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro
jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod
a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury.
(2) V aktivní zóně je dále zakázáno
a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových
vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod,
b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty,
c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky,
d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení.
(3) Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad
stanovit omezující podmínky. Takto postupuje i v případě, není-li
aktivní zóna stanovena.
§ 68
Území určená k rozlivům povodní
(1) Pro účely zmírnění účinků povodní může vodoprávní úřad
jako preventivní opatření v záplavovém území na podkladě plánu
oblasti povodí místo jiných opatření na ochranu před povodněmi
rozhodnutím vymezit území určená k rozlivům povodní.
(2) V rozhodnutí o stanovení území určených k rozlivům
povodní omezí vodoprávní úřad po projednání s dotčenými úřady
státní správy právo užívání pozemků a staveb v tomto území.
(3) Za omezení užívání pozemků a staveb náleží jejich
vlastníkům náhrada. V případě potřeby může vodoprávní úřad podat
ve veřejném zájmu návrh na vyvlastnění dotčených pozemků a staveb,
případně může podat stavebnímu úřadu návrh na vyhlášení stavební
uzávěry.
§ 69
Území ohrožená zvláštními povodněmi
Území ohrožená zvláštními povodněmi jsou území, která mohou
být při výskytu zvláštní povodně zaplavena vodou. Pokud pro
krizové situace předpokládaný rozsah území ohrožený zvláštními
povodněmi výrazně přesahuje záplavová území, vymezí se jejich
rozsah v krizovém plánu. Pro jeho pořízení platí zvláštní
zákon.34)
------------------------------------------------------------------
34) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých
zákonů (krizový zákon).
§ 70
Stupně povodňové aktivity
(1) Stupni povodňové aktivity se pro účely tohoto zákona
rozumí míra povodňového nebezpečí vázaná na směrodatné limity,
jimiž jsou zpravidla vodní stavy nebo průtoky v hlásných profilech
na vodních tocích, popřípadě na mezní nebo kritické hodnoty jiného
jevu uvedené v příslušném povodňovém plánu.
(2) Rozsah opatření prováděných při řízení ochrany před
povodněmi se řídí nebezpečím nebo vývojem povodňové situace, která
se vyjadřuje třemi stupni povodňové aktivity:
a) první stupeň (stav bdělosti) nastává při nebezpečí přirozené
povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí;
vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému
zdroji povodňového nebezpečí, zahajuje činnost hlásná
a hlídková služba; na vodních dílech nastává tento stav při
dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností
z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných
okolností, jež by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně,
b) druhý stupeň (stav pohotovosti) se vyhlašuje v případě, že
nebezpečí přirozené povodně přerůstá v povodeň; vyhlašuje se
také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů
a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti;
aktivizují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před
povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na
zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu
povodně podle povodňového plánu,
c) třetí stupeň (stav ohrožení) se vyhlašuje při nebezpečí vzniku
škod většího rozsahu, ohrožení životů a majetku v záplavovém
území; vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot
sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho
bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření; provádějí
se zabezpečovací a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace.
(3) Druhý a třetí stupeň povodňové aktivity vyhlašují
a odvolávají ve svém územním obvodu povodňové orgány. Podkladem je
dosažení nebo předpověď dosažení směrodatného limitu hladin nebo
průtoků stanovených v povodňových plánech, zpráva předpovědní nebo
hlásné povodňové služby, doporučení správce vodního toku, oznámení
vlastníka vodního díla, případně další skutečnosti
charakterizující míru povodňového nebezpečí. O vyhlášení
a odvolání povodňové aktivity je povodňový orgán povinen
informovat subjekty uvedené v povodňovém plánu a vyšší povodňový
orgán.
(4) Směrodatné limity vodních stavů pro vyhlašování stupňů
povodňové aktivity jsou obsažené v povodňových plánech.
§ 71
Povodňové plány
(1) Povodňovými plány se pro účely tohoto zákona rozumějí
dokumenty, které obsahují způsob zajištění včasných a spolehlivých
informací o vývoji povodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu,
organizaci a přípravu zabezpečovacích prací; dále obsahují způsob
zajištění včasné aktivizace povodňových orgánů, zabezpečení hlásné
a hlídkové služby a ochrany objektů, přípravy a organizace
záchranných prací a zajištění povodní narušených základních funkcí
v objektech a v území a stanovené směrodatné limity stupňů
povodňové aktivity.
(2) Obsah povodňových plánů se dělí na
a) věcnou část, která zahrnuje údaje potřebné pro zajištění
ochrany před povodněmi určitého objektu, obce, uceleného povodí
nebo jiného územního celku, směrodatné limity pro vyhlašování
stupňů povodňové aktivity,
b) organizační část, která obsahuje jmenné seznamy, adresy
a způsob spojení účastníků ochrany před povodněmi, úkoly pro
jednotlivé účastníky ochrany před povodněmi včetně organizace
hlásné a hlídkové služby,
c) grafickou část, která obsahuje zpravidla mapy nebo plány, na
kterých jsou zakresleny zejména záplavová území, evakuační
trasy a místa soustředění, hlásné profily, informační místa.
(3) Povodňovými plány územních celků jsou
a) povodňové plány obcí, které zpracovávají orgány obcí, v jejichž
územních obvodech může dojít k povodni,
b) povodňové plány správních obvodů obcí s rozšířenou působností,
které zpracovávají obce s rozšířenou působností,
c) povodňové plány ucelených povodí, které zpracovávají příslušné
orgány krajů v přenesené působnosti ve spolupráci se správci
povodí,
d) Povodňový plán České republiky, který zpracovává Ministerstvo
životního prostředí.
(4) Pro pozemky a stavby ohrožené povodněmi, které se
nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně,
zpracovávají povodňové plány pro svou potřebu a pro součinnost
s povodňovým orgánem obce jejich vlastníci. V pochybnostech
o rozsahu této povinnosti rozhodne k jejich návrhu vodoprávní
úřad.
(5) U povodňových plánů územních celků (odstavec 3)
zpracovatelé každoročně prověřují jejich aktuálnost zpravidla před
obdobím jarního tání a toto prověření dokladují. Ostatní povodňové
plány (odstavec 4) zpracovatelé přezkoumávají při podstatných
změnách podmínek, za nichž byly zpracovány. Pokud z přezkoumání
vyplyne potřeba úpravy nebo doplnění povodňového plánu, učiní tak
zpracovatelé neprodleně.
(6) Věcnou a grafickou část povodňového plánu územních celků
a jeho změny zpracovatelé předkládají nadřízenému povodňovému
orgánu k potvrzení souladu s povodňovým plánem vyšší úrovně.
U povodňových plánů pozemků a staveb potvrzuje soulad povodňový
orgán obce. Potvrzením souladu se stává věcná a grafická část
povodňového plánu závaznou. Organizační část povodňového plánu
zpracovatelé průběžně upravují a poskytují dotčeným povodňovým
orgánům a účastníkům řízení ochrany před povodněmi k využití. Na
potvrzení souladu se nevztahuje správní řád.
§ 72
Povodňové prohlídky
(1) Povodňovými prohlídkami se zjišťuje, zda na vodních
tocích, vodních dílech a v záplavových územích, popřípadě na
objektech nebo zařízeních ležících v těchto územích nejsou závady,
které by mohly zvýšit nebezpečí povodně nebo její škodlivé
následky.
(2) Povodňové prohlídky organizují a provádějí povodňové
orgány podle povodňových plánů, a to nejméně jednou ročně.
(3) Povodňové orgány mohou na základě povodňové prohlídky
vyzvat vlastníky pozemků, staveb a zařízení v záplavovém území
k odstranění předmětů a zařízení, které mohou způsobit zhoršení
odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku. Pokud tito
vlastníci výzvy ve stanovené lhůtě neuposlechnou, uloží takovou
povinnost rozhodnutím.
§ 73
Předpovědní a hlásná povodňová služba
(1) Předpovědní povodňová služba informuje povodňové orgány,
popřípadě další účastníky ochrany před povodněmi, o možnosti
vzniku povodně a o dalším nebezpečném vývoji,
o hydrometeorologických prvcích charakterizujících vznik a vývoj
povodně, zejména o srážkách, vodních stavech a průtocích ve
vybraných profilech. Tuto službu zabezpečuje Český
hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správcem povodí.
(2) Hlásná povodňová služba zabezpečuje informace povodňovým
orgánům pro varování obyvatelstva v místě očekávané povodně
a v místech ležících níže na vodním toku, informuje povodňové
orgány a účastníky ochrany před povodněmi o vývoji povodňové
situace a předává zprávy a hlášení potřebná k jejímu vyhodnocování
a k řízení opatření na ochranu před povodněmi. Hlásnou povodňovou
službu organizují povodňové orgány obcí a povodňové orgány pro
správní obvody obcí s rozšířenou působností a podílejí se na ní
ostatní účastníci ochrany před povodněmi. K zabezpečení hlásné
povodňové služby organizují povodňové orgány obcí v případě
potřeby hlídkovou službu.
(3) Vlastníci vodních děl vzdouvajících vodu oznamují
nebezpečí zvláštní povodně [§ 64 odst. 2 písm. c)] příslušným
povodňovým orgánům, Hasičskému záchrannému sboru České republiky
a v případě nebezpečí z prodlení varují bezprostředně ohrožené
fyzické a právnické osoby.
(4) Osoby, které zajišťují telekomunikační služby, jsou
povinny přednostně zabezpečovat komunikaci zpráv a hlášení
předpovědní a hlásné povodňové služby.
§ 74
Povodňové záchranné práce
(1) Povodňovými záchrannými pracemi jsou technická
a organizační opatření prováděná za povodně v bezprostředně
ohrožených nebo již zaplavených územích k záchraně životů
a majetku, zejména ochrana a evakuace obyvatelstva z těchto území,
péče o ně po nezbytně nutnou dobu, zachraňování majetku a jeho
přemístění mimo ohrožené území.
(2) Záchranné práce v případech, kdy jsou ohroženy lidské
životy, veřejný život nebo hospodářské zájmy jako doprava,
zásobování, spoje, zdravotnictví, zajišťují povodňové orgány.
§ 75
Povodňové zabezpečovací práce
(1) Povodňovými zabezpečovacími pracemi jsou technická
opatření prováděná při nebezpečí povodně a za povodně ke zmírnění
průběhu povodně a jejích škodlivých následků.
(2) Povodňové zabezpečovací práce jsou zejména
a) odstraňování překážek ve vodním toku a v profilu objektů
(propustky, mosty) znemožňujících plynulý odtok vody,
b) rozrušování ledových celin a zácp na vodním toku,
c) ochrana koryta a břehů proti narušování povodňovým průtokem
a zajišťování břehových nátrží,
d) opatření proti přelití nebo protržení ochranných hrází,
e) opatření proti přelití nebo protržení hrází vodních děl
zadržujících vodu,
f) provizorní uzavírání protržených hrází,
g) instalace protipovodňových zábran,
h) opatření proti zpětnému vzdutí vody, zejména do kanalizací,
i) opatření k omezení znečištění vody,
j) opatření zajišťující stabilizaci území před sesuvy.
(3) Povodňové zabezpečovací práce zajišťují správci vodních
toků na vodních tocích a vlastníci dotčených objektů, případně
další subjekty podle povodňových plánů nebo na příkaz povodňových
orgánů. Zabezpečovací práce, které mohou ovlivnit odtokové
podmínky a průběh povodně, musí být koordinovány ve spolupráci
s příslušným správcem povodí na celém vodním toku nebo uceleném
povodí. Zabezpečovací práce prováděné na vodních dílech zařazených
do I. nebo II. kategorie se projednávají s osobou pověřenou
prováděním technickobezpečnostního dohledu (§ 61 odst. 9), pokud
nehrozí nebezpečí z prodlení.
§ 76
Dokumentace a vyhodnocení povodní
(1) Účelem dokumentace je zabezpečení průkazných
a objektivních záznamů o průběhu povodně, o provedených opatřeních
k ochraně před povodněmi, o příčině vzniku a velikosti škod
a o jiných okolnostech souvisejících s povodní. K tomu zejména
slouží záznamy v povodňové knize, průběžný záznam vodních stavů
a orientačních hodnot rychlostí a průtoků, průběžný záznam údajů
o provozu vodních děl ovlivňujících průběh povodně, označování
nejvýše dosažené hladiny vody, zaměřování a zakreslování záplavy,
monitorování kvality vody a možných zdrojů znečištění,
fotografické snímky a filmové záznamy, účelový terénní průzkum
a šetření.
(2) Povodňové orgány obcí a obcí s rozšířenou působností
a účastníci ochrany před povodněmi, jimž je to zákonem uloženo,
zpracovávají zprávu o povodni, při které byla vyhlášena povodňová
aktivita, došlo k povodňovým škodám nebo byly prováděny povodňové
zabezpečovací a záchranné práce. Povodňové orgány provádějí
vyhodnocení povodně, které obsahuje rozbor příčin a průběhu
povodně, popis a posouzení účinnosti provedených opatření, věcný
rozsah a odborný odhad výše povodňových škod a návrh opatření na
odstranění následků povodně. Zprávu zpracují do jednoho měsíce po
ukončení povodně, v případě potřeby rozsáhlejších dokumentačních
prací se provede doplňkové vyhodnocení do šesti měsíců po ukončení
povodně.
(3) Evidenci vyhodnocených povodní zajišťují správci povodí
a z hlediska hydrologického Český hydrometeorologický ústav.
(4) Zprávy o povodni jsou předávány k využití vyššímu
povodňovému orgánu.
Díl 3
Povodňové orgány
§ 77
(1) Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové
orgány. Řízení ochrany před povodněmi zahrnuje přípravu na
povodňové situace, řízení, organizaci a kontrolu všech příslušných
činností v průběhu povodně a v období následujícím bezprostředně
po povodni včetně řízení, organizace a kontroly činnosti ostatních
účastníků ochrany před povodněmi. Povodňové orgány se při své
činnosti řídí povodňovými plány.
(2) V období mimo povodeň jsou povodňovými orgány
a) orgány obcí,
b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
c) krajské úřady,
d) Ministerstvo životního prostředí; zabezpečení přípravy
záchranných prací přísluší Ministerstvu vnitra.34)
(3) Po dobu povodně jsou povodňovými orgány
a) povodňové komise obcí a v hlavním městě Praze povodňové komise
městských částí,
b) povodňové komise obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě
Praze povodňové komise městských částí stanovené Statutem
hlavního města Prahy,
c) povodňové komise ucelených povodí,
d) Ústřední povodňová komise.
(4) Povodňové orgány mohou v době povodně činit opatření
a vydávat příkazy k zabezpečení řízení ochrany před povodněmi,
v odůvodněných případech i nad rámec platných povodňových plánů
s tím, že v takovém případě musí neprodleně uvědomit dotčené
osoby. Tyto příkazy nejsou rozhodnutími podle správního řádu.
(5) Povodňové orgány nebo jiné osoby na jejich příkaz jsou
při povodni za účelem provádění záchranných a zabezpečovacích
prací oprávněni vstupovat v nezbytném rozsahu na cizí pozemky a do
objektů.
(6) Orgány státní správy a jiné orgány jsou povinny
povodňovým orgánům pomáhat na jejich výzvu při zajišťování řízení
ochrany před povodněmi.
(7) Povodňový orgán nižšího stupně může požádat o převzetí
řízení ochrany před povodněmi v případě, že vlastními silami není
schopen tuto ochranu zajistit.
