Potápění na Hracholuskách

Sobota 11:00 hodin, tak byl naplánován začátek akce potápění pod ledem potápěči z Plzně. V konferenci tuto akci propagoval předseda zdejšího klubu Jindra Boehm.

Co Jindra organizačně zcela nezvládl bylo zajištění ledu. Ono přiznejme si, že při 10 stupních nad nulou se to nezajišťuje zrovna nejsnadněji. Ve vodě nám zajistil teplotu 4 stupně.

I když akce vypadala jako hromadná (a to ještě na fotce nevidíte ty, co jsou za objektivy fotoaparátů a kamer), ale do vody se nakonec odvážilo jen 15 potápěčů, přičemž asi 2/3 v polosuchých či mokých oblecích. Ty obdivuji.

Postupně jsme se začali zanořovat, a postupně zase vynořovat. První byl Jindra (tuším závada na automatice). Mně zamrzla automatika ve 20 metrech . I s tím se dá potápět.

O tři minuty později však už mi Aladin signalizoval, že v dané hloubce mi zásoba vzduchu vystačí ještě na 3 minuty, a tak jsme raději zahájili výstup. Celkem tedy náš ponor trval 8 minut. Zdeněk v polosucháči se ani netvářil, že bych mu zkazil ponor, a o tom že bychom se pod vodu ještě vrátili nemohla být řeč.

Z namrzlých končetin nám kamarádi, suchý buddyové, které jsme si pro tento účel vezli z Prahy, svlékli zateplující neoprénové pomůcky, i když se trochu obávali, aby je rovnou neodlomili i s končetinami.

Jen co jsem se trochu zahřáli, začali jsem mrznout při pohledu na Bohouše. Nejen, že tam vlezl, ale ještě tam začal dovádět, a dokonce to vypadalo, že se mu to líbí.

Pak nastala ta příjmnější část dne, a to přesun do útulné restaurace. Tam jsme si v příjmné atmosféře, alespoň nám neplzeňákům to tak přišlo, popovídali, promítli něco o potápění z Egypta, něco z Estartitu, něco z Austrálie a byli z restaurace odejiti, protože se tam konala další akce.

Pěkná, možná spíše více společenská než potápečská akce.