Vrak lodi Giusepe Dezza

Italská minolovka zahájila svou činnost dne 12.09.1913. Původně se jmenovala "Pilade Bronzetti", v roce 1926 byla přestavěna na torpédovku a přejmenována na "Giuseppe Dezza". Pojmenována po Giuseppe Dezza, italském generálovi a vlastenci (1830 – 1898). Od roku 1889 byl poslancem a senátorem italského parlamentu. Zemřel v Miláně v roce 1898.

Hned ze začátku služby byla na lodi vzpoura námořníků, to je ostuda pro celé námořnictvo. Opuštěná loď byla zakotvena v Rijece. Krátce po znovu začlenění do italského námořnictva 16.1.1921. Byla přidělena do školy námořních mechaniků v Benátkách a sloužila dva a půl roku bez dalších speciálních úkolů. V říjnu 1923 byla loď přestavěna, vyzbrojena. Vzhledem k nové výzbroji byl počet členů posádky zvýšen na 85-94 mužů. V roce 1925 byla loď umístěna v Neapoli. V dubnu 1926 byla doplněna torpéda a dostala nové úkoly, např. přeprava guvernéra Tripolitana Tripolisu do Neapole. V roce 1927 byl RN Giuseppe Dezza umístěn v Taranto a jmenován vlajkovou lodí. Dne 1.10.1929 byl přeřazen z torpédovky na torpédový člun, protože nedokázal udržet krok s palebnou sílu a technologií moderních torpédoborců. Poté již neměl žádné důležité úkoly. Poté co němečtí vojáci obsadili Rijeku, opravili loď a z nedostatku vlastních lodí na Jadranu ji v září 1943 zařadili do svého stavu. Původní italský název změnili na TA35 (TA znamená „torpédový člun v zahraničí“). Díky přestavbě, v červnu 1944, se počet členů posádky zvýšil na 94-130 mužů. Po dvou měsících vojenské služby plula jako doprovod a 17.8.1944 ji objevila, při svém rutinním letu, britská letadla a zasáhla ji torpédem. Síla exploze byla tak velká, že se loď roztrhla na dvě části, které leží cca 50 m od sebe na mořském dně. Při útoku zahynulo 71 mužů.

 Vrak leží na kýlu na písčitém dně severně od ostrova Briuni, mezi Pulou a Rovinjí.

Vrak leží na dně ve vzpřímené poloze. Zachovala se však jen část zádi a přední části lodi. Obě části jsou od sebe vzdáleny a proto se zpravidla organizuje ponor jen na zadní část vraku. K vidění jsou protiletadlové kulomety a impozantní dělo, které je rozhodně vděčným fotografickým objektem. U dna bývá voda silně zkalena, viditelnost menší než 3 m. Rovněž není vidět z jednoho dílu vraku na druhý a tak se nedoporučuje plavat mezi zadní a přední částí.

Jak už bylo řečeno střední část zcela chybí. Kolem vraku je spousta ~šrotu~ - plechy, roury, kusy ventilů a pod. Dá se tu ještě i lecos najít. Našel jsem například starý hasičský přístroj, kování od dveří, nábojnici z kanonu...

Kontakt na německé potápěče v kempu Brioni, kteří organizují potápění na zdejších pobřežních lokalitách a na moři na vracích lodí: http://www.relaxt-abgetaucht.de