Bue Marino

Velký krasový jeskynní systém, přístupný částečně i suchou nohou. Většinu vstupních otvorů chrání masivní mříže, ale již začátkem dubna se provádí a místní jsou českým speleopotápěčům velmi nakloněni. Není také divu, když významnou část objevili a zmapovali. Malý tip: rádi plzeňský Prazdroj.

Nejbližší možnost ubytování je v campu na okraji městečka Cala Gonone. Mimo sezónu lze též dobře přespat na parkovištích podél (slepé) silnice, která vede 5 km podél pobřeží; jen vám nesmí vadit vysvětlování "no camping - only sleeping and eating". Ze silnice je občas pěšinka dolů na oblázkovou pláž. Máte-li možnost vše naložit na člun, je dobré místo na spaní též asi na polovině cesty k jeskyni, kde ústí romantické údolí (mimochodem se zajímavými lezeckými terény).

Přístup k jeskyni je pouze z vody, v levé části portálu je vybudováno perfektně chráněné přístaviště. Přístaviště pro turisty, zbudované na konstrukci z nerezových trubek, je oddělené mostíkem. Ten svým stavem valnou většinu turistů spolehlivě odradí od nezvané návštěvy.

Před potápěním je dobré projít vycházkovou trasu pro veřejnost v levé větvi a též veřejnosti nepřístupnou, ale na zpřístupnění připravovanou část větve pravé. Uvidíte mnoho zajímavého - například excentrické stalaktity, různé sintry atd. Většina krápníkové výzdoby je dosud živá. Co se teploty týče, začátkem dubna byla venkovní teplota okolo 15° C. Hlouběji v jeskyni (zvláště v pravé větvi) teplota prudce narostla a pohyb v neoprenových kalhotách (na suchu) se díky vlhkému vedru stal nepříjemný.

V geologické minulosti se spolu s posuny masivu měnila i úroveň mořské hladiny. Nesmí vás proto překvapit otisky schránek měkkýšů 4 m nad hladinou ani krápníky 5 m pod hladinou.

Při potápění v této jeskyni nehledejte hloubku. Proplouváte systémem sifónů různé délky a průřezu. Při nejdelším průniku jich prý napočítali 45 v jedné linii. V té malé části, kterou jsem spolu s kamarády prolezl, byly zbytky fixů z roku 95. Jejich stav umožňoval dobrou základní orientaci, ale vylučoval možnost se na ně spolehnout. Většinou prostor občas proudí voda, takže víření sedimentů nebylo problémem ani pro nás - nepříliš zkušené speleopotápěče.

Vstup je v pravé části portálu (při pohledu z moře), naproti přístavišti pro turistické lodě. Nenechte se odradit rozostřeným viděním, je způsobeno mísením vody o různé slanosti a teplotě, uvnitř pomine. Necelý metr nad hladinou najdete malé hodiny, ale provlékání smyčky ve visu na jedné ruce není to pravé. Lepší možnost uvázání šňůry je těsně za vchodem. Vstup začíná těsně pod hladinou a pokračuje do poměrně velké prostory s maximální hloubkou přes 12 metrů. Když se budete držet vlevo a v malé hloubce, brzy narazíte na hladinu. Do dalšího sifónu pokračujte pod mostíkem vlevo, brzy narazíte na zajímavý ponořený krápník. Od něj dále, proniknete do dalších prostor,...

Naprosto nevhodné období pro návštěvu je únor a březen, kdy voda může velmi rychle stoupnout o dva metry a vymést vás ven rychleji, než je milé. Červenec a srpen zase bude vše v obležení turistů.

Nedaleko je další významá lokalita, Cala Luna. Celé pobřeží vypadá jako ementál. Moře v okolí není nijak zvlášť zajímavé - písčité dno porostlé travou, hloubka okolo 20 m. Přímo u campu v Cala Gonone je dive centrum (s roztomilou osůbkou s příznačným jménem - Roberta Calamita). Lze si zaplatit výlet na dva vraky (včetně plnění cca 50.000 lir na osobu na jeden vrak).

Poznámka: Tento článek je jeden z prvních, co se na Stranách potápěčských vůbec objevil. Připraven byl v létě 96, ale to ještě nebyly Strany potápěčské přístupné na internetu. To se stalo až 3.3.97