Strany
potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
Strany potápěčské
vydává Zdeněk Šraier
zavřít

Napište hledaný výraz a stiskněte Enter

 

Jak se potápět v týmu

aneb GUE Fundamentals kurs listopad 2009

autor: Jan Špalek  (publikováno: 01.12.2009)
redakčně zpracoval: Zdeněk Šraier

GUE (Global Underwater Explorers) je floridská nezisková organizace, jež se mimo jiné zabývá výukou přístrojového potápění. Má na celém světě pouze necelých 60 instruktorů a vyučuje výhradně podle filozofie či spíše systému DIR. Ten zahrnuje:

GUE Fundamentals kurs (GUE-F) je základní kurs, kterého se může zúčastnit potápěč s OWD certifikací jakékoli jiné organizace. Kursy GUE jsou známy svou vysokou náročností, intenzitou a kvalitou. GUE-F je bezdekompresní kurs ve volné vodě s nitroxovou certifikací, zaměřený na základní dovednosti a pohyb pod vodou, přičemž v popředí stojí týmová spolupráce. Přes tuto "základnost" měl náš instruktor při posledním kursu tři žáky, kteří za sebou měli dohromady přes 7000 ponorů!

Denně jsme dělali jeden ponor či dvouponor, přičemž hloubka nepřekročila 12 metrů a doba v 8°C vodě 65 minut. Jelikož se jednalo o kurs s možností zisku nejvyššího hodnocení tzv. tech passu, museli všichni účastníci použít sucháč, dvojče s izolátorem, kanistrové světlo, záložní svítilny a prokázat s nimi určitou zručnost. Bez tech passu nelze stoupat po žebříčku výše a přihlásit se na kurs jeskynní (Cave 1) či technický/trimixový (Tech 1). Nižší stupeň je tzv. rec pass, tedy rekreační stupeň. Provisional (provizorní) stupeň získá člověk, jež na rec pass zatím ještě nemá. Do 6 měsíců může potápěč s rec či provisional passem zažádat instruktora o ponor a možnost získání nejvyššího stupně. Ponor je zdarma, a dělá se například v rámci dalšího instruktorova kursu. Nejnižším stupněm je "vyhazov nebezpečného potápěče". Náš instruktor, Derk Remmers, ještě nikdy nemusel nikoho vyhodit. Nutno podotknout, že si zpravidla na kurs nedovolí jít jen tak někdo. Kursy jsou sice komerční, ale vliv na udělení hodnocení to nemá. Platíte za čas instruktora a jeho výuku, ne za certifikaci! Samozřejmě jsou i mezi GUE instruktory méně či více přísní učitelé. Nic není ve skutečném světě ideální, avšak proti Derkovi neměl nikdo z nás nejmenší výhrady a s klidným svědomím ho komukoli doporučím jako člověka na svém místě. U nás bohužel žádného instruktora GUE nemáme, a tak mi zbývalo buď instrukotra k nám pozvat, anebo za ním cestovat do zahraničí. Druhá možnost pro mě byla přijatelnější.

Středa - Příjezd a seznámení

Sešli jsme se v podvečer v hotelu na předměstí bavorského Mnichova, nedaleko od prodejny s potápěčskou výstrojí, která kurs zastřešovala. Na večeři u Řeka jsme se při výborném jídle, ouzu a nějakém tom pivku podrobněji seznámili, osvětlili pohnutky se kursu zúčastnit, rekapitulovali svou potápěčskou minulost a nastínili očekávání i potápěčskou budoucnost.

