Koblížek

Život tropí hlouposti. Zde předkládám k pousmání drobný úraz, který mě znemožnil připravovaný ponor, aneb každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán.

Takže vše začalo 2 dny před plánovanou akcí - několik víkendových sestupů pod led. Ráno jsem vstal a stůl byl královsky prostřen. Co si víc přát. Inu dobrá přítelkyně je k nezaplacení. Všemu vévodil krásný koblížek. Pro dokonalost nahřátý v mikrovlnce.

První kousnutí - teplota tak akorát, jen marmeláda nikde. Asi to znáte, má to něco společného s Murphyho zákony. Jen tentokrát jsem na toto téma utrousil nějakou tu poznámku. Následné kousnutí mne náležitě potrestalo. Vlivem stlačení těla koblížku v místech, kde se skutečně nacházela marmeláda, došlo ke zvýšení tlaku v této hmotě. Tlak hledal místo nejmenšího odporu. To se nalézalo v horní části, pár milimetrů od mého nosu. Navíc marmeláda obsahuje více vody než vlastní těsto. To mělo za následek, že se zde vázala mikrovlnná energie výrazně intenzivněji než v okolním těstě. To naopak poskytlo kvalitní tepelnou izolaci - udrželo vysokou teplotu marmelády po dost dlouhou dobu. Tedy dost dlouhou na to, aby marmeláda poté, co opustila koblížek a přilnula k mé nosní přepážce, způsobila velice kvalitní popálení.

To, že jsem měl pocit, že mám u nosu kapičku, mě nedokázalo rozhodit. Večer se však vytvořil strup. Ten při každém pohybu či dotyku praskal a krvácel. No nic, co by umožnilo vyrovnávání tlaku ve středouší. A anatomicky jsem vybaven tak, že se bez tohoto manévru pod vodou neobejdu. A riziko infekce...

Z potápění nebylo nic. Zato mi zbyl čas, abych napsal tento článek. Pro pobavení. Možná, že by se dalo dát do bezpečnostních směrnic:
III. 10. Důrazně se doporučuje nejíst koblížky nahřáté v mikrovlnce 3 a méně dní před ponorem...