Řecko a Chalkidiki zvláště

Cesta

1. Pres Srbsko cenove narocne - vstupni vizum 200 DM na osobu, pojisteni vozidla uznavaji pouze jejich /mezinarodni neplati/ + poplatky na dalnici.Presna cisla neznam a uvedena hodnota je z druhe ruky.

2. Pres Rumunsko: je to sice horsi cesta, ale za to dal. Prujezd pres Madarsko, Rumunsko a Bulharsko je doprovazen drobnymi uplatky policii za prekrocenou rychlost /dokonce jsme v Rumunsku narazili na policistu, ktereho nezajimal graficky zaznam rychlosti z autobusu - udajne to mame nastavene, aby nic nezjistil, ani nemel zaznam z radaru, ale rozhodujici pro vysi pokuty bylo pouze jeho rozhodnuti, ze jsme jeli rychle. Stalo nas to 4 plechovky piva/. Dal musite pocitat s tim, ze kdyz jede kolona vozidel tak zastavi pro prekroceni rychlosti pouze cizince a ostatni nechaji jet. Jste totiz potencialne solventni a mate na pokutu. Nepomuze Vam ani poukazovani na to, ze auto, ktere jelo za Vami stejnou rychlosti melo misto predniho skla pouze popundekl s vyrezem cca 15 x 20 cm.

Jinak policiste se nechavaji po ridicove pokani a kratkem zdrahani presvedcit, ze to spravi mala pozornost ve forme alkoholu nabo americkych cigaret, pouze asi 1 z 10 pozadoval DM a to zpravidla u vetsich mest. Obdobna situace je s pasovou a celni kontrolou. Zde uz nemusite nikoho presvedcovat, ze mu chcete dat pozornost /jinak stravite noc na hranicich /ale rovnou si reknou co chteji a kolik. Na Madarsko-Rumunskych hranicich se me stalo, ze si me celnik nechal vyvolat z autobusu jako vedouciho zajezdu a oznamil me,ze mu mam v mistnim marketu koupit lahev whisky, vcetne znacek ktere nepije. Nakonec nas to stalo 10 piv.

Osobni auta to maji relativne levnejsi. Pozornosti se pohybuji kolem dvou balicku americkych cigaret, pokud se nedate hned presvedcit ze venujete cely karton.

Jinak bych rad upozornil na to, ze pokud date prilis velkou pozornost, tak vzbudite podezreni, ze neco pasujete a je to pak horsi, nez kdyby jste nedali nic.

3. Na Reckych hranicich doporucuji se vzdat jakychkoliv naznaku, ze jste potapeci /to znamena - zadne obleceni s napisy "Diving club" apod./. Jinak Vas ceka potupne vykladani celeho autobusu, zapeceteni potapecske vystroje a jeji odpeceteni na celnici v miste pobytu, ktere neni taky zadarmo. Jednak sehnat mistniho celnika je slusny vykon, ten vam vsak oznami, ze nema zrovna cas /sedi napr. v taverne a pije ledovou kavu/ a ze prijede za vami do kempu. Po svem prijezdu vam mimochodem oznami, ze prijel ve svem volnem case a vlastnim autem a samozrejme ocekava ze tuto jeho ochotu patricne ocenite /financne - cca 5000 drachem = cca 600 Kc/. Tim vsak Vase patalie nekonci, nebot pred odjezdem musite cele toto divadlo opakovat a nechat si vystroj opet od mistniho celnika zapecetit a on vam prokaze "sluzbu", ze poda informaci na hranicni prechod o typu a cisle autobusu, takze vykladani celeho autobusu vas opet nemine. Proto ta rada v uvodu tohoto odstavce. Pokud se vam podari projet pres hranice bez vzbuzeni pozornosti, tak mate i sanci se obdobne protahnout i zpet a krome casu a nervu, usetrite i nejakych 10.000 drachem.

Potapeni

Zminim se pouze o lokalite kam jezdim /vsude je to jinak/.