(8) Vyšší povodňový orgán, který převezme řízení povodňové
ochrany, je povinen oznámit příslušným nižším povodňovým orgánům
datum a čas převzetí, rozsah spolupráce, ukončení řízení ochrany
před povodněmi a provést o tom zápis v povodňové knize. Nižší
povodňové orgány zůstávají dále činné, provádějí ve své územní
působnosti opatření podle svých povodňových plánů v koordinaci
s vyšším povodňovým orgánem nebo podle jeho pokynů.
(9) Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu podle zvláštního
zákona,34) přejímá řízení ochrany před povodněmi orgán, který je
k tomu podle tohoto zákona příslušný.
------------------------------------------------------------------
34) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých
zákonů (krizový zákon).
§ 78
Povodňové orgány obcí
(1) Obecní rada může k plnění úkolů při ochraně před
povodněmi, je-li v jejich územních obvodech možnost povodní,
zřídit povodňovou komisi, jinak tuto činnost zajišťuje obecní
rada. Předsedou povodňové komise obce je starosta obce. Další
členy komise jmenuje z členů obecního zastupitelstva a z fyzických
a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření,
popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi.
(2) Povodňové orgány obcí jsou podřízeny povodňovému orgánu
obce s rozšířenou působností.
(3) Povodňové orgány obcí ve svých územních obvodech v rámci
zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi
a) potvrzují soulad věcné a grafické části povodňových plánů
vlastníků (uživatelů) pozemků a staveb, pokud se nacházejí
v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně (§ 71 odst.
4), s povodňovým plánem obce,
b) zpracovávají povodňový plán obce a předkládají jej k odbornému
stanovisku správci povodí, v případě drobných vodních toků
správci těchto vodních toků,
c) provádějí povodňové prohlídky,
d) zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění
záchranných prací a zabezpečení náhradních funkcí v území,
e) prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových
plánů,
f) organizují a zabezpečují hlásnou povodňovou službu a hlídkovou
službu, zabezpečují varování právnických a fyzických osob
v územním obvodu obce s využitím jednotného systému varování,
g) informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány
sousedních obcí a povodňový orgán obce s rozšířenou působností,
h) vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní
působnosti,
i) organizují, řídí, koordinují a ukládají opatření na ochranu
před povodněmi podle povodňových plánů a v případě potřeby
vyžadují od orgánů, právnických a fyzických osob osobní
a věcnou pomoc,
j) zabezpečují evakuaci a návrat, dočasné ubytování a stravování
evakuovaných občanů, zajišťují další záchranné práce,
k) zajišťují v době povodně nutnou hygienickou a zdravotnickou
péči, organizují náhradní zásobování, dopravu a další povodní
narušené funkce v území,
l) provádějí prohlídky po povodni, zjišťují rozsah a výši
povodňových škod, zjišťují účelnost provedených opatření
a podávají zprávu o povodni povodňovému orgánu obce
s rozšířenou působností,
m) vedou záznamy v povodňové knize.
§ 79
Povodňové orgány obcí s rozšířenou působností
(1) Starosta obce s rozšířenou působností zřizuje povodňovou
komisi obce s rozšířenou působností a je jejím předsedou. Další
členy komise jmenuje ze zaměstnanců obce s rozšířenou působností
zařazených do obecního úřadu a zástupců orgánů a právnických osob,
které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při
ochraně před povodněmi. Povodňový orgán obce s rozšířenou
působností je podřízen povodňovému orgánu uceleného povodí.
(2) Povodňové orgány obcí s rozšířenou působností ve svých
územních obvodech v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před
povodněmi
a) potvrzují soulad věcné a grafické části jim předložených
povodňových plánů obcí s povodňovým plánem správního obvodu
obce s rozšířenou působností,
b) zpracovávají povodňový plán správního obvodu obce s rozšířenou
působností a předkládají jej správci povodí k odbornému
stanovisku,
c) organizují provádění povodňových prohlídek,
d) prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových
plánů,
e) organizují odborná školení a výcvik pracovníků povodňových
orgánů obcí a účastníků ochrany před povodněmi,
f) ukládají podle potřeby vlastníkům vodních děl úpravy
manipulačních řádů z hlediska povodňové ochrany,
g) organizují a řídí hlásnou povodňovou službu na území v správním
obvodu obce s rozšířenou působností, informují o nebezpečí
a průběhu povodně povodňové orgány sousedních obcí s rozšířenou
působností, příslušné správce povodí a Český
hydrometeorologický ústav a Hasičský záchranný sbor České
republiky,
h) organizují, řídí, koordinují a ukládají opatření na ochranu
před povodněmi podle povodňových plánů, řídí a koordinují
opatření prováděná povodňovými orgány obcí a v případě potřeby
vyžadují od orgánů, právnických a fyzických osob osobní
a věcnou pomoc,
i) vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní
působnosti,
j) využívají pro řízení záchranných prací, pro jejich koordinaci
se složkami integrovaného záchranného systému a pro spojení
s místy záchranných prací operační středisko Hasičského
záchranného sboru České republiky,
k) v nutných případech, pokud není svolána povodňová komise
uceleného povodí, nařizují po dohodě se správou povodí
mimořádné manipulace na vodních dílech nad rámec schválených
manipulačních řádů s možným dosahem v rámci správního obvodu
obce s rozšířenou působností,
l) v případě nebezpečí z prodlení vyžadují výpomoc ozbrojených sil
České republiky nad rámec sil a prostředků vymezených
v povodňových plánech,
m) spolupracují v době povodně s povodňovými orgány obcí při
zajišťování hygienické a zdravotnické péče, organizují náhradní
zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce v území,
n) soustřeďují zprávy o rozsahu a výši povodňových škod, posuzují
účelnost provedených opatření a zpracovávají souhrnnou
hodnotící zprávu o povodni,
o) vedou záznamy v povodňové knize.
§ 80
Povodňové orgány ucelených povodí
(1) Ministerstvo životního prostředí po dohodě
s Ministerstvem vnitra vymezí ucelená povodí. Předsedou povodňové
komise uceleného povodí je hejtman kraje, v jehož územní
působnosti ucelené povodí nebo jeho převážná část leží.
V pochybnostech určí příslušný kraj Ministerstvo životního
prostředí. Místopředsedu a další členy komise jmenuje její
předseda z řad zaměstnanců správy povodí, zaměstnanců krajských
úřadů v uceleném povodí a zástupců orgánů a právnických osob,
které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při
ochraně před povodněmi. Povodňový orgán uceleného povodí je
podřízen ústřednímu povodňovému orgánu.
(2) Povodňové orgány ucelených povodí ve svých územních
obvodech v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi
a) potvrzují soulad věcné a grafické části jim předložených
povodňových plánů správních obvodů obcí s rozšířenou působností
s povodňovým plánem uceleného povodí,
b) zpracovávají povodňový plán uceleného povodí a předkládají jej
ústřednímu povodňovému orgánu,
c) prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových
plánů,
d) ukládají podle potřeby vlastníkům vodních děl úpravy
manipulačních řádů z hlediska povodňové ochrany,
e) organizují odborná školení a výcvik členů povodňových orgánů
obcí s rozšířenou působností a účastníků ochrany před
povodněmi,
f) účastní se hlásné povodňové služby na území uceleného povodí,
informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány
obcí s rozšířenou působností, Český hydrometeorologický ústav
a Ministerstvo životního prostředí,
g) organizují, řídí a koordinují opatření na ochranu před
povodněmi podle povodňových plánů, řídí a koordinují opatření
prováděná povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností,
h) vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní
působnosti,
i) řídí ovlivňování odtokových poměrů v ucelených povodí
manipulacemi na vodních dílech v rámci manipulačních řádů;
nařizují po projednání s příslušnými povodňovými orgány obcí
s rozšířenou působností (při nebezpečí prodlení pouze oznamují)
mimořádné manipulace na vodních dílech nad rámec schváleného
manipulačního řádu s možným dosahem v rámci uceleného povodí,
j) posuzují vliv zabezpečovacích prací na vodních tocích a vodních
dílech na odtokový režim a koordinují jejich provádění,
k) zpracovávají souhrnnou hodnotící zprávu o povodni včetně
analýzy rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených
opatření,
l) vedou záznamy v povodňové knize,
m) využívají pro řízení záchranných prací, pro koordinaci složek
integrovaného záchranného systému a pro spojení s místy
záchranných prací příslušné operační a informační středisko
Hasičského záchranného sboru České republiky.
§ 81
Ústřední povodňový orgán
(1) Ministerstvo životního prostředí jako ústřední povodňový
orgán v rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi
a) řídí ochranu před povodněmi a výkon dozoru nad ní s výjimkou
řízení povodňových záchranných prací, které přísluší
Ministerstvu vnitra,
b) metodicky řídí přípravu opatření na ochranu před povodněmi,
zejména zpracování, předkládání a schvalování povodňových
plánů, organizaci předpovědní a hlásné povodňové služby,
c) zpracovává po projednání s dotčenými orgány veřejné správy
povodňový plán České republiky a předkládá jej ke schválení
Ústřední povodňové komisi,
d) potvrzuje soulad povodňových plánů ucelených povodí
s povodňovým plánem České republiky,
e) účastní se hlásné povodňové služby, připravuje odborné podklady
pro případné převzetí řízení ochrany před povodněmi Ústřední
povodňovou komisí, poskytuje informace sdělovacím prostředkům,
f) zajišťuje průzkumné a dokumentační práce většího rozsahu
(letecká pozorování, snímkování a podobně),
g) účastní se odborné přípravy pracovníků povodňových orgánů.
(2) Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda, která též
schvaluje její statut. Předsedou Ústřední povodňové komise je
ministr životního prostředí a místopředsedou ministr vnitra.
(3) Ústřední povodňová komise řídí, kontroluje, koordinuje
a v případě potřeby ukládá v celém rozsahu řízení ochrany před
povodněmi v době povodně ohrožující rozsáhlá území, pokud
povodňové komise ucelených povodí vlastními silami a prostředky
nestačí činit potřebná opatření. V rámci plnění úkolů při ochraně
před povodněmi
a) informuje o průběhu a důsledcích povodní vládu,
b) nařizuje po projednání s příslušnými povodňovými orgány
ucelených povodí mimořádné manipulace na vodních dílech nad
rámec schváleného manipulačního řádu s možným dosahem
přesahujícím rámec uceleného povodí,
c) koordinuje a kontroluje činnost povodňových komisí ucelených
povodí a povodňových komisí obcí s rozšířenou působností,
d) vede záznamy v povodňové knize.
Díl 4
Ostatní účastníci ochrany před povodněmi
§ 82
Správci povodí
Správci povodí v rámci plnění úkolů při ochraně před
povodněmi kromě úkolů správce vodních toků
a) zpracovávají odborná stanoviska k povodňovým plánům správních
obvodů obcí s rozšířenou působností,
b) spolupracují na povodňových plánech ucelených povodí,
c) spolupracují s povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností
a ucelených povodí při provádění povodňových prohlídek,
d) dávají podněty povodňovým orgánům k uložení potřebných opatření
v záplavových územích, popřípadě jiných opatření k ochraně před
povodněmi,
e) účastní se hlásné povodňové služby, zejména sledují
a vyhodnocují hydrologickou situaci v povodí a podávají
informace povodňovým orgánům, spolupracují s Českým
hydrometeorologickým ústavem při provádění předpovědní
povodňové služby,
f) spolupracují s vlastníky vodních děl při oznamování nebezpečí
zvláštní povodně,
g) navrhují povodňovým orgánům vyhlášení nebo odvolání stupňů
povodňové aktivity,
h) poskytují odbornou, technickou a organizační podporu činnosti
povodňovým komisím ucelených povodí,
i) zabezpečují dokumentování průběhu povodně v uceleném povodí,
j) po povodni vyžadují zprávy od povodňových orgánů obcí
s rozšířenou působností a správců vodních toků, zpracovávají
souhrnnou zprávu za ucelené povodí a předkládají ji povodňovému
orgánu uceleného povodí a Ministerstvu životního prostředí,
k) spolupracují s povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností
a ucelených povodí při školení a výcviku pracovníků,
l) zpracovávají návrhy na organizační a technická zlepšení ochrany
před povodněmi a uplatňují je u povodňových orgánů.
§ 83
Správci vodních toků
Správci vodních toků v rámci plnění úkolů při ochraně před
povodněmi
a) zpracovávají odborná stanoviska k povodňovým plánům obcí,
b) provádějí ve spolupráci s povodňovými orgány obcí s rozšířenou
působností povodňové prohlídky na vodních tocích,
c) navrhují příslušným orgánům, aby uložily vlastníkům vodních děl
nebo jiných staveb a pozemků na vodních tocích a v záplavovém
území povinnost provést potřebná opatření na ochranu před
povodněmi,
d) zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění
nejnutnějších zabezpečovacích prací na vodních tocích,
e) v době nebezpečí povodně zajišťují dosažitelnost svých
pracovníků a dostupnost věcných prostředků a prověřují jejich
připravenost podle povodňových plánů,
f) sledují na vodních tocích všechny jevy rozhodné pro vznik
a průběh povodně, zejména postup a rozsah zamrzání, tvorbu
nebezpečných ledových zácp a nápěchů, postup tání a chod ledů,
vodní stavy a průtoky, popřípadě nahromadění plovoucích
předmětů,
g) účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí
a průběhu povodně povodňové orgány obcí s rozšířenou
působností, příslušné správce povodí, pracoviště Českého
hydrometeorologického ústavu a Hasičský záchranný sbor České
republiky,
h) poskytují odbornou pomoc obecním povodňovým komisím
a povodňovým komisím obcí s rozšířenou působností,
i) navrhují povodňovým orgánům vyhlášení nebo odvolání stupňů
povodňové aktivity,
j) provádějí zabezpečovací práce na vodních tocích a činí další
opatření podle povodňových plánů,
k) zabezpečují dokumentování průběhu povodně na vodních tocích,
l) po povodni provádějí prohlídky vodního toku, zjišťují rozsah
a výši povodňových škod, posuzují účelnost provedených opatření
a zpracovávají zprávu o povodni a předávají ji povodňovému
orgánu obce s rozšířenou působností, příslušnému správci povodí
a pracovišti Českého hydrometeorologického ústavu,
m) odstraňují povodňové škody na vodních tocích, zejména
zabezpečují kritická místa pro případ další povodně, obnovují
průtočný profil toku.
§ 84
Vlastníci vodních děl
(1) Vlastníci vodních děl, která mohou ovlivnit průběh
přirozené povodně, v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před
povodněmi
a) provádějí ve spolupráci s povodňovými orgány obcí s rozšířenou
působností a ucelených povodí povodňové prohlídky vodních děl,
zejména prověřují stav objektů a jejich připravenost z hlediska
ochrany před povodněmi a odstraňují zjištěné závady,
b) zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění
zabezpečovacích prací na vodních dílech,
c) v době nebezpečí povodně zajišťují dosažitelnost svých
zaměstnanců a dostupnost věcných prostředků a prověřují jejich
připravenost,
d) sledují na vodních dílech všechny jevy rozhodné pro bezpečné
převedení povodně, zejména funkci přelivných objektů, postup
a rozsah zamrzání, tvorbu nebezpečných ledových zácp a nápěchů,
postup tání a chod ledů, stav hladiny vody, popřípadě
nahromadění plovoucích předmětů,
e) účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí
a průběhu povodně povodňový orgán obce s rozšířenou působností,
správce vodního toku, příslušného správce povodí, pracoviště
Českého hydrometeorologického ústavu a Hasičský záchranný sbor
České republiky,
f) manipulují na vodních dílech v mezích schváleného manipulačního
řádu tak, aby se snížilo nebezpečí povodňových škod; přitom
dbají pokynů vodohospodářského dispečinku příslušného správce
povodí,
g) k mimořádným manipulacím na vodních dílech nad rámec
schválených manipulačních řádů si vyžadují souhlas povodňového
orgánu obce s rozšířenou působností nebo uceleného povodí podle
možného dosahu vlivu manipulace,
h) provádějí zabezpečovací práce na vodních dílech,
i) zabezpečují dokumentování průběhu povodně na vodních dílech,
j) po povodni provádějí prohlídku vodních děl, zjišťují rozsah
a výši povodňových škod, posuzují účelnost provedených opatření
a poskytují povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností,
správci vodního toku a příslušnému správci povodí podklady pro
zprávu o povodni,
k) odstraňují povodňové škody na vodních dílech, zejména je
zabezpečují pro případ další povodně.
