Útočník

Co jsem spatřil pod hladinou bazénu:

Jen tak si plavu sem a tam a pak následuje krátký odpočinek u okraje bazénu. Přidržuji se okraje a vydechuji do vody a v tom jsem spatřil dvojici potápěčů klečící na hloubce tvářemi k sobě. Byl to J. a na bazénu známá postarší "Plazivka", čistička dna. Něco tam šmodrchali a pochopil jsem , ze jí J. ukazuje vypuštění bójky.

Sice jsem nechápal proč někomu, kdo se neumí normálně potápět, ukazuje takové věci, ale byl jsem zvědav, jak to dopadne.

Párkrát bójka vysvištěla na hladinu a pak došlo na předání bójky "Plazivce", ta plna očekávání a strachu počala s přípravou instrumentu. Bójka byla připravena a provázek trochu odmotán.

V ten moment, když "cvikýřka" (spíše známá zúčastněných - pochybuji o kvalifikaci instruktora) hodlala vypustit bóji na hladinu, kde se vzal, tu se vzal, připlížil se "Silák", ozbrojen kudlou, připevněnou nad hlavou u prvního stupně na hadici manometru, a dlouhou žlutou hadicí oktopusu stočenou u pasu a zajištěnou elektrikářskou páskou. Tento řízek nečekal a bez váhání strhl na dvakrát "Plazivce" masku, a protože viděl, že se zúčastněná brání zuby nehty, tak ji ještě vyrval automatiku z pusy.

To, co se pak rozjelo, bylo snad to nejhorší, co jsem zatím pod vodou viděl.

Všude poletovala šňůra, automat makal na plné pecky a přes bubliny nebylo moc vidět.

"Plazivka" vyrazila jako o život k hladině, "Silák" neváhal a asi v poloviční hloubce, cca ve dvou metrech, se na ni pověsil a ženská, ta jen počítala andělíčky a bez výdechu se rvala nahoru.

Na hladině kašlala jako starej tuberák a jen jsem čekal, kdy se objeví krev. Jediné, co ze sebe dokázala vymáčknout, bylo něco v tom smyslu "ty vole, to bylo hrozný", a pak zase zajeli dolu za dalším dobrodružstvím...

Jen na obranu J. musím konstatovat, že mi připadalo, že vůbec netušil, proč to "Silák" udělal a vlastně se stal nečekaným účastníkem této příhody tak jako já.

Nejsem sice v oboru práva vzdělaný, ale dokážu si představit, co by se dělo, kdyby došlo na vyšetřování vážné nehody. Myslím si, že by si zúčastněné osoby měly dobře rozmyslet, co mohou a nemohou se svoji kvalifikaci provádět, a jestli jsem se spletl a mají instruktorské oprávnění, tak bych především "Silákovi" navrhoval jít prodávat rohlíky...

Přeci kruci každý, kdo má zdravý rozum, pozná, jestli je daný jedinec připraven na tak náročný test, jako je nečekané strhnutí masky a ještě s automatikou. Jestli se nepletu, tak o tak náročném cviku (souhra obou zároveň) jsem na základní kvalifikaci ani neslyšel!!

30.5.2005, odpověď na článek "Útočník".

Záměrně píši "Odpověď", neboť původně zamýšlené slovo "Reakce" je nepřiměřené následujícímu textu, který je trochu delší, a to z důvodů, abych děj, popsaný ve výše uveřejněném článku, uvedl na pravou míru.

Aby jste mne ještě lépe pochopili předesílám, že nechci nikoho obviňovat ze zlého úmyslu, jen mne rozladil styl a neúplnost článku a nevhodně volené přezdívky ostatních dvou aktérů. Vážně se nenaleznou jiná lepší jména, než "Silák" a "Plazivka"?

Autor článku Martin Klas se nám sice písemně omluvil za použití nevhodných přezdívek, ale protože jde o mé dva velice dobré kamarády, musím se takto veřejně ohradit a vysvětlit podstatu nejen jejich osob, ale i okolnosti popisované příhody.

Autor článku bohužel situaci, kterou popsal, jen zběžně zahlédl a neznal a ani se po té nezeptal na jakoukoliv okolnost které předcházely a i následovaly a rovněž zúčastněné osoby zná pouze z toho, že je potkává na bazénu.