Derkovi je 37 let, žije v Hamburku a je Rec 1, GUE-F a Tech 1 instruktorem, Cave 1 a Tech 2 potápěčem GUE. Pomáhat mu měl budoucí GUE-F instruktor, člen skuipny DIR Switzerland, jež měl však potíže s automobilem a kursu se tedy nemohl zúčastnit. Kursisté byli tři: člen skupiny DIR Austria Christopher (300-400 ponorů, 22 let), Němec Thomas, který o kursu neměl příliš informací si ho přišel "vyzkoušet" (170 ponorů, 31 let) a já, jež jsem se na kurs připravoval jen během roku 2009 při 140 téměř pouze tréninkových ponorech, a tak nepřenechal nic náhodě. Celý kurs ulehčovala okolnost, že jsme všichni měli nitroxovou certifikaci a byli na svojí výstroj, která DIR kritériím odpovídala, zvyklí. V podstatě se sešel skvělý tým řízený vtipným a veselým instruktorem. Nikdy mě během kursu nenapadla myšlenka typu "kdy už to konečně skončí". V podstatě se jednalo o zábavu a potápění s přáteli.

Kurs probíhal v němčině, i když Derk vyučuje samozřejmě i v angličtině a kromě toho hovoří francouzsky. Jazyk pro mě nebyl problém - přivydělávám si jako překladatel němčiny a angličtiny. Před odjezdem jsem dva měsíce prostřednictvím inzerátu na Stranách potápěčských hledal pro kurs buddyho. Jsem velice rád, že se nikdo nepřihlásil. Překládat a zároveň se kursu účastnit považuji dnes za zcela kontraproduktivní, jak pro tlumočníka, tak pro ostatní kursisty.

Čtvrtek - Den první

Začali jsme na vlastní přání o hodinu dříve, než bylo plánováno, a to v 7:30 teorií v prodejně. Teoretické vyprávění instruktora doprovázela promítaná prezentace. Shlédli jsme videa jednotlivých dovedností a jejich sekvence. Pro dnešek byly na plánu kopy: žabí kop, modifikovaný žabí kop, flutter kick, modifikovaný flutter kick, couvání a helikoptéra. Ale kopat ve vodě bez správné polohy (trimu) a vyvážené výstroji (balanced rig) nelze. Teorie jsme si vyslechli, než nám však Derk začne jakkoli sahat na výstroj, musí nás nejprve vidět ve vodě. Poloha, jednotlivé pohyby a vše ostatní bylo pečlivě vysvětleno i pomocí kreslení na tabuli, a jakékoli otázky byly vřele vítány a zodpovězeny.

Za prvním ponorem jsme se přesunuli, po lehkém občerstvení v prodejně, na druhou stranu města k malé soukromé loužičce - Eichinger Weiher - údajně většinou i s dobrou viditelností. Trošku nás zaskočil (i když, co může zaskočit Slapistu?!) automat, který nám vyhrožoval žalobou v případě nezaplacení 8 Eur na člověka a den, i když k dispozici nebyl ani stůl pro láhve.

Cokoliv Derk po nás chtěl, nám nejprve i ve vodě sám ukázal. Po prsa ve vodě jsme začali předponorovou sekvencí, ke které se používá akronym GUE EDGE, jež zahrnuje vše, co potápěči musejí o záměru ponoru, formaci, funkcích, výstroji, hloubce, času, dekompresi, plynu i prostředí vědět. Zahrnut je také modifikovaný s-drill (kontrola volnosti dlouhé hadice), flow check/mod. v-drill (kontrola otevřenosti kohoutků), head to toe check (kontrola veškeré výstroje od hlavy až k patě) a bubble check (kontrola úniku bublin, zejména z 1. a 2. stupňů). Při příštích ponorech jsme se při řízení GUE EDGE, které zabere odhadem 5-10 minut, všichni prostřídali.