(2) Vlastníci vodních děl I. až III. kategorie (§ 61), kterým
byla uložena povinnost zajistit provádění technickobezpečnostního
dohledu dále
a) poskytnou příslušným povodňovým orgánům, orgánům krizového
řízení34) a orgánům integrovaného záchranného systému35) údaje
o parametrech možné zvláštní povodně (zejména charakteristiky
povodňových vln a rozsah ohroženého území) a o provádění
technickobezpečnostního dohledu (program) v období povodňové
aktivity nebo krizových stavů,
b) oznamují neprodleně příslušným povodňovým orgánům, správcům
vodních toků a Hasičskému záchrannému sboru České republiky
skutečnosti rozhodné pro vyhlášení stavů pohotovosti a ohrožení
při nebezpečí vzniku zvláštních povodní, pokud možno
s předpovědí dalšího vývoje,
c) při bezprostředním ohrožení bezpečnosti vodních děl a vývoji
směřujícím k narušení jejich funkce a vzniku zvláštní povodně
varují povodňové orgány níže po toku podle povodňových plánů
územních celků, Hasičský záchranný sbor České republiky
a v případě nebezpečí z prodlení i bezprostředně ohrožené
subjekty.
(3) Na rozestavěných vodních dílech plní úkoly vlastníka
vodního díla (odstavce 1 a 2) stavebník.
------------------------------------------------------------------
34) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých
zákonů (krizový zákon).
35) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému
a o změně některých zákonů.
§ 85
Vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí
v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně
(1) Vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí
v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně, zajišťují, aby
nebyly zhoršovány odtokové podmínky a průběh povodně, při tom
a) zpracovávají povodňové plány,
b) provádějí ve spolupráci s povodňovými orgány povodňové
prohlídky, zejména prověřují stav objektů v záplavovém území
z hlediska možného ovlivnění odtokových podmínek za povodně
a možného odplavení staveb, jejich částí a movitých věcí,
c) na příkaz povodňového orgánu odstraňují své předměty
a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů
nebo ucpání koryta níže po toku,
d) zajišťují pracovní síly a věcné prostředky k zabezpečení svých
předmětů a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových
poměrů nebo ucpání koryta níže po toku,
e) v době nebezpečí povodně zajišťují dosažitelnost svých
pracovníků a dostupnost věcných prostředků a prověřují jejich
připravenost podle povodňového plánu,
f) sledují na pozemcích a stavbách všechny jevy rozhodné pro
bezpečné převedení povodně, zejména nahromadění plovoucích
předmětů a ucpání průtočného profilu,
g) účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí
a průběhu povodně povodňový orgán, správce vodního toku
a Hasičský záchranný sbor České republiky,
h) zajišťují záchranu osob a svého majetku, včetně případné
předčasné sklizně,
i) zajišťují ochranu plavidel a zařízení sloužících k plavbě;
přitom se řídí pokyny orgánů státní plavební správy,
j) provádějí povodňové zabezpečovací práce, zejména na objektech
propustků a mostů, silničních a železničních náspů, aby nebyla
omezena jejich průtočná kapacita,
k) provádějí po povodni prohlídky pozemků a staveb, zjišťují
rozsah a výši povodňových škod a poskytují povodňovému orgánu
podklady pro zprávu o povodni,
l) odstraňují povodňové škody, zejména zabezpečují kritická místa
pro případ další povodně.
(2) Na rozestavěných stavbách plní úkoly vlastníka stavby
stavebník.
(3) Vlastníci movitého majetku ve vodních tocích nebo
v záplavových územích jsou povinni dbát o jeho umístění i užívání
způsobem, který nebude bránit odtoku velkých vod, případně
znemožní odplavení tohoto majetku.
Díl 5
Náklady na opatření na ochranu před povodněmi
§ 86
(1) Opatření na ochranu před povodněmi, která vymezí programy
opatření vycházející z plánů hlavních povodí České republiky,
hradí stát. Pokud jsou součástí takových opatření technická
zařízení, hradí stát také jejich provoz.
(2) Opatření na ochranu před povodněmi, která vymezí programy
opatření vycházející z plánů oblastí povodí, hradí kraje, které za
tím účelem vyčleňují v rámci svého rozpočtu přiměřenou rezervu
sloužící pro krytí ostatních opatření na ochranu před povodněmi
v regionu ucelených povodí. Stát může na tato opatření přispět.
(3) Jednotlivé obce mohou činit opatření k přímé ochraně
majetku na svém území. Stát a kraje mohou na tato opatření
přispět. Obce mohou požádat vlastníky majetku, který je těmito
opatřeními chráněn, o příspěvek na jejich výstavbu.
(4) Právnické a fyzické osoby nesou náklady, které jim
vzniknou vlastními opatřeními k ochraně jejich majetku před
povodněmi.
(5) Náklady na zabezpečovací práce na vodních tocích hradí
jejich správci. Vlastníci vodních děl hradí náklady na
zabezpečovací práce na těchto vodních dílech.
(6) Náklady na záchranné práce, kromě nákladů podle odstavce
4, hradí obce, kraje a stát v souladu s působnostmi v systému
povodňové ochrany podle zvláštního právního předpisu.36)
------------------------------------------------------------------
36) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně
některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění
pozdějších předpisů.
§ 87
Majetkovou újmu vzniklou v důsledku činnosti nebo opatření
uložených v době povodně
a) povodňovou komisí obce hradí obec,
b) povodňovou komisí obce s rozšířenou působností hradí obec
s rozšířenou působností,
c) povodňovými komisemi ucelených povodí hradí kraj,
d) ústřední povodňovou komisí hradí Ministerstvo životního
prostředí.
HLAVA X
POPLATKY
Díl 1
Poplatky
§ 88
Platba za odebrané množství podzemní vody
(1) Oprávněný, který odebírá podzemní vodu, je za podmínek
stanovených v tomto zákoně povinen platit platbu za skutečné
množství odebrané podzemní vody podle účelu odběru vody.
(2) Tato platba se platí formou poplatku. Sazby poplatku
v Kč/m3 jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(3) Předpokládaná roční výše poplatku se vypočte vynásobením
sazby poplatku povoleným objemem podzemní vody za kalendářní rok
v m3 snížením o množství podzemní vody, na které se platba
nevztahuje. Odebírá-li oprávněný podzemní vodu z vodního zdroje na
více místech, pak pro účely zpoplatnění se odebrané množství vody
sčítá.
(4) Nepřesahuje-li roční poplatek 300 000 Kč, platí se
čtvrtletně záloha ve výši jedné čtvrtiny předpokládaného ročního
poplatku vždy do dvacátého pátého dne měsíce následujícího po
uplynutí kalendářního čtvrtletí. Činí-li předpokládaný roční
poplatek více než 300 000 Kč, platí se měsíčně ve výši jedné
dvanáctiny předpokládaného ročního poplatku vždy do dvacátého
pátého dne každého kalendářního měsíce. Zanikne-li povinná osoba
v průběhu kalendářního roku bez právního nástupce, je povinna
nejpozději ke dni zániku zaplatit poměrnou část předpokládaného
ročního poplatku, na jehož úhradu se započtou do té doby provedené
zálohy týkající se téhož kalendářního roku.
(5) Poplatek se neplatí za skutečný odběr podzemní vody
z jednoho zdroje menší než 6 000 m3 za kalendářní rok nebo menší
než 500 m3 měsíčně v kalendářním roce a za odběry povolené podle
§ 8 odst. 1 písm. d) a e).
(6) Oprávněný, který odebírá podzemní vodu, je povinen do
15. února předložit finančnímu úřadu poplatkové přiznání za
uplynulý kalendářní rok. V tomto přiznání oprávněný uvede údaje
o skutečném množství odebrané podzemní vody a o výši zaplacených
záloh. V případě, že zaplacené zálohy jsou nižší než skutečná výše
poplatku (jednotková výše poplatku vynásobená skutečným odběrem
podzemní vody) uhradí oprávněný tuto částku do 15. února po
skončení kalendářního roku. V případě, že skutečná výše poplatku
je nižší než zaplacené zálohy, vrátí příslušný finanční úřad
oprávněnému přeplatek do 30 dnů ode dne doručení poplatkového
přiznání finančnímu úřadu.
(7) Vybírání a vymáhání poplatku vykonávají místně příslušné
finanční úřady podle sídla jednotlivých oprávněných k nakládání
s vodami na základě podkladů vydaných vodoprávním úřadem; přitom
postupují podle zákona o správě daní a poplatků,37) pokud tento
zákon nestanoví jinak.
(8) Z poplatku za skutečný odběr podzemní vody je 50 %
příjmem státního rozpočtu a 50 % je příjmem Státního fondu
životního prostředí.
------------------------------------------------------------------
37) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.
§ 89
Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
(1) Právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody
do vod povrchových, (dále jen "znečišťovatel") je za podmínek
stanovených v tomto zákoně povinna platit poplatek za znečištění
vypouštěných odpadních vod a poplatek z objemu vypouštěných
odpadních vod (dále jen "poplatky"). Poplatky se platí za
jednotlivé zdroje znečišťování.
(2) Povinnost platit poplatky podle odstavce 1 se nevztahuje
na vypouštění
a) minerálních vod osvědčených podle zvláštního zákona2) jako
přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,
b) přírodních minerálních vod, pokud nebyly použity při výrobě
balených minerálních vod,
c) vod ze sanačních vrtů,
d) odpadních vod z průtočného chlazení parních turbín.
------------------------------------------------------------------
2) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích
přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních
a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů
(lázeňský zákon).
§ 90
Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod
(1) Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod je
znečišťovatel povinen platit, jestliže jím vypouštěné odpadní vody
překročí v příslušném ukazateli znečištění zároveň hmotnostní
a koncentrační limit zpoplatnění. Ukazatele znečištění, hmotnostní
a koncentrační limity zpoplatnění a sazby poplatku členěné podle
jednotlivých ukazatelů znečištění jsou uvedeny v příloze č. 2
k tomuto zákonu.
(2) Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod do vod
povrchových je znečišťovatel povinen platit, jestliže objem jím
vypouštěných odpadních vod překročí za kalendářní rok 30 000 m3.
Ministerstvo životního prostředí může z této povinnosti stanovit
výjimku, pokud znečišťovateli nevznikla za týž kalendářní rok
povinnost platit poplatek za znečištění podle odstavce 1.
(3) Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod se vypočte
vynásobením objemu vypouštěných odpadních vod za kalendářní rok
sazbou 0,1 Kč za 1 m3.
(4) Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod se
rovná součtu dílčích částek vypočtených podle jednotlivých
ukazatelů znečištění jako násobek sazby poplatku a celkového
množství znečištění za kalendářní rok. Celkové množství znečištění
se zjistí vynásobením průměrné roční koncentrace znečištění
u příslušného ukazatele znečištění ročním objemem vypouštěných
odpadních vod.
(5) Sazba pro zpoplatnění u ukazatele znečištění "organické
látky charakterizované chemickou spotřebou kyslíku" se použije
podle odpovídajícího druhu odpadních vod.
(6) Znečišťovatel může pro účely výpočtu poplatku odečíst
množství znečištění obsažené v jím odebrané vodě od zjištěného
celkového množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách.
Odečtené množství znečištění odebrané vody doloží údaji
o koncentracích znečištění v odebrané vodě podle příslušných
ukazatelů znečištění a údajem o jejím odebraném množství v roce,
za který je poplatek vypočítáván.
§ 91
Sledování, měření a evidence znečištění odpadních vod
(1) Pro účel stanovení výše poplatků je znečišťovatel,
kterému vznikla poplatková povinnost podle tohoto zákona, povinen
u každého zdroje a výpustě sledovat koncentraci znečištění ve
vypouštěných odpadních vodách v příslušných ukazatelích, měřit
objem vypouštěných odpadních vod a vést o tomto sledování a měření
provozní evidenci podle jednotlivých ukazatelů znečištění.
Znečišťovatel odpovídá za správnost zjištění zdrojů znečišťování
vypouštěných odpadních vod, stanovení koncentrace znečištění podle
příslušných ukazatelů znečištění, měření objemu vypouštěných
odpadních vod a vedení provozní evidence. Veškeré podklady
k vedení provozní evidence je znečišťovatel povinen uchovávat po
dobu 5 let.
(2) Vypouští-li znečišťovatel odpadní vody v jedné lokalitě
více výpustmi, pro účely výpočtu poplatků se do množství
znečištění a objemu vypouštěných odpadních vod započítávají
vypouštěné odpadní vody ze všech výpustí. Více výpustmi v jedné
lokalitě se rozumějí například jednotlivé výpustě z veřejné
kanalizace v rámci jedné obce, jednotlivé výpustě z areálu
průmyslové výroby. Při výpočtu poplatku se použije rozdílná sazba
pro čištěné a nečištěné odpadní vody. Čištěné odpadní vody jsou
vody vyčištěné např. v mechanicko-biologické nebo
mechanicko-chemické čistírně odpadních vod. V pochybnostech o tom,
zda jde o čištěné odpadní vody, či nikoliv, rozhodne vodoprávní
úřad příslušný podle místa vypouštění.
(3) Bližší vymezení zdroje znečišťování, postup pro určování
znečištění obsaženého v odpadních vodách, metody měření ukazatelů
znečištění, zjišťování průměrné koncentrace znečištění a ročního
objemu vypouštěných odpadních vod, provádění odečtů množství
znečištění podle § 90 odst. 6, provádění měření objemu
vypouštěných odpadních vod a náležitosti provozní evidence stanoví
Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
§ 92
Rozbory a kontrola znečištění odpadních vod
(1) Rozbory ke zjištění koncentrace znečišťujících látek
v odpadních vodách pro účely tohoto zákona mohou provádět jen
odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (dále jen "oprávněná
laboratoř"). Pro účely kontroly správnosti sledování znečištění
odpadních vod mohou provádět rozbory jen oprávněné laboratoře
pověřené Ministerstvem životního prostředí (dále jen "kontrolní
laboratoř").
(2) Kontrolu správnosti sledování a měření objemu
vypouštěných odpadních vod mohou zajišťovat jen odborně způsobilé
osoby oprávněné k podnikání pověřené Ministerstvem životního
prostředí (dále jen "měřící skupina"). Způsob sledování znečištění
odpadních vod, měření objemu vypouštěných odpadních vod, požadavky
na způsobilost oprávněných laboratoří, kontrolních laboratoří
a měřících skupin k provádění rozborů ke zjištění koncentrace
znečišťujících látek v odpadních vodách a pro kontrolu správnosti
měření objemu vypouštěných odpadních vod pro účely tohoto zákona
stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. Ministerstvo
životního prostředí pravidelně zveřejňuje ve svém Věstníku seznam
oprávněných laboratoří, kontrolních laboratoří a měřících skupin.
