Noční navigační hra 2011

Dne 13. 8. 2011 proběhl 3. ročník noční navigační potápěčské soutěže.

U lomu Leštinka se v sobotní podvečer za lehkého poprchávání nakonec sešlo z přihlášených devíti jen sedm účastníků, dva zaspali. Akci, stejně jako v předchozích dvou letech, organizovali lidé kolem potápěčského centra Mokrý ráj Pardubice pod vedením Jana Vodrážky.

První soutěžící se zanořili ve 20:51 a další pak vždy po deseti minutách za početné účasti přihlížejících. Úkolem soutěžících bylo najít pod vodou postupně 7 stanovišť, označených chemickými světélky. Na každém z nich si vždy mohli přečíst, pod jakým azimutem najdou další, a když vyluštili lehký úkol, tak zjistili i hloubku, kde se nachází. První stanoviště bylo vidět z hladiny při vstupu do vody, sedmé bylo již cílové, nacházela se tam truhla s pokladem. Každý, komu se podařilo k ní doplavat, si mohl odříznout diplom a vzít si medaili, kterou si tím plně zasloužil.

Po celou dobu ponoru soutěžících stála řada lidí na molu a snažila se podle bublin a občas i světel odhadnout, kdo kde se nachází. Abych řekla pravdu, připomínalo to spíše luštění z kávové sedliny, než reálné pozorování. Zkrátka to nešlo z tmavé hladiny lomu s občasnou bublinou na dohled moc odhadnout. Ale soutěžící se začali rychle vracet ve stejném pořadí v jakém startovali. První se vynořili Zdeněk Šraier a Marek Kozlovský, 43 minut po svém zanoření, oba s medailí pověšenou na krku a s diplomem v ruce. Hurá podařilo se.

Po chvíli se začali objevovat ostatní. Nejprve sólista Martin Švajgl, pak připlavali ze zadní části lomu Jakub a Tereza Gerhartovi a nakonec Jirka a Monika Tomešovi. Nikomu z nich se už bohužel nepodařilo zdolat všechny nástrahy trasy, takže ostatní diplomy