Beli, rybářská vesnice na severovýchodě ostrova Cres, pojmenovaná po maďarském králi Bélovi IV., který zde na opevněních starých 4000 let držel ochranu proti Tatarům se dnes již jmenuje jinak. Po týdenní zkušenosti v místním campu v neustálé přítomnosti mečících ovcí (24 hodin denně) a všudypřítomných ovčích bobků jsme určili jméno příhodnější, avšak nezveřejnitelné.
Když ale camp Bijar obývá parta 13 potápěčů, vybavená vším co je třeba, vč. dvou kompresorů, tří zodiaků s motory spolu s veledůležitými zásobami dobrého jídla a přebytku piva, ovce se stávají některým i dobrými kamarádkami
.V námi zvoleném termínu bylo sice počasí dva dny přímo proti nám, ale i za neustálého deště se dá potápět. Ve vsi je cca 1 km od moře potápěčská základna v penzionu Tramuntana, kde je možno plnit (10 l za 8 DM). Jejich služeb jsme však neužívali.
Oproti všem zprávám a očekávání nás správce campu (nádherný olivový háj) nechal použít vlastní kompresory a mimo sezonu nám neúčtoval ani stany s auty. Za osobu jsme první den platili 43 Kn, další dny po 33 Kn.
Vyjížděli jsme denně na obě strany od přístavu a nacházeli velmi pěkné terény, vždy se stěnou do cca 40 m s humry, velkými úhoři, hejny malých ryb, chobotnicemi a různými kraby. Slušný terén je i přímo před vjezdem do přístavu vlevo, kde je možno jít do vody lehce z přístavního mola. Velkou obytnou bóji utopenou vedle vraku VW GOLF jsme bohužel nenašli.
"Všední zážitky" z potápění v Beli a okolí jsme opepřili celodenním výjezdem lodí na vrak TIHANY u ostrova Unije v servisu Honzy Lamberta (LAMKRA) z Martinščice. Druhý ponor byl u "ostrova králíků", Zeči.
Až na počasí ze začátku našeho pobytu velmi podařená akce.