Potápěčské lokality v Česku 2

Anotace

Kniha je především potápěčský průvodce po význačných potápěčských lokalitách na které se v prvním díle nedostalo, ale zahrnuje i kapitoly z potápěčské praxe a medailonky významných potápěčů.

Na začátku je úvod od autorů i o autorech spolu s 11 Radami pro bezpečné potápění.

Vlastní obsah je představován většinou abecedně seřazenými 66 lokalitami, každá reprezentovaná minimálně dvojstranou, kde se čtenář dozví všechny podstatné údaje, doplněné mapkou a ilustračními fotografiemi.

Pod názvem lokality je případně uvedeno další užívané jméno, všude jsou uvedeny GPS souřadnice, kraj, obec, typ lokality, maximální hloubka, ideální doba návštěvy, u potápěčských základen název provozovatele, provozní doba, kontakty, ceník a vstup do vody, možnosti plnění, ubytování i parkování, půjčovna, stravování a příjezd k lokalitě. Důležitý je podrobný popis lokality včetně atrakcí a jejich vyvázání. Vše je logicky doplněno uvedením fauny, jiných zajímavostí a důležitých informací.

Zásadním prvkem v publikaci jsou mapy všech uvedených lokalit, které zahrnují vstup(y), přítomné atrakce, jejich případné vyvázání, dále důležitou morfologii včetně hloubek, příjezd, vstup do vody a kompasovou růžici, kde Sever standardně směřuje nahoru s výjimkou několika rozlehlých lokalit, které zabírají celo stranu nebo dvoustranu.

Na závěr je v kapitole Potápěčská teorie uvedeno několik praktických informací na důležitá témata:

1. Uživatelská údržba automatik
2. Dekompresní tabulky
3. Vodící šňůra při rekreačním potápění
4. Navázání karabinky na hadici
5. Stage

V kapitole Naši potápěči jsou medailonky význačných osob, které významnou měrou zasáhly do potápění u nás:

1. Jiří Trpík
2. Vladimír Král
3. Jindra Maťák
4. Tomáš Kurfiřt
5. Martin Trdla
6. Petr Wagner
7. Jan Jahns
8. Jana
9. Martina G.
10. Ivoš Palouš
11. Petr Štremberk
12. Jiří Huráb
13. Daniel Hutňan
14. Pavel Gross
15. Jan Matoušek

Samostatně jsou pak uvedeni

1. Helena Šefčíková-Šafránková
2. Tomáš Sládek
3. Jaroslav Drbohlav
4. Petr Katz
5. Steve Lichtag (Loveček)
6. Ladislav Jan Kořán
7. Jan Kocian
8. Michal Piškula
9. rozhovor s Františekem Novomeským

Na úplném závěru je kapitola Informace Povodí o práci této instituce s důležitými webovými odkazy, které by neměli vynechat potápěči na přehradách hlavně kvůli bezpečnostním omezením.

Celá publikace je doplněna velmi pěknými nad- i pod- vodními fotografiemi, většinou od renomovaného podvodního fotografa Michala Černého, www.mokrefotky.cz.

Knižní vazba je měkká, použitý křídový papír je ideální pro fotografie

Komentář

Majitelé prvního dílu, a nejen ti, už netrpělivě čekali na díl druhý, který se zabývá i lokalitami s trochu jiným charakterem. Je koncipován podobným způsobem a důsledně uvádí všechny detaily, cenné pro budoucí návštěvníky a i pro ty minulé se vždy najde něco, co opomněli, co ještě neznají.

Oproti 1. dílu mají všechny mapičky sever nahoře, což je velice důležité pro orientaci pod vodou, o ledu nemluvě. Škoda, že zde nejsou také přibližná měřítka, která bývají nedílnou součástí mapové legendy.

Druhý díl by bylo možno vylepšit v několika směrech:

1. hodila by se mapa České republiky s čísly/stránkami lokalit
2. pitoreskní kresba na obálce a vzadu by jistě mohla být nahrazena atraktivní podvodní fotografií od Michala Černého
3. je výborné, že u lokality jsou uvedeny i případné další varianty názvu, není ovšem vůbec vhodné používat naprosto nesprávnou terminologii, šíleným případem je používání nedávného vzniklého naprosto nesmyslného názvu -cenot- pro zatopený lom u Souňova od nevzdělaného potápěče, podobné případy bývají i od neinformovaných laiků, kteří často používají výraz -jeskyně- místo -lom- a naopak výraz -lom- pro povrchový důl
4. cena plnění vzduchu by se nemusela uvádět, protože ji zájemce jednak stejně zaplatí a jednak se bude měnit
5. mluví se správně o bezpečnosti, o používání vodící šňůry, ale mohlo by se více zdůrazňovat, že potápění v podzemních důlních dílech je objektivně mnohem nebezpečnější než např. v jeskyních nebo pod ledem
6. bylo by vhodné uvést u zásad bezpečnosti partii z Bezpečnostních směrnic Svazu potápěčů, kde jsou uvedeny 3 zajímavé předběžné zásady, když jsme někde na poprvé: seznámit se 1. s administrativními podmínkami, 2. s přírodními podmínkami, 3. s možností přivolání první pomoci
7. velice pěkné jsou popisy přehrad z hlediska bezpečnostních omezení a závěrečné shrnutí s webovými odkazy, pouze vyhledání tzv. průhlednosti vody (což je zhruba viditelnost) není vždy možné
8. číselné vyjádření azimutů (kompasových náměrů) by bylo lepší ve smyslu tříciferné notace, jak to dělají letci a jachtaři a vést k tomu potápěče, tedy 3° se zapisuje 003, 30° se zapisuje 030 a 300° se zapisuje 300
9. vývěr Říčky v Moravském krasu nedosahuje uváděné hloubky 70 m, ale jen 19 m
10. místo sice sofistikovaných, ale složitých Bühlmannových tabulek z předpočítačové doby, je od roku 2018 zavedeno ve Svazu potápěčů používání mnohem jednodušších dekompresních tabulek na základě tabulek z NOAA, ty by tam mohly být uvedeny
11. uvádění rizikových faktorů je naopak výborné a dalo by se to rozšířit i na použití počítačů za podobných okolností, s tabulkami se dnes už nikdo nepotápí, ale jsou dobré 1. na porozumění rychlosti sycení/vysycování a 2. na plánování ponoru se spotřebou, protože na co je mi dobré mít správnou dekompresi, když už na ní už nemám vzduch
12. otázka spodní vody v Orlíku s chudým obsahem kyslíku je asi na delší debatu, ale hlavně jde o reálná naměřená data, která nebyla uvedena, jde také o konfrontaci s „černou“ vodou v některých lomech