Baťůžkáři na Maledivách

Už je to dva roky, kdy jsme se s přítelem vrátili z naší dovolené snů. Snad nikdy by nás ani nenapadlo uvažovat o Maledivách jako o cíli našich cestovatelských záměrů. Toto souostroví se skládá z 26 atolů rozprostírající se v Indickém oceánu pod Srí Lankou na území táhnoucí se přes 1000 km od severu k jihu a šířce cca 400 km skládající se z cca 1 192 ostrovů. Maledivy jsme zvolili vlastně až jako "náhradu" za Mauricius, kam jsme měli letět původně. Jenže letadla tam byla již beznadějně obsazena.

Toto vyprávění nebude ani tak o samotném pobytu, ale o tom, jak se dostat do místa, jež je "údajně" jen pro horních 10 tisíc.

Na úvod musím říct, že mám velmi dobrou kamarádku, která jako zaměstnanec aerolinek má možnost vzít s sebou kohokoliv kamkoliv za zvýhodněnou cenu. Někdy v červenci 2007 za námi Worvanice přišla, jestli s ní nechceme levně letět na Mauricius, kde byla už třikrát. Její vyprávění, fotky a zážitky garantovaly úspěch, jenže jsme se až do té doby nebyli schopni dohodnout na termínu. Až teď. Začali jsme shánět všechny možné informace o Mauriciu, malém ostrově vedle Madagaskaru, o jeho obyvatelích, zajímavých místech, super potápěčských lokalitách a tamní přírodě. A když už jsme měli dost nastudováno a byli jsme tak říkajíc pořádně namlsaní, tak se objevil problém, že se asi nevlezeme do letadla. A museli jsme narychlo vybrat novou destinaci.

K tomu nám vydatně posloužila vymakaná aplikace GoogleEarth - 3D virtuální model Země s reálnými fotkami od lidí, kteří ta místa již navštívili. Seychelly jsme zavrhli hned, protože cena za pobyt se nám zdála příliš vysoká a navíc moře neslibovalo to, co jsme od něj očekávali. Uvažovali jsme převážně o okolí Karibiku, Střední (Jižní) Ameriky, Kuby, Jamajky, Kanárských ostrovů, apod., jenže žádné z nich na první pohled neposkytovalo to, co se nabízelo na Mauriciu, nebo tam byl jiný problém. Až najednou jsme objevili něco úžasného - oblast v Indickém oceánu skládající se z tisíce malinkatých ostrůvků, jež tvořily velké atoly a v kombinaci s dostupnými fotkami z tamních míst, jsme měli jasno: Naše dovolená s Worvanicí bude na Maledivách, pohádkově krásných korálových ostrovech!

Zdroje, ze kterých jsem čerpali informace

Začali jsme opět shánět všechny možné informace. Worvanice zakoupila průvodce Lonely Planet, přítel hledal po internetu a plni nadšení jsme nasávali dostupné informace. Jen ty ceny nás dost odrazovaly. Hodně nám v tomto směru pomohl web ExpoTour, jež na rozdíl od jiných, nabízel opravdu užitečné informace i pro nezávislé cestovatele, bohužel už nebyli tak ochotní nám pomoci zajistit ubytování, ale i přesto jim patří upřímný dík za jejich užitečné a pravdivé informace. Další weby se všeobecnými informacemi byly: Maledivy.info, NetTravel.cz, Wikipedia.

Dále jsme hodně vycházeli z oficiálních stránek Maledivského cestovního ruchu, kde mají praktický seznam jednotlivých středisek (resortů) a v neposlední řadě ze stránek, kde jsou jednotlivá střediska ohvězdičkována (což se totiž jinak hodně blbě hledá). Zkuste to třeba srovnat se stránkami Čedoku.

Zásadní problém Malediv - "zlepšování úrovně turistického ruchu"

Největším problémem Malediv, respektive českého člověka toužícího se tam chce podívat, je (pomineme-li cenu letenky) fakt, že úroveň ubytování, a s ním i spojená cena, se neustále zvyšuje a to tak, že za pár let zde bude nemožné získat ubytování pod $100 či spíše pod $200 (i $500) za osobu za noc.