(3) Znečišťovatel je povinen umožnit pověřeným osobám
kontrolních laboratoří a měřících skupin vstup do kontrolovaných
objektů, poskytnout jim podklady nezbytné pro provedení kontroly
a zajistit podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí
kontrolovaného zdroje znečištění.
(4) Úhrady nákladů spojených s prováděním rozborů a kontrol
znečištění odpadních vod pro účely výkonu státní správy zajistí
Státní fond životního prostředí České republiky na základě návrhu
vodoprávního úřadu podle místa zdroje znečišťování.
§ 93
Zálohy
(1) Pro stanovení výše záloh na poplatky pro následující
kalendářní rok je znečišťovatel povinen zpracovat poplatkové
hlášení s uvedením skutečností rozhodných k jejímu výpočtu,
zejména údaje o množství i koncentraci ukazatelů znečištění
a o objemu vypouštěných odpadních vod v členění podle jednotlivých
zdrojů znečišťování a jejich výpustí včetně údajů pro odpočet
znečištění v odebrané vodě (§ 90 odst. 6) a údajů o poskytnutých
odkladech pro účely výpočtu výše poplatků. V poplatkovém hlášení
znečišťovatel vypočte výši záloh na poplatky a předloží je
vodoprávnímu úřadu nejpozději do 15. října běžného roku. Vzor
poplatkového hlášení stanoví Ministerstvo životního prostředí
vyhláškou. Poplatkové hlášení zašle vodoprávní úřad České inspekci
životního prostředí.
(2) Vodoprávní úřad na podkladě poplatkového hlášení
a ověření údajů rozhodných pro výpočet záloh na poplatky stanoví
výši zálohy výměrem, který doručí znečišťovateli, příslušnému
finančnímu úřadu, Státnímu fondu životního prostředí České
republiky a České inspekci životního prostředí do 15. prosince
běžného roku. Ve výměru vodoprávní úřad stanoví rovnoměrné
čtvrtletní zálohy, pokud jejich souhrnná výše se rovná nebo je
nižší než 1 000 000 Kč, nebo rovnoměrné měsíční zálohy, pokud
jejich souhrnná výše je vyšší než 1 000 000 Kč.
(3) Měsíční zálohy je znečišťovatel povinen zaplatit
nejpozději do dvacátého pátého dne kalendářního měsíce, za který
byla záloha vyměřena. Čtvrtletní zálohy je znečišťovatel povinen
zaplatit nejpozději do dvacátého pátého dne posledního měsíce
kalendářního čtvrtletí, za které byla záloha vyměřena.
(4) Zjistí-li vodoprávní úřad v průběhu roku, v němž jsou
zálohy splatné, že skutečné údaje rozhodné pro výpočet záloh na
poplatky se liší od údajů uvedených v poplatkovém hlášení o více
než 30 % nebo že znečišťovatel neuvedl v poplatkovém hlášení
hodnoty znečištění za všechny ukazatele znečištění přesahující
limitní hodnoty uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu vydá podle
skutečných údajů nový výměr do 30 dnů ode dne, v němž uvedené
skutečnosti zjistil. V tomto novém výměru stanoví nově výši záloh
pro zbývající část roku, a to obdobným způsobem podle odstavce 2;
výše dosud splatných záloh se nemění.
(5) Zjistí-li znečišťovatel, že se skutečné údaje rozhodné
pro výpočet záloh na poplatky liší od údajů, které uvedl
v poplatkovém hlášení, o více než 30 %, je povinen podat nové
poplatkové hlášení, na jehož podkladě vodoprávní úřad vydá nový
výměr o stanovení záloh na poplatky, a to do 30 dnů ode dne
obdržení nového poplatkového hlášení. V ostatním platí obdobně
odstavce 2 a 4.
(6) Povinnosti uvedené v odstavcích 4 a 5 se nevztahují na
ojedinělé jednorázové odchylky.
§ 94
Poplatkové přiznání
(1) Znečišťovatel je povinen do 15. února předložit
vodoprávnímu úřadu poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok.
V tomto přiznání znečišťovatel uvede skutečné údaje o množství
ukazatelů znečištění podléhajících zpoplatnění, jejich koncentraci
ve vypouštěných odpadních vodách a o objemu vypouštěných odpadních
vod pro jednotlivé zdroje znečišťování a jejich výpustě, včetně
údajů potřebných pro případný odečet v odebrané vodě (§ 90 odst.
6), údajů o poskytnutých odkladech a výši zaplacených záloh. Vzor
poplatkového přiznání stanoví Ministerstvo životního prostředí
vyhláškou.
(2) Vodoprávní úřad na podkladě poplatkového přiznání
a ověření údajů rozhodných pro výpočet poplatků stanoví výši
poplatků za uplynulý kalendářní rok poplatkovým výměrem, který
doručí znečišťovateli, příslušnému finančnímu úřadu a Státnímu
fondu životního prostředí České republiky do 30. dubna běžného
roku. V případě, že zaplacené zálohy jsou nižší než vyměřená výše
poplatků, je znečišťovatel povinen nedoplatek zaplatit na účet
příslušného finančního úřadu do 15 dnů ode dne doručení
poplatkového výměru. V případě, že zaplacené zálohy jsou vyšší než
vyměřené poplatky, vrátí příslušný finanční úřad znečišťovateli
přeplatek bez žádosti do 30 dnů ode dne, kdy bylo příslušnému
finančnímu úřadu doručeno oznámení vodoprávního úřadu o tom, že
poplatkový výměr nabyl právní moci a je vykonatelný. Nedoplatky
nebo přeplatky nepřesahující částku 500 Kč se převádějí do dalšího
zúčtovacího období.
§ 95
Výměr o stanovení záloh na poplatky a poplatkový výměr se
vydávají podle jednotlivých zdrojů znečišťování a jsou podkladem
pro vybírání a vymáhání poplatků.
§ 96
Odklad placení poplatků
(1) Znečišťovatel, který prokazatelně na podkladě povolení
zahájil práce na stavbě čistírny odpadních vod (dále jen "stavba")
nebo jiného zařízení investičního charakteru (dále jen "jiné
zařízení") ke snížení množství znečištění ve vypouštěných
odpadních vodách a kterému vodoprávní úřad povolil (§ 38 odst. 9)
po dobu výstavby vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami
ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené
zvláštním právním předpisem,38) avšak po uplynutí výstavby
hodnotami nepřesahujícími úroveň stanovenou zvláštním právním
předpisem39) nebo pro tento účel smluvně sdružil prostředky, může
nejpozději do jednoho roku ode dne zahájení stavby či jiného
zařízení nebo uzavření smlouvy o sdružení finančních prostředků
požádat vodoprávní úřad o povolení odkladu placení až o 80 % výše
poplatků za zdroj znečištění, pro který tyto práce zahájil nebo
finanční prostředky sdružil (dále jen "odklad"). Rozhodnutí
o odkladu placení poplatků zašle vodoprávní úřad znečišťovateli,
příslušnému finančnímu úřadu a Státnímu fondu životního prostředí
České republiky.
(2) Odklad lze povolit od prvního dne měsíce následujícího po
dni skutečného zahájení stavby nebo výstavby jiného zařízení
doloženého zápisem ve stavebním deníku nebo v případě sdružení
finančních prostředků až po zahájení stavby či jiného zařízení,
nejdříve od prvního dne měsíce následujícího po dni uzavření
smlouvy o sdružení. Odklad trvá do posledního dne měsíce
stanoveného pro dokončení stavby v pravomocném povolení
vodoprávního úřadu. Vodoprávní úřad povolí odklad nejvýše do
částky nákladů stavby nebo jiného zařízení.
(3) Pokud znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel
smlouvu o sdružení prostředků, dokončí stavbu nebo jiné zařízení
před termínem stanoveným k jejich dokončení v pravomocném povolení
vodoprávního úřadu, je povinen tuto skutečnost do jednoho měsíce
ode dne jejich dokončení písemně oznámit vodoprávnímu úřadu.
Odklad končí posledním dnem měsíce, ve kterém bylo písemné
oznámení vodoprávnímu úřadu doručeno.
(4) Pokud znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel
smlouvu o sdružení prostředků, požádal podle zvláštního právního
předpisu4) o souhlas se zahájením zkušebního provozu nebo mu bylo
vydáno povolení o prozatímním užívání stavby nebo jiného zařízení
ke zkušebnímu provozu před vydáním kolaudačního rozhodnutí a tento
souhlas mu byl udělen, odklad trvá po dobu zkušebního provozu,
nejpozději však 2 roky od udělení souhlasu nebo povolení.
(5) V případě, že znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel
uzavřel smlouvu o sdružení prostředků, nesplnil podmínky odkladu,
je znečišťovatel na základě rozhodnutí vodoprávního úřadu povinen
odloženou část poplatku zaplatit nejpozději do jednoho roku ode
dne nabytí právní moci rozhodnutí rovnoměrnými měsíčními
splátkami. Případné odvolání proti takovému rozhodnutí nemá
odkladný účinek.
(6) Znečišťovatel může požádat o odklad nejpozději do jednoho
roku ode dne zahájení stavby nebo jiného zařízení nebo od data
uzavření smlouvy o sdružení prostředků.
(7) Znečišťovatel je povinen předložit potřebné doklady pro
přiznání odkladu a pro posouzení splnění jeho podmínek.
(8) Náležitosti žádostí o povolení odkladu a postup
vodoprávního úřadu pro jejich posuzování a povolování odkladu
stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
------------------------------------------------------------------
38) Nařízení vlády č. 82/1999 Sb., kterým se stanoví ukazatele
a hodnoty přípustného stupně znečištění vod.
39) Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších
předpisů.
§ 97
Prominutí části poplatků
(1) Dodržel-li znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel
uzavřel smlouvu o sdružení prostředků, lhůtu k dokončení stavby
nebo jiného zařízení stanovenou v povolení vodoprávního úřadu
a znečištění vypouštěných odpadních vod dosahuje úrovně stanovené
v povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod,
maximálně však úrovně stanovené zvláštním právním předpisem,38)
promine vodoprávní úřad znečišťovateli část poplatků ve výši
odpovídající částce, jejíž zaplacení bylo podle § 96 rozhodnutím
vodoprávního úřadu odloženo.
(2) O prominutí části poplatků v případech podle odstavce 1
rozhoduje vodoprávní úřad na podkladě žádosti znečišťovatele.
Rozhodnutí zasílá znečišťovateli, příslušnému finančnímu úřadu
a Státnímu fondu životního prostředí České republiky.
------------------------------------------------------------------
38) Nařízení vlády č. 82/1999 Sb., kterým se stanoví ukazatele
a hodnoty přípustného stupně znečištění vod.
§ 98
Odvolání proti rozhodnutí o poplatcích za vypouštění
odpadních vod do vod povrchových nemá odkladný účinek.40)
------------------------------------------------------------------
40) § 55 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
§ 99
Správa poplatků
(1) Vybírání a vymáhání poplatků za vypouštění odpadních vod
do vod povrchových vykonávají místně příslušné finanční úřady
podle sídla jednotlivých znečišťovatelů na základě podkladů
vydaných vodoprávním úřadem; přitom postupují podle zákona
o správě daní a poplatků,37) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Poplatky včetně záloh, penále37) a pokut41) platí
znečišťovatel na účet příslušného finančního úřadu a jsou příjmem
Státního fondu životního prostředí České republiky. Výnos poplatků
a jejich příslušenství včetně záloh, vybraná penále a pokuty
převádí příslušný finanční úřad na účet Státního fondu životního
prostředí České republiky měsíčně.
------------------------------------------------------------------
37) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.
41) Zákon č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 100
Poplatek za povolené vypouštění
odpadních vod do vod podzemních
(1) Za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních
platí oprávněný (§ 8) poplatek.
(2) V případě, že jsou odpadní vody z rodinných domů čištěny
domovní čistírnou na úroveň stanovenou v povolení k vypouštění
odpadních vod, se poplatek za vypouštění takových vod do vod
podzemních neplatí. Za povolené vypouštění v ostatních případech
se platí poplatek ve výši 3 500 Kč za kalendářní rok.
(3) Povinnost platit poplatky podle odstavce 1 se nevztahuje
na vypouštění
a) minerálních vod osvědčených podle zvláštního zákona2) jako
přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,
b) přírodních minerálních vod, pokud nebyly použity při výrobě
balených minerálních vod,
c) vod ze sanačních vrtů.
(4) Poplatek se platí do 31. ledna po uplynutí roku, v němž
platební povinnost vznikla.
(5) Poplatek se platí obci, na jejímž katastrálním území
k vypouštění dochází, a je jejím příjmem.
(6) Vodoprávní úřad vydávající povolení k vypouštění
odpadních vod do vod podzemních předává obci potřebné údaje.
(7) Při správě poplatků postupuje obec podle zvláštního
zákona.37)
------------------------------------------------------------------
2) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích,
zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných
lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících
zákonů (lázeňský zákon).
37) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.
Díl 2
Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí
a úhrada výdajů na opatření ve veřejném zájmu
§ 101
Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí
(1) Oprávněný, který odebírá povrchovou vodu z vodního toku,
je povinen uhrazovat platbu k úhradě správy vodních toků
a u odběrů povrchové vody z významných vodních toků také k úhradě
správy povodí, podle účelu užití odebrané povrchové vody
v jednotkové výši v Kč/m3 podle skutečně odebraného množství
povrchové vody.
(2) Výše platby se vypočte vynásobením množství skutečně
odebrané povrchové vody za uplynulý kalendářní měsíc (případně
jiné období, nepřesahující jeden kalendářní rok, dohodnuté se
správcem vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází)
snížené o množství povrchové vody, na které se platba nevztahuje
(odstavec 4), cenou za odběr povrchové vody stanovenou správcem
vodního toku podle zvláštního zákona.42) Odebírá-li oprávněný
k nakládání s vodami povrchovou vodu z vodního zdroje v jedné
lokalitě na více místech, pak pro účely zpoplatnění se odebrané
množství povrchové vody sčítá.
(3) Cena za odběr povrchové vody se stanoví zvlášť pro účely
užití
a) průtočného chlazení parních turbín,
b) zemědělských závlah,
c) zatápění umělých prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě
nerostů) v případech vyžadujících čerpání vody nebo převádění
vody,
d) ostatních odběrů.
(4) Platba za odběr povrchové vody se neplatí, pokud odebrané
množství povrchové vody je menší než 6 000 m3 za kalendářní rok
nebo 500 m3 za měsíc. Neplatí se též za odběry povrchových vod pro
provoz rybích líhní a sádek a pro napouštění rybníků a vodních
nádrží pro chov ryb, pro požární účely, napouštění veřejných
koupališť, odstavených ramen vodních toků a nádrží tvořících
chráněný biotop rostlin a živočichů, pro výrobu sněhu vodními
děly, za odběr okalových vod pro zemědělskou nebo lesní výrobu
a za povolený odběr pro vyrovnání vláhového deficitu zemědělských
plodin. Okalovými vodami pro zemědělskou a lesní výrobu jsou
povrchové vody odebírané z vodního toku za zvýšených průtoků
(vodních stavů) pro závlahy zaplavováním.
(5) Oprávněný k odběru povrchové vody je povinen platit
platbu měsíčně do dvacátého pátého dne po skončení kalendářního
měsíce příslušnému správci vodního toku, ve kterém k odběru
povrchové vody dochází, pokud s ním nedohodne platební podmínky
jinak; v této dohodě však nelze smluvit delší lhůtu než do 25.
ledna následujícího kalendářního roku.
(6) Nezaplatí-li oprávněný dlužnou platbu, je příslušný
správce vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází,
oprávněn domáhat se jí včetně penále (§ 103) u soudu.
------------------------------------------------------------------
42) § 6 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.
