Utažený řemínek příčinou problémů

V létě jsem měl při potápění v Chorvatsku problém, který snad může sloužit i pro poučení a tak s tím zatěžují konferenci. A taky na to konečně mám čas, protože ležím s chřipkou.

Takže, úvodní informace:

Já: potápím se asi dva a půl roku, mám něco přes 100 ponorů ve všech vodách. Kvalifikace AOWD.
Výstroj: standardní a nehraje zde moc roli. Snad jen některé části a to Aladin Pro Nitrox, kompas Suunto, neopren polosuchý 7 mm Agama
Plyn: vzduch
Místo: HR
Čas: Konec léta 2000

Potápěli jsme se již třetí den. Pokaždé 2 ponory denně. Já jsem byl den před popisovaným zážitkem něco mezi 40 a 50 m, deko kolem 10 - 15 min. V ten den jsme jeli na první ponor na lokalitu lodi. Byli jsme oblečení a já jsem měl jako vždy na levé roce Aladina a kompas. Jenže po cestě nám došel benzín, čekali jsme cca 40 min na doplnění. Všichni se polovysvlékli, jen já jsem byl shnilej a nechal jsem vše na sobě včetně zmíněných přístrojů, které byly poměrně utažené, aby se v hloubce nepřetáčely (viz neopren).

Před ponorem jsem cítil v levé zaškrcené ruce nepohodlí, až bolest, ale říkal jsem si, že po zanoření se to uvolní a ruka se prokrví. Což se také stalo a potíže pominuly. Ponor 47 m, deko 6 minut. Ani po vynoření se žádné potíže nevrátily.

Pak následoval noční ponor 47 m max. deko 20 minut. Opět s přístroji na ruce. Po vynoření, asi po 10 minutách jsem cítil v levé ruce mírnou bolest, jako bych se do ní uhodil. Žádné mravenčení, mramorovaná kůže, nebo bolesti v kloubech. I když jsem byl informován o příznacích DCS, vzhledem k předchozí příhodě s benzínem jsem tyto potíže připisoval nedokrvení ruky na lodi a nevěnoval jsem tomu další pozornost.

No a pak to přišlo. Ve tři ráno mě vzbudila silná bolest v ruce (bolelo to jak sviňa, věřte mi) a snad i v lokti, to nevím, protože po chvíli mne bolela snad i postel vedle. Ruka byla od zápěstí opuchlá a chvílemi pálila jak čert, chvílemi bolel kloub od palce atd. Začal jsem do sebe lít snad desítky litrů vody, byly mi podány protizánětlivě homeopatika a vydýchal jsem na suchu 2 l kyslíku a tuším 7 l Nitroxu 36%. Byla zvažována mokrá rekomprese, kontakt na DAN a převoz do lékařského zařízení. Vzhledem k tomu, že potíže se omezily pouze na zaškrcenou ruku a stav se zlepšoval, nic z toho jsme nepodnikli.

Druhý den (strávený v posteli) ruka ještě dost bolela. Třetí den (strávený šnorchlením) to skoro nebolelo, ale měl jsem omezenou citlivost tři konečků prstů. Další dny (strávené potápěním) se situace nijak nezměnila. Po příjezdu proběhla tel. konzultace s potápěčským doktorem. Dle jeho názoru to byla kombinace lokální ischémie kvůli zaškrcení a kesonky.
Dle jeho předpovědi pociťují ještě po několika měsících mírně mravenčení a změněnou citlivost na zmíněních konečcích prstů.

Kde se stala chyba?

Samozřejmě se nabízí odpověď, že jsem byl hluboko, nemám co dělat dekoponory (nebo ne alespoň nad 3 minuty a opakovaně), nemám mít (blbec) utažené řemínky na přístrojích. Je to jistě dost pravda, ale já si myslím, že hlavní příčina byl pocit, že když mám podle mého vše pod kontrolou, Aladin neukazuje chybu, znám typické příznaky DCS a vím, že mne to přece bolí od zaškrcení, mohu jet dál na doraz. Pokud by ruka bolela jen tak, nebo bych měl chybu v ponoru, okamžitě bych zahájil opatření, a věřím, že by následky byly mnohem menší.

Poučení:

Do výstroje i na Blansko zahrnuji bokovku 3 l kyslíku a při deku delším než 5 minuty budu mlsat v 6 m a Aladinovi o tom neřeknu, čili ponor dokončím jako se vzduchem.
Další 3 l kyslíku je na břehu nebo na lodi.
Pokud mne po ponoru bude něco bolet, budu to vždy považovat za kesonku.
Aladina dávám na předloktí a neutahuji tak přístroje.
Vím, že Aladin je houby pojistka a člověk musí myslet.
A hlavně....Průsery se většinou kumulují a násobí mezi sebou - snažím se s tím počítat.

1. Líbí se mi, že se někdo odhodlal popsat problém (jak na Orlíku, tak tenhle) - vynikající poučení - oběma budiž vysloven dík
2. Věřím, že se nestrhnou negativní reakce
3. Nikdy se už asi nedozvíš, jestli to byla DCS nebo ne (osobně se domnívám, že se jednalo spíše o následek déletrvající ischémie - nedokrvení - s následnou expozici chladu eventuelně v kombinaci s tlakovým poškozením - mám na myslí mechanicky tlak řemínku - radiálního nervů)
4. V souvislosti s tím je podle mého názoru racionální, jak píšeš, při stavu, který by být vzdálené DCS připomínal, zachovat se jako při DCS
5. Protizánětlivá (i jiná) homeopatika bych považoval za vcelku zbytečnou zátěž v zavazadle, spíš bych si vzal některé nesteroidní antirevmatikum (Ibuprofen, Voltaren, apod.) - velmi intenzívně tlumí bolest

Petr Švenda

K Petrovu bodu 4:

Při jednom potápění že člunu byl docela proud a vlny. Dolů jsem lezl po špagáte od bóje, který měl snad 45°. Dole jsem se ukryl za kámen a čekal na ostatní. Přišla jenom část party a ukazovali, že ostatní asi nepřijdou. Vyházeli jsme párky pro kanice a protože se nedalo plavat, ale jenom ručkovat po dně, vydal jsem se zase po špagátě nahoru. Nahoře jsem zachytil provaz s karabinou a ke karabině se raději přicvakl. Vcuclo mne to pod člun a dost dlouho jsem bojoval, abych se zpod něho dostal. Kotvili jsme na bóji schovaní za malým ostrůvkem, takže vlny šly atypicky proti proudu, takže bez nějakých větších problémů úspěšně plnily člun přes zrcadlo. Jeden na člunu zoufale vyléval, druhý ležel ve přídi, nemohl se pohybovat, měl zdřevěnělý jazyk, takže nemohl ani mluvit a jenom chrčel. Vytřeštil jsem oči a ptal jsem se, jak dlouho byl pod vodou, a kolik toho nakoupil a v duchu s ním byl už v komoře. Naštěstí pro něho ani neopustil člun, takže DCS šla vyloučit. Být ale minutu ve vodě, byť jenom v jednom metru, tak jsme ho vezli opravdu do komory. Asi se ptáte, cože mu bylo - normální mořská nemoc. Vynesli jsme ho na molo, tam deset minut ležel a bylo po všem. Další dny se s námi vesele houpal na vlnách a nic.

Rambo