Hloubku 5 metrů jsme nepřekročili, což je ideální pro nácvik ovládání vztlaku. Pod vodou nás natáčel Derkův bývalý kursista, který neměl zrovna nic lepšího na práci - alespoň jsem si to v ten okamžik říkal. Během kursu jsme se však seznámili i s dalšími GUE potápěči, kteří nás pod vodu doprovázeli, i když do týmu nezasahovali, a mohu tvrdit, že mi bude vždy ctí využít možnosti jít s jinými GUE potápěči do vody. Plavali jsme dokola podél natažené linky, aby se kameramanovi i Derkovi usnadnila práce. Instruktor nás po každém kole upozorňoval individuálně na chyby. Zvládli jsme absolvovat i basic 5 plánovaných jinak na druhý ponor (tj. vyjmutí primárního regulátoru, výměna regulátoru, mod. s-drill, vylití masky a sundání/nasazení masky, a to v týmu, trimu, na místě bez zbytečných pohybů). Pozvolný výstup ve formaci podél na dně připevněné bójky s krátkou přestávkou ve 3 metrech ponor zakončil. Během ponoru Derk sledoval, jak se cítíme, jak reagujeme/dáváme pozor na něho i na zbývající členy týmu (tzv. team awareness).

Po ponoru, zpět v prodejně, jsem pokračovali již za tmy v teoreticko-praktickém úvodu do DIR výstroje. Na večeři nezbyl čas. Na cestu do Bavorska jsem si však usmažil 1,5 kg řízků, a tak jsme hlady neumřeli. Derk ustrojil své dvojče a vysvětlil nám proč má vše tak jak to má. Když jsem se zmínil, že si u nás brousíme zoubky psích karabin, aby se tam nic nezachytilo, pobavil nás instruktor poznámkou, že jsem "DIR nacistou". Stejně jako lidé, kteří trvají na odstranění matek můstku italského typu, jež se nacházejí mezi izolátorem a oběma ventily či člověka, jež trvá na tom, že tam kde je zapotřebí dvou prvních stupňů, má se použít pouze a výhradně dvojče, ne monoláhev. Vysvětlil mi, proč anglo-americké měrové jednotky sice lezou na nervy, ale nelze je zakázat či proč se prostě jde někdy do vody s INT připojením prvního stupně. Zajímalo mě, proč nejsou předepsány "bezpečnější" barvy výstroje a dozvěděl jsem se i proč DIR potápěč může mít na monoláhvi botku. Častěji Derk citoval svého přítele, německého Cave 1 instruktora Thomase Karcha: "Das ist nicht kriegsentscheidend!" (To nemá na výsledek války vliv!), čímž naznačoval, že některé věci jsou méně důležité a umožňují řešení podle osobních preferencí.

Mnoho potápěčů DIR kritizuje, kdyby však o něm měli dostatek informací, jsem si jist, že by to nedělali. Slovo stroke jsem na kursu ani jednou neslyšel a příklad ne-DIR potápěče v prezentaci nespatřil. Vlastně se v moderní angličtině i dalších světových jazycích tento výraz již dávno nepoužívá a je považován za vulgarismus, který do veřejných přednášek a fór nepatří. Hovoříme např. o "ne-DIR potápěči". Avšak ani tento pojem na kursu nepadl.

Mám ve zvyku instruktorovi při každém kursu položit tisíc otázek, a ani tento nebyl výjimkou. Zajímal mě každý detail procedur, výstroje i veškerých technik. Jako autor bakalářské práce s názvem "Základy DIR konfigurace v přístrojovém potápění" (fakulta ji zatím online nezveřejnila) a člen 6 zahraničních DIR fór jsem měl leccos o systému nastudováno. Zajímalo mě i porovnávání alternativních metod UTD a ISE (dvě novější DIR výcvikové organizace), a to včetně těch co náplň GUE-F kursu přesahují. Vlastně jsme díky tomu udělali během 4 dní i část kursu Tech 1.

Kolem 21. hodiny jsme výuku ukončili a přesunuli se k 90 km vzdálenému jezeru Walchensee, nacházejícím se uprostřed malebných Alp. Po ubytování následovalo vyhodnocení natočených videí, vysvětlení chyb v trimu i kopech. Spát jsme šli před 1 hodinou ranní. Během jediného večera nebyla na Derkovi vidět nejmenší známka únavy, což nějak nemohu dodnes pochopit.

