Arnošt byl v oblasti Hersonisossu, 60 km východně od hlavního města Heraklionu. Potápěl se tam s holandskou základnou Scubapro (?), kteří dělali většinou výcvik PADI, hotových potápěčů tam bylo poměrně málo. Cena za výcvik OWD dělá asi 87000 drachem = asi 560 DEM. Jeden ponor + cesta člunem asi 2 km stojí 9000 dr=60 DM, když chce někdo jen láhev a olova, je to za 8000 dr= 52 DM. V okolí byly asi 3 základny, je jich tam obecně málo.
Sebekritický Arnošt se prezentoval průkazem jen s 5-ti oficiálními ponory, ostatní tam nemohl mít zapsány. Na prvním ponoru si ho, jak bývá všude zvykem, chtěli otestovat. Dopadlo to obraceně: Arnošt si před ponorem nechal zkontrolovat výstroj, instruktor PADI mu dotáhl (?) popruh jacketu a šli do vody. Pod vodou láhev Arnoštovi málem celá vyjela z popruhu. Arnošt vyřešil situaci s klidem a přehledem, upozornil instruktora, položil se vodorovně a nechal si upravit popruh. Dále ho poučtěli už bez dozoru, z parťáky s P*.
Voda měla viditelnost 25 m, někde i více, ale po bouři bylo u písčitého břehu vidět hůře, než teď na Hříměždicích. Teplota byla nadprůměrná: Nahoře 29 st. dole pak 25 st. Celsia. Hlouběji než 20 m nikoho nepouštěli. PADI má na OWD (=P*) limit 18 m.
Ze zajímavostí podmořského života byla přítomnost neuvěřitelného množství hvězdic a Arnošt viděl i malého parejnoka elektrického a protože se dočetl, ze může vyrobit napětí max. 40 V, tak si na něho musel sáhnout. Alespoň to někdo dobrovolně otestoval ! Byla to rána nebo bolest, jako když se člověk píchne o ježovku.
Poznámka: Tento článek je jeden z prvních, co se na Stranách potápěčských vůbec objevil. Připraven byl 15.7.96, ale to ještě nebyly Strany potápěčské přístupné na internetu. To se stalo až 3.3.97