Mezi Aluxes

V únoru 2004 se už po druhé skupina českých a slovenských speleopotápěčů vypravila na mexický poloostrov Yucatán, aby zde pokračovala v objevování fantastického království zaplavených jeskynních systémů.

Našim cílem bylo navázat na úspěch z roku 2003, kdy jsme v cenotu Cangrejo prozkoumali a zmapovali 1035 m nových prostor. Po úvodních komplikacích, které způsobilo agresivnější chování místních domorodců, kdy jsme dokonce museli čelit organizovanému ozbrojenému zabavení našeho vozidla, se nám ve spolupráci s našimi mexickými přáteli povedlo zařídit všechna potřebná povolení na průzkum v oblasti Chemuyil, asi 15 km od Tulumu.

První dny pobytu jsme věnovali hledání toho správného cenotu, který by se stal bránou do světa pod vápencovou deskou. Prozkoumali a zaznamenali jsme souřadnice osmnácti známých a dvou nových cenotů, udělali v nich předběžnou rekognoskaci a rozhodli se provést kontrolní ponory ve dvou z nich. Jak cenot Chu Muk Cho, tak Joolis už před námi navštívili potápěči Robbie Schmittner a LP. Robbie nás k cenotům dovedl a dal nám povolení k jejich zkoumání. Každý objevený cenot s vodící šňůrou je tabu pro ostatní potápěče. Právo na něj má objevitel a bez jeho souhlasu je průzkum hodnocen jako prasárna. Svou polohou, asi 500 m od polní cesty, pěkným okolím a po zkušebním ponoru i perspektivou dalšího pokračování se nám zalíbil Joolis. Do džungle jsme na vlastních zádech dopravili kompresor, centrálu, vybudovali kompletní zázemí pro čtyři lidi a začali s průzkumem.

Každý další ponor přinášel nově objevené metry chodeb s nádhernou výzdobou, ale i nepřekonatelné plazivky, které nám postupně uzavřely cestu jak po proudu směrem k pobřeží, tak i do vnitrozemí. To už jsme měli zmapováno 1200 m nových prostor. Denně jsme zadávali naměřené hodnoty hloubek, azimutů a vzdáleností do počítače a vznikala tak mozaika chodeb, která po přenesení do centrální mapy Chemuyilské oblasti zapadla do systému dalších známých centů v okolí: Chu Muk Cho, Polo, Hoyt. Naším cílem se teď stalo propojení všech cenotů v jeden celek. Nebyl to úkol lehký. Hoyt i Polo zkoumal Bil Philips, a to je Pan potápěč. Velkou měrou se podílí na objevech a mapování Ox Bel Ha, jeskynního systému, který má dnes 125 km. Je dokonce koordinátorem tohoto výzkumu. S Bilem jsme ve velmi dobrém vztahu a těšil se s námi z každého našeho úspěchu. Systematickým průzkumem všech odboček jsme nejdříve propojili Joolis a Chuk Mu Cho. Začali jsme poskakovat v tabulce nejdelších systémů na Yucatánu nahoru a naše údaje, dodané do centrály QRSS, znamenaly překonání hranice 300 mil objevených prostor v oblasti Riviera Maya. To nám ale nestačilo a po ohromném úsilí o překonání extrémních plazivek ze strany cenotů Polo a Hoyt jsme nakonec vytvořili společný systém pěti cenotů Joolis-Chuc Mu Cho-Polo-Hoyt a nově objevený Ta Tich. Fantastický úspěch, který vysoce hodnotily všechny místní potápěčské kapacity.