Pátek - Den druhý

Po snídani stanovené na 8. hodinu jsme pokračovali v teorii, jež byla zaměřena zejména na safety drill (s-drill) tj. řešení situace, kdy buddy nemá plyn (tzv. OOG situation - Out of Gas situation) a valve drill (v-drill), tj. zavírání a otevírání točítek dvojčete přesně předepsaným způsobem. Vše samozřejmě v týmu, v trimu, bez zbytečných pohybů nohama a se vztlakem pod kontrolou, bez jakéhokoli zbytečného pohybu rukama - ruce nejsou ploutve. S-drill jsme šli nejprve trénovat "na sucho" pouze s back-platem na zádech a k němu připevněnými automatikami. V-drill jsme si nacvičili pohodlně u vody v plné výstroji sedíce na lavičkách.

Celý ponor byl znovu natáčen a vyhodnocen. Chyby všech technik později zmíněny a navrhnut způsob nápravy. Derkovi se potvrdilo, že máme všichni láhve příliš vysoko, tak se nám je rozhodl postupně, během několika ponorů, snížit povolením ramenních popruhů postroje. To nám umožnilo lepší pohled v trimu dopředu, váhu láhví přesunulo blíže k těžišti, a tím zlepšilo stabilitu ve vodě, aniž by nám to zabránilo v dosažení a ovládání kohoutků při v-drillu. Já jsem díky tomu mohl snížit váhu své trimovací zátěže (tzv. tail-weight) umístěného v dolní části dvojčete a u druhého, těžšího dvojčete, ji dokonce zcela odejmout.

Večer následoval test plavání. Standardy předepisují 300 yardů (274 m) za 14 minut. Plavali jsme rovnou 300 metrů na místním krytém koupališti a čas potřebovali poloviční. Limit má vyloučit absolutně nezpůsobilé anti-sportovce, což se nás nemohlo týkat. S pokročilejšími kursy přicházejí i přísnější limity. Stejně tak kuřáci nejsou v GUE vítáni. Ke kursu nebudou připuštěni, a pokud přece jenom někdo kouření při registraci a uvedení osobních údajů na webu GUE zamlčí, a během kursu bude chtít kouřit, může se velice rychle ocitnout na cestě domů.

Sobota - Den třetí

V sobotu ke všem předešlým technikám přibylo vypouštění bójky a záchrana tonoucího potápěče. Záchrana potápěče v bezvědomí je jediná část kursu, která není bodově hodnocena. Stupnice pro ostatní schopnosti a dovednosti je 1-5 bodů, přičemž "5" je maximální počet bodů za velice dobrý výkon. K získání nejvyššího hodnocení, tech passu, musí potápěč získat alespoň 4 body z každé hodnocené dovednosti a schopnosti. Derk se rozhodl dokonce jednomu z nás udělit 5 b. za trim, což ještě nikdy předtím neudělal. Sobotní ponor byl zakončen pomalým výstupem na hladinu s pauzami v určitých hloubkách, a to na místě, v týmu a ve formaci. Odpoledne a večer, po vyhodnocení videí jsme se zabývali plyny, fyziologií, dekompresí, nutnými rezervami a souvisejícími tématy.

Neděle - Den čtvrtý a závěrečný

Všechny předešlé stěžejní dovednosti byly ve vodě rekapitulovány, přičemž největší důraz byl kladen na s-drill, a to včetně sdílení plynu během výstupu na hladinu ve volné vodě a bez orientačních bodů. Závěrečný ponor již nebyl natáčen. Jednoduše bychom neměli čas na zhlédnutí videí. GUE videa svým studentům zásadně neposkytuje. Důvodem je dřívější žaloba jednoho kursisty, který své video objevil na veřejném portálu youtube, což se mu vůbec nelíbilo.