Na polostrove CHALIKIDIKI /severovychodni Recko/, cast Sithonia /z Chalkidiki vybihaji tri poloostrovy Kassandra, Sithonia a Athos/, na vychodnim pobrezi, se smi potapet s pristrojem bez povoleni v oblasti od mestecka Sarti po pristav Port Koufo. Jezdime do Kalamitsi kemp Porto, kde je potapecka baze hned u vody. Zde si muzete nechat naplnit lahev /kontroluji pouze zda ma testy/ za 1000 drachem = cca 120 Kc za 10l lahev. Kdo ma zajem tak si muze samozrejme zaplatit sestup nebo pucit vystroj.

Pravidla pro potapeni:

• nesmi se potapet v noci
• nesmi se potapet do vetsich hloubek jak 30m
• z more se nesmi nic vynaset /mysli se tim historicke veci - zlomky amfor apod./
• kazdy potapec musi mit kvalifikaci /CMAS uznavaji/, jinak musi mit sebou instruktora /kazdy sveho - neberou na jednoho instruktora vice novacku/ a pokud nekdo nema kvalifikaci radi vypomohou svymi instruktory, ale samozrejme za penize.
• s pristrojem se nesmi lovit harpunou / s ABC ano/.
• potapet se muzete max. 400m od pobrezi.

Viditelnost

V letech 1990 az 1994 byla velice dobra /kam oko dohledlo - radove nekolik desitek metru/ z hladiny bylo videt dno v hloubce cca 20 m. Letos jsme tam byli od 26.6. do 10.7.1996 a viditelnost byla podstatne horsi /predchazely nas velke bourky se zaplavami/, ale kazdym dnem se to zlepsovalo.

Teplota vody

U hladiny 30-32 st.C, v 10m cca 25-28 st.C, mereno v zalivech s pomerne klidnou vodou. Po promichani vody po vlnach, klesla teplota vody o cca 2 st.C. (poznamka JH: temto teplotam nemohu uverit, cim byly mereny, s jakou chybou? Predpokladam z dlouhodobych mereni v podobnych situacich presnym laboratornim teplomerem, ze v chranenych zatokach na povrchu mohlo byt pres den max. 28 st., jinak lze asi predpokladat asi 25-26 st.)

Tereny

Cele pobrezy je skalnate a velmi clenite. V zatokach jsou piscite plaze ohraniceny skalami, kolem kterych se je celkem pekne potapeni. Dobre pro novacky /pohodlny pristup do vody z plaze, dno postupne klesa - v zatokach zhruba do 20 m, smerem na volne more pak hloubeji/. Clun je ovsem idealni. Je mozne si zajet do nejakeho opusteneho zalivu, kde nejsou zivocichove vyplaseni koupajicimi se turisty a je jich tam tedy rozhodne vice /chobotnice, obcas i murena, hvezdice, jezovky, mensi sasanky, spousta barevnych rybek, poustevniku a ruznych skebli vcetne kyjovek/. Hezke sestupy jsou take kolem skalisek, ktere vybihaji smerem na volne more. Na sever od Kalamitsi je vrak lode z prvni svetove valky /lezi asi v 18 m/. Neni problem najit i vyborna mista na snorchlovani /skalnate dno v hloubce okolo 2 az 5 m/. Na jih od Kalamitsi smerem k Portu Koufu uz nejsou zadne "koupaci" piscite plaze, jenom nekolik malych oblazkovych pristupnych pouze od vody. Jinak jsou zde skaly, ktere padaji strme do hloubky /podle mapy od 30, 40 m az do 80, 90 m/. Podarilo se nam zde koupit namorni mapu, ale celeho Recka. Neco jako lokalni mapa teto oblasti snad vubec neexistuje /nevidel jsem ji pouzivat ani mistni kapitany/.