Rekapitulace

Účastníci akce: Zdeněk Motyčka, Radek Husák, Míla Dvořáček, Radek Jančar, Mišo Megela, Daniel Hutňan, Michal Skribuckij, Mariano Fuentes Silva
Počet uskutečněných ponorů: 56
Čas strávený pod vodou všemi potápěči: 10 600 min = 176,7 hod
Objeveno a zmapováno: 2405,9 m
Zmapováno dalších: 1172,8 m
Délka celého systému: 3578,7 m (21. místo v délce jeskyní na Yucatánu)
Maximální hloubka: 20.1 m

Použitá technika

2 x Alu80 s manifoldem LOLA (fantastická záležitost) Mirek nám připravil manifoldy, které neměly chybu. Nové kolečko na ventilu jsem použil jenom já, ale mohu vřele doporučit. Anti roll off skutečně funguje.
1 x stage Alu80
Křídlo DTD od Radka Husáka
HID 10W s kanystrem taky od Radka nám chtěl Bil Philips (a ten o tom něco ví) ukrást. Oproti jejich světýlkám svítilo jako rentgen.
Polosuchý neoprén 5 mm, (při 130 minutovém ponoru byla na dekompresi trochu zima).

Perličky

• Komické bylo, když v prodejne Halcyon na Playa del Carmen se nám snažil prodavač prodat Radkovy wetnotesy za 35 dolarů.
• Před tím, než jsem se zanořil v cenotu, který jsme (velice výstižně) nazvali "Žaburina" nám Bil popisoval den starou historku, kdy se jeho kamarád po 15 minutovém brouzdání na naháče s maskou a baterkou v ruce v novém cenotu postavil a metr před ním ležel 2,5 m dlouhý aligátor. Navíc místní průvodce v cenotu "Žaburina" dva aligátory viděl. 4,5 minuty z pěti strávených při průzkumu tohoto cenotu jsem se díval za sebe.
• Radek s Mílou objevili nový cenot. Pomalu se začne zmenšovat hloubka, objeví se od kořenů a půdy dohněda zbarvená-taninová voda a pak jenom čekáte, až spatříte listí, větve a nakonec světlo. Ale vylezte na hladinu, když vám dva dni před tím popisuje Robbie, jak se vynořil v novém cenotu a 5 metrů od něj stál na břehu jaguár. Robbie vydržel bez pohybu 10 min. Pak jaguár majestátně odkráčel. To jste pak z 80 % přesvědčeni, že na břehu každého nového cenotu je jeden jaguár.
• Nový cenot nazvali Ta Tich (hladový), protože dva dni v džungli jedli pomeranče se špagetami.
• Noc v hamace v džungli je krásná, radši bych však spal vedle jaguára než vedle Miša (hrozná noc).
• Nejhorší ze všeho jsou představy. Zkuste jít v noci v džungli na velkou. Bez mačety ani ránu. Pak druhý den hledáme chybějící nástroj za stromy, protože při útěku z místa činu kromě exkrementů zahazujeme všechno, co omezuje v rychlém návratu do bezpečí hamaky.
• Neuvěřitélné: podstatně víc komárů než v džungli je v hotelovém pokoji.
• Pokaždé, když jsme vstupovali do džungle, jsme si obouvali pevné boty a dlouhé kalhoty. Pak přišla Nadja, hodila si na záda svoje kompletně ustrojené dvojče vážící 35 kg a bosky v kraťasech ho odnesla 500 m džunglí. Jak jsem se styděl.
• Domorodci jsou velice přátelští. Ale když se před vámi na cestě objeví zátaras, z rozhledny dřevěného baráku míří hlaveň 100 let staré kulovnice a Lucio vám zabavuje auto s odůvodněním, že povolení ke vstupu platilo jenom jeden den, ztrácíte iluze o korálkách jako dostatečné odměně za překročení jejich pozemku.
• Komunikace s domorodci, pokud sebou nemáte španělsky mluvícího kamaráda, se řeší tzv. Michalovou metodou. Čekáte, až dokončí dlouhý monolog a pak s údivem zopakujete poslední jim vyslovené slovo. Domorodec pokračuje dalším monologem. Opět zopakujete poslední slovo a takhle se to opakuje, až vám už nemá co říct. Následuje pozdrav "buenos dias, tardes nebo noches", podle denní doby. Skutečně to funguje.
• Aluxes jsou malí agresivní "člověkozvířata", žijící divoce v džungli. Domorodci se jich děsně bojej. My taky, i když jsme žádného neviděli. Místní se moc divili, že přespáváme v džungli. Oni by to asi neudělali.