Ústí nad Labem - Bunkr (kryt CO)

Projektován v roce 1958 pod označením ST650. Od dob, kdy bunkr postavili, bylo třeba čerpat průsakovou vodu. Tahle legrace stála poslední dobou desítky tisíc Kč měsíčně. Management podniku rozhodl, že funkční bunkr na svém území nepotřebuje a pumpy nechal vypnout - a my máme novou lokalitu pro jeskynní potápění.

Technické údaje:

- 5 obytných podlaží + nádrž na vodu a jímka na fekálie u dna

- podlaha spodního podlaží je 13.78 m pod úrovní terénu

- světlá výška jednotlivých podlaží je 2,5 až 2,65 m

- vnitřní průběr válcové části je 13 m

- stěny jsou dvojité, vnitřní 35 cm silnou železobetonovou stěnu odděluje od vnější, 115 cm silné stěny izolace.

Podle projektu měla nad podzemním objektem stát ještě věžička s nástupní stanicí výtahu a jeho strojovnou. Po ní není v terénu ani stopa (výtah asi ani nebyl vybudován, výtahová šachta slouží na stoupačky). Přístup je vstupním objektem opatřeným těžkými plynotěsnými dveřmi.

Vertikálně vede schodiště. To je mezi 1. a 3. podlažím dvojité, níže jednoduché (viz obrázky).

1. podzemní podlaží

Rozčleněno na řadu místností. Nad hladinou, i když na jaře 2008 chyběl pouze jeden schod. V květnu podlaha už asi 10 cm pod hladinou, na zimu prý voda zase klesne.

2. podzemní podlaží

Členěno podobně jako 1. podlaží.

3. a 4. podzemní podlaží

Volná plocha, pouze na jedné straně schodiště a na druhé straně WC

5. podzemní podlaží

O něco málo členitější než 3. a 4. podlaží

Potápění

Nejzajímavější je horní zatopené patro (tj. 2. podzemní podlaží) - je toho tam nejvíce k vidění a zároveň je tam nejlepší viditelnost. S hloubkou viditelnost klesá, 3. podlaží je v pohodě, ale dole (v 5. podlaží) je bílý zákal, pravděpodobně rozptýlené částice malby a omítek. I tak se tam dá potápět, ale na fotografování to není.

Vnitřní vybavení je zachovalé. Na místě jsou rozvaděče, různá potrubí, toalety včetně prkýnek a nádržek na splachovaní, pisoáry. U stropu je postel (dnes vodní). Vše vypadá, jako kdyby někdo před chvílí odešel.

Je nuto si tahat vlastí šňůru - žádné fixní okruhy nejsou vystrojeny a není to ani v plánu. Potápění je mnohem náročnější než pod ledem, spíš je to regulérní jeskyňařina. Na podlaze je snado rozvířitelný kal, ale není ho moc, takže do úplné nuly to snad ani zakalit nejde. Náročnost snižuje malá hloubka, krátká vzdálenost k východu a možnost orientace podle kompasu ke schodišti, které vede spolehlivě na povrch.

Bunkr se nachází v bývalém průmyslovém areálu, kde sousedila Tlaková plynárna vyrábějící svítiplyn s hlubinným dolem Antonín Zápotocký. Vytěžené hnědé uhlí odebírala především plynárna.

Uprostřed areálu je mezi křovím na malé terénní nerovnosi skryt vchod do bunkru.

V SOUČASNOSTI JE LOKALITA NEPŘÍSTUPNÁ

Území prochází sanací a není přístupné. Reálně hrozí, že bunkr (resp. vchod do něj) bude zasypán.

Obdobný objekt je v Ostravě (http://databaze.fortifikace.net/index.php?q=objekt&id=708), je postupně přeměňován v muzeum.