Opava - Stříbrné jezero

Statistické údaje

Průměrné teploty vody v hloubce po měsících
leden	únor	březen	duben	květen	červen	červenec	srpen	září	říjen	listopad	prosinec
-	3°C	-	-	-	-	-	8°C	14°C	-	-	4°C

Obrázky lokality

Popis lokality Stříbrné jezero získalo svůj název podle blýskajících se stříbrošedých krystalů minerálu sádrovce, které všímavý návštěvník, ať je to rybář nebo rekreant, který si sem přišel zaplavat najde na březích jezera. 
 
Na severní straně jezera je ukázkový výchoz čistého sádrovce, který tvoří odrazový můstek. Děti skákající do zde bezpečné hloubky, pokud sejdou po můstku k hladině, najdou těsně u hladiny ukázkové krystaly minerálu sádrovce s jednoklonnou krystalovou soustavou. Tento nerost je hydratovaný síran vápenatý tvoří tabulkovité nebo sloupcovité krystaly. Je bílý, bezbarvý nebo zbarvený příměsí. Vznikl vysrážením z mořské vody zvětráváním sulfidů apod. Sádrovec se používá k výrobě sádry a jako přísada do cementu. V našem okrese se vyskytuje právě na Stříbrném jezeře v Kateřinkách a stále se těží v Kobeřicích. 
 
Zajímavá je historie nálezu a následné těžby sádrovce v této oblasti. V roce 1817 vypsala německá moravsko-slezská společnost pro povznesení zemědělství, přírodovědy a vlastivědy v Brně prémii na objevení ložiska sádrovce na Moravě a ve Slezsku. V roce 1848 upozornila na tuto velmi důležitou zemědělskou surovinu společnost Silesia. O rok později bylo objeveno ložisko sádrovce, které zde vzniklo jako sediment v zálivech třetihorního moře, v Kateřinkách a městských sadech. 
 
Od tohoto roku se Sádrovec těžil na pravém i levém břehu řeky Opavy. Skutečný provoz sádrovcového dolu na levém břehu začal v r. 1880. Ložisko bylo málo vydatné, brzy bylo vyčerpáno, později v r. 1917 zalesněno (tzv. vojenský lesík, který podlehl kůrovcové kalamitě v 90. letech min. stol.) Od r. 1922 se těžil sádrovec na místě dnešního Stříbrného jezera v Kateřinkách. Koncem padesátých let byl provoz už velmi nerentabilní a v důsledku spodních vod došlo v roce 1960 k nečekaně rychlému zatopení a ukončení provozu. 
 
Rekultivace plochy po těžbě o rozloze 8 ha pak probíhala v 60. letech . V roce 1968 - 1970 byly provedeny rozsáhlé výsadby a upravena pláž. Jezero dosud slouží pro rekreační účely, především rybaření a koupání. 
 
Kromě ryb, které jsou zde opakovaně vysazovány (kapr, amur, sumec, štika, okoun, candát) je jezero vhodným místem i pro ptactvo. Pravidelně zde hnízdí kachna divoká, lyska černá, v zimě zde přezimuje velká skupina labutí. Několik let po sobě zde byla viděna patrně zatoulaná i husa běločelá. Z drobných pěvců vázaných na vodu jsou tu rákosník obecný, zpěvný, velký, moudivláček lužní, cvrčilka zelená i říční. Nad hladinou někdy loví ledňáček říční, který zde zalétává z blízké řeky Opavy. 
 
Těžba se přesunula do nedalekých Kobeřic, kde je v současné době největší sádrovcový důl ve střední Evropě, a pokračuje úspěšně dosud.

Stavy lokality

Datum a čas	Hloubka	Teplota [°C]			Viditelnost [m]
Hodnocení	[m]	Vzduch	Voda max.	Voda min.	Nahoře	Dole
25.08.2019 13:10	14,6	30	23	8	3	0
	Na břehu spousta lidí. Občerstvení na břehu v provozu. Parkování a převlečení ve stínu stromů. Pod vodou dost bída. Do hloubky 9m je ještě vidět, pak velmi rychlé přechod v nulovou viditelnost. Pod 9m jsme přešli na D-ringové potápění. Já šmejdil po dně a buddy mi visel na zadku na D-ringu a jen čekal co bude - hezký záložní zdroj vzduchu na zadku :) Čekali jsme, že najdeme nějaký poklad, když jsme na tom Stříbrném jezeru a našli: (pádlo s paddleboardu, vyplavené hodinky, rybářské návnady, krmítka, nákupní vozík). Místy byla viditelnost do 3m, ale skokově hned byla i totální nula. Slabší lokalita. Fotky z akce klasika na našem webíku www.alkyon.cz (Zapsal Svoboda Tomáš Suchdol)
27.02.2018 10:00	11	-10	4	3	4	4
	Voda čistá, na dně pusto prázdno.Hezký ponor pod ledem Jirka a Jarda. (Zapsal )
09.12.2009 09:00	15	5	6	4	1	0
	Takže, Viditelnost díky tomu že je to sádrový lom je děsná. Voda smrdí jako by tam někdo topil nepřizpůsobivé občany. A maximální hloubka je podle sonaru 18m. (Zapsal )
27.09.2009 09:40	20	25	22	14	3	0
	Pěkné prostředí, dobrá obslužnost. Bezva hospůdka 20m od vody (kafe 33Kč), u ní parkoviště. Hladinu brázdí labutí párek. Pod ní písčité dno, které obývají velké potoční škeble, stejné jako v Čenkově u Třeště. Hlouběji jsou drolící se kameny, děravé jak ementál, ve kterých je zaseknuto množství háčků s umělými návnadami. Utržené silony plápolají jak pavučiny. Lepší je mít nůž, nebo raději dva. Větší ryby byly asi schované. Na potápěče tu nejsou zvyklí. (Zapsal Radek Dvořák). (Zapsal )

Mapka

Blízké lokality	Stát	Typ	Kudy tam
Svobodné Heřmanice - lom Šífr	Česko	Sladká - lom	17 km / 265°