Smrt Ladislava Šulce

Dne 24. 10. 2002 v 15:58 došlo v Chorvatsku v katastru obce Zuljana (poloostrov Pelješac) v blízkosti ostrova Lyrica k zanoření čtyřčlenné skupiny potápěčů ve složení: 1. dvojce - Vladimír, zkušený potápěč P**** a Jindra, začínající potápěčka P* ; 2. dvojce - Dušan, P** a Ladislav Šulc, též P**, oba zkušení potápěči.

Podmínky pro potápění byly dobré. Teplota vody 20°C, viditelnost 10 až 15 m. Po ponoření obě dvojce prováděly samostatně ponor se vzájemným jištěním ve dvojicích. Po 15 minutách ponoru do maximální hloubky 40 m se dle sdělení udělalo Dušanovi nevolno, pravděpodobně vlivem hloubkového opojení. Pamatuje se, že tuto situaci ještě signalizoval kolegovi mezinárodním signálem "pocit závratě" a poté oba provedli shodný signál k výstupu, který neprodleně zahájili. Toto potvrzuje i tvrzení první dvojce, která oba zmíněné potápěče uviděla nad sebou, jak vystupují v hloubce okolo 35 m. Z jejich chování se nepředpokládalo, že se jedná o nějakou krizovou situaci - oba potápěči plavali těsně vedle sebe.

Dále si pamatuje Dušan až od hloubky cca 20 m, že se s kolegou Ladislavem Šulcem ztratili a že musí provést pětiminutovou dekompresní zastávku dle údaje dekompresního počítače SUUNTO OCTOPUS II, který měl pouze Ladislav Šulc. Po dodržení této dekompresní zastávky v hloubce 3 m se vynořil na hladinu a hledal kolegu, což je běžný postup. Krátké hledání provedl ještě před zahájením výstupu v hloubce cca 20 m. Poté se znovu zanořil k doplouvající první dvojici a posunky sdělil Vladimírovi, že postrádá kolegu.

Vladimír poslal svoji spolupotápěčku na hladinu do člunu a společně s Dušanem prováděli hledání. Dušan do hloubky max. 20 m, což mu dovolovala zásoba vzduchu. Vladimír se ponořil až do hloubky 64,2 m. Dle údaje dekompresního počítače SUUNTO OTOPUS II musel provést dvacetiminutovou dekompresní zastávku v hloubce 3 m, kterou provedl až do kompletního spotřebování své zásoby vzduchu.

Výsledek tohoto pátrání byl negativní. Mezitím prováděla posádka doprovodného člunu prohledávání okolí ostrůvku, zda pohřešovaný potápěč není na hladině až do vynoření Vladimíra a Dušana po provedení dekompresních zastávek. A dále pak všichni až do poruchy lodního motoru. Poté odpádlovali k přístavišti ostrůvku a prováděli světelnou signalizaci SOS o pomoc a zároveň další pátrání ze břehu. V cca 18:45 h přijel na místo Martin Čížek, instruktor potápění I** spolu s majitelem bárky z obce Zuljana. Srdan Jeič se od ostatních dozvěděl, co se stalo a že se postrádá Ladislav Šulc. Martin Čížek dotyčného požádal, aby tuto skutečnost ihned oznámil mobilním telefonem na krizové číslo chorvatské policie. Dále byl o pomoc požádán majitel místního potápěčského centra Dragan Lopin a kapitán "lučky kapetanii" přístavu Trstenik.

Po krátkém ohledání místa okolí majáku se obě lodě vrátily do přístavu Zuljana, kam se po chvíli dostavila hlídka chorvatské policie ze Stonu. Bylo okamžitě vyhlášeno pátrání. Požadovaný vrtulník s termovizí nemohl přiletět, je dislokován v Zagrebu. Martin Čížek s Draganem Lopinem provedli ještě jednou prohledání celého okolí ostrůvku Lyrica a přilehlých zátok poloostrova Pelješac, též s negativním výsledkem. Zároveň probíhalo pozorování z vyvýšených míst poloostrova Pelješac, zda se někde nenachází blikající světlo stroboskopu, kterým byl Ladislav Šulc vybaven. Poté ještě provedl kapitán přístavu Trstenik společně v Vladimírem další obhlídku místa potápění a okolí.

Ráno pokračovala pátrací akce pomocí přivolaných policejních člunů z Korčuly a Dubrovníku. Do pátrací akce se zapojili ve dnech 25. a 26.  10. potápěči speciální policie v počtu sedmi mužů. Dle údajů a navádění Vladimírem prozkoumali okolí ostrůvku Lyrica do hloubky cca 70 m. Policejní potápěči se ponořili do hloubky 55 m a viděli dno až do hloubky 70 m a dále prozkoumali všechny kaverny v uvedené lokalitě, vše s negativním výsledkem. Další pátrání pomocí vzduchových potápěčských přístrojů ve větších hloubkách přináší značné riziko a je neproveditelné bezpečným způsobem. Vzhledem k tomu je nejpravděpodobnější varianta, že po ztrátě obou potápěčů se snažil Ladislav Šulc najít svého kolegu Dušana ve větší hloubce, ze které se již nevynořil. Dle toho lze předpokládat, že tělo pohřešovaného se nahází ve větší hloubce do maximální hloubky uvedené lokality, která je 83 m. Pro další pátrání je třeba zapojit hloubkové potápěče se směsí trimix a účinné by bylo též nasazení speciálního podvodního robota, který by efektivně pomohl prohledat celé místo pohřešování.

Potápěčská technika Ladislava Šulce byla v dobrém technickém stavu - mokrý potápěčský oblek Aqualung 5,5 mm, kompenzátor vztlaku SOPRAS SUB s integrovanou zátěží, 18 litrová tlaková láhev Faber s dvojventilem, hlavní plicní automatika Titan Glacia DIN od firmy Aqualung s manometrem a jacketovou hadicí a záložní plicní automatika Partner též od firmy Aqualug, dále potápěčská svítilna LUMEN 6, signální svítilna se stroboskopem, signální klepátko, dekompresní bójka, potápěčský nůž a základní potápěčská výbava - maska, ploutve a dýchací trubice. Vzduch naplněný v lahvi potápěčského přístroje byl dobré kvality, bez cizích příchutí - porovnáváno dle jiných, souběžně plněných tlakových lahví. Zásoba vzduchu před zahájením výstupu byla dostatečná, cca 120 barů.

Zdravotní stav Ladislava Šulce byl dobrý. Absolvoval profesní zdravotní prohlídku profesionálních hasičů v květnu letošního roku. Ani uvedeného dne si nestěžoval na žádné zdravotní indisposice. Lze vyloučit požití alkoholických nápojů minimálně 20 hodin před ponorem.

Stejné údaje byly poskytnuty i příslušníkům chorvatské policie, kteří si na místě ověřili platnost všech požadovaných dokumentů a odebrali si pouze cestovní pas, potápěčskou kartu a povolení pro potápění v chorvatských vodách.

Sepsáno dne 28. 10. 2002 v Novém Městě nad Metují

Související článek: Zpráva o pátrací akci