Nebezpečný Nitrox

Ahoj přátelé blendeři i ostatní,

do dneška jsem byl přesvědčen že 50% Nitrox je při manipulaci bezpečná směs. Dnes při přepouštění EAN 50 z jedné láhve do druhé mi shořela hadice s koncovkou. Takže už si nemyslím že EAN 50 je zcela bezpečný.

Hadice byla pryžová (to nemá být), koncovky standartni mosaz, na jedné straně křižák Benda. Vyčištěno a odmaštěno (asi špatně?).

Pravděpodobná příčina: tlakový ráz v hadicí při otevírání ventilů láhve s 200 bary EAN 50. Ventil měl nepravidelný chod při otevírání, dvě otáčky nic a potom najednou značný průtok. Přestože jsem to věděl, tak jsem to neuhlídal. Hoření začalo na konci hadice před křižákem (uzavřeným). Potom už se částečně roztavil i křižák s manometrem.

Závěry? Když dlouho vše funguje bez problémů, asi něco není v pořádku a je třeba zpřísnit systém.

Občas se objeví zpráva že někdo protahuje nitrox přes kompresor. K tomu jsem neměl sklony ani dříve, a po dnešní události už vůbec ne.

Ahoj Silvo,

nebyla to gumová hadice od hydrauliky? Kdybys viděl technologií lisování koncovek na hadice, tak bys ji nepoužil v žádným případě!! Mátlá se tam tolik vazelíny na usnadnění naražení koncovky a potom na nalisovaní, až to je k pláči. A je naprosto jasné, že mezi koncovkou a hadicí vždy nějaká mastnota zbyde a ať budeš čistit sebelíp, vždy z mezery mezi koncovkou a hadicí něco časem znovu vyleze.

Já jsem tohle asi před rokem vyřešil tím, že jsem vyřadil polyflex hadice, kde je potřeba být čisto, sehnal si materiál (samostatné polyflex hadice v metráži, koncovky), vše sám před nalisováním důkladně několikrát odmastil, osobně jsem byl u lisování a hlídal je, takže vím, že mastno tam nikde být nemůže.

Nebude se Ti to ale líbit, ale používám je i na kyslík. Proč ne kovovou spirálu, kterou doporučuješ Ty? Učinil jsem dotaz v Důlním v Radvanicich. Oficiálně to od nich nemám, ale nelze podle nich zaručit při výrobě pájené přepouštěcí trubky absolutní čistotu uvnitř potrubí. Od pájení tam zůstávají okuje a oxidanty, které nelze vymýt ani jinak uvolnit a ty se mohou při přepouštění náhodně uvolnit. Dovedu si představit, co taková uvolněná šupinka dokáže udělat při přepouštění kyslíku ve spirále trubky. Polyflexova hadice je prý menší zlo!! Nebavím se ale o nějakém doporučení!!!

Ještě pár věcí:

Vždy se klepu, když otevírám ventil na kyslíkové 20 MPa 50l lahvi. Jsou to většinou ventily od Autogenu Chotěboř, nevypadají většinou moc staré, ale vždy mě šokuje, v jak zoufalém stavu ventily jsou. O nějaké plynulosti vzrůstání tlaku při otvírání nelze vůbec mluvit, otevření je vždy rázové, i když ventil otvírám velice, opravdu velice pomalu. Často se ozývá z ventilů pískání odpouštěného plynu. Konzultoval jsem to u plynařů a byl jsem ujištěn, že je to v pořádku, jelikož za ventilem jsou hned "hodiny" a tak se nemůže nic stát a už se taky velmi dlouho prý nic nestalo. No jo, ale oni nevědí, že u nás hodiny při přepouštění nemáme!!

Taky mě docela překvapuje poměrně značně stoupání závitů u otvíracího ventilů, stačí snad dvě otočky do úplného otevření. Proto se chystám sehnat ventil s jemným stoupáním a připojovat ho na ventil 50l láhve a s ním teprve řídit jemně průtok do hadice.

Jsem trochu rozčarovaný nad monoventily Sopras, které mají výstup G5/8 mimo osu těla ventilů. Dost se u nás používají na stage. Konstrukčně jsou uvnitř provedeny opačné než je u jiných běžných ventilů. Tlak z láhve totiž nepůsobí že sedla ventilů proti plastové zavírací kuželce, jako je to u jiných, ale přesně opačné, celý vnitřní prostor kuželky je pod tlakem láhve. Potom stačí malá vůle v závitů kuželky a při otvírání dojde ke skokovému otevření ventilů. Skok je tím větší, čím je větší tlak v lahví. Použít tento ventil na kyslík, jako jsem to už u pár lidí viděl, je asi dost odvážné. Podotýkám, že jsem těchto ventilů měl v ruce 6 kusů a všechny se chovaly více méně podobně. Na druhou stranu jsou to ventily na vzduch a tam asi nějaký ráz není podstatný.