§ 102
Úhrada výdajů na opatření ve veřejném zájmu
(1) Stát může poskytnout finanční prostředky k úhradě výdajů
na opatření ve veřejném zájmu, zejména pro
a) činnosti správy povodí podle tohoto zákona,
b) správu drobných vodních toků,
c) zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod,
d) plánování v oblasti vod,
e) studie odtokových poměrů, stanovení záplavových území a studie
preventivních protipovodňových opatření,
f) obnovu vodních děl a koryt vodních toků,
g) zřizování, obnovu a provoz vodních děl a zařízení k ochraně
před povodněmi a suchem,
h) zkapacitnění a úpravu koryt vodních toků a zlepšování
odtokových poměrů v krajině,
i) zřizování a obnovu staveb k vodohospodářským melioracím
pozemků,
j) obnovu, odbahnění a rekonstrukci rybníků,
k) obnovu a provoz vodních cest,
l) správu vodních děl, o které nikdo nepečuje a u nichž není
vlastník znám,
m) další opatření podle schválených programů opatření (§ 26),
n) obnovu koryta vodního toku po povodni (§ 45 odst. 1).
(2) Finanční prostředky na opatření ve veřejném zájmu
poskytuje stát správcům povodí, správcům vodních toků, vlastníkům
vodních děl a pověřeným odborným subjektům (§ 21 odst. 3) a jiným
fyzickým a právnickým osobám; na finanční prostředky není právní
nárok.
(3) Vláda připraví každoročně závazná pravidla poskytování
finančních prostředků a způsobu kontroly jejich užití, která jsou
přílohou státního rozpočtu.
Díl 3
Penále
§ 103
Za každý den v prodlení placení plateb podle § 88, 100 a 101
jsou odběratelé povinni zaplatit penále ve výši 1 promile z částky
včas nezaplacené. Na prominutí penále se obdobně vztahuje zvláštní
zákon.37)
------------------------------------------------------------------
37) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.
HLAVA XI
VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY
§ 104
(1) Státní správu podle tohoto zákona vykonávají vodoprávní
úřady a Česká inspekce životního prostředí. Kontrolu nad jakostí
povrchových vod stanovených vyhláškou ke koupání (§ 34) provádí
krajská hygienická stanice.
(2) Vodoprávními úřady jsou
a) obecní úřady,
b) újezdní úřady43) na území vojenských újezdů,
c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
d) krajské úřady,
e) ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad (§ 108).
Tímto nejsou dotčena ustanovení o povodňových orgánech.
------------------------------------------------------------------
43) § 35 zákona č. 222/1999 Sb.
§ 105
Obecní úřady a újezdní úřady
(1) Obecní úřady upravují, omezují, popřípadě zakazují podle
§ 6 odst. 4 tohoto zákona obecné nakládání s povrchovými vodami,
nejde-li o vodní toky tvořící státní hranice.
(2) Pověřené obecní úřady
a) povolují pro potřeby jednotlivých občanů (domácností) odběr
a jiné nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami,
s výjimkou vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo
podzemních, a zřizování, změny a odstraňování vodních děl,
která s tímto odběrem nebo nakládáním souvisejí,
b) rozhodují v případech, kdy jim přísluší povolovat vodní dílo,
též o ostatních vodohospodářských záležitostech týkajících se
tohoto vodního díla,
c) vydávají souhlas podle § 17 odst. 1 písm. c), d) a e) ke
stavbám jednotlivých obytných budov a k terénním úpravám
v záplavových územích neovlivňujícím odtokové poměry,
d) vyjadřují se podle § 18 tohoto zákona v případech, v nichž jsou
příslušné k udělení povolení nebo souhlasu.
(3) Státní správu na území vojenských újezdů vykonávají
újezdní úřady podle § 105 až 107 v rozsahu potřeb zajištění obrany
státu a výcviku ozbrojených sil, nejde-li o působnosti podle hlavy
X a XII tohoto zákona.
§ 106
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností
Působnost, která podle tohoto zákona přísluší vodoprávním
úřadům, vykonávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
pokud ji tento zákon nesvěřuje jiným orgánům.
§ 107
Krajské úřady
Do působnosti krajských úřadů patří
a) vyjadřovat se podle § 18 tohoto zákona ke stavbám, pokud
rozhodujícím způsobem ovlivňují nakládání s vodami, ochranu vod
nebo ochranu proti povodním a pokud si to vyhradí,
b) rozhodovat ve věcech hraničních vod po projednání
s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního
prostředí; má-li takové rozhodnutí vliv na průběh, povahu nebo
vyznačení státní hranice, rozhodovat po projednání
i s Ministerstvem vnitra; za hraniční vody se považují
povrchové, popřípadě podzemní vody vymezené v mezinárodních
smlouvách, kterými je Česká republika vázána,44)
c) činit za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při
haváriích, opatření, a to v případech přesahujících území
správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo obecního
úřadu obce s rozšířenou působností
d) spolupracovat s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem
životního prostředí při zajišťování sestavení programů opatření
v oblastech povodí a kontrole jejich plnění. Orgány krajů si
mohou při zajišťování sestavení a provádění kontroly plnění
programů opatření v oblastech povodí vyžádat spolupráci
odborných subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní
nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů
působících na úsecích ochrany životního prostředí, rybářství,
vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací a popřípadě
dalších orgánů,
e) ukládat opatření, která stanoví ve veřejném zájmu programy
opatření podle § 26 odst. 3,
f) kontrolovat provádění technickobezpečnostního dohledu nad
vodními díly,
g) rozhodovat o zařazení vodního díla do kategorií z hlediska
technickobezpečnostního dohledu, pokud si to vyhradí,
h) rozhodovat ve věci poplatků za vypouštění odpadních vod do vod
povrchových,
i) připravovat ve spolupráci se správcem povodí podklady pro
rozhodnutí o určení správce drobného vodního toku,
j) povolovat vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů
znečištění o velikosti 10 000 ekvivalentních obyvatel nebo
více,
k) povolovat vypouštění odpadních vod z těžby a zpracování
uranových rud a jaderných elektráren a odpadních vod se zvláště
nebezpečnými nebo nebezpečnými látkami podle přílohy č. 1 do
vod povrchových s výjimkou případů mimo případy pod písmenem
j),
l) povolovat vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné
látky podle přílohy č. 1 do kanalizace (§ 16),
m) povolovat čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení
jejich znečištění a jejich následné vypouštění do těchto vod,
popřípadě do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm. e)],
n) povolovat vzdouvání a akumulaci povrchových vod v nádržích
s celkovým objemem nad 1 000 000 m3 nebo s výškou vzdutí nad
10 m ode dna základové výpusti,
o) stanovovat na návrh správce povodí rozsah záplavových území
významných vodních toků a ukládat jim zpracování takového
návrhu,
p) rozhodovat v pochybnostech o tom, zda se jedná, nebo nejedná
o povrchové nebo podzemní vody,
r) rozhodovat v pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok podle §
43 odst. 2, jakož i o tom, že vodním tokem jsou i jiné
povrchové vody než uvedené v odstavci 1,
s) vyjadřovat se v případech, kdy jim přísluší vydávat povolení
nebo souhlas,
t) povolovat výjimky při použití závadných látek (§ 39 odst. 7),
u) povolovat výjimky z požadavku průchodnosti vodního toku pro
ryby a vodní živočichy podle § 15 odst. 6 v případech vodních
děl pro účel chovu ryb, např. průtočné rybníky a vodní nádrže,
nebo k ochraně před škodlivými účinky vod, k zajištění
bezpečnosti občanů a jiných veřejných zájmů, např. omezení
eroze, devastace koryt, bystřin apod.
------------------------------------------------------------------
44) sdělení č. 7/2000 sb. m. s., o sjednání dohody mezi vládou
České republiky a vládou Slovenské republiky o spolupráci na
hraničních vodách.
sdělení č. 66/1998 sb., o sjednání smlouvy mezi Českou
republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci na
hraničních vodách v oblasti vodního hospodářství.
vyhláška č. 57/1970 sb., o smlouvě mezi Československou
republikou a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských
otázek na hraničních vodách.
§ 108
Ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad
(1) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, vykonává působnost
ústředního vodoprávního úřadu Ministerstvo zemědělství.
(2) Ministerstvo životního prostředí vykonává působnost
ústředního vodoprávního úřadu ve věcech
a) ochrany množství a jakosti povrchových a podzemních vod, a to
1. povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo
podzemních [§ 8 odst. 1 písm. c)],
2. povolení k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem
snížení jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění
do těchto vod, popřípadě do vod povrchových [§ 8 odst. 1
písm. e)],
3. povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť
nebezpečných látek do kanalizací (§ 16),
4. stanovení minimálního zůstatkového průtoku a uložení
povinnosti osadit na vodním díle cejch nebo vodní značku
a povinnosti pravidelně měřit minimální zůstatkový průtok
a podávat vodoprávnímu úřadu a správci povodí zprávy
o výsledcích měření (§ 36),
5. stanovení minimální hladiny podzemních vod a uložení
povinnosti předložit návrh jímacího řádu, popřípadě
povinnosti pravidelně měřit hladinu podzemních vod, způsobu
měření a povinnosti podávat vodoprávnímu úřadu a správci
povodí zprávy o výsledcích měření (§ 37),
6. činnosti při povolování vypouštění odpadních vod do vod
povrchových nebo podzemních a přebírání výsledků měření
objemu vypouštěných vod a míry jejich znečištění (§ 38),
7. přípravy návrhu prováděcího předpisu, kterým se stanoví
ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod (§ 31, 32,
33, 35 a 38),
b) zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod
společně s Ministerstvem zemědělství (§ 21 a 22),
c) zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod
prostřednictvím jím zřízených pověřených odborných subjektů
(§ 21),
d) tvorby a vedení informačního systému společně s Ministerstvem
zemědělství podle tohoto zákona (§ 19 a 22),
e) sestavování a schvalování plánů v oblasti vod a sestavování
programů opatření společně s Ministerstvem zemědělství (§ 24 až
26),
f) posuzování plánů v oblasti vod z hlediska vlivu na životní
prostředí (§ 24 a 25),
g) chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),
h) ochrany vodních zdrojů (§ 29 a 30),
i) citlivých oblastí (§ 32),
j) zranitelných oblastí (§ 33),
k) stanovení opatření k nápravě při nevyhovující jakosti
povrchových vod využívaných ke koupání (§ 34 odst. 2),
l) stanovení povrchových vod, které jsou vhodné pro život
a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů
společně s Ministerstvem zemědělství (§ 35),
m) ochrany jakosti povrchových nebo podzemních vod před závadnými
látkami (§ 39),
n) zneškodňování havárií (§ 41) a odstraňování jejich škodlivých
následků (§ 42),
o) ochrany před povodněmi (§ 63 až 87),
p) řízení Českého hydrometeorologického ústavu (§ 73),
q) poplatků za odběr podzemních vod společně s Ministerstvem
zemědělství (§ 88),
r) poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
a podzemních (§ 89 až 100),
s) spolupráce s orgány krajů v přenesené působnosti ve věcech
ochrany množství a jakosti hraničních vod (§ 107),
t) řízení České inspekce životního prostředí (§ 112),
u) řízení základního a aplikovaného výzkumu v oblasti ochrany
množství a jakosti vod,
v) plnění úkolů vyplývajících ze vztahu k Evropským společenstvím
v oblasti ochrany vod, podávání zpráv o plnění příslušných
směrnic Evropských společenství a koordinovat převzetí
a zavádění legislativy Evropských společenství v oblasti vod,
w) zajišťování koordinace plánů v oblasti vod a programů opatření
v rámci mezinárodní spolupráce ochrany vod v oblastech povodí
Labe, Dunaje a Odry.
(3) Ministerstvo zdravotnictví vykonává působnost ústředního
vodoprávního úřadu ve věcech stanovení povrchových vod využívaných
ke koupání ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí
(§ 34).
(4) Ministerstvo dopravy a spojů vykonává působnost
ústředního vodoprávního úřadu ve věcech užívání povrchových vod
k plavbě (§ 7).
(5) Ministerstvo obrany vykonává působnost ústředního
vodoprávního úřadu ve věcech, v nichž je založena působnost
újezdních úřadů podle § 105 odst.3.
§ 109
Pravomoci vodoprávního úřadu při mimořádných opatřeních
(1) Vyžaduje-li to veřejný zájem, zejména je-li přechodný
nedostatek vody, může vodoprávní úřad bez náhrady upravit na dobu
nezbytně nutnou povolené nakládání s vodami, popřípadě toto
nakládání omezit nebo i zakázat. Tato opatření provede po
projednání s dotčenými subjekty, pokud to mimořádnost situace
nevylučuje.
(2) Dojde-li v důsledku mimořádné situace k omezení nebo
znemožnění povolených odběrů povrchové nebo podzemní vody, které
vede k vážnému ohrožení veřejného zájmu, je vodoprávní úřad
povinen zajistit po projednání s příslušnými orgány opatření
k nápravě. Přitom může stanovit kdo, jakým způsobem a v jakém
rozsahu je povinen provést opatření k zajištění náhradního odběru
vody, popřípadě k jejímu dovážení. Nutné náklady spojené
s uloženými opatřeními může vodoprávní úřad požadovat na tom, kdo
mimořádné omezení nebo znemožnění odběrů způsobil. Obecné předpisy
o odpovědnosti k náhradě škody nejsou tímto dotčeny.
(3) Na postup podle odstavce 1 a uložení opatření podle
odstavce 2 se nevztahuje správní řád.
§ 110
Vodoprávní dozor vodoprávních úřadů
(1) Vodoprávní úřady dozírají na dodržování ustanovení
vodního zákona a předpisů podle něj vydaných a v rozsahu své
působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných závad.
(2) Vodoprávní úřady jsou povinny v rozsahu své působnosti
dozírat, zda jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí.
(3) Vodoprávní úřady si mohou při provádění vodoprávního
dozoru vyžádat spolupráci odborných subjektů, subjektů sledujících
jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody,
sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí,
rybářství, popřípadě dalších orgánů.
(4) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady
jako součást vodoprávního dozoru provádějí dozor nad vodními díly,
jejichž stav by mohl ohrozit bezpečnost osob nebo majetku. Přitom
zejména dozírají, jak vlastníci nebo uživatelé těchto staveb na
nich zajišťují technickobezpečnostní dohled a jak provádějí
potřebná opatření k jejich bezpečnosti.
§ 111
Vrchní vodoprávní dozor
(1) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního
prostředí dozírají v rámci vrchního vodoprávního dozoru, jak
vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí provádějí
ustanovení vodního zákona a předpisů podle něho vydaných.
(2) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního
prostředí jsou v rozsahu své působnosti podle tohoto zákona
v rámci vrchního vodoprávního dozoru oprávněna též dozírat, jak
jsou dodržována ustanovení vodního zákona a předpisů podle něho
vydaných, jak jsou dodržována rozhodnutí vodoprávních úřadů, jak
jsou plněny povinnosti vlastníků vodních děl, správců vodních toků
a správců povodí. Zjistí-li závady, mohou uložit potřebná opatření
k jejich odstranění.
(3) Ministerstvo zemědělství v součinnosti s Ministerstvem
životního prostředí předkládá každoročně vládě zprávu o zhodnocení
kontrolní činnosti provedené v uplynulém roce v rámci vrchního
vodoprávního dozoru.
