Důl Měděnec - klecová jáma

Statistické údaje

Průměrné teploty vody v hloubce po měsících
leden	únor	březen	duben	květen	červen	červenec	srpen	září	říjen	listopad	prosinec
-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-

Obrázky lokality

Popis lokality

Důl Měděnec

Důl je v podstatě volně přístupný, opuštěný, nehlídaný, žádné zákazy, na mnoha místech chybí plot, před bránou je parkoviště ale brána je zamčená, takže výstroj je od ní třeba odnosit, asi 150m ke vstupu do dolu v podobě klecové jámy, kterou se transportovali horníci do dolu. Ta se nachází na konci podlouhlé budovy vlevo od brány, která má na střeše jasně viditelnou aparaturu pro spouštění hornického výtahu. Hned u výtahu je poklop pod nímž je systém žebříků vedoucí podél výtahové šachty k hladině. Z povrchu je to cca 35m rozdělených na šest pater. Prostoru dole na převlečení je pomálu, ale pokud se ustrojíte na povrchu vyžaduje sestup značnou opatrnost pro nebezpečí poškození obleku. Žebříky a podlážky jsou zrezlé a je tam dost kamení, transport lahví vyžaduje lano, které není na škodu ani při samotném sestupu, použití helmy je nutné. Nicméně ostění a celá konstrukce je značně masivní a řekl bych, že za určitých bezpečnostních opatřeních je sestup a pobyt v šachtě bezpečný.
plošina nad vstupem do vody má zhruba 2x1,5m samotná jáma pak 2x4,5m
viditelnost byla kolem tří až čtyř metrů od hladiny až do hloubky 20m. Pod vodou žádné překážky, minimum sedimentu k rozvíření.
 první příčné patro by mělo být v hloubce od hladiny 30-40m (neověřeno) na mapce značeno modrou barvou. 

kromě klecové jámy se v areálu nachází ještě dvě možnosti potápění :

Skipová jáma
Skipová jáma pod věží by měla být hluboká 244m od hladiny. oproti klecové jámě je díra větší, odhadem 4x5 metrů, ale zdejší kovová konstrukce je  rozvětvenější, žebříková část stísněnější a v daleko horším stavu a celkově to tam celé působí jako rezavá past. také možnosti dostat k vodě výstroj jsou omezené. 
 
Zatopená propadlina
V roce 1989 provedli zaměstnanci velký odstřel, který vedl k propadu nadložní klenby, v jehož důsledku se na povrchu vytvořila časem zatopená propadlina o průměru přes sto metrů. Příčinou propadu byla snaha získat větší množství rudy těžbou zásob z ochranných pilířů širokých 8–10 metrů mezi jednotlivými komorami širokými 30 metrů.
Od skipovací věže je propadlina vzdálena asi 250m a hladina je na úrovni hladin v dolech. 

 

Z historie 

V letech 1955–1966 probíhal v okolí Měděnce magnetometrický průzkum, který na základě geomagnetických anomálií odhalil několik skrytých magnetitových ložisek. Už v roce 1958 Ministerstvo hutního průmyslu rozhodlo o výstavbě nového důlního závodu, který se měl stát součástí národního podniku Železorudné doly a hrudkovny Ejpovice. Povrchový průzkum lokality však zjistil také přítomnost uranového zrudnění, a proto ložisko v období 1959–1960 převzaly Jáchymovské doly, které zde vyhloubily průzkumnou jámu. Ložisko uranu však nebylo nalezeno. Výstavba vlastního dolu proběhla mezi lety 1960 a 1968, kdy byl v květnu uveden do provozu, přestože nebyl kompletně dokončen. V průběhu let se měnilo jeho organizační zařazení:

1967–1973: součást národního podniku Železorudné doly a hrudkovny Ejpovice v závodu Krušná hora,1974–1977: závod národního podniku Rudné a nerudné doly Ejpovice,1977–1992: součást národního podniku Rudné doly Příbram (pod názvem Závod Václava Řezáče Měděnec).

Měděnecký důl ukončil těžbu z důvodu vyčerpání ložiska v roce 1992 jako poslední železnorudný důl v České republice. Roku 1994 jej získala společnost Garmica, která zde těžila granáty a slídy, ale pro nízký odbyt musela těžbu v roce 1997 ukončit. V následujícím roce přestala být odčerpávána důlní voda, a důl byl zatopen. V době ukončení těžby v roce 1992 důl zaměstnával 184 zaměstnanců, ale průměrný stav byl po dobu provozu asi 265 pracovníků.

Ložisko Měděnec

Hlavní ložisko Měděnec tvořila ve skarnovém tělese vyvinutá magnetitová čočka o délce až 600 metrů, šířce 300 metrů a mocnosti až 90 metrů s ortorulami v nadloží. Otevíraly ji dvě svislé jámy. Klecová jáma Měděnec vyhloubená během průzkumu Jáchymovskými doly a prohloubená do roku 1968 až do hloubky 224,5 metrů sloužila k dopravě lidí a pomocného materiálu, zatímco skipojáma vybavená těžním zařízením byla hluboká 279 metrů. Měla čtyři patra. Ze třetího vedl překop k ložisku Přísečnice a pod čtvrtým patrem se nacházela drtírna rudy. Ložisko poskytlo 85 % vytěžených surovin.

zdroj: Wikipedia 

Stavy lokality Bohužel žádné hlášení stavu lokality nemáme k dispozici.

Mapka

Blízké lokality	Stát	Typ	Kudy tam
Březová u Karlových Varů - přehrada	Česko	Sladká - přehrada	31 km / 215°
Crottendorf	Německo	Sladká - lom	14 km / 298°
Velký Rybník - Kaolínový lom	Česko	Sladká - lom	21 km / 226°