Dovolená v Bulharsku

První ponory v moři jsem absolvoval v Bulharsku. Líbily se mi lokality, spokojen jsem byl se službami místního potápěčského centra.

Už dříve jsem jednou či dvakrát absolvoval potápění s přístrojem, ale nikdy v moři. To až v Primorsku, kde jsme byli v roce 2001, s cestovní kanceláří. V nabídce byly také poznávací ponory s česky mluvícím instruktorem. Po prvním ponoru jsem byl nadšený. Ponory se dělaly na místě, kterému se říká Krokodýl. Malá laguna je ideální pro ponory ze břehu. Končí skálou, která opravdu jako krokodýl vypadá. V laguně je asi půl metru vody a postupně se svažuje až do hloubky 22 metrů. Je tam k vidění spousta ryb, krabů a jiných vodních tvorů. Krokodýl je asi tři kilometry od Primorska. Zbytek dovolené jsem strávil potápěním, nebo alespoň diskutováním o něm.

Potápění se mi tak zalíbilo, že jsem se rozhodl vrátit se za rok jako potápěč s průkazem. Chtěl jsem se potápět na místech, o kterých místní instruktor vyprávěl při posezeních nad dobrým jídlem a pitím. Když jsem na jaře 2002 absolvoval kurz, nic už mi nebránilo v červnu vyrazit za novými zážitky.

Cestu jsme s rodinou absolvovali vlastním vozem přes Maďarsko a Rumunsko. Pohled na Karpaty byl sice překrásný, ale cesta byla dosti únavná. Nemají tam žádné dálnice. Po 26 hodinách vyčerpávající jízdy nám byl odměnou pohled na moře.

Druhý den ráno jsem vyrazil do místního potápěčského centra pro informace. Neoprén jsem si půjčil doma v potápěčském klubu, žaket, láhev, automatiku a zátěž až na místě. Kromě Krokodýla, kde jsem to znal z loňska, jsme jezdili také na Varvaru. Tato lokalita je vzdálená asi 30 km na jih, směrem na Turecko. Je to malá vesnička s milými obyvateli. Kousek za vesnicí je nádherné místo pro ponory ze břehu. Přístup do vody je sice trochu horší, ale potápění stojí za to. Krásný, členitý terén je zabydlen množstvím živočichů.

Mezi nejkrásnější zážitky počítám potápění na dvou archeologických nalezištích. Jsou vzdálená asi půl hodiny jízdy na šestimetrového laminátového člunu s přívěsným motorem. Člun základny je dobře vybaven, nechybí sonar, GPS, kyslíkový přístroj. Pro nouzové spojení je na palubě mobil se všemi důležitými čísly. Při troše štěstí se tu dají najít velice zajímavé věci. Odnesl jsem si dva krásné fragmenty.

Další ponor byl na vraku lodi, ležícím v 26 metrech. Při nočních ponorech je všude plno krabů, ropušnic a platýzů.

Po potápění a opláchnutí výstroje v kádi se většinou sedělo u Todora (instruktor) a ochutnávaly místní speciality včetně nápojů. Todorova manželka (Češka) nám také v kanceláři cestovky, kde pracuje, umožnila podívat se na profil ponoru na počítači.

Potápění a celá dovolená ve mne zanechala velmi příjemný dojem. Jídlo chutné a levné, stejně jako pití. Ubytování pohodlné a též za rozumný peníz. Lidé milí a vstřícní. Letos jedu na stejné místo. Pro potápěče je nejlepší jet do Primorska na jaře, nebo až na podzim. V sezóně se potápěčské centrum věnuje nejvíce turistům, s kterými provádí poznávací ponory. Z toho důvodu nemají tolik času na potápěče, kteří mají podstatně větší nároky. To byla jedna z mála věcí, která se mi nelíbila. (Pozn. red.: to potvrzují i zprávy od dalších potápěčů - v sezóně se základna zabývá především tzv. discovery ponory s nepotápěči na lokalitě Krokodýl a na nic jiného nezbývá čas.)