§ 112
Česká inspekce životního prostředí
(1) České inspekci životního prostředí přísluší
a) dozor nad tím, jak fyzické nebo právnické osoby dodržují
povinnosti stanovené tímto zákonem nebo uložené podle tohoto
zákona jí nebo vodoprávními úřady na úseku
1. nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami,
2. ochrany uvedených vod včetně jejich ochrany při provozování
plavby,
3. havárií ohrožujících jakost těchto vod,
4. vodních děl určených ke zneškodňování znečištění v odpadních
vodách nebo k jejich vypouštění do vod povrchových nebo
podzemních nebo do kanalizací,
5. ochrany vodních poměrů a vodních zdrojů,
6. uvádění vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo
podzemních do souladu s požadavky zákona v případech
vyžadujících zvláštní pozornost,
b) ukládat odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, jejich
příčin a škodlivých následků, zjistí-li porušení povinností na
úsecích uvedených pod písmenem a),
c) nařídit v oblasti, ve které jí přísluší vykonávat dozor,
zastavení výroby nebo jiné činnosti, pokud velmi závažným
způsobem ohrožuje veřejný zájem a životní prostředí, až do doby
odstranění nedostatků, popřípadě jejich příčin,
d) spolupracovat s vodoprávními úřady,
e) vést centrální evidenci havárií podle § 40 a násl.,
f) dozírat nad dodržováním ustanovení o poplatcích za vypouštění
odpadních vod do vod povrchových znečišťovateli,
g) plnit další úkoly podle tohoto zákona.
(2) Na řízení vedená Českou inspekcí životního prostředí
podle tohoto zákona se vztahují, připouští-li to povaha těchto
řízení, ustanovení § 115.
§ 113
Krajská hygienická stanice rozhoduje o zákazu koupání
v povrchových vodách využívaných ke koupání. Na vydání zákazu se
nevztahuje správní řád. Zákaz zveřejní vyvěšením na úřední desce
obecního úřadu obce s rozšířenou působností a úředních deskách
všech obcí tvořících jeho správní obvod.
§ 114
Oprávnění osob vykonávajících vodoprávní
dozor a vrchní vodoprávní dozor
(1) Pověření zaměstnanci České inspekce životního prostředí
(dále jen "inspektoři") a pověření pracovníci vodoprávních úřadů
jsou oprávněni při výkonu své činnosti
a) v nezbytně nutném rozsahu vstupovat, popřípadě vjíždět na cizí
pozemky a dále vstupovat do cizích objektů užívaných pro
podnikatelskou činnost nebo provozování jiné hospodářské
činnosti, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních
právních předpisů,
b) požadovat potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní
vysvětlení týkající se předmětu dozoru; kontrolovaný subjekt je
povinen požadované doklady, údaje a vysvětlení poskytnout
a v potřebném rozsahu při provádění kontroly spolupracovat.
(2) Inspektoři a pověření zaměstnanci vodoprávních úřadů jsou
povinni
a) vykazovat se při výkonu činnosti průkazem inspektora nebo
pověřeného pracovníka,
b) před vstupem do cizích objektů informovat provozovatele.
(3) Za škodu způsobenou postupem podle odstavce 1 písm. a)
odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit.
§ 115
Vodoprávní řízení
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují vodoprávní
úřady při řízení o věcech upravených vodním zákonem podle
správního řádu,41) popřípadě podle stavebního zákona,4) jde-li
o rozhodování týkající se vodních děl.
(2) Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem
životního prostředí vyhláškou stanoví, ve kterých případech
a které doklady je žadatel o rozhodnutí nebo vyjádření povinen
předložit, jakož i náležitosti povolení, souhlasů a vyjádření,
v souladu s tímto zákonem.
(3) V případech, kdy může povolení vodoprávního úřadu
ovlivnit vodní poměry v územních obvodech několika obcí, oznámí
vodoprávní úřad termín a předmět ústního jednání veřejnou
vyhláškou i u těchto obecních úřadů. K ústnímu jednání písemně
pozve všechny jemu známé účastníky řízení.
(4) Účastníkem řízení jsou též obce, v jejichž územním obvodu
může dojít rozhodnutím vodoprávního úřadu k ovlivnění vodních
poměrů nebo životního prostředí, pokud tento zákon nestanoví
jinak.
(5) Účastníkem řízení je správce vodního toku v případech,
kdy se řízení dotýká vodního toku; vodoprávní úřad pozve k řízení
též příslušného správce povodí, jestliže může rozhodnutím dojít
k ovlivnění vodních poměrů v povodí.
(6) Občanské sdružení, jehož cílem je podle jeho stanov
ochrana životního prostředí, je oprávněno být informováno
o zahajovaných správních řízeních vedených podle tohoto zákona,
pokud o tyto informace vodoprávní úřad požádá; žádost musí být co
do předmětu a místa řízení specifikována.
(7) Občanské sdružení má postavení účastníka řízení vedeného
podle tohoto zákona, jestliže písemně požádá o postavení účastníka
řízení do 8 dnů ode dne sdělení informace podle odstavce 6.
(8) Pozvání k ústnímu jednání doručí vodoprávní úřad do
vlastních rukou účastníku řízení nejméně 8 dnů, ve složitějších
případech nejméně 30 dnů přede dnem ústního jednání. Po tuto dobu
musí být vyvěšeny i vyhlášky o ústním jednání v případech podle
odstavce 3. Vodoprávní úřad přitom účastníky upozorní, že na
námitky, které nebudou sděleny nejpozději při ústním jednání, se
nebere zřetel. U liniových staveb nebo u staveb zvlášť rozsáhlých
nebo v řízení s velkým počtem účastníků řízení může vodoprávní
úřad uvědomit účastníky o zahájení řízení veřejnou vyhláškou, a to
nejméně 30 dní před konáním místního šetření, popřípadě ústního
jednání, a nekoná-li se ústní jednání, před uplynutím lhůty
stanovené pro podání námitek. Jiným účastníkům řízení, než je
žadatel o povolení nebo než je správce vodního toku, popřípadě
ten, kdo vznesl námitky, může v těchto případech vodoprávní úřad
doručit veřejnou vyhláškou v obcích, v jejichž územních obvodech
jsou zájmy účastníků dotčeny, i rozhodnutí.
(9) Ovlivní-li rozhodnutí vodní poměry nebo jakost vod
v obvodu působnosti jiného vodoprávního úřadu nebo leží-li vodní
dílo, o němž se rozhoduje, zčásti v územním obvodu jiného
vodoprávního úřadu, rozhodne věcně a místně příslušný vodoprávní
úřad po projednání s těmi vodoprávními úřady, jejichž územních
obvodů se rozhodnutí týká.
(10) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na
podkladě dokladů předložených účastníkům vodoprávního řízení,
rozhodne vodoprávní úřad bezodkladně. V ostatních případech
rozhodne nejdéle do 60 dnů od zahájení vodoprávního řízení; ve
zvlášť složitých případech nejdéle do 3 měsíců. Nelze-li vzhledem
k povaze věci rozhodnout ani v těchto lhůtách, může lhůtu
přiměřeně prodloužit odvolací orgán.
(11) Vydává-li vodoprávní úřad témuž žadateli současně
několik rozhodnutí, může tak učinit v jediném rozhodnutí.
(12) Vyskytnou-li se nové rozhodné skutečnosti, může
vodoprávní úřad v novém vodoprávním řízení měnit, popřípadě rušit
i jiná svá rozhodnutí vydaná v souvislosti s povolením, které bylo
změněno nebo zrušeno.
(13) Náklady na znalecké posudky, kterých je třeba ve
vodoprávním řízení zahájeném z podnětu žadatele o povolení,
popřípadě souhlas podle tohoto zákona, hradí žadatel.
(14) Opatření, popřípadě rozhodnutí vodoprávních úřadů
učiněná podle § 109 (opatření při nedostatku vody), lze vyhlásit
popřípadě zrušit veřejnou vyhláškou nebo jiným v místě obvyklým
způsobem. Veřejnou vyhláškou lze vyhlásit i zákazy, omezení,
popřípadě jiná opatření vodoprávního úřadu podle § 6 odst. 4,
§ 30, § 58 odst. 3 a § 68.
(15) K žádosti o vydání povolení ke vzdouvání povrchových vod
je žadatel povinen vodoprávnímu úřadu doložit, že má právo
k pozemkům a stavbám vzdouváním vody dotčeným, popřípadě, že podal
návrh na jejich vyvlastnění nebo že učinil opatření k objasnění
nejasných vlastnických vztahů k těmto pozemkům a stavbám nebo ke
zjištění pobytu jejich vlastníků, nejsou-li mu známi.
(16) Při ukládání opatření k nápravě nedostatků zjištěných
při vodoprávním dozoru, jejichž rozsah nelze stanovit bez
předchozích průzkumů nebo předchozího zpracování odborných
podkladů, lze uložit samostatně provedení těchto průzkumů,
popřípadě zpracování uvedených podkladů a podle jejich výsledků
vydávat samostatně potřebná rozhodnutí k nápravě. Je-li
v rozhodnutí o opatření k nápravě uloženo nakládat s vodami
způsobem, k němuž je jinak potřeba povolení podle § 8, toto
povolení se již nevydává.
(17) Manipulační řády vodních děl schvaluje vodoprávní úřad
rozhodnutím.
------------------------------------------------------------------
4)
41) Zákon č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
HLAVA XII
SANKCE
Pokuty podnikajícím fyzickým osobám
nebo právnickým osobám
§ 116
(1) Nejde-li o trestný čin, uloží Česká inspekce životního
prostředí nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností pokutu
podnikající fyzické osobě nebo právnické osobě (dále jen "povinná
osoba"), která
a) odebere povrchové nebo podzemní vody bez potřebného povolení
vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním (dále jen "nedovolené
odběry vod"),
b) vypustí odpadní nebo důlní vody do vod povrchových nebo
podzemních, popřípadě do kanalizace v rozporu s tímto zákonem
(dále jen "nedovolené vypouštění vod"),
c) znečistí povrchové nebo podzemní vody nebo ohrozí jejich jakost
nebo zdravotní nezávadnost nedovoleným nakládáním se závadnými
látkami, popřípadě způsobí vniknutí těchto látek do kanalizace
v rozporu se zákonem (dále jen "nedovolené nakládání se
závadnými látkami"),
d) poruší povinnosti týkající se vodních děl založené stavebními
předpisy, nebo
e) poruší jiné povinnosti stanovené tímto zákonem nebo povinnosti
podle něj uložené.
(2) Fyzické osobě podnikající lze uložit pokutu, jen pokud se
dopustila uvedeného jednání při své podnikatelské činnosti.
§ 117
Pokuty za nedovolené odběry vod
(1) Pokuta za nedovolené odebrání povrchových vod se stanoví
ve výši vypočtené násobkem sazby 10 Kč za 1 m3 nedovoleně
odebraných povrchových vod celkovým množstvím těchto povrchových
vod.
(2) Pokuta za nedovolené odebrání podzemních vod se stanoví
ve výši vypočtené násobkem sazby 50 Kč za 1 m3 nedovoleně
odebraných podzemních vod celkovým množstvím těchto vod.
(3) Nelze-li stanovit neoprávněně odebrané množství vody při
stanovení výše pokuty, stanoví orgán ukládající pokutu množství
odebrané vody podle skutečností dovolujících stanovit odebrané
množství vody nepřímo.
(4) Nedosahuje-li výše pokuty vypočtená, popřípadě stanovená
podle předchozích odstavců částky 5 000 Kč, stanoví se pokuta ve
výši 5 000 Kč.
(5) Pokutu lze stanovit nejvýše za období 3 let
předcházejících ke dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn.
(6) Pokuta může činit nejvýše 10 000 000 Kč.
§ 118
Pokuty za nedovolené vypouštění odpadních nebo důlních vod
(1) Pokuta za nedovolené vypouštění odpadních nebo důlních
vod se stanoví ve výši od 10 000 Kč do 10 000 000 Kč.
(2) Při stanovení výše pokuty přihlédne orgán ukládající
pokutu zejména k míře překročení podmínek povolení k vypouštění
těchto vod, k míře ovlivnění jakosti povrchových nebo podzemních
vod a jejímu lokálnímu rozsahu, ke stupni ochrany dotčeného území
(chráněná území) a k příčině nedovoleného vypouštění vod.
§ 119
Pokuty za nedovolené nakládání se závadnými látkami
(1) Pokuta za nedovolené nakládání se závadnými látkami se
stanoví ve výši od 5 000 Kč do 5 000 000 Kč.
(2) Při stanovení výše pokuty přihlédne orgán ukládající
pokutu zejména k okolnostem, za nichž k nedovolenému nakládání
došlo, k tomu, jak se právní subjekt přičinil o odstranění nebo
zmírnění škodlivých následků, k množství a charakteru uniklé
látky, k místu, kde k vlastnímu ohrožení došlo, k množství
a charakteru závadné látky, která pronikla do povrchových nebo
podzemních vod, ke škodlivým následkům a možnostem jejich
odstranění a k vlivu závadné látky na jakost těchto vod a ke
stupni ochrany dotčeného území (chráněná území).
§ 120
Pokuty za porušení povinností týkajících se vodních děl
Za porušení povinností podle § 116 odst. 1 písm. d) ukládají
orgány uvedené v § 116 pokuty podle stavebního zákona.4)
------------------------------------------------------------------
4) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 121
Pokuty za porušování povinností týkajících
se užívání povrchových vod k plavbě
(1) Státní plavební správa může uložit pokutu až do výše
100 000 Kč provozovateli plavidla, který
a) provozuje plavidlo se spalovacím motorem na povrchových vodách,
na kterých je plavba plavidel se spalovacím motorem zakázána,
b) provozuje plavidlo v rozporu se stanoveným rozsahem
a podmínkami užívání povrchových vod k plavbě.
(2) Pokutu lze uložit do 2 let ode dne, kdy se Státní
plavební správa o porušení uvedených povinností dověděla,
nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení došlo.
(3) Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti
významu a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobené
škody.
(4) Pokuta je splatná do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí
o jejím uložení nabylo právní moci. Uložené pokuty Státní plavební
správa rovněž vybere. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu.
§ 122
Pokuty za porušení jiných povinností
(1) Pokuta za porušení jiných povinností [§ 116 odst. 1 písm.
e)] se stanoví ve výši od 1 000 Kč do 1 000 000 Kč.
(2) Při ukládání pokuty se přihlíží zejména k tomu, jaké
následky porušení povinností způsobilo, popřípadě mohlo způsobit,
k okolnostem, za nichž k němu došlo, a jak se právní subjekt
přičinil o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků.
(3) Za porušení jiných povinností se nepovažuje porušení
platebních termínů podle hlavy X tohoto zákona.
§ 123
Pokuty za opakované porušení povinností
(1) Poruší-li podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba
do 1 roku od právní moci rozhodnutí o uložení pokuty jakoukoliv
povinnost, za niž se ukládá pokuta podle tohoto zákona, použije se
pro stanovení výše další pokuty dvojnásobná sazba. Je-li pro
určení výše ukládané pokuty stanovena nejnižší hranice, zvyšuje se
tato hranice na dvojnásobek.
(2) Pokuta i v případě zvýšení podle odstavce 1 může činit
nejvýše 20 000 000 Kč.
§ 124
Ukládání pokut
(1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do 1 roku
ode dne, kdy se obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo
Česká inspekce životního prostředí dozvěděly o skutečnostech podle
§ 116; pokutu však lze uložit nejdéle do 3 let ode dne, kdy k nim
došlo.
(2) Řízení o uložení pokuty zahájí jen jeden z orgánů
uvedených v § 116, a to ten, který jako první zjistil porušení
povinností. O zahájení řízení se uvedené orgány vzájemně
informují. Pokud porušení povinností zjistil obecní úřad obce
s rozšířenou působností a Česká inspekce životního prostředí ve
stejný den, rozhodne o uložení pokuty okresní úřad. V takovém
případě Česká inspekce životního prostředí řízení zastaví.