Je to dáno tím, že Maledivská vláda "tlačí" na společnosti, kterým pronajímá ostrovy, aby své služby neustále zlepšovaly a zkvalitňovaly. Původní střediska se budovala jako * až **, kde stěží tekla teplá voda a elektřina fungovala jen pár hodin denně. Pokoje byly stroze zařízené, bez klimatizace, za to ale za příznivou cenu pro všechny, kdo dokázali ocenit zdejší krásu, rozmanitost a bohatost podvodního světa.

Také náklady na vybudování jednoho lůžka se pohybovaly řádově ve stovkách USD. V současné době cena na vybudování jednoho turistického lůžka překračuje $100 000. To proto, že Maledivská vláda pronajímá ostrovy investorským společnostem na dobu určitou a po uplynutí této doby společnost musí provést tzv. revitalizací střediska, což de facto znamená přesun z nižší ** či *** kategorie do vyšší, třeba *****. Pokud se vládě předložený plán revitalizace nezamlouvá, klidně vyhlásí konkurz na nový pronájem, který vyhrává většinou ten, kdo nabídne největší pronájem (samozřejmě s ohledem na ekologičnost dopadu renovovaného či budovaného střediska). A aby společnost mohla dodržet splácení nabídnutého pronájmu, je nucena udělat své středisko co nejluxusnější, aby ji turisté zaplatili co nejvíce, např. místo $100 za noc, tak třeba $500-$1 000 za noc.

V roce 2007, kdy jsme Maledivy navštívili, tam zbývalo posledních pár tří hvězdičkových středisek. Bohužel už mezi ně nepatří ani Embudu, na kterém jsme právě my byli a kde během naší návštěvy probíhala částečná modernizace.

Které středisko vybrat?

Každé středisko zpravidla zabírá jeden ostrov. Nedělejte si iluze, že se jedná o nějak velké ostrovy. Kromě ostrova Gan a možná pár dalších výjimek, se jedná opravdu o pidi ostrůvky o rozměrech max. 2 km na 2 km (což jsou zhruba rozměry hl. města Male), a to už se jedná v měřítkách Malediv o "mega" ostrov.

Při výběru rezortu musíte brát v úvahu hned několik faktorů, které mohou výrazně ovlivnit celkovou cenu pobytu. Jednak je to samotná cena ubytování a stravování ve středisku a pak jde o cenu za transfer do střediska a následně za aktivity, které na něm chcete provozovat. Nejlevnější středisko touto dobou bylo Equator Village, ležící na ostrově Gan v nejjižnějším atolu Malediv Addu Atol, což má ale tu zásadní nevýhodu, že se tam dá dopravit jedině letecky a cena za transfer tak nepříznivě navýší celkovou částku za pobyt na Maledivách.

Existuje několik druhů transferu, a ty se výrazně liší cenou a i svým dosahem. Nejlevnější je transfer tradičním (původně) rybářským člunem Dhoni, ale dá využít jen na střediska ležící v South nebo North Male Atolu. Pak musíte použít rychlý člun, jenž je o poznání dražší a v nejhorším případě pak hydroplán. Každé středisko nabízí svůj transfer, a tak obecně není jiná možnost jak se na/z něj dostat. Vycházím ale z faktu, že většina návštěvníků Malediv přilétne na Male' Internation Airport na ostrově Hulhulé (hned vedle hl. města Male' zabírající celý ostrůvek). Plánuje se ale zprovoznění letiště po RAF na ostrově Gal i pro mezinárodní lety, nebo dokonce o zavedení linkové lodní dopravy, což by pak mohlo výrazně zpřístupnit odlehlá střediska na jihu.

