Costa del Montgrí - Reggio Messina
Detail lokality
Statistické údaje
Průměrná viditelnost
15 m (v hloubce)
Hodnocení lokality
nehodnoceno
(hodnotilo 0 potápěčů)
(hodnotilo 0 potápěčů)
| Průměrné teploty vody v hloubce po měsících | |||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec |
| - | - | - | 14°C | 17°C | 19°C | 19°C | 21°C | 21°C | 20°C | - | - |
Popis lokality
TECHNICKÉ ÚDAJE
Úroveň potápěče: tři hvězdy
Maximální hloubka: 35 m
Doporučená doba ponoru: 30 minut plus dekompresní zastávka
Doporučené vybavení: svítilna, dekompresní bójka, dekompresní tabulky nebo potápěčský počítač
Costa del Montgrí, 2,2 námořní míle severně od přístavu v Estartitu.
Mnoho z Vás již možná ví, že Reggio Messina byl 132 metrů dlouhý trajekt, který potopil Direcció General de Pesca v roce 1992, aby poskytl novou atrakci pro potápěčské návštěvníky rezervace Illes Medes. Trajekt byl ovšem potopen na špatném místě, a v důsledku bouře následující zimy pak posunut a rozlomen na tři části.
Po nějaký čas nebylo proto doporučeno navštěvovat vrak, aby se zabránilo případným nehodám. Nyní již leží vrak pevně na dně a je tím bezpečný i návštěvám. Přesto nedoporučujeme prohlídku vnitřních částí, neboť silný nános sedliny a velký počet trhlin a zlomených plátů by mohly způsobit ošklivá poranění.
Voda okolo Reggia Messina není příliš čistá a obsahuje mnoho volných částeček, což je pravděpodobně způsobeno místními proudy.
JAK SE DOSTAT K LOKALITĚ
Reggio Messina neleží přímo na pobřeží Costa del Montgrí; je vzdáleno 2 námořní míle od přístavu v Estartitu před Roca Forada u Cap Castel. Abychom se tam dostali, musíme vyjet z přístavu severním směrem, podél útesů Costa del Montgrí, až k jižní straně Cap Castellu, dokud nedojedeme k bóji (v určité roční období zde můžeme nalézt i dvě bóje), která slouží jak ke kotvení lodí, tak i jako orientační bod.
ORIENTACE PŘI PONORU
Pokud bude vaše loď přivázána k bóji, neměli byste mít žádné problémy při hledání cesty k vraku - stačí jen sledovat řetěz bóje. Řetěz bývá obvykle připoután na pravobok lodi poblíž hlavní paluby. Bóje se ovšem občas z technických důvodů přemisťuje/-jí, takže není možné předem určit z jaké strany k vraku připlavete.
Jak jsme již uvedli, loď je nyní rozlomená na tři části, a ne všechny leží ve stejném směru na mořském dně. Největší z nich je záď vraku, cca. 75 m dlouhá, s neznatelným náklonem, je položena na kýlu v hloubce 32 m naproti útesu Cap Castell, směrem na JJV. Střední část je 26 m dlouhá, se sklonem 20 st. Tato část je v nejhorším stavu, neboť utrpěla největší rány - vzhledem k tomu, že tato část patřila k těm nejvyšším na lodi, byla také nejzranitelnější a neodolala ničivým vlivům moře po té, co došlo k rozlomení. Konečně příď lodi je 25 dlouhá, s náklonem 80 st směrem k přístavu.
Je pochopitelné, že postavení a úhel trajektu se může v průběhu času změnit; prozatím se ovšem zdá, že se již pevně usadil a změny by proto v budoucnu neměly být zásadní.
Komín a zadní část stožáru jsou ještě vztyčené a dosahují proto menší hloubky 20m a 16m. Za nimi následuje hlavní paluba, na které najdeme v hloubce 28 m koleje od vlaku. Reggio leží na písečném dně.
Při návštěvě vraku se můžete vydat na jeho prohlídku jakýmkoliv směrem; v žádném případě ale nevstupujte do vnitřních prostor. Některá oddělení jsou velice poškozena v důsledku rozlomení vraku, zatímco některé sváry, které měly za účel uzavřít většinu nebezpečných částí před potopením, se otevřely a naopak některé z původních východů se zablokovaly.
Velké množství kalu uvnitř, které v některých místech dosahuje až 10 cm, způsobuje velmi snadné zakalení, zhoršení viditelnosti a ztrátu orientace. Zároveň je snadné zachytit se nebo být odříznut kovovými pláty, které se rozbily a nebo se roztrhly - takže z těchto důvodů by bylo velice nerozumné navštívit útroby Reggia.
Při prohlídce zvenčí můžeme nalézt okouna, pomfret a bílí seabream, které se zde objevují jen v menších počtech. Největší množství fauny se obecně nachází na palubě a nadstavbě vraku. Jedná se o červenou a zelenou mořskou hvězdici, seaurchins?, mořské houby, mořské sasanky, a občas i chobotnici a ostnatého humra.