K přezkoumání rozhodnutí České inspekce životního prostředí
o uložení pokuty v odvolacím řízení je příslušné Ministerstvo
životního prostředí.
(3) Pokuta je splatná do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí
o jejím uložení nabylo právní moci.
(4) Z pokut uložených Českou inspekcí životního prostředí
připadá 50 % do rozpočtu obce, v jejímž katastru došlo k porušení
předpisů, a 50 % je příjmem Státního fondu životního prostředí
České republiky. Pokuty ukládané obecními úřady obcí s rozšířenou
působností jsou příjmem obce s rozšířenou působností.
§ 125
Upuštění od pokuty
(1) Česká inspekce životního prostředí nebo obecní úřad obce
s rozšířenou působností mohou na návrh rozhodnout o zastavení
řízení zahájeného podle § 124 v případě, že
a) se povinná osoba dobrovolně přičinila o odstranění následků, a
b) povinná osoba přijala opatření zamezující dalšímu znečišťování
nebo ohrožování povrchových nebo podzemních vod, a
c) uložení pokuty by vzhledem k opatřením učiněným povinným
subjektem vedlo k nepřiměřené tvrdosti.
(2) Z důvodu provádění opatření podle odstavce 1 písm.
a) a b) může orgán, který vede řízení o uložení pokuty na žádost
povinného subjektu toto řízení přerušit.
HLAVA XIII
SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 126
Společná ustanovení
(1) Pokud se v tomto zákoně užívá pojem "vlastník" nebo
"nabyvatel", rozumí se jím i ten, komu svědčí právo hospodaření.
Pokud vlastník přenesl práva nebo povinnosti, jichž se příslušné
ustanovení týká, na uživatele, hledí se na něj jako na vlastníka.
(2) Správci vodních toků, jsou-li státními organizacemi, jsou
povinni na výzvu převzít od příslušných organizačních složek státu
vodní díla na vodních tocích a pozemky tvořící koryta vodních toků
v úsecích, které spravují, od těchto organizačních složek státu,
jestliže hospodaří s uvedeným majetkem podle zvláštního zákona
proto, že při jeho nabytí státem nebylo patrno, které organizační
složce nebo státní organizaci s ním přísluší hospodařit, anebo se
o něm zjistilo, že je majetkem státu, ale žádná organizační složka
státu ani státní organizace s ním nehospodaří.45) V pochybnostech
o tom, který správce má převzít vodní dílo nebo pozemek státu,
určí takového správce Ministerstvo zemědělství; toto určení nemá
povahu rozhodnutí ve správním řízení.
(3) Podrobné odvodňovací zařízení ve vlastnictví státu
umístěné na cizím pozemku se stává včetně příslušné technické
dokumentace, je-li tato k dispozici, vlastnictvím vlastníka
pozemku dotčeného touto stavbou a podrobné odvodňovací zařízení
vybudované státem na pozemku, který je ve vlastnictví státu,
přechází v případě převodu tohoto pozemku do vlastnictví nového
nabyvatele bezúplatně spolu s pozemkem, pokud neoznámí do 24
měsíců od účinnosti tohoto zákona příslušnému vodoprávnímu úřadu,
že s přechodem nesouhlasí. K přechodu těchto vlastnických práv
dochází dnem následujícím po uplynutí lhůty k uplatnění nesouhlasu
s přechodem.
(4) Působnost vodoprávních úřadů výslovně neuvedenou je třeba
posuzovat podle oblastí, v nichž jim výkon státní správy přísluší.
(5) Rozhodnutí vydaná podle § 8 odst. 1, § 16 odst. 1, § 17
odst. 1, § 36, 37, § 39 odst. 2 písm. a) a vyjádření podle § 18
odst. 1 se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydávání
nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle
zákona o integrované prevenci a omezování znečištění,
o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů
(zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona
tím nejsou dotčena.
------------------------------------------------------------------
45) § 10 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím
vystupování v právních vztazích.
§ 126a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce
s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu jsou výkonem přenesené
působnosti.
§ 127
Přechodná ustanovení
(1) Práva a povinnosti založené dosavadními právními předpisy
zůstávají zachovány, nestanoví-li tento zákon jinak. Řízení
zahájená a neskončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se
dokončí podle dosavadních předpisů.
(2) Při ukládání zvýšené pokuty se pokuty uložené podle
dosavadních právních předpisů posuzují jako pokuty uložené podle
tohoto zákona.
(3) Zařazení vodních děl do kategorií pro účely
technickobezpečnostního dohledu (§ 61) podle dosavadních právních
předpisů zůstává v platnosti.
(4) Pověření udělené k výkonu technickobezpečnostního dohledu
podle dosavadních právních předpisů se pokládá za pověření udělené
k výkonu technickobezpečnostního dohledu udělené podle tohoto
zákona, pokud nedošlo na straně pověřené osoby ke změně
předpokladů k výkonu technickobezpečnostního dohledu, za nichž
bylo pověření uděleno.
(5) Vlastnická práva k pozemkům, které tvoří koryta vodních
toků, které nejsou dosud vedeny v katastru nemovitostí jako
parcely s druhem pozemku vodní plocha a které se staly podle
zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění
pozdějších předpisů, státním vlastnictvím, přecházejí na vlastníky
pozemků evidovaných v katastru nemovitostí, na nichž tato koryta
leží, pokud neoznámí do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona
příslušnému vodoprávnímu úřadu, že s přechodem nesouhlasí.
K přechodu těchto vlastnických práv dochází dnem následujícím po
uplynutí lhůty k uplatnění nesouhlasu s přechodem.
(6) Pokud obce v době nabytí účinnosti tohoto zákona
vypouštějí odpadní vody do vod povrchových v rozporu
s ustanoveními tohoto zákona, může jim na jejich žádost podanou do
3 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona vodoprávní úřad vydat
nové povolení k vypouštění odpadních vod, a to nejvýše do úrovně
znečištění ve vypouštěných odpadních vodách v období posledních
12 měsíců před nabytím účinnosti tohoto zákona. Toto nové povolení
nahrazuje ke dni účinnosti tohoto zákona dosavadní platné
povolení. Vodoprávní úřad v novém povolení stanoví přiměřenou
lhůtu, ve které bude dosaženo ukazatelů a přípustných hodnot
znečištění odpadních vod, které budou v souladu s tímto zákonem
a předpisy podle něj vydanými, a podmínky k postupnému dosažení
požadované úrovně vypouštěného znečištění; při stanovení lhůty
bere vodoprávní úřad v úvahu oprávněné požadavky ochrany vod
a možnosti technického řešení. Po dobu této lhůty upustí
vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí od
ukládání pokut podle § 116 odst. 1 písm. b) za předpokladu, že
jsou plněny podmínky k dosažení požadované úrovně vypouštěného
znečištění. Přiměřenou lhůtu, ve které bude dosaženo ukazatelů
a přípustných hodnot znečištění odpadních vod, které budou
v souladu s tímto zákonem a předpisy podle něj vydanými,
a podmínky k postupnému dosažení požadované úrovně vypouštěného
znečištění nesmí vodoprávní úřad stanovit u zdrojů znečištění nad
2 000 ekvivalentních obyvatel delší než do 31. prosince 2010.
(7) Platnost povolení k odběru povrchových a podzemních vod,
s výjimkou povolení k odběrům podzemních vod ze zdrojů určených
pro individuální zásobování domácností pitnou vodou,
a k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních,
která nabyla právní moci do dne účinnosti tohoto zákona, končí
dnem 1. ledna 2008.
(8) Odběry podzemních, popřípadě povrchových vod, které jsou
vodami důlními, se považují ode dne účinnosti tohoto zákona za
povolené; toto povolení platí do 31. prosince 2004, pokud nebude
jejich další odběr povolen podle § 8. Ve shora uvedené době se na
tyto odběry nevztahuje ustanovení o poplatcích podle hlavy
X tohoto zákona.
(9) Podklady potřebné k zajištění správy poplatků za
vypouštění odpadních vod do vod povrchových podle tohoto zákona
předá orgánům krajů v přenesené působnosti Česká inspekce
životního prostředí nejpozději do 30 dnů ode dne jejich zřízení.
(10) Vodohospodářská evidence podle dosavadních právních
předpisů se stává součástí evidence rozhodnutí vodoprávních úřadů
podle § 19.
(11) Vypouštění vod do veřejných kanalizací, zásobování vodou
z veřejných vodovodů a vodné a stočné se řídí dosavadními právními
předpisy, včetně § 24, 30 a 46 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách
(vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a to až do doby nové
právní úpravy vodovodů a kanalizací.
(12) Poplatky vypočtené podle sazeb uvedených v části
B přílohy č. 2 k tomuto zákonu se za rok 2002 platí jen ve výši
80 %.
(13) Poplatky vypočtené podle sazeb uvedených v části
A přílohy č. 2 k tomuto zákonu se za rok 2002 platí pro účel
zásobování pitnou vodou a pro účely ostatního užití dosud
nezpoplatněné podle zvláštního právního předpisu46) Nařízení vlády
č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění
pozdějších předpisů. ve výši 35 % a za rok 2003 ve výši 70 %.
(14) Za vodní díla podle tohoto zákona se považují
vodohospodářská díla povolená podle dosavadních právních předpisů.
Pokud se v jiných právních předpisech užívá pojem "vodohospodářské
dílo", rozumí se tím vodní dílo podle tohoto zákona.
(15) Práva a povinnosti založené podle dosavadních právních
předpisů na úseku poplatků za vypouštění odpadních vod do vod
povrchových a úplat za odběry povrchových nebo podzemních vod
zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(16) Vodoprávní úřady jsou povinny při rozhodování, vydávání
vyjádření a při provádění ostatních opatření podle tohoto zákona
vycházet ze směrného vodohospodářského plánu v platném znění až do
doby schválení nových plánů podle tohoto zákona v příslušné
oblasti povodí.
(17) Vlastníci vodních děl (§ 20 odst. 1) jsou povinni
nejpozději do 4 let po dni nabytí účinnosti tohoto zákona
předložit příslušnému katastrálnímu úřadu podklady potřebné pro
zapsání těchto staveb do katastru nemovitostí.
(18) Zátopová území stanovená podle dosavadních právních
předpisů se považují za záplavová území podle § 66.
(19) Správci drobných vodních toků určení podle dosavadních
právních předpisů se považují za správce drobných vodních toků
podle tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
§ 128
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, se mění takto:
1. V § 4 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 7) zní:
"(3) V minimálním rozsahu a četnosti, stanoveném prováděcím
právním předpisem, je osoba uvedená v § 3 odst. 2, s výjimkou
vlastníka a správce veřejného vodovodu, povinna zajistit kontrolu
pitné vody v akreditované laboratoři7) nebo u držitele autorizace
(§ 83a). Rozsah a četnost kontroly může na žádost osoby upravit
rozhodnutím orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle místa
činnosti.
------------------------------------------------------------------
7) Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".
2. V § 80 odst. 1 se za písmeno l) vkládá čárka a doplňuje se
písmeno m), které zní:
"m) uděluje a zrušuje pověření k provádění autorizace.".
3. Za § 83 se vkládají nové § 83a až 83d, které včetně
poznámky pod čarou č. 47a) znějí:
"§ 83a
(1) Autorizací se pro účely tohoto zákona rozumí postup
zahájený na žádost fyzické osoby, která je podnikatelem, nebo
právnické osoby, na jehož základě se vydává osvědčení o tom, že
osoba je způsobilá ve vymezeném rozsahu provádět
a) odběr vzorků a vyšetření jakosti a zdravotní nezávadnosti pitné
vody (§ 3 odst. 1), vody v koupalištích a vody ve zdroji pro
bazén umělého koupaliště nebo sauny (§ 6),
b) zjišťování a měření koncentrací a intenzit faktorů vnitřního
prostředí staveb (§ 13 odst. 1),
c) odběr vzorků a měření mikrobiálního a parazitárního znečištění
venkovních hracích ploch (§ 13 odst. 2),
d) odběr vzorků a vyšetření zdravotní nezávadnosti výrobků
přicházejících do přímého styku s pitnou a surovou vodou,
s výjimkou stavebních výrobků (§ 5), a předmětů běžného
užívání, s výjimkou hraček (§ 25),
e) kontrolu desinfekce a sterilizace (§ 17),
f) odběr vzorků a vyšetření zdravotní nezávadnosti pokrmů [§ 24
odst. 1 písm. e)],
g) zjišťování a měření intenzit hluku, vibrací a neionizujícího
záření v komunálním a pracovním prostředí (§ 30 až 35),
h) zjišťování a měření intenzit osvětlení a mikroklimatických
podmínek a koncentrací prachu a chemických škodlivin
v pracovním prostředí (§ 37 odst. 3),
i) biologické expoziční testy a vyšetření v oboru genetické
toxikologie, fyziologie a psychologie práce.
(2) Ministerstvo zdravotnictví může pověřit prováděním
autorizace právnickou osobu nebo organizační složku státu,
zřízenou k plnění úkolů v oboru působnosti Ministerstva
zdravotnictví (dále jen "autorizující osoba"). Toto pověření je
nepřevoditelné. Na vydání tohoto pověření se nevztahuje správní
řád. Při autorizaci se postupuje podle podmínek, které stanoví pro
jednotlivé oblasti podle odstavce 1 Ministerstvo zdravotnictví.
Pověření autorizující osoby a zrušení tohoto pověření, jakož
i podmínky autorizace zveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve
Věstníku Ministerstva zdravotnictví.
§ 83b
(1) Autorizující osoba vydá právnické osobě nebo fyzické
osobě, která je podnikatelem, na její žádost osvědčení
o autorizaci. Toto osvědčení vydá, pokud žadatel splňuje podmínky
autorizace, kterými jsou
a) odborná úroveň ve vztahu k navrhované oblasti autorizace,
b) vybavení k technickým a administrativním úkonům a přístupnost
k zařízením pro speciální šetření,
c) existence nezbytného počtu zaměstnanců s odborným výcvikem,
znalostmi a schopnostmi,
d) existence závazku zaměstnanců k mlčenlivosti o skutečnostech,
o nichž se dovídají osoby provádějící autorizaci,
e) neexistence finančních nebo jiných zájmů, které by mohly
ovlivnit výsledky činnosti osoby provádějící autorizaci,
f) bezúhonnost žadatele o autorizaci.
(2) Neexistence finančních nebo jiných zájmů podle odstavce
1 písm. e) se prokazuje čestným prohlášením.
(3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten,
kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková
podstata souvisí s předmětem podnikání. Bezúhonnost podle odstavce
1 písm. f) prokazuje za právnickou osobu její statutární zástupce
a všichni členové statutárního orgánu. Fyzická osoba prokazuje
bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů, který nesmí být starší než
3 měsíce.
(4) V žádosti o vydání osvědčení o autorizaci žadatel uvede
označení obchodní firmy, jméno a příjmení fyzické osoby nebo název
právnické osoby, místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu,
jde-li o fyzickou osobu, sídlo právnické osoby, identifikační
číslo a dále údaje prokazující splnění podmínek podle odstavce 1.
Zahraniční osoba47a) uvede bydliště mimo území České republiky,
místo pobytu v České republice, pokud byl pobyt povolen, umístění
a označení organizační složky na území České republiky, jméno
a příjmení vedoucího organizační složky a adresu jeho pobytu na
území České republiky a dále údaj prokazující splnění podmínek
podle odstavce 1.
