Zástava dechu při potápění na nádech

Freediving provozovaný bez dohledu kolegů schopných účinně pomoci je holá sebevražda.

P. M. se účastnil freedivigového tréninku v bazénu Za Lužánkami. Tomuto sportu se věnuje již rok a jeho vědomosti a výsledky jsou na velmi slušné úrovni.

V polovině tréninku prováděl statickou apnoi - asi 5 minut 40 sekund. Poté následovalo přibližně dvouminutové vydýchání a přechod do dynamické apnoe. Ta byla plavána volně, na rozplavání. Po uplavání cca 40 metrů došlo ke ztrátě vědomí. Potápěč byl kolegy vytažen na břeh, netrvalo to déle, než minutu. Byly zhodnoceny životní funkce (zástava dechu, pravidelný puls na karotidách, bezvědomí). Asi po minutě resuscitace (dýchání z úst do úst) byla obnovena spontánní ventilace, následoval návrat do úplného vědomí. P. M. vykašlal větší množství zkrvaveného hlenu, měl pouze krátkodobý výpadek paměti. Poté byl převezen RZP na ARO Pekařská. Zde proběhla základní vyšetření včetně RTG snímku plic a odběru krevních plynů. Všechny výsledky jsou v normě a bez vážnějšího nálezu.

Poučení

Pravděpodobně došlo ke kombinaci několika faktorů. Únava a přepětí sil na prvním místě, dále pak nedostatečné vydýchání mezi dvěma disciplínami a tím nechtěná hyperventilace. Po tak dlouhé statické apnoi se nahromadí oxid uhličitý v krevním řečišti. Poté je v krátké době rychle vyměněn za velké množství kyslíku (usilovné vydýchání). Pak proběhla dynamika. Množství kyslíku již nestačí pro okysličení mozku a oxidu uhličitého ještě není v krvi tolik, aby vydal impuls k nádechu. Potápěč upadá do bezvědomí.

Nakonec bych chtěl vzdát hold kolegům, kteří postiženého vytáhli a poskytli mu první pomoc. Odvedli skvělou, profesionální práci a P.M. díky nim žije. Tento případ názorně dokumentuje, jak důležité je trénovat pod dohledem a na kurzech první pomoci dávat pozor.