Útok na Ameriku

Saddám se nedostavil, zato asi tři stovky potápěčů. A zmiňovaná Amerika je v Českém krasu. Kromě potápění na této - jinak uzavřené - lokalitě šlo především o představení nového off-roadu v úpravě vhodné pro potápěče a prezentaci práce speleologické záchranné služby.

Opel Frontera 4×4 je každopádně zajímavé auto. Pro potápěče je ještě zajímavější v úpravě Neptun, obsahující standardně kompresor, držák na láhve a v podstatě jakoukoli potápěčskou výstroj dle volby klienta. Kompresor si dáte do jakéhokoli většího auta, výbavu koupíte na každém kroku. Ale málokdo přijde na legální způsob, jak dát vše do nákladů společnosti, která nemá s potápěním nic společného. O DPH nemluvě...

Podrobnosti vám jistě rád vysvětlí Miroslav Deneš.

Pohyb v jeskyních - a nejenom pod vodou - přináší četná rizika. Představme si následující scénář.

Čtyři potápěči jdou do jeskyně. V plánu mají překonat několik sifonů. Vše jde podle plánu. Zanořit se, sledovat fixní šňůru, vynořit se, sundat ploutve, vyškrábat se z vody, transport materiálu k dalšímu vstupu do vody. Jen kdyby to bahno tak hrozně neklouzalo. Při transportu za třetím sifonem jeden člen družstva uklouzl a padá. V noze to křuplo, nejde s ní hnout. Kamarádi se napřed snaží postiženého šetrně transportovat, ale nevypadá to dobře. Noha provizorně fixovaná k druhé noze silně bolí, hrozí šok. Chvíli odpočívají, stav se ale nelepší. V jeskyni je teplota deset stupňů a vedro není nikomu. Začíná boj s časem, podchlazení zabíjí pomalu, ale spolehlivě. Jeden ze členů zůstává s postiženým, zbylí dva se vydávají ven, pro pomoc. Dispečerka na tísňové lince 150 aktivuje speleologickou záchrannou službu ČSS. Dobře ví, že jeskyňáře dostane z jeskyně zase jen jeskyňář.

Speleo záchranka předvedla potápěčské veřejnosti, co by pak asi následovalo.

1. Postižený je umístěn na speciální plachtová nosítka, láhev se vzduchem je umístěna do nohou.	2. Pečlivé zabalení. Akorát ruce zůstávají volné, je-li transportovaná osoba při vědomí.	3. Celoobličejová maska zajistí dýchání i při ztrátě vědomí.
4. Spouštění do vody ze skoro svislé stěny.	5. Transport začíná, za chvíli se všichni zanoří. Vyrovnávání tlaku v uších buď půjde, nebo ne. Porušení bubínku je proti ostatním hrozícím rizikům zanedbatelné.	6. Transport pod hladinou je u konce, postižený je vynesen na břeh.

Záchrana v jeskyních, to samozřejmě není jen potápění. Občas je třeba překonat delší vzdálenost vzduchem. Jako další součást svého umění předvedli záchranáři přemostění lanovkou.

Připravit...

Nasednout...

A jedem!

Speleologická záchranná služba České speleologické společnosti má web www.speleorescue.cz.

V modrozelené hladině se zrcadlí modrá jarní obloha. Voda přímo láká k návštěvě. Zeptal jsem se dvou kamarádů, co se právě vynořili, jaká je situace. Jeden je nadšený, druhý nadává na stádo prasat, které se neumí vyvažovat a ryje ve dně. Po zanoření musím dát za pravdu oběma. V nezkalených místech a malé hloubce je viditelnost fantastická, kolem šesti metrů. U dna, zvláště v menší části, je vidět tak od ramene k lokti. Led už byl jen na kousku hladiny větší části. Ponor byl pěkný, k vidění raci, spousta malých a jedna kapku větší ryba. Vydržel jsem ve vodě skoro dvě hodiny.

Lomy Mořina otevřely vrata Ameriky díky potřebě několika subjektů prezentovat se. Byl zde klub Orca, Autotepas s Fronterou, Speleozáchranka ČSS, Finn sub s obleky Bare. Všichni věnovali přípravě akce velké úsilí, organizace klapala výborně. Myslím, že podobné akce jsou pro potápěče tou nejpříjemnější formou reklamy.