(5) Občané členských států Evropské unie prokazují oprávnění
k výkonu autorizace podle § 83a odst. 1
a) průkazem způsobilosti vyžadovaným v členském státě Evropské
unie pro přístup k těmto činnostem a vydaným tímto členským
státem Evropské unie, nebo
b) dokladem prokazujícím kvalifikaci pro výkon těchto činností
získaným v členském státě Evropské unie,
pokud poskytují záruky zejména v oblasti zdraví, bezpečnosti,
ochrany životního prostředí a ochrany spotřebitele v rozsahu
upraveném v § 83a odst. 1.
(6) V případě pochybností rozhoduje o splnění požadavků podle
odstavce 5 na žádost občana členského státu Evropské unie
Ministerstvo zdravotnictví. Žádost musí obsahovat dokumenty vydané
příslušnými orgány členského státu Evropské unie, prokazující
skutečnosti uvedené v odstavci 5. Řízení o posouzení žádosti musí
být ukončeno nejpozději do 4 měsíců po předložení všech dokumentů
vztahujících se k dotyčné osobě.
§ 83c
(1) Osvědčení o autorizaci vymezuje předmět, rozsah
a podmínky činnosti a dobu, na kterou bylo vydáno. Pro vydání
osvědčení o autorizaci neplatí správní řád. Žadatel může proti
sdělení o neudělení osvědčení o autorizaci podat do 3 dnů ode dne
jeho doručení námitky. O námitkách rozhoduje Ministerstvo
zdravotnictví. Proti rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví
o námitkách se nelze odvolat. Náklady spojené s autorizací včetně
vydání osvědčení o autorizaci hradí žadatel. Cena se sjednává
podle zvláštního právního předpisu.
(2) Autorizace je nepřenosná na jinou osobu, uděluje se na
dobu nejvýše 5 let ode dne udělení. Autorizace může být
prodloužena vždy o dalších 5 let. Žádost o prodloužení platnosti
osvědčení o autorizaci, musí osoba, které bylo vydáno osvědčení
o autorizaci, (dále jen "držitel autorizace") podat autorizující
osobě nejméně 6 měsíců před skončením platnosti osvědčení.
(3) Seznam držitelů autorizace s uvedením obchodní firmy,
sídla, popřípadě místa podnikání a identifikačního čísla podle
§ 83b odst. 4, jakož i změny v těchto údajích uveřejní
Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.
Tyto údaje sdělí Ministerstvu zdravotnictví autorizující osoba.
(4) Držitel autorizace je povinen dodržovat podmínky
autorizace a účastnit se v termínu a rozsahu stanoveném
autorizující osobou mezilaboratorních zkoušek. Doklady
o výsledcích mezilaboratorních zkoušek musí držitel autorizace
ukládat po dobu 5 let. Náklady spojené s mezilaboratorními
zkouškami hradí držitel autorizace.
(5) Autorizující osoba provádí kontrolu nad dodržováním
podmínek autorizace a výsledků mezilaboratorních zkoušek. Za tím
účelem je oprávněna vstupovat do objektů držitele autorizace,
ověřovat splnění podmínek autorizace a požadovat předložení
dokumentace včetně výsledků mezilaboratorních zkoušek. Ke kontrole
si může autorizující osoba přizvat odborníka pro příslušnou
oblast. Zjistí-li autorizující osoba nedostatky, podle závažnosti
nedostatků pozastaví účinnost osvědčení nebo je odejme. Odejmutím
osvědčení autorizace zaniká. Proti odejmutí osvědčení může držitel
autorizace podat do 3 dnů ode dne jeho doručení námitky.
O námitkách rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví. Proti rozhodnutí
Ministerstva zdravotnictví o námitkách se nelze odvolat.
§ 83d
(1) Autorizace vedle důvodu podle § 83c odst. 5 dále zaniká
a) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na
základě žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení,
b) vzdáním se osvědčení o autorizaci; vzdání se osvědčení je
účinné ode dne, kdy bylo doručeno autorizující osobě,
c) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením držitele autorizace za
mrtvého,
d) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem autorizace,
e) prohlášením konkursu na držitele autorizace, zamítnutím návrhu
na prohlášení konkursu na držitele autorizace pro nedostatek
majetku nebo vstupem držitele autorizace do likvidace.
(2) Autorizující osoba v případech podle odstavce 1 písm. a)
a podle § 83c odst. 5, držitel autorizace, popřípadě jeho dědic,
právní nástupce právnické osoby, popřípadě její likvidátor,
v případech podle odstavce 1 písm. b) až e) jsou povinni
informovat Ministerstvo zdravotnictví pro účely podle § 83c odst.
3 o datu zániku autorizace.
------------------------------------------------------------------
47a) § 21 odst. 2 obchodního zákoníku.".
4. V § 92 odst. 3 se na konec textu doplňuje věta, která zní:
"Pokutu až do výše 1 000 000 Kč může tento orgán ochrany veřejného
zdraví uložit osobě, která neoprávněně vystupovala jako
autorizující osoba nebo držitel autorizace.".
5. Za § 100 se vkládá nový § 100a, který zní:
"§ 100a
Pokud z tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu
upravujícího působnost orgánu ochrany veřejného zdraví vyplývá pro
zahraniční osobu povinnost předložit doklady potvrzující určité
skutečnosti, rozumí se tím předložení dokladů včetně jejich
ověřeného českého překladu, pokud ze zvláštního právního předpisu
nevyplývá něco jiného. Pravost podpisů a otisku razítka na
originálech předkládaných dokladů musí být ověřena.".
ČÁST TŘETÍ
Změna přestupkového zákona
§ 129
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č.
337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb.,
zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994
Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č.
279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb.,
zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000
Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č.
151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb.,
zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 52/2001 Sb.
a zákona č. 164/2001 Sb., se mění takto:
§ 34 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 3i) zní:
"§ 34
Přestupky na úseku vodního hospodářství
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) odebere povrchovou nebo podzemní vodu bez potřebného povolení
vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
b) vypustí odpadní nebo důlní vody do vod povrchových nebo
podzemních, popřípadě do kanalizace, v rozporu s vodním
zákonem,3i)
c) znečistí povrchovou nebo podzemní vodu nebo ohrozí její jakost
nebo zdravotní nezávadnost nedovoleným nakládáním se závadnými
látkami, popřípadě způsobí vniknutí těchto látek do kanalizace
v rozporu s vodním zákonem,3i)
d) poruší povinnosti týkající se vodních děl založené stavebními
předpisy, nebo
e) poruší jiné povinnosti stanovené vodním zákonem3i) nebo
povinnosti na základě něho uložené.
(2) Za přestupky podle odstavce 1 písm. a), b), c) nebo e)
lze uložit pokutu do výše 50 000 Kč, za přestupek podle odstavce
1 písm. d) lze uložit pokutu do výše 100 000 Kč.
(3) Pokuty ukládá Česká inspekce životního prostředí nebo
okresní úřad. Ustanovení § 124 odst. 2 vodního zákona přitom platí
obdobně.
------------------------------------------------------------------
3i) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon).".
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o státním fondu životního
prostředí České republiky
§ 130
Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí
České republiky, ve znění zákona č. 334/1992 Sb., se mění takto:
1. V § 2 odst. 1 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 2)
zní:
"a) poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových,2)
------------------------------------------------------------------
2) § 89 až 99 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých
zákonů (vodní zákon).".
2. V § 2 odst. 1 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 6)
zní:
"e) poplatky za skutečný odběr podzemních vod6) ve výši 50 %
jejich celkového objemu,
------------------------------------------------------------------
6) § 88 zákona č. 254/2001 Sb.".
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o vnitrozemské plavbě
§ 131
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona
č. 358/1999 Sb., se mění takto:
§ 49 a 50 se zrušují.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o změně trestního zákona, zákona o myslivosti,
zákona o rybářství, zákona o státní správě ve vodním
hospodářství, zákona o ochraně přírody a krajiny
a lesního zákona
§ 132
Zákon č. 238/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb.,
trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 23/1962 Sb.,
o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/1963 Sb.,
o rybářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/1974 Sb.,
o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve
znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích
a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), se mění
takto:
Článek IV se zrušuje.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o změně zákona o státní správě
ve vodním hospodářství a kompetenčního zákona
§ 133
Zákon č. 23/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č.
130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění
zákona č. 49/1982 Sb. a zákona č. 425/1990 Sb., a zákon č. 2/1969
Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní
správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se mění
takto:
Články I a II se zrušují.
ČÁST OSMÁ
Změna stavebního zákona
§ 134
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb., zákona č.
425/1990 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb.,
zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., nálezu Ústavního
soudu uveřejněného pod č. 95/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu
uveřejněného pod č. 96/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č.
151/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb. a zákona č. 59/2001 Sb., se
mění takto:
V § 143 odst. 4 písmeno b) zní:
"b) Ministerstvo zemědělství právní předpisy, kterými stanoví
technické požadavky pro vodní díla,".
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o působnosti orgánů České republiky
ve věcech převodů vlastnictví státu k některým
věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby
§ 135
Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve
věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné
právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb.,
zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 473/1992 Sb., zákona č.
170/1993 Sb., zákona č. 155/1994 Sb., zákona č. 191/1994 Sb.,
zákona č. 218/1994 Sb., zákona č. 161/1997 Sb., zákona č.
164/1998 Sb., zákona č. 269/1998 Sb., zákona č. 21/2000 Sb.
a zákona č. 246/2000 Sb., se mění takto:
V § 15 odst. 2 se tečka na konci písmene t) nahrazuje čárkou
a doplňuje se písmeno u), které zní:
"u) k převodu finančních prostředků ve výši 2,5 mld. Kč na
zvláštní účet státních finančních aktiv k navýšení dosud
vyčleněných finančních prostředků na krytí nezbytných výdajů
obnovy koryt vodních toků a vodohospodářských děl ve
vlastnictví státu poškozených v důsledku povodňových katastrof
v letech 1997, 1998 a 2000, a na částečné financování programu
protipovodňových opatření na vodních tocích
a vodohospodářských zařízeních.".
ČÁST DESÁTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 136
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění zákona
č. 425/1990 Sb., zákona č. 114/1995 Sb., zákona č. 14/1998 Sb.
a zákona č. 58/1998 Sb.
2. Zákon č. 14/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č.
138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
3. Zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství,
ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 132/2000 Sb.,
zákona č. 240/2000 Sb. a zákona č. 185/2001 Sb.
4. Zákon č. 58/1998 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod
do vod povrchových.
5. Zákon č. 281/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje nařízení
vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve
znění nařízení vlády č. 91/1988 Sb.
6. Nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním
hospodářství.
7. Nařízení vlády č. 91/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje
nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním
hospodářství.
8. Nařízení vlády č. 141/2000 Sb., kterým se mění nařízení vlády
č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění
pozdějších předpisů.
9. Nařízení vlády č. 100/1999 Sb., o ochraně před povodněmi.
10. Vyhláška č. 42/1976 Sb., o vodohospodářích.
11. Vyhláška č. 62/1975 Sb., o odborném technickobezpečnostním
dohledu na některých vodohospodářských dílech
a technickobezpečnostním dozoru národních výborů nad nimi.
12. Vyhláška č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových
a podzemních vod.
13. Vyhláška č. 82/1976 Sb., o úpravě užívání povrchových vod
k plavbě motorovými plavidly.
14. Vyhláška č. 422/1992 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška
č. 82/1976 Sb., o úpravě užívání povrchových vod k plavbě
motorovými plavidly.
15. Vyhláška č. 99/1976 Sb., o vodní stráži.
16. Vyhláška č. 81/1977 Sb., kterou se doplňuje vyhláška o vodní
stráži.
17. Vyhláška č. 28/1975 Sb., kterou se určují vodárenské toky
a jejich povodí a stanoví seznam vodohospodářsky významných
vodních toků.
18. Vyhláška č. 63/1975 Sb., o povinnostech organizací podávat
zprávy o zjištění podzemních vod a oznamovat údaje o jejich
odběrech.
19. Vyhláška č. 176/1999 Sb., kterou se stanoví seznam hraničních
vodních toků tvořících státní hranice.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 137
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou
ustanovení § 20 odst. 1, které nabývá účinnosti po 5 letech po dni
nabytí účinnosti tohoto zákona, a ustanovení § 135, které nabývá
účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příl.1
Zvlášť nebezpečné látky
Zvlášť nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených
skupin látek, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo
se rychle mění na látky biologicky neškodné:
1. organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové
sloučeniny ve vodním prostředí,
2. organofosforové sloučeniny,
3. organocínové sloučeniny,
4. látky vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní
vlastnosti ve vodním prostředí nebo jeho vlivem,
5. rtuť a její sloučeniny,
6. kadmium a jeho sloučeniny,
7. persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu,
8. persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat
v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do
jakéhokoliv užívání vod,
9. kyanidy.
Nebezpečné látky
Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin:
1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny:
1. zinek 6. selen 11. cín 16. vanad
2. měď 7. arzen 12. baryum 17. kobalt
3. nikl 8. antimon 13. berylium 18. thalium
4. chrom 9. molybden 14. bor 19. telur
5. olovo 10. titan 15. uran 20. stříbro
2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť
nebezpečných látek.
3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů
pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí,
a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve
vodách.
4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky,
které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma
těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve
vodě na neškodné látky.
5. Anorganické sloučeniny fosforu nebo elementárního fosforu.
6. Nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu.
7. Fluoridy.
8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu,
zejména amonné soli a dusitany.
9. Silážní šťávy, průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté
složky, aerobně stabilizované komposty.
Příl.2
A. Sazby poplatku pro výpočet plateb za
skutečně odebrané množství podzemní vody
Účel užití odebrané podzemní vody Sazba v Kč/m3
Pro zásobování pitnou vodou 2,00
Pro ostatní užití 3,00
B. Sazby pro výpočet poplatku a hmotnostní
a koncentrační limity zpoplatnění
-----------------------------------------------------------------------------
Ukazatel Sazba Limit zpoplatnění
hmotnostní koncentrační
znečištění Kč/kg kg/rok a mg/l
-----------------------------------------------------------------------------
1.
a) CHSK nečištěné odpadní vody
do 31. 12. 2004 16 20 000 40
od 1. 1. 2005 16 8 000 40
b) CHSK čištěné odpadní vody 8 10 000 40
c) CHSK pro odpadní vody
čištěné z výroby buničiny
a ze zušlechťování
bavlnářských a lnářských
textilií 3 10 000 40
-----------------------------------------------------------------------------
2. RAS 0,5 20 000 1200
-----------------------------------------------------------------------------
3. nerozpuštěné látky47) 2 10 000 30
-----------------------------------------------------------------------------
4. fosfor celkový
do 31. 12. 2004 70 13 000 3
od 1. 1. 2005 70 3 000 3
-----------------------------------------------------------------------------
5. dusík amoniakální
do 31. 12. 2001 40 15 000 15
-----------------------------------------------------------------------------
6. dusík Nanorg
od 1. 1. 2002 30 20 000 20
-----------------------------------------------------------------------------
7. AOX od 1. 1. 2002 300 15 0,2
-----------------------------------------------------------------------------
8. rtuť 20 000 0,4 0,002
-----------------------------------------------------------------------------
9. kadmium 4 000 2 0,01
-----------------------------------------------------------------------------
------------------------------------------------------------------
47) Poplatek za tento ukazatel platí pouze znečišťovatelé, kteří
a) neplatí poplatek za CHSK, ale znečištění přesahuje limit
pro zpoplatnění NL, nebo
b) vypouštějí v odpadních vodách více NL, než činí trojnásobek
množství zpoplatněné CHSK.
autor: Sládek Tomáš