Také je dobré si ujasnit, co na Maledivách chcete dělat. Po celou dobu pobytu se budete pohybovat na vašem malinkém "trosečnickém" ostrůvku. A pokud zjistíte, že vám nevyhovuje, jen velmi těžko to změníte. Každé středisko se svou polohou, rozměry a orientací na určitou klientelu hodí pro různé účely. Co se týče vodních sportů, tak čím má středisko méně rozlehlou lagunu a snadno dostupný "house tref", tím více se hodí pro šnorchlování a samostatné potápění. Naopak pokud má rozlehlou lagunu a dostatečně hlubokou, tak se hodí pro plachtění a windsurfing, atd. Ke kterým účelům je které středisko nejvhodnější, se dočtete v průvodci Lonely Planet, takže to tu nebudu rozebírat. Podle jejich ne/vhodnosti k určitým aktivitám jednotlivá střediska kompenzují tyto nedostatky někdy i zdarma výlety za šnorchlováním jinam či zapůjčením windsurfingové výbavy zdarma. Samozřejmě každá taková sranda něco stojí, a tak se může snadno stát, že ač na pobyt a stravu a transfer levnější středisko, tak za jiné aktivity jako je potápění, windsurfing, masáže, apod. zaplatíte více, než kdyby jste zvolili dražší středisko.

Úskalí při výběru střediska

V prvé řadě to jsou rychle stárnoucí informace o střediscích, respektive o jejich kvalitě a cenové úrovni v tom slova smyslu, že středisko, které léta patřilo mezi ** - ***, tak se z něj přes noc vyklube luxusní více (třeba 5) hvězdičkové, apod. Z toho důvodu informace v průvodci Lonely Planet o možnostech levnějšího a středně drahého ubytování je třeba si důkladně ověřit.

Dále, když už budete komunikovat s konkrétním střediskem, tak po vás většinou budou chtít platbu předem, či nějakou jinou záruku, že přijedete, jako např. potvrzení o zabookovaném letu, apod., což v našem případě jaksi nepřicházelo v úvahu.

Jak postupovat při výběru střediska?

My jsme to řešili jednak hrubou silou a jednak vytipováním si levnějších středisek. Pokud je to možné, tak si načasujte dobu pobytu v mimo sezónu, ta ale není jednoznačná, a každé středisko to má jinak a různě se jim to střídá během roku. K vytipování vhodných středisek nám posloužil již několikrát zmiňovaný průvodce Lonely Planet a jednak Internet a výše zmíněné odkazy. Nicméně nebuďte líní a googlujte.

Nalezená střediska neváhejte kontaktovat. Použití hrubé síly spočívá v masivním oslovení všech Maledivských středisek (nebojte se, je jich jenom kolem 200) s vhodně položeným dotazem a vašimi požadavky. Také se nebojte říci si o slevu. Smlouvání rozhodně na Maledivách není zvykem, ale nakonec jsme dostali studentskou slevu na ISIC na stravování. Ale spíše to byla jedna z mnoha kapek štěstí, které jsme jaksi dostali přiděleno na tento pobyt na Maledivách. Troufám si říci, že v našem případě to byla až neskutečná souhra náhod, že nám vše tak hladce vyšlo a mohli jsme naši dovču zrealizovat.

Jinak využívejte možností Internetu, jak nejvíce to lze. Telefonujte pře Skypa, navazujte kontakty a ptejte se a neustále hledejte... Řeknu to asi takhle: Z více jak stovky rozeslaných emailů, se urodili asi jen tři, kterými se dalo dále zabývat. Buď střediska byla obsazená, či v rekonstrukci anebo cenově nepřijatelná anebo si kladla za podmínku platbu předem apod. Dále se nám podařilo navázat asi dva slibně vypadající kontakty přes Skypa.

A jak jsme dopadli my?

Když nad tím tak přemýšlím, a je to čím víc času uplynulo od naší dovolené, tak si kladu otázku, jestli se mi to vlastně všechno jen nezdálo?

To že v letadle tam na nás zbyla přesně 3 volná místa (měli jsme stand-by letenky), to že na Embudu po nás nevyžadovali platbu předem a kupodivu nebyli plně obsazeni, ještě nám dali studentskou slevu, Embudu jako takové je ideální pro šnorchlování a vhodné pro potápění na "house tref", a zpátky nás vzala jiná letecká společnost (LTU), když Condor měl plno...

Tak tomu se z odstupem času jen těžce věří. Stačilo, aby jeden z těch článků vypadl a místo krásných vzpomínek jsme si mohli zadělat na pěkné problémy. Ale odvážnému štěstí přeje a kdo se bojí, nesmí do lesa (a ani na Maledivy).