Silfur Hellir

Statistické údaje

Průměrné teploty vody v hloubce po měsících
leden	únor	březen	duben	květen	červen	červenec	srpen	září	říjen	listopad	prosinec
-	-	-	-	-	-	3°C	-	-	-	-	-

Obrázky lokality

Popis lokality Jeskyně má zpočátku charakter vertikální pukliny a pokračuje klesajícím tunelem. Šířka většinou na rozpažení či mírně větší. Je to počátek stejné pukliny, která o 30 metrů dál tvoří zátoku Sifra jezera Thingvallatn, vyhledávanou rekreačními potápěči.  
 
Vstup je malým jezírkem. Mezi jezírkem a zátokou Silfra není kompaktní skála, ale stěna tvořená balvany, kterou voda do zátoky proniká. 
 
Šňůra začíná na hraně vstupního jezírka, v hloubce asi 10 m. Pokračuje šikmo dolů, pak přes vklíněné balvany a téměř svisle do 40 m. Následuje nejhlubší úsek s hloubkou až 60 m. Dříve se uváděla hloubka až 64 m, ale tato nejhlubší část je zasypaná. 
 
Narazil jsem na jednu vertikální odbočku pevně vyvázanou na šňůře, vede někam nahoru do užší pukliny. Nelezl jsem tam, ale alespoň správný směr na šňůře označil šipkou (TS, 2009). 
 
Celá délka jeskyně je asi 200 m. Končí velkým suťovým závalem, ve kterém šňůra mizí, na konci zle poškozená padajícím kamením. Možná se dá, nebo časem bude dát, nad sutí prolézt. Nezkoušel jsem to. (TS, 2009). 
 
Geologicky se jedná o překrytou puklinu riftového údolí, zde se odděluje Evropa a Amerika. Puklin v riftovém údolí jde ale mnoho paralelně, romantickou představu „jednou rukou se opírám o Evropu a druhou o Ameriku“ přenechejme raději turistům, kteří se potápí nedaleko na otevřené vodě. 
 
Materiálem stěn je bazalt, vyvřelina. Místní sledují sílu častých záchvěvů půdy (běžně několik denně) a v období významnějšího zemětřesného roje nedoporučují lézt dovnitř, hrozí padající balvany a v krajním případě i zával. Jeskyně se prý za poslední roky významně změnila. 
 
Teplota vody je stabilní, 2 až 3 stupně. Dohled je omezen především výkonem světla a tvarem jeskyně. Denní světlo proniká hodně daleko od vchodu. Úplně čirá ale voda není, kužel svítilny je viditelný. Viditelnost je asi jako v hodně čistém bazénu, udává se asi 100 m. Většina vody pochází z ledovce Langjökull, vzdáleného asi 50 km (zjištěno vědci pomocí izotopového složení vyvěrající vody). 
 
Dobrý „dropiš“ (drop weight) se hodí, na dekompresi by jinak byla zima. V létě 2009 bylo asi za tímto účelem na dně jezírka závaží tvořené několika závažími z nakládací činky. 
 
Fotografy upozorňuji na nutnost dokonalého dlouhodobého vysušení vzduchu v pouzdře tak, aby vlhkost nebyla ve větší míře ani mezi čočkami objektivu. Při teplém počasí má voda má teplotu nižší, než je rosný bod okolního vzduchu, takže voda z „dobře vyvětraného“ pouzdra se sráží a zevnitř orosený objektiv může znemožnit fotografování definitivně. Po vynoření se okamžitě zamlží maska (zvenku). 
 
Přístup k lokalitě je bez problému, téměř až k jezírku vede silnice. Foukání nejbližší v Rejkjavíku (chlapík, co jsem se ho ptal, foukal za 1000 ISK [což je v létě 2009 asi 140 Kč] za láhev bez ohledu na velikost, já si ale vezl dost vzduchu z ČR). Lokalita je v národním parku Thingvellir, který zakazuje volné táboření i spaní v autě, ale dobré místo mimo NP je asi 20 km daleko u cesty k geotermální elektrárně v Nesveliru. 
 
Potápění je vzhledem k charakteru lokality vhodné pouze pro jeskynní potápěče. Pravidla NP Thingvellir zakazují sólo potápění, jeskynní potápění a potápění do hloubky větší než 30 m bez souhlasu správy parku. 

Stavy lokality

Datum a čas	Hloubka	Teplota [°C]			Viditelnost [m]
Hodnocení	[m]	Vzduch	Voda max.	Voda min.	Nahoře	Dole
05.07.2009 11:00	60	12	3	3	100	100
	Trochu mne vystrašil místní divemaster doprovázející turisty do nedaleké Silfry, ale nakonec to byl zcela pohodový ponor a čerstvě popadaného kamení bylo podstatně méně, než v samotné Silfře. (Zapsal )

Mapka

Blízké lokality	Stát	Typ	Kudy tam
Thingvallavatn - Silfra	Island	Sladká - jezero	0 km / 195°