Píšťala

Hlavním aktérem byla moje žena a jména ostatních zúčastněných nejsou ani tak důležitá. Nutno upřesnit, ze účastníku bylo pět, a tak jsem po ponoru vyslechnul pět různých verzí. Pokusil jsem se sestavit nejpravděpodobnější průběh, omlouvám se předem těm, kteří budou mít pocit, ze jejich verze je málo zastoupena.
Dále bych chtěl předem upozornit, ze jednání všech plně chápu, a asi bych se choval tak jako oni. To, že mohu nyní beztrestně kritizovat je jenom důsledkem toho, že jsem u toho nebyl přítomen.

Na člunu se všichni chystají na ponor. Žena zjišťuje, že se jí během jízdy odpojila píšťala nasazená mezi hadici inflátoru a inflátor. Nevzrušuje ji ani to, že po chvíli je hadice znova rozpojená, a niž by zjišťovala, proč tam hadice nedrží, ji znovu bez kontroly nasazuje.

Jeden z účastníků má konec opasku provlečen pod otevíráním spony, takže není až tak nenormální, že opasek padá vzápětí na dno. Již nejvíce připravená dvojice se pro něj potápí, a aby nemuseli posléze čekat nahoře ve vlnách, čekají na ostatní dole. Tímto dochází k značnému rozdílu zásoby vzduchu mezi účastníky této skupiny. Pětice pohromadě plave krmit kanice.

Při krmení je jeden z kaniců rozezlen, že už párky došly a opouští rychle prostor. Při tom však zavadí o již zmíněnou hadici inflátoru, která se odpojuje i s píšťalou od inflátoru. Všichni zúčastnění jsou bezpečně a s velkou rezervou v čase bezdekompresního ponoru. V píšťale nefunguje správně uzávěr, takže místo toho, aby se uzavřel ventil, vzduch z I. stupně proudí z koncovky, která byla dříve nasazena na inflátor, volně ven. Zároveň v inflátoru nastává závada, kterou se mi nepodařilo přesně zjistit, mající za efekt, že je jacket okamžitě vypuštěn.

Vzhledem k tomu, že se žena nacházela půl metru nade dnem, tak se stále ještě nic neděje. Připlouvá první zachránce. Snaží se nasadit píšťalu zpátky, ale nejde mu to. Snaží se nafouknout jacket ústy přes inflátor, a nejde to taky. V této chvíli si všímá závady druhý zachránce. Byť jsou jeho úmysly ty nejšlechetnější, a i když musím uznat, že bych se tak zachoval asi taky, nastartovává až on, alespoň podle mého názoru, krizovou situaci.

Vidi, jak se okolo ženy i zachránce valí bubliny, a tak zavírá zezadu ženě láhev, a zároveň nabízí svůj oktopus. Ten však v bublinách nevidí ani žena ani první zachránce. Žena najednou zjišťuje, že ji přestává dávat automatika. Ačkoli má na krku pověšenou druhou kompletní automatiku, napojenou na druhý, stále otevřený ventil, nedokáže si pod tím, že ji přestala dávat automatika, představit nic jiného než, že jí už utekl veškerý vzduch z láhve, a proto se o nadechnutí z automatiky na krku ani nepokouší, a rovnou vytrhává v panice automatiku prvnímu zachránci. Ten zůstává v klidu, a ačkoli má žena automatiku vzhůru nohama, nepřesvědčuje ji o tom, bere si svoji druhou automatiku a čeká, až se žena uklidní. Teprve po té jí automatiku otáčí a zahajují společný výstup na jacket prvního zachránce.

Druhý zachránce je pasivně doprovází, ale nestíhá, protože výstup z cca 20 metrů není tak úplně zvládnut a z Aladinu jsem později odečetl rychlost 22m/min. Tři jsou tedy nahoře, dva dole. Dva dole si nestihli celé akce všimnout, a tak, i když jsou samostatná dvojice, jsou na zbytek naštvaní, protože se domnívají, že z důvodu vydýchaného vzduchu při lovení olov museli ostatní ponor ukončit a že se na ně všichni vykašlali, místo aby jim to taky naznačili.

Tři potápěči jsou na hladině ve vlnách, přičemž žena má vyfouklý jacket a nejkratší cesta ke člunu vede tunelem pod hladinou. Takže musí ve vlnách obeplavat celý útes, což je délka která se počítá ve stovkách metrů. Jacket stále nejde pusou nafouknout. Žena plave na automatiku zachránce, který ji drží na svém jacketu a dýchá šnorchlem. Aladiny obou nadále pracují, nejsou přepnuty do SOS modu, a ani neukazují Atn.

Druhý zachránce se vrátí vysvětlit zbylé dvojici, co se stalo. Žena se zachráncem doplouvá k lodi, a je na ni vysazena. Zachránce se ponořuje na náhradní dekompresi, s tím, aby si žena na lodi přehodila rezervní láhev, aby mohla náhradní dekompresi také absolvovat. Při té příležitosti zjišťuje až nyní, že má zavřený ventil, že druhá automatika normálně dává, a že je v lahvi 140 atm. Nasazuje hadici inflátoru, otevírá zavřený ventil, a po tě, co se zachránce vynořuje, potápí se s ním na náhradní dekompresi.

Poučení:

1. To, že u píšťaly nefunguje ventil, který by zamezil průchodu vzduchu, když není nasazena na inflátoru, není tak úplně zanedbatelný problém, a může způsobit nepříjemnosti. Globálně, i drobná závada může způsobit katastrofu.
2. Vypadne-li dvakrát za sebou hadice odněkud, kde má držet, a já ji tam bezmyšlenkovitě potřetí nasadím, tak si koleduju o průšvih.
3. A to je asi nejzávažnější. Dřív než někomu zavřu láhev, musí mít v puse jiný zdroj vzduchu. Jestliže zavírám ventil, z kterého dotyčný dýchá, může to vést k nepopsatelné panice.
4. Rezervní láhev se vzduchem na lodi, resp. kdekoli v blízkosti ponoru je fakt dost dobrá věc. Každý ať zpytuje svědomí, kolik lahví vozí k vodě, když se jde potápět.Zda je to jedna láhev na člověka, či zda je tam o tu jednu navíc.
5. Je velice obtížné na vodě posoudit, jak velkého prohřešku vůči výstupové rychlosti se člověk dopustil, a jak se má zachovat, protože data si stáhne do počítače až mnohem později.

Oceňuji, že zachránce napadlo dělat náhradní dekompresi. To, že to bylo až několik desítek minut po vynoření (čas, než doplavali k lodi) je věc druhá, stejně tak jako fakt, že se potopili jenom do 5 metrů a ne do Hmax/2.

Nekritizujte jednání zúčastněných, jenom se zkuste zamyslet, jak byste reagovali Vy. Vzhledem k tomu, ze všechno dobře dopadlo, je to pro všechny zúčastněné (včetně mě) velká životní zkušenost, a píšu to proto, aby se mohli poučit i další (budou-li chtít).

P.S. Jména, kdo byl kdo, nejsou důležitá, a proto nepovím.