Výcvik přístrojového potápění
autor: Jiří Hovorka (publikováno: 27.03.2003)
redakčně zpracoval: Tomáš Sládek
|
Originál vydal: International Training Inc., 1999
Překlad: Ing. Michal Piškula
Rozsah: 88 stran A4, barva na křídě
|
Anotace
Kniha je základní učební pomůckou pro potápěče výcvikového systému SDI (Scuba Diving International).
Je členěna do 5 kapitol:
- Vodní prostředí
- Fyzika a fyziologie
- Potápěčská výstroj
- Praktický výcvik
- Plánování ponorů
a přílohy: dekompresní tabulky pro bezdekompresní opakované ponory a vývojový diagram potápěčského výcviku v SDI včetně specializací.
Za každou kapitolou je velice užitečný a stručný test znalostí.
Komentář
Kniha je velice hezká, poměrně stručná, zabývá se relativně méně teorií, zato více praxí i poznatky o vodním prostředí. Překlad má velmi dobrou kvalitu. Je postačující pro zájemce o základní stupeň potápěčské kvalifikace obecně, zvláště pak ve spojení s upřesňujícími přednáškami instruktora. Specifické pro učebnici a systém SDI je výuka dekompresních tabulek (mírně modifikovaná starší verze US NAVY tabulek) s opakovanými ponory a současně výuka i praktický výcvik zásadně vždy s potápěčských počítačem. Je to tedy výuka s náskokem pro budoucnost a současně nenápadná, ale účinná reklama pro prodejce. Za velice podstatné považuji upozornění na nepříznivé okolnosti při desaturaci. Pedagogicky důležité je stručné shrnutí za každou kapitolou a následující kontrolní otázky.
Několik drobných poznámek
- Vodní prostředí
- Nejednotnost formální prezentace některých pojmů se projevuje i zde, když je uvedeno, že "Předměty se pod vodou jeví o 1/3 blíž a o 25% větší…" Proč ne 1/3 a 1/4 nebo 33 % a 25 %? Obraz selektivní absobce složek bílého denního světla je sice hezký, ale neproporciální, podobně i v textu. Nemožnost určení směru zvuku potápěčem pod vodou se přisuzuje pouze větší rychlosti zvuku ve vodě oproti vzduchu. To je ale pravda jen z 10 %, vnímání zvuku celou lebeční kostí není zmíněno a přitom se na tomto jevu podílí z 90 %. Nicméně závěry z toho vyplývající jsou podány solidně. U pojmu termoklina mohl být uveden český ekvivalent skočná vrstva. Povídání o mořském prostředí je dobré, pro naše potápěče, kteří v převážné míře navštěvují Jadran, by se hodilo i uvedení pojmu haloklina a jak ji potápěč bude vnímat, otázka je, zda to administrativní podmínky překladu umožňují. Pojem dmutí moře se používá pro příliv i odliv, ne jen pro příliv. U popisu vzniku mořských proudů není uveden vliv stálých větrů. Zde uvedený "příbojový proud" se v oceánografii nazývá správně trhlinový nebo ripový proud.
- Fyzika
- Ve velice pěkné a názorné tabulce ohledně Boyle-Mariottova zákona má být místo BAR použito bar. Je sice velice stručné a názorné, ale ne zcela systematické, že fyzikální jevy jako šíření zvuku, tepla, optika aj. není uvedeno zde, ale v části "Vodním prostředí".
- Potápěčská fyziologie
- Je silně zjednodušující označovat středoušní dutinu za "uši". Doprovodné obrázky jsou schematické, ale dostatečně názorné a hlavně správné. Za vhodnější výraz než "Obrácené (reverzní) zablokování" bych považoval něco jako uzávěr Eustachovy trubice a barotrauma středního ucha při přetlaku. V tabulce ohledně Boyle-Mariottova zákona má být rovněž místo BAR použito bar. Zavádějící je tvrzení, že "Při dýchání zpracovávají plíce vzduch tak, že odvádí zplodiny metabolismu z krve,…". Rovněž je nepřesné tvrzení, že dusík je v těle rozpouštěn nebo absorbován. Za velice důležité považuji v této kapitole podrobné uvedení nepříznivých faktorů pro desaturaci, protože jejich ignorace představuje asi 2/3 případů dekompresní choroby a přitom se tím většina základních učebnic skoro nezabývá.
- Potápěčská výstroj
- Uvádění tloušťky obleku až 18 mm je mírně řečeno přehnané, zřejmě tím měli autoři na mysli dvoudílný oblek, 2×9 mm. Fyzikální zdůvodnění tepelně izolačních schopnosti neoprénu je vysvětleno naprosto špatně, zavádějícím způsobem. Jakou známku měl autor (autoři) z fyziky ve škole? To opravdu nemohl kvalifikovaný překladatel zasáhnout do špatného originálu? V textu se občas používají pro jeden předmět dva výrazy, což by mohlo začátečníky (pro které je kniha určena) splést. Např. automatika vs. regulátor, nízkotlak vs. středotlak, neoprénová kukla vs. kapuce (což ale není korektní termín). Místo výrazu "poutání" u kompenzátoru bych dal přednost výrazu popruhy, místo výrazu "nízkotlak" výrazu středotlak. Domnívám se, že už je v češtině tolerován výraz displej, takže by nebylo nutné použít "…na display", ale "…na displeji". Vlajka ALPHA se nevystavuje na potápěčské lodi v mezinárodních vodách, ale když je potápěč pod vodou - formulace v knize je naprosto nesmyslná. Autorovi / autorům uniklo, že potápěčská vlajka nemusí být všeobecně známá, kdežto vlajku ALPHA musejí kapitáni z vlajkové abecedy znát.
- Praktický výcvik
- Logické členění průběhu potápěčské akce včetně názorných fotografií. Velice dobře a podrobně je popsána příprava dýchacího přístroje včetně jeho kontroly. Pouze zjištění správné zátěže na opasku nepočítá s úbytkem hmotnosti vzduchu v lahvi a odpovídá historickým doporučením Padi. Pro první stupeň potápěčské kvalifikace snad není nutné učit cvičence odkládat pod vodou láhev s kompenzátorem, z praxe je důležitější např. úprava padajícího opasku. Výstup za současného dýchání z jedné automatiky, prezentovaný dvěma fotografiemi a popisem neumožňuje dárci vzduchu řídit výstup inflátorem a nechává to na vystresovaném příjemci, který může jen odpouštět.
- Plánování ponorů
- Zahrnuje i velice dobré popisy různých dekompresních postupů, včetně použití potápěčského počítače, které je v systému SDI povinné, což je specifika tohoto systému a je nutné vyzvednout, že tak pozitivně předbíhá dobu.
Závěr
Knihu je možno pro její kvality vřele doporučit jak začátečníkům jako pěknou učební pomůcku, tak instruktorům a publicistům pro rozšíření jejich pedagogických přístupů k výcviku.
Publikace se prodává v pražských knihkupectvích za 370,- Kč a je rovněž k zapůjčení v knihovně SČP.
autor: Jiří Hovorka
redakčně zpracoval: Tomáš Sládek