Hydronaut 2020

V krátkém příspěvku bych úzce navázal na svůj článek Projekt Hydronaut z roku 2014.

Projekt kupodivu stále běží, ale z řady důvodů, které neznám, se praktická realizace neuskutečnila. Nyní to vypadá, že bude letos konečně ponořen v lomu do hloubky 10 m a posádka zde setrvá týden. Pro vynořování se již nepočítá s pohybem celého komplexu, ale bude použit samostatný zvon a bude možnost dýchat kyslík. Bezpečnost bude jistit léčebná přetlaková dekompresní komora.

Co by se mělo měnit v postupech při saturaci na 10 m oproti původně plánovaným 20 m?

1. Především můžeme vyloučit kyslíkovou toxicitu s ohrožením plic.

2. Plné saturace rozpuštěnými plyny v nejpomalejší tkáni (kompartment 16) bude dosaženo podobně.

   Pobyt [den]	sycení
   0,25	0,30
   0,5	0,53
   1	0,80
   1,5	0,90
   2	0,96
   3	0,99

3. Dekompresní výstup bude možno provést za kratší dobu, bude také záležet na případném částečném využití přetlakové komory v poslední fázi výstupu. Do poloviny prvního dne je možno postupovat např. dle tabulek US NAVY pro výstup z 10 m.

   Pobyt [min]	6 m vzduch	6 m kyslík	opak. skup.
   232			Z
   240	4	2	Z
   270	28	7	Z
   300	53	13	Z
   330	71	18	Z
   360	88	22
   420	134	29
   480	173	38*
   540	228	45*
   600	277	53*
   660	314	63*
   720	342	71*

   * po 30 min 5 min vzduch

4. Po delší době a vyšší saturaci je nutno postupovat opatrněji, tzn. déle! Práce z roku 1973 navrhuje tento výstup (trvající cca 12 h):

   Hloubka [m]	Vzduch [min]	Kyslík [min]
   5		60
   5	30
   5		60
   3	240
   3		60
   1,5	30
   1,5		60
   1,5	30
   1,5		60
   10		30

   Tento postup převzala v oficiálním dokumentu i NOAA jako konzervativní. Kromě toho uvádí i další kratší tabulku (cca 5 h) spíše jako nouzovou variantu:

   Hloubka [m]	Vzduch [min]	Kyslík [min]
   5		90
   3	30
   3		60
   1,5	30
   1,5		30
   10		30

   U dýchání kyslíku doporučuje po 30 min přejít na vzduch na 5 min. Poslední hloubka 10 m předpokládá rekompresi v přetlakové komoře.

5. Případný výskyt DCS se léčí klasickými léčebnými tabulkami podle stupně příznaků, doby jejich nástupu a případné rychlosti nouzového vynoření. O tom a příp. modifikacích rozhoduje přítomný potápěčský lékař. Zmiňují se tabulky 5, 6, příp. 6A.

6. Létání po saturačním potápění je doporučováno až za 79 h, jako minimální doba je uváděno 48 h.

Závěrem doufám, že letos se konečně podaří realizovat alespoň část z rozsáhlých plánů Hydronautu (viz minulý článek). Přeji všem účastníkům úspěch a zdařilý postup v dalších budoucích krocích.

Zdroje:
Nat. Ocean. Atmosph. Admin.: Diving from seaflor habitats, 17. Google.
Peterson, R.E., Rosowski J., Lambertsen, C.J.: Decompression procedures for normoxic nitrogen-oxygen saturation exposures. Inst. Environ. Med., Philadelphia 1973.
U.S. Navy Diving Manual, rev. 6, Air Diving Operation, Air Decompresssion.