Janovský záliv - vrak U-455

Německá ponorka U-455 sloužící za II. Světové války byla typ VII C. Byla postavena v loděnicích v německém Kielu v roce 1940. Po dobu své aktivní služby potopila tři spojenecká plavidla. 

Specifikace:
 Název: U-455
 Objednáno: 16. ledna 1940
 Stavitel: Deutsche Werke AG, Kiel
 Vyrobeno: 3. září 1940
 Spuštěno: 21. června 1941
 Uvedeno do provozu: 21. srpna 1941
 Osud: Potopena 5. dubna 1944 Janovský záliv
 Délka: 67,10 m
 Výška: 9,60 m
 Ponor: 4,74 m
 Instalovaný výkon:
 2 800–3 200 PS (2 100–2 400 kW) - dieselové motory
 750 PS (550 kW) - elektrické motory
 Rychlost:
 Na hladině: 17,7 uzlů (32,8 km / h; 20,4 mph)
 Ponořeno: 7,6 uzlů (14,1 km / h; 8,7 mph)
 Rozsah:
 8 500 nmi (15 700 km; 9 800 mi) při 10 uzlech (19 km / h; 12 mph) na hladině
 80 nmi (150 km; 92 mil) při 4 uzlech (7,4 km / h; 4,6 mil / h) ponořeno
 Operační hloubka max: 230 m (750 ft)
 Hloubka rozdrcení: 250–295 m (820–968 ft)
 Posádka: 4 důstojníci, 40–56 členů posádky
 Výzbroj:
 5 × 53,3 cm (21 palců) torpédomety (čtyři na přídi, jeden na zádi)
 14 × torpéda
 Palubní děla: 1 × 8,8 cm (220 nábojů)
 1 × 3,7 cm (1,5 palce) Flak M42 AA
 2 x 2 cm (0,79 palce)  C / 30 AA

Ponorka se naposledy telegraficky ohlásila 2.4.1944 od pobřeží Alžíru před návratem do kontrolovaného přístavu. Posádka ponorky  již nedostala informaci o nově rozmístěných německých minových polích. U-455 směřovala do Janovského přístavu přímo přes nově instalované minové pole. 5.4.1944 ponorka pravděpodobně v periskopové hloubce, 3 km od janovského přístavu Portofino narazila zadní částí trupu na minu, které explodovala. Silný výbuch utrhl zadní část ponorky a pravděpodobně okamžitě usmrtil všech 54 členů posádky. Ponorka dosedla na dno v hloubce cca 120 metrů a zůstala v poloze se zvednutou přídí směřující pod úhlem 45 stupňů vzhůru. To ukazuje na vzduch ve vyrovnávacích nádržich a patrně i trupu. Zajímavé je, že je otevřený vnější horní poklop od věže, spodní je uzavřený.

Ponor organizuje řada potápěčských center v Janově. Ponorka je trvale vyvázána lanem až k hladině. V místě jsou obvykle dobré podmínky, ale může být proud a vlny na hladině. Ponor se obvykle otáčí kolem věže ve 107 metrech. Níže ke dnu se rapidně snižuje viditelnost. Průzkum zádě je vhodný pouze s vyvázáním linky pro snadný návrat k tělu vraku. Ponor je díky poloze ponorky velmi impozantní. V přední části jsou znatelné kotvy a dále směrem k věži lze nalézt platformu, kde bylo umístěno dělo. Ve věží je otevřený poklop, periskop s čočkou a radioanténa. Dále směrem k zádi jsou zbytky protiletadlových zbraní. Záď je nejasného tvaru a ve změti materiálu jsou znatelná dvě torpéda.

Dive cetnra vyžadují odpovídající certifikace a ponory jsou organizovány pro CCR potápěče.