Nebyl tento ventil Silvo na některé a dotyčných lahví?

A ještě k tomu EAN přes kompresor. Jak to tedy dělají na kontinuálu? Rixe na dostupných fotkách nemá nikdo, spíš obyčejné Bauery. Já se přiznám, že jsem párkrát prohnal skrz Bendu EAN 32 a nic se nedělo. Aerotest žádný náznaky nějakých spalin nebo oxidačních produktů v stlačeném EAN nepotvrdil. Možná, že za to může vysokoteplotní syntetika Rarus 829. Co vím, tak angláni takhle foukají až do EAN 40.

Jirka Bíba

Sopras dodává tento ventil i pro kyslík. Měl by být čistý a mazaný kyslíkové kompatibilním mazivem. Jinak je o trošku dražší a má zelené kroutítko - tím ale odlišnosti podle mých vědomosti končí.

Jelikož se většinou mixuje až ve flašce, tak nevidím rozdílu mezi ventilem na nitrox a kyslík (měl by mít jiný závit na výstupu, ale to není o funkčnosti).

Ono jest otázkou, zda skokové otevírány ventil na lahví něčemu vadí. Když se skokem změní tlak na vstupu automatiky, tlakový ráz je podle mne pohlcen sintrem.

Podle mne vadí spíše tlakový ráz na výstupu z velké láhve. Tak mne napadá, že ten sintr na vstupu do hadice by to mohl vyřešit taky. Stejně nemůžeš kyslík přepouštět "na plnej céres", ale jen pěkně pomalinku. Navíc by to chytlo ruznej sajrajt.

Ventily na Nitrox a kyslík se liší technickým provedením a praktickými důvody. Nitroxové jsou v podstatě totožné s vzduchem, jen jsou vyčištěny a mají kyslíkově kompatibilní všechna těsnění, někdy mají menší stoupání závitu kuželky nebo dokonce jehlový ventil na odstranění rázu při otvírání. Závity láhve a připojení jsou v ČR u obojího stejně, aspoň jsme si je sjednotili !

Kyslík ventil má vždy do láhve kuzelak závit, nejběžnější KW28,8 nebo KW19,8 (s válcovým závitem asi neexistuje) přípojný závit W21,8x1/14" a mají již od výrobce zaručenou kuslikovou kompatibilitu. Na dodržení čistoty závitů připojení je použita zaslepovací matice, pokud tedy nemají kyslíkové láhve přepravní čepici.

Jestli i nadále nevidíš žádný rozdíl, tak si zkus na nějakým oficiálním místě (hasiči, plynaři) naplnit kyslík do láhve s zeleným kolečkem a G5/8. Nepochodíš. Nápis "kyslík" na lahví Ti v tom nepomůže, protože takovou láhev Ti podle ČN nikdo k ničemu nepřipojí, jak předpisem tak technicky. I v cizině mi naplnili vcelku bez problémů kyslík do kyslíkové láhve, s kyslíkovým ventilem, ale smrknout 20 Atm do láhve s nálepkou EAN (vyřazeno AIR) a s ventily se zeleným kolečkem, s tím mě vyhodili, z nálepky IANTD Oxy Clean měli srandu a vnucovali se s vyčištěním před každým plněním. Proto mám na kyslíkový flašce kyslíkový ventil a pripojuju k němu trošku upravenou Apeksku. Jo a taky v ČR dosud platí, že kyslíkové láhve (s kyslíkovým ventilem) se testují 1x za 10 let ať jsou z čehokoliv...

Už o tom nelze říci více! :-))

Jirka Bíba

Jen někteří vypečení burani požívají kyslíkový závit podle normy FCSN (Fuck ČSN - EN) G5/8" vnitřní. Plní si sami a staví si volným tempem přečerpávací pumpu. Mají však zelené kolečko a bojí se i nitroxu. Na lahvích mají napsáno OXYGEN 6. V cizině si prohnaně koupi celou láhev kyslíku a přepustí vlastním zařízením.

Dobře to Sylva napsal. Už jsem byl také dost ochočený.

BTW, požíváte někdo na kyslík teflonovou hadicí s nerezovým opletem??? Nedávno jsem ji viděl v katalogu JCB.

Jen tak pro informací. Technik v ústředí Air Productu mi řekl, že 30 MPa kyslík i při normálním otevření ventilů láhve skoro pokazdé blafne tím tlakovým skokem mezi ventilem a hodinami ale hned zhasne. Zda je to nějaká plynařská latina, nevím. Muselo by tam mít co hořet aspoň tu chvíli. Ale klidně tam mohou být jen stopové nečistoty (třeba prach) a už má co.

Já to slyšel z několika míst také. Na vlastní oči jsem to neviděl a abych pravdu řekl, ani vidět nechci. Používám redukčák i na přepouštění. Mám JetControl 200 - 200 baru. 300 baru kyslík prodávají v Brně Air Products.

