Popis lokality
TECHNICKÉ ÚDAJE
Úroveň potápěče: tři hvězdy
Maximální hloubka: 36 m
Doporučená doba ponoru: 30 minut plus dekompresní zastávka
Doporučené vybavení: kompas, dekompresní bójka, dekompresní tabulky nebo potápěčský počítač
Neprovádět za následujícího směru větru: J, V
Bóje č. 7 nebo 8 v rezervaci Illes Medes
Tento ponor vyžaduje dobrou fyzickou kondici, neboť k našemu cíli je potřeba uplavat velkou vzdálenost. Dále je nutné bezvadně používat kompas, protože při nepatrném uhnutí z dráhy bychom nemuseli skálu, která je relativně malá, najít.
Orientační směr, který zde uvádíme, je brán z roku 1995, kdy byly bóje umisťovány. Je možné, že vlivem přírodních vlivů (proudy, bouře, a pod.) nebo zákrokem vedení rezervace se stanoviště bójí může změnit, a tím i znesnadnit nalezení skály.
Pokud se vám tudíž naskytne možnost provést tento ponor s průvodcem z potápěčského centra nebo s jinou osobou, která se již na lokalitě potápěla, využijte ji. Každopádně se domníváme, že potápěč zkušený v používání kompasu by neměl mít žádný problém při nalezení lokality.
JAK SE DOSTAT K LOKALITĚ
Plujeme k nejzažšímu jihovýchodnímu bodu souostroví, kde započneme ponor. Ponořit se můžeme buď u bóje č. 7a (Tascó Petit), což je lepší volba, nebo u bóje č. 8 (Ferranelles), odkud bychom ovšem museli více plavat.
ORIENTACE PŘI PONORU
Pokud se rozhodneme začít od bóje Tascons (což, jak jsme se již zmínili, je lepší alternativa), zorientujeme se podle posledních domů v l´Estartitu, které jsou v oblasti nazývané La Platera. Domy jsou bílé a najdeme je na cca. 240 st. na kompasu. - tady si nejsem jistá
Pokud se vydáme od Ferranelles, musíme zaměřit více na jih, směrem od prvních antén v Pals, které jsou na 210 st. na kompasu. Jakmile máme zaměřeno, začneme plavat.
Od bóje Tascons nastává nejdříve pozvolné klesání, které vede do více než 20-ti metrů, a posléze se zmírňuje. Dále od Tascons uvidíme středně veliké skály, kde mezi „bryozonas“ a mořskými houbami nalezneme „scorpion fish“. Občas je tu možné vidět i hejno barakud. Skutečnost skal je znamením, že se blížíme k l´Escrivana. Skály jsou nejprve proloženy hrubým pískem, který později přejde v normální. V tomto místě je také možno zahlédnout „grouper“ ´= kanic?
Pokud začneme ponor od Ferranelles, uvítá nás nejprve oblázkové dno, které se po celou cestu mírně svažuje. Zhruba ve 32 m uvidíme skálu, a neboť cesta od Ferranelles vede přes celé údolí, možná i spatříme rejnoky/manty (eagle rays), kteří zde často proplouvají.
L´Escrivana leží čelem na JZ na písečném dně. Ve skutečnosti je to řada tří skal, přičemž té největší a v řadě poslední patří toto jméno. Rozeznat tuto skálu by neměl být žádný problém. Její západní stěna je ve vertikální poloze a dosahuje výšky 8 m.
Skály jsou z prvního pohledu položeny mělčeji a pokryty pískem (30m/32m). Západní strana skal, která směřuje čelem od souostroví, je naopak holá (36m) a lehce nakloněna od západu k jihu, což můžeme zpozorovat již od úpatí skály - záleží samozřejmě, z jaké strany ke skále připlaveme. Nepokračujeme dále dokud neprozkoumáme oblast, kde si najdeme orientační body, podle kterých se pak vrátíme zpět k lodi.
Skála L´Escrivana je svým způsobem biotop, kde můžeme najít „groupers“, „pomfret“ a hojnost anthias-anthias (blunt-headed holy fish), kteří se prohání mezi gorgóniemi. Pokračujeme dále podél skalní stěny, která je také pokryta gorgóniemi. Skálu necháváme po naší pravici; v případě, že nepatrně uhneme ze směru během cesty ke skále a připlujeme tak k jejímu jižnímu okraji, povedeme samozřejmě náš ponor opačným směrem.
Při proplouvání podél skal se můžeme pokusit najít ostnaté humry, kteří se často schovávají ve vertikálních puklinách, a kolonii červených korálů pod výstupky skal. Treska je tu také běžně k nalezení, zejména pak v nižších částech skalní stěny. Jakmile doplaveme na konec skály, vrátíme se stejnou cestou zpět a podle toho, jak dlouho jsme byli ve vodě, pokračujeme dále v návštěvě jiné části skály, popřípadě začneme ukončovat ponor.
Skálu l´Escrivana se snažíme při cestě zpět na loď opustit ze stejného bodu, ke kterému jsme ke skále připluli, a dále využívat stejných orientačních bodů, které nám pomáhají při hledání směru dle kompasu (60 st. SV k Tascons, 30 st SSV k Ferranelles). Při zpáteční cestě jdeme co nejpřesněji.
Stejný svah, u kterého jsme se zanořili, nám připomene, že se již blížíme k Tascó. Po vystoupení po skalní stěně hledáme vhodné místo na dekompresní zastávku. Tento svah logicky mineme, pokud se budeme vracet do Ferranelles - zde nám napomohou siluety různých ostrůvků (Tascó Petit na pravo, a Ferranelles před námi), které můžeme spatřit, jakmile se přiblížíme k mělčině. Stejně jako u Tascó, nalezneme vhodné místo na dekompresní zastávku a ukončíme ponor.