Praha, 26.6.2004 - Zahajuje veřejný provoz prodloužení trasy "C" metra do Kobylis a Ládví. Při budování tunelů, kterými podchází Vltavu do Troje, hráli potápěči důležitou roli.
Pro tunely byla zvolena nová, unikátní technologie vysouvaných tunelů. Princip této metody spočívá v tom, že se železobetonové konstrukce obou tunelových tubusů postupně vybetonují ve stavební jámě (tzv. suchém doku), která se posléze zaplaví a tunel se s pomocí speciálních lisů a tažných a brzdných zařízení nasune do předem vyhloubené rýhy ve dně řeky. Celá operace vysouvání probíhá pod vodou (tunel se po celou dobu pohybuje jen velmi nízko nad svojí definitivní polohou), pohyb sleduje realizační tým pomocí geodetických přístrojů podle "komínu" který slouží ke vstupu a větrání a "kříže" umístěného na čele tubusu, vystupujících nad hladinu. Konečnou fázi včetně usazení a ukotvení sledují pak přímo pod vodou potápěči. Definitivní ukotvení do dna zajistí podbetonování a "přišpendlení" tenkými pilotami ke skalnímu podloží. Nakonec je tunel částečně zasypán.
Potápěči se podíleli na přípravě hloubené rýhy ve dně, betonování prahů na kterých je tubus usazen a množství konstrukčních prací (přesná betonáž, řezání, sváření) a kontrol. Během stavby přišly povodně. Oba tubusy už byly na místě, ale druhý nebyl ještě definitivně upevněn. Potápěče proto čekalo její vyčištění tak, aby mohlo být provedeno definitivní kotvení.
Rozměry tubusů jsou obrovské, každý má délku 168 m, vnější rozměr 6.48×6.48 m a je zakřiven do oblouků v obou rovinách - jak horizontálně (do zatáčky) - poloměr 750 m / 670 m, tak vertikálně (prohnuté) - poloměr 3800 m. Strop tunelu je v hloubce do šesti metrů. Hmotnost na suchu 6700 t, ve vodě je však nadlehčován tak, jeho negativní vztlak odpovídá tíze tělesa o hmotnosti jen 57 t.
Technologie vysouvaného tunelu byla nejen v České republice, ale také v zahraničí pro stavbu tunelu takových parametrů použita vůbec poprvé. Stavba se dostala i do povědomí mezinárodní odborné veřejnosti - plavené tunely byly oceněny I. cenou Mezinárodní organizace pro konstrukční beton - fib - jako mimořádné technické dílo.
Na stavbě se vystřídalo několik potápěčských firem. Na prvním tubusu pracovali zejména potápěči Profi Brno (Knotek) a Potápěčské stanice Chomutov (Andrt), na druhém tubusu Hynek Šorm a Petr Klier. Mezi svými referencemi mají stavbu Metroprojekt, Metrostav, Zakládání staveb.
Další pokračování trasy "C" na Prosek a do Letňan bude uvedeno do provozu v roce 2007.