Ostatni

Cely poloostrov Sithonia je hornaty, dosti suchy a pusty. Kopce jsou porostle krovisky a krome silnice vedouci podel pobrezi zde nejou jine cesty. Na vychodnim pobrezi jsou pouze dve mala mestecka Sykia a Sarti /nekolik desitek stalych obyvatel, hlavne ubytovaci kapacity, obchody a taverny/. V temer kazde zatoce, ktera je pristupna z vnitrozemi a kde je pekna plaz na koupani je postaveno nekolik kempu, bungalovu a popripade nejaka ta taverna.

Ceny jsou pro nas /zvlaste ve srovnani s ostatnim evropskymi zememi celkem prijatelne. Za hlavni jidlo zaplatite v taverne od 100 Kc nahoru, ovoce a zelenina od 20 do 40 K_/kg a je vetsinou stejne drahe nebo jen o trochu drazsi nez u nas, 1/2 l piva Amstel koupite vychlazene v "shopech" od 23 K_, takze ceny jsou celkem unosne.

Nejvic se vyplati s sebou vozit DM, kterymi muzete vetsinou primo platit a temer vsude vam je bez problemu vymeni, dokonce vyhodneji nez nase banky by vam prodaly drachmy.. Ostatni /dolary, silinky, franky atd./ je vetsinou nutne vymenit v mistni bance.I presto, ze sem jezdi mnoho Cechu a v nekterych tavernach byl k dispozici jidelni listek i v cestine, tak se nam nijak nepovedlo potvrdit zpravy o tom, ze se tady nekde da platit i korunami. Mistni lide jsou jinak velice ochotni a mame s nimi zatim jen ty nejlepsi zkusenosti.

Rovnez je mozne vypujcit si zde auto nebo motorku, ale pokud se chcete zajet nekam podivat /do Sykie, Sarti, Porta Koufa nebo i treba do Marmarasu, coz je velmi pekne vetsi mestecko na zapadnim pobrezi/ je vyhodne pouzit mistni autobusovou dopravu, ktera je relativne levna a jezdi nekolikrat dene /aktualni jizdni rad dostanete na pozadani primo v autobusu a rovnez domorodci vam radi poradi/. Jedina nezvyklost, ze tento autobus jezdi v rozmezi +5 - 20 min. Takze vas nesmi udivit, kdyz domorodec rekne ze autobus jede kolem nejakeho casu a pokud se snazite z nej dostat presnejsi udaj povazuje vas za blazna, ktery zbytecne specha. Vyraznou dominantou krajiny je vyhled na vychod na horu Athos /nejjiznejsi bod stejnojmeneho poloostrova/, ktera se zveda doslova z more do vysky pres 2000 m. Mistni cestovky tam poradaji vyhlidkove vyjezdy lodi, k videni tam jsou opevnene klastery, ale z dalky okolo 100 - 200 metru, takze dalekohled s sebou. Ohledne pocasi : v lete se pohybuje teplota az okolo 40 stupnu ve stinu a za dobu peti let co tam jezdime nam prselo pouze dvakrat, vzdy jeden den.

Cela tri tydeni akce prisla asi na 7000 Kc pro jednoho - ubytovani v krasnych bungalovech a na 5600 Kc za ubytovani v kempu ve stanu, vcetne cesty. Plus asi jeste 200 DM kapesne.

Pozor

Informace v predposlednim cisle o tom ze se v Recku nekrade by se mohla nekomu vymstit. Nekolik let jsem zil spokojene v obdobnem presvedceni, ale v roce 1995 a i letos se pokusil nekdo vykrast jeden z bungalovu ve kterych jsme bydleli. Zajem zlodeju je pradevsim o penize a pasy. Dle tvrzeni domorodcu se jedna o mladistve vytrzniky, kteri najimaji i male deti, kteri se protahnou napr. i okynkem na zachod a otevrou bungalov tem starsim zevnitr.

Jinak je fakt ze clun uvazany u brehu se nikdy nestratil a rovnez na plazi se nikdy nic neztratilo.

Poznámka: Tento článek je jeden z prvních, co se na Stranách potápěčských vůbec objevil. Připraven byl 13.9.96, ale to ještě nebyly Strany potápěčské přístupné na internetu. To se stalo až 3.3.97