Kniha je koncipována jako sbírka článků (nebo přednášek) na šest konkrétních témat. Každá kapitola je uvedena nějakou filozofickou citací. Fotografie a grafika je v černobílém provedení. Články končí dovětkem s přáním bezpečných ponorů. Pokud text představuje nějakou teorii, je zpravidla doplněna konkrétním příkladem anonymního potapěče, dekomprení teorii autor ukazuje na příkladu svých vlastních ponorů (hloubkový na trimix a jeskyně).
V první kapitole autor popisuje cestu k technickému potápění, jak si zvolit instruktora a co očekávat a naopak požadovat od technických kurzů.
Následuje šest kapitol věnovaných základním potapěčským dovednostem (vyvažování, trim, pohyb a pozice, dýchání, přehled o situaci, kontrola emocí). Autor zmiňuje neobvyklý postup zjištění vztlaku výbavy měřením ponořených věcí rybářškým měřícím přístrojem. V kapitole o trimu zdůrazňuje potřebu natočit se na video, aby potapěč získal představu o tom, co skutečně dělá špatně. V části věnované pohybu se nevěnuje pouze kopům, jak by se mohlo zdát, ale zaměřuje se na to, jak pracovat v buddy týmu. Popisuje roli vedoucího ponoru a jak jej vybrat. U dýchání je zdůrazňována životospráva a dechová cvičení na souši, avšak druhá část kapitoly je věnována plánování zásoby plynů s důrazem na pravidlo třetin. Části věnované kontrole situace a kontrole emocí hodně odkazují na jinou literaturu předevšním z oblasti psychologie.
Následuje kapitola věnující se výbavě, plánování, vedení průběhu ponoru. Autor upozorňuje na opomíjené 24-ti hodinové limity CNS. Dále je představen popis "pětibodového" průběhu ponoru, kde je ponor rozdělen na pět částí a u každé zmiňuje co je v danou část důležité, a jak by daná část měla ideálně vypadat. Navazuje vysvětlení "ratio deco" postupu, jak bez tabulek v průběhu ponoru určit dekompresní zastávky s ohledem na zvolené směsi, včetně konkrétních příkladů.
Na závěr je popsán doporučený kondiční tréning a cviky pro technické potapěče a komentovaný seznam doporučené literatury.
Jde vidět, že autor čerpá z velkého množství svých vlastních technických ponorů, lze říct, že je sbírkou praktických zkušeností. Jde cítit tlak na bezpečnost a apelování na čtenáře, aby nepřeceňovali své schopnosti. Kniha obsahuje několik témat, jako pětibodový průběh ponoru nebo ručně počítaná dekomprese, které bych na první pohled nečekal. Zajímavé také je, jak autor uvádí velmi konkrétní dechová a fyzická cvičení, včetně ověření, jestli je potapěč v kondici. Jiná literatura zmiňuje cvičení pouze povrchně, zde jde autor skutečně do detailu. Do konceptu knihy mi vůbec nezapadají kapitoly příliš psychologicky zaměřené, kde autor stejně neuvádí vlastní postupy nebo příklady, pouze odkazuje na odbornou literaturu.
Za největšní přínos považuji kapitoly věnující se plánování, průběhu ponoru a dekompresi.
Knihu doporučuji všem technickým potapěčům, kteří chtějí konfrontovat své názory s jiným zkušeným potapěčem nebo získat inspiraci. Autor již v úvodu zmiňuje, že obsah konzultoval s Markem Powellem, proto ji doporučuji přečíst před knihou Deco for divers.