Neuhlovodíkové nečistoty se anglicky jmenují Non Volatile Residuents (NVR) a mohou být příčinou vzplanutí. Já mám něco vyčteného, ale největší páka na hoření bude asi Olda Lukš.

Další příčina vzplanutí by mohla být rychlost proudu kyslíku (tření???) - dosáhne-li rychlost určitě hodnoty, dojde k zážehu. Co vím, je vzplanutí statistický jev. Podmínkou je přítomnost hořlavé substance (tj. skoro všechno - koho by napadlo, že manometr na kyslík bude hořet!) a energie, která způsobí zážeh a kyslíku. To mám vyčtené, tak chytrý nejsem. Snahou je tedy omezit co nejvíce každou podmínku vzplanutí. Co nejlepší čistota jak na uhlovodíky (EAN 40 přes PVK25!!!), tak na NVR, co nejnižší teplota okolí při plnění a přepouštění kyslíku, oxygen compatible materiály, co nejnižší parciální tlak kyslíku, pomalé přepouštění, údržba ventilů, přepouštěček a tak dále, a tak dále ...

Vloni nebo předloni jsem zalitoval, že skončila doba starých poctivců a nastala doba ostražitosti a opatrnosti. Přišli odvážní hoši "cokoliv do čehokoliv a komukoliv". Nemá cenu nikoho jmenovat, od té doby musí být každý opatrný pořád. Nevím jaké je jejich matematické zázemí, ale možná bychom si měli uvědomit, že rozdíl mezi EAN 50 a EANx nižší než 40 je pouze v hodnotě pravděpodobností vzplanutí, ne v tom, že je vyloučeno. Bohužel.

V laboratorních podmínkách se podle mých informací podařilo zapálit těsnění na 1. stupni PA při rychlém (co to, k čertu, je?) otevření lahvového ventilů. Energii dodal naráz britu pístů o těsnicí materiál na 1. stupni.

Doplnění k požáru:

Ventil na láhvi s EAN 50 byl ten Jirkou Bíbou zmíněny ventil Sopras, nevhodné konstrukce. Asi bude levně na prodej.

Jak už jsem psal, hadice byla pryžová, vyčištěná, ale zřejmě tady se stala chyba. Čištění asi nebylo dokonalé, nebo nemohlo být (koncovky?). Teď už to nezjistím, protože z hadice toho moc nezbylo, a co zbylo, je dokonale odmaštěno plamenem.

Jak se na to dívám s odstupem, šlo o kumulaci více vlivů: zřejmě znečištění v hadici, tlakový ráz při otevření ventilu, a hlavně přesvědčení, že s 50% nitroxem se nic nemůže stát. A z toho vyplývají i předchozí chyby. Tedy v podstatě nic nového. Jediné, co vím jistě je, že v láhvi byl opravdu EAN 50, před přepouštěním jsem obsah analyzoval.

Silva Pěkník

Tak jsem materiál přepouštěcích hadic konzultoval s O. Lukšem. Jednoznačně je nutné u kyslíku zajistit malou rychlost proudění v trubce a použít místo hadic měděnou spirálu. Takže redukčák, nebo ventil s jemným stoupáním nebo lépe jehlový ventil.

Potvrdil mi, že materiál hadice (trubky) je podstatný i z důvodu zápalné teploty a taky tepelné vodivosti materiálu, měď má pro to obě hodnoty vynikající. Nerez je méně vhodný z důvodu špatné svařitelnosti a pájitelnosti. Takže žádný polyflex, ani teflon, ale spirála z mědi na tlak alespoň 25 MPa, průměr spirály asi 80 mm, délka 1 m, závit vedle závitu s mezerou asi 10 mm. Na koncích asi 150 mm rovných pro připájení koncovky. Horší je, že na jeden závit je potřeba okolo 200-250 mm trubky a celou spirálu při asi 50 závitech asi 12 m trubky. Už vidím ten problém, sehnat trubku na potřebný tlak a potřebnou délku ... Kilometr nebude problém, 12 m superproblém ...

Na moji obavu s problémem vyčištění vnitřku trubky od okují a pájecích prostředků navrhl vyčistění trubky pouze chemicky, a to 60% kyselinou dusičnou. Spolehlivě odstraní pájecí prostředky, ale i loupající se okuje na trubce. Preventivně se můze propláchnout celá trubka. Pozor, dokonale vypláchnout, neutralizovat sodou a zase vypláchnout. Na venkovní povrch asi nějaké pokovení. Kde ale vzít 60% dusičnou?? Není to už evidovaná vybušnina?? -:))

No, jdu ale do toho, plukovníci od hasičů vědí, co říkají ...
Máme se obrátit na Jirku Trpíka ...