Grid-Tech Divers
představení teamu
Skupina potápěčů vedená Mario Weidnerem, která se zabývá extrémním vrakovým potápěním.
Jejími členy jsou (fotografie pochází z přednášky o expedici Estonia 2000) zleva: Mario M. Weidner (SRN), Jindřich Böhm (ČR), Ivan Kovář (ČR), Hubert Hubal (SRN), Thomas Leidenberger (SRN), Jakob Olszewski (Polsko), Mario Weisensee (SRN) a na fotografii nezachycení: Erich Scheffler (SRN) a Marc Schaan (SRN).
Skupina začala vznikat před několika lety. Jak řekl M. Weidner: "Kdyby mě začátkem devadesátých let nevzal kamarád do podobné skupiny, nedělal bych dnes to, co dělám. Doufám, že až zanechám extrémního potápění, převezmou lidé ze skupiny štafetu."
Jindra Böhm se s Mario Weidnerem seznámil prostřednictvím německé internetové konference o technickém potápění. Když byl přizván k bližší spolupráci, prosadil i účast svého potápěčského partnera, Ivana Kováře. Jindra Böhm říká: "Ve dvou se lépe ubráníme německé přesile." Brzy vzaly za své představy o roli v podpůrném týmu. Za čtyři měsíce tréninku, převážně v rakouských jezerech, se z nich stali plnohodnotní členové týmu, potápějícího se běžně do hloubek okolo stovky metrů.
Skupina se sehrála na jaře 2000 při výpravě na vraky v okolí Británie. Nejzajímavějším byl Afric, loď provozovaná společností White Star Line. Talíř získaný z lodní kuchyně vraku, ležícího v hloubce okolo 90 m, ozdobený znakem společnosti, je ceněn sběrateli na 3 až 4 tisíce amerických dolarů. Je totiž úplně stejný jako ty, co byly na Titaniku.
Dalším velkým počinem této skupiny byla nedávná expedice, která měla za úkol poodhalit roušku tajemství nad podivnými okolnostmi, které provázely ztroskotání trajektu Estonia. Tenkrát přišlo o život 852 lidí a jak se zdá, nešlo o nehodu. Bližší se dočtete v článku o expedici Estonia 2000.
V roce 2001 připravuje Grid - tech team expedici na vrak lodi Britannic. Tato sesterská loď Titanicu leží u řeckých břehů od první světové války, kdy byla pravděpodobně po najetí na minu potopena. V té době to již nebyla loď osobní, ale pro válečné účely byla upravena jako loď nemocniční. V okamžiku potopení byla na palubě pouze posádka, která se zachránila. Kolos je ještě o trošku větší než Titanic, přesně měří 271,35 m. Vrak byl objeven J. Y. Cousteauem a i když jej již prozkoumávalo několik výprav, nikdy nebyl řádně prozkoumán zevnitř. Potápění do hloubky 120 m, ve které Britannic leží, je totiž velmi obtížné - po patnáctiminutovém pobytu na dně následuje šestihodinový výstup. Proto je plánováno použití postupů saturačního potápění, obvyklých v pracovním potápění do velkých hloubek. Potápěči sestoupí v ponorné kabině, ze které vystoupí do vody. Po ponoru již tlak odpovídající hloubce 120 m neopustí. Zde budou žít a pravidelně vyrážet na ponory. Teprve po dvou týdnech dojde k pomalé dekompresi.
Mario Weidnera můžete kontaktovat na a kontakt na Jindřicha Böhma je v adresáři potápěčů.