Hranická propast, -170 m

Společně se Sabbathem jsme naplánovali dvoudenní akci, zaměřenou na průzkum v hlubší části "Liftu". Cílem bylo vytvoření hrubých řezů z hloubek -150 a -160 metrů.

Účastníci: Sabbath (6-23 Aragonit), Jan Enčev (1-05 Geospeleos), Michal Guba, Mirek Lukáš st., Pavel Riedl, Pavel Říha.

První den jsme provedli přípravné ponory. Sabbath zajistil hvězdu "Mercedes" dofouknutím barelů, Honza Enčev a já jsme umístili lahve s dekompresními plyny na další den. Michal Guba s Pavlem Riedlem nám vydatně pomohli s materiálem a Pavel ještě stihl i videodokumentaci.

Další den ráno se k nám přidal Mirek Lukáš, tým ČT a fotograf z ČTK. Před obědem jsme se zanořili s Pavlem Riedlem, který mě doprovázel s kamerou do hloubky -60 m. Liftem jsem pak pokračoval dolů a umístil cestou pár postupových lahví. Viditelnost ca 4 metry se v hloubce -130 m náhle zlepšila na obvyklejších 12-15 m, potřebných pro pochopení tvaru a orientace Liftu při jeho rozměrech. Po dosažení hloubky -160 m v 16. minutě ponoru jsem začal prohlížet okolí. Jelikož lana spuštěná přímo dolů Liftem ze Zubatky dosahovala vždy do hloubky ca -175 m, posvítil jsem důkladně i směrem dolů, zdali něco zahlédnu. Zdálo se, že se světlo od něčeho odráží. Tuto alternativu jsem uvážil předem a směs tedy měla rezervu pro další sestup do -170 m.

Zde jsem se ocitl 4-5 metrů nad rozsáhlou, mírně svažitou plochou pokrytou větvemi, listím a sedimentem, která tvoří dno jihovýchodní části Liftu. Na ní leží i zatížené konce obou centrálních lan. Porucha v jihovýchodním směru zde není patrná. Zaměřil jsem orientaci této části a prohlédl tvar okolních stěn. Propast patrně pokračuje dolů mimo osu dosavadního postupu, směrem více na severozápad, a posléze i případně jihozápad, jak naznačuje tvar této části.

Pak jsem vystoupil do -160 m, abych ještě doplnil něco informací z této hloubky, a následoval výstup trvající 7,5 hodiny.

Jediné, co při ponoru zlobilo, byl stálý únik plynu z přepínací ústenky RB-80, způsobený příliš lehkým nastavením mechaniky integrovaného druhého stupně. Začal při sestupu v hloubce -100 m, kde také při návratu skončil. Bylo tedy nezbytné stále otevírat a zavírat ventil právě používané lahve pro každé dofouknutí žaketu a dodávku do polouzavřeného okruhu, což při průzkumu celkem otravovalo. Jinak hloubky RB-80-ka zvládá s nadhledem.

Cestou nahoru jsem měl ještě pár "rendezvous" s Pavlem Riedlem a jeho kamerou, a Honzou Enčevem, který zajištoval převážně komunikaci a odvoz lahví. Ponor byl ukončen po osmi hodinách.

Celá akce měla hladký průběh. Všem zúčastněným děkuji. Rovněž Mirkovi za zapůjčení nového typu 20W HID-ky pro lepší rozhled.

Další informace o Hranické propasti a jejím průzkumu najdete na webu ZO ČSS Hranický kras Olomouc a na webu Pavla Říhy www.cavediving.cz.