Psychologie odolnosti
|
Autor: Václav Hošek
Vydal:
Rozsah:
|
Anotace
Skripta pro posluchače FTVS, pojednávající o chování člověka v náročných situacích.Malá soukromá subjektivní recenze
Jiří HovorkaNejedná se sice o knihu o potápění, ale jednak se zde pojednává o psychologických problémech, které při potápění běžně nastávají a jednak autorem je zkušený dlouholetý instruktor potápění. Kniha je tedy užitečná pro vážné zájemce o tento speciální aspekt potápění a rovněž pro instruktory. Čtenáři musí být ale připraveni na odbornou terminologii a nezvykle velké množství cizích slov.
Z obsahu bych uvedl některé položky, aby bylo zřejmé, o čem kniha velice hutnou formou pojednává: Pojetí zátěže, stresu, diskomfortu a strádání - ...bioklimatologické zátěže... - Strádání v základních životních potřebách - Odezva na stres, psychický stres - Nepřiměřené úkoly - Problémy - Konflikty - Frustrace - Deprivace - Úzkost a strach - Vztek a agrese - Vyrovnávání se zátěží (aktivní, pasivní, strategie) - Odolnost jako vlastnost - Styly chování v zátěži - Zátěž a hromadné chování (panika, výbuchy násilí) - Rezervní možnosti odolnosti lidské psychiky.
Důležité pro nás je, že autor jakožto instruktor potápění uvádí pro dokumentaci popisovaných situací a jevů příklady z potápěčské praxe, pokud je to jen trochu možné. Nemohu posoudit odbornou stránku, osobně bych však uvítal nějakou graficky přehlednou systemizaci vysvětlovaných pojmů, pakliže je to ale vůbec možné. Z hlediska své profese ale považuji na naprostý omyl a matení pojmů větu - „Pojem stress" v původním fyzikálním významu znamenal stav napětí až deformace. -, protože stress [stres] je napětí (tahová nebo tlaková síla), které způsobuje strain [strein], tj. deformaci (protažení, zkrácení) pružného tělesa.
A na závěr zajímavý úryvek, vysvětlení názvu panika:
Původ pojmu je v řecké mythologii. Bůh Pan byl vládcem lesů a hor, patronem pastevců. Zlomyslnosti Pana přičítali pastevci nepochopitelné jevy bezhlavosti stád, kdy se zdánlivě bezdůvodně dobytek splaší a celé stádo třeba naskáče do propasti. Mluvilo se o panickém strachu. Bezhlavý a dezorganizující strach byl také průvodním jevem v bitvách. V bitvě u Marathónu podlehla nepochopitelně strachu velká přesila Peršanů a prvnímu maratónskému běžci, poslovi Fidopovi se při běhu údajně zjevil bůh Pan a prohlásil se za příčinu zmatenosti Peršanů a vítězství Řeků. Panovi byl za to postaven pomník u Akropole a od té doby se mluví o „panice" jako o strachu vsugerovaném Panem. Báje je poučná hlavně v tom, jak nachází analogii mezi jevy ve stádě a v lidském davu.
Chyby a připomínky
Vzhledem k recenzi Jirky Hovorky, se kterou se ztotožňuji, se komentářů zdržím a přikročím k připomínkám. Ty věcné se týkají fyziky.- Strana 10: V 18 m hloubky není tlak 180 kPa, ale přibližně 280 kPa (nesmíme zapomenou přičíst atmosférický tlak). Při dýchání čistého kyslíku dochází k jeho toxickým projevům již od hloubek okolo 8 m (zvláště při delších expozicích), 18 m je již kritická hloubka.
- Strana 11: Hmotnost člověka není praktickým vyjádřením zemské přitažlivosti, dokonce s ní vůbec nesouvisí. Hmotnost tělesa je jeho vlastnost a nemá směr (je to skalár). Umístíme-li hmotné těleso do gravitačního pole (třeba Země), začne na něj působit tíha. To je síla, která má svůj směr a smysl (je to vektor).
- Strana 11: Přetížení se nevyjadřuje v násobcích hmotnosti, ale v násobcích tíhového zrychlení g. Proto také přetížení např. 4 g neznamená zvýšení hmotnosti, ale zvýšení silového působení.
Fakt, že publikace neprošla jazykovou ani redakční úpravou, je uveden. Nezbývá než konstatovat, že patrně neprošla ani kontrolou překlepů, kterou nabízí každý slušnější textový editor.