Podle toho, jak rychle budeme pokračovat - nesmíme zapomenout, že vrak je 132 m dlouhý - můžeme vrak celý obeplout či navštívit jen jednu sekci. Po té co dovršíme 20-ti minut ponoru, nezdržujeme se dále a plaveme napříč přes palubu přímo ke kotevnímu lanu, kde provedeme dekompresi a ukončíme ponor.
Úroveň potápěče: tři hvězdy
Maximální hloubka: 35 m
Doporučená doba ponoru: 30 minut plus dekompresní zastávka
Doporučené vybavení: svítilna, dekompresní bójka, dekompresní tabulky nebo potápěčský počítač
Costa del Montgrí, 2,2 námořní míle severně od přístavu v Estartitu.
Mnoho z Vás již možná ví, že Reggio Messina byl 132 metrů dlouhý trajekt, který potopil Direcció General de Pesca v roce 1992, aby poskytl novou atrakci pro potápěčské návštěvníky rezervace Illes Medes. Trajekt byl ovšem potopen na špatném místě, a v důsledku bouře následující zimy pak posunut a rozlomen na tři části.
Po nějaký čas nebylo proto doporučeno navštěvovat vrak, aby se zabránilo případným nehodám. Nyní již leží vrak pevně na dně a je tím bezpečný i návštěvám. Přesto nedoporučujeme prohlídku vnitřních částí, neboť silný nános sedliny a velký počet trhlin a zlomených plátů by mohly způsobit ošklivá poranění.
Voda okolo Reggia Messina není příliš čistá a obsahuje mnoho volných částeček, což je pravděpodobně způsobeno místními proudy.
JAK SE DOSTAT K LOKALITĚ
Reggio Messina neleží přímo na pobřeží Costa del Montgrí; je vzdáleno 2 námořní míle od přístavu v Estartitu před Roca Forada u Cap Castel. Abychom se tam dostali, musíme vyjet z přístavu severním směrem, podél útesů Costa del Montgrí, až k jižní straně Cap Castellu, dokud nedojedeme k bóji (v určité roční období zde můžeme nalézt i dvě bóje), která slouží jak ke kotvení lodí, tak i jako orientační bod.
ORIENTACE PŘI PONORU
Pokud bude vaše loď přivázána k bóji, neměli byste mít žádné problémy při hledání cesty k vraku - stačí jen sledovat řetěz bóje. Řetěz bývá obvykle připoután na pravobok lodi poblíž hlavní paluby. Bóje se ovšem občas z technických důvodů přemisťuje/-jí, takže není možné předem určit z jaké strany k vraku připlavete.
Jak jsme již uvedli, loď je nyní rozlomená na tři části, a ne všechny leží ve stejném směru na mořském dně. Největší z nich je záď vraku, cca. 75 m dlouhá, s neznatelným náklonem, je položena na kýlu v hloubce 32 m naproti útesu Cap Castell, směrem na JJV. Střední část je 26 m dlouhá, se sklonem 20 st. Tato část je v nejhorším stavu, neboť utrpěla největší rány - vzhledem k tomu, že tato část patřila k těm nejvyšším na lodi, byla také nejzranitelnější a neodolala ničivým vlivům moře po té, co došlo k rozlomení. Konečně příď lodi je 25 dlouhá, s náklonem 80 st směrem k přístavu.
Je pochopitelné, že postavení a úhel trajektu se může v průběhu času změnit; prozatím se ovšem zdá, že se již pevně usadil a změny by proto v budoucnu neměly být zásadní.
Komín a zadní část stožáru jsou ještě vztyčené a dosahují proto menší hloubky 20m a 16m. Za nimi následuje hlavní paluba, na které najdeme v hloubce 28 m koleje od vlaku. Reggio leží na písečném dně.
Při návštěvě vraku se můžete vydat na jeho prohlídku jakýmkoliv směrem; v žádném případě ale nevstupujte do vnitřních prostor. Některá oddělení jsou velice poškozena v důsledku rozlomení vraku, zatímco některé sváry, které měly za účel uzavřít většinu nebezpečných částí před potopením, se otevřely a naopak některé z původních východů se zablokovaly.
Velké množství kalu uvnitř, které v některých místech dosahuje až 10 cm, způsobuje velmi snadné zakalení, zhoršení viditelnosti a ztrátu orientace. Zároveň je snadné zachytit se nebo být odříznut kovovými pláty, které se rozbily a nebo se roztrhly - takže z těchto důvodů by bylo velice nerozumné navštívit útroby Reggia.
Při prohlídce zvenčí můžeme nalézt okouna, pomfret a bílí seabream, které se zde objevují jen v menších počtech. Největší množství fauny se obecně nachází na palubě a nadstavbě vraku. Jedná se o červenou a zelenou mořskou hvězdici, seaurchins?, mořské houby, mořské sasanky, a občas i chobotnici a ostnatého humra.
Podle toho, jak rychle budeme pokračovat - nesmíme zapomenout, že vrak je 132 m dlouhý - můžeme vrak celý obeplout či navštívit jen jednu sekci. Po té co dovršíme 20-ti minut ponoru, nezdržujeme se dále a plaveme napříč přes palubu přímo ke kotevnímu lanu, kde provedeme dekompresi a ukončíme ponor.
Vloženo 10.03.2004. Údaje naposledy změněny dne 10.03.2004