Dáša, v článku zvaná Plazivka, kvůli profesnímu vytížení ve svém životě teprve asi před rokem objevila potápění a téměř plně tomu propadla. Ne každý má však ten dar spadnout do vody a hned se tam pohybovat jako ryba. Proto taky velice ráda chodí na bazény a je vděčná za každou novou věc, kterou jí kdokoliv vysvětlí, ukáže a kterou se naučí.

Mirek, v článku zvaný Silák, je absolutní fanda do potápění. Prošel mnoha potápěčskými činnostmi, včetně profesionální. Ale jako Silák alias Rambo se rozhodně nikdy nechová. Rovněž autorův popis jeho výstroje je zkreslený. Nůž na žaketu má, protože tento žaket používá i na ponory ve volné vodě, octopus má s delší středotlakou hadicí, ale jen blázen by si jej svazoval elektrikářskou páskou.

Dáša s námi absolvovala již jako kvalifikovaná potápěčka, podzimní výlet do Dahabu. Tam poprvé ve své krátké potápěčské kariéře zažila klidné ponory s hladinou moře jako rybník, ale i s velkými vlnami a viděla v praxi k čemu je dobrá dekobójka. Chtěla ji také zkusit vypouštět. Proč ne, tak jsme jí to v bazénu začali učit.

Sám se potápím již hezkou řádku let a vím, že je velké procento osob, pro které je traumatizující sundání masky z obličeje. U Dáši tomu nebylo jinak. Ale cvik v kurzu zvládla. Avšak sama viděla, že se při reálném potápění může přihodit i to, že najednou vám někdo omylem zavadí o masku i automatiku. Protože jsme si s Mirkem byli vědomi, že přeci jenom v této nenadálé situaci by si nebyla stoprocentně jistá (ruku na srdce vy ostatní jak vy jste na tom??), začali jsme s Dášou procvičovat na bazénu i takovéto situace. Nenadále zavřený ventil v lahvi - bez problému signalizovala nedostatek vzduchu a přijala náhradní automatiku. Náhle zalitá maska druhou osobou ji taky nevyvedla z klidu - v pohodě si ji vylila a pokračovala v ponoru. Vyškubnutá automatika z úst ji také nevyvedla z míry. A protože jsme věděli, že i výstup na hladinu bez automatiky je schopna provést kdykoliv, přistoupili jsme ke "křestu ohněm". A to byl ten moment, který Martin popisuje ve svém článku. Bylo toho na ní moc úkonů najednou a vědoma si toho, že hladina je nadosah, volila výstup aniž by byla ochotna přijmout Mirkem nabízenou automatiku.

Nevím, zda autor viděl pokračování našeho působení v bazénu. Asi ne. Protože jinak by tak dramaticky článek nenapsal. Dáša, po té co jsme jí znovu vysvětlili, jak by to správně mělo probíhat, zvládla opakovaný "křest ohněm" již bez problému. Sám autor článku vlastně prozrazuje, že nešlo "o život" slovy: "a pak zase zajeli dolu za dalším dobrodružstvím."

A další autorova slova: "Jen na obranu J. musím konstatovat, že se mi připadalo, že vůbec netušil, proč to Silák udělal a vlastně se stal nečekaným účastníkem této příhody tak jako já." Potvrzují, jak se od samého začátku svého článku mýlí. Já jsem ten J. a jak jsem napsal, celá situace byla postupně připravována a očekávána.

Takže silná slova jako: "o oboru práva, vyšetřování vážné nehody, zúčastněné osoby" v závěru článku jsou totálně OT (česky: mimo mísu). Rovněž autorova polemika o našich instruktorských kvalifikacích je OT, neboť jak jsem popsal, nešlo o výuku potápění.

Co dodat na závěr? Autor článku asi netuší, že na našem bazénu neprobíhají jen kurzy podle striktních standardů, ale že bazén využíváme především k tomu, abychom si právě výše popsanými akcemi zlepšovali své potápěčské návyky a abychom umožnili potápění i lidem, kteří přijdou (jak sami říkají) na vozíku a nebo s těžkým handicapem třeba po mozkové obrně.

A kamarádské legrácky, které v kontrolovaném prostředí a za přítomnosti zkušených potápěčů jsou na našich bazénových hodinách na denním pořádku nejsou také ve výukových standardech, ale myslíme si, že to je to, co ještě lépe připraví potápěče na to, aby mohl zvládat bez problému situace, které reálné potápění může přinášet.

Napsal Ing. Jiří Lukeš,
předseda správní rady obecně prospěšné společnosti Vodní klub