Zpět v penzionu jsme pokračovali ve zbývající teorii a společně sepsali "test". Jedná se o několik desítek otázek v angličtině (všichni jsme anglicky hovořili, detaily Derk doladil) uspořádaných do celků. Test se vyplňuje společně a ukazuje instruktorovi, co jednotlivý studenti znají, stejně jako mu ukáže, čemu by měl při příštím kursu věnovat více času. Po ukončení následovaly pohovory mezi čtyřma očima. Derk nás upozornil na nedostatky a pochválil naše klady. Thomas jako nejméně zkušený z naší trojice získal provisional pass, Rakušan Christopher rec pass a já tech pass s doporučením na Tech 1 a Cave 1 instruktory.

Kolem 16 hodiny jsme se rozloučili a vyrazili na cestu domů. Kurs není však zcela dokončen do té doby, dokud na webu GUE kursista nevyplní formulář hodnotící kurs a instruktora. Tak nesmí například instruktor během ŽÁDNÉHO GUE kursu žákovi strhávat masku, zavírat ventily, odšroubovávat přetlakový ventil křídla, řezat hadice, strhávat ploutve ani připravovat žádná podobná překvapení. V UTD Andrew Georgitsise a ISE Achima Schlöffela tyto metody údajně zakázany nejsou. Derk nám také vysvětlil, proč nás raději o masku poprosí, než aby nám ji strhnul.

Souhrn praktických schopností a dovedností:

Teorie se skládala např. z:

Náklady na kurs GUE-F

Položka Cena
Poplatek GUE a materiály 75 USD (placeno paypalem přímo GUE)
Kurs* 500 Eur (placeno Derkovi převodem týden před kursem)
Náklady instruktora ** 110 Eur
Doprava (přes 1000 km) 2000 Kč
Plyny (EAN32) 900 Kč
4 noci ubytování, snídaně *** 100 Eur
Strava a pití 60 Eur
Ostatní **** 40 Eur
Celkem zhruba 25.000 Kč

* cena kursu se neliší podle toho, jestli usiluje potápěč o tech či rec pass

** benzín z Hamburku a zpět, ubytování na Walchensee, plnění, placení jídla odmítl, s tím, že by doma jedl také

*** organizováno instruktorem

**** hotel Mnichov - na kurs jsme mohli přijet až ve čtvrtek ráno, ale den předem byl ze zjevných důvodů vhodnější

Nadprůměrnou investici do "základního" kursu jakým je GUE Fundamentals považuji z několika důvodů za velice rozumnou a vhodnou pro každého potápěče. Potápěči ušetří za kursy zcela zbytečné, kterými člověk prochází v kursovní hierarchii jiných výcvikových organizací. Pro potápěče rozhodnutého zůstat u rekreačního potápění není zapotřebí již žádný další kurs. Připomínám, že po kursu OWD (jakékoli organizace) může následovat GUE Fundamentals a následně již Tech 1 (technický a trimixový kurs) či Cave 1 (jeskynní kurs typu intro to cave). Dalším důvodem je samotné DIR potápění, které považuji za nejvhodnější způsob potápění pro většinu druhů ponorů.

Předcházející řádky byly psány zpaměti, proto si nekladou nárok na absolutní přesnost. Dále bych rád podotkl, že jsem velice kritickým člověkem, a pokud by bylo co kritizovat, jsem posledním, kdo by váhal. Celý kurs byl velice intenzivní a před půlnocí jsme se do postele nedostali. Průběh a minimální přestávky jsme zvládali díky dobře zvolenému, pozvolnému tempu instruktáže a humorné náladě všech účastníků.

Již se těším, až se s Vámi budu moci podělit o zážitky z kursů Cave 1 a Tech 1.

S přáním pěkného potápění Špalek ( )

autor: Jan Špalek
redakčně zpracoval: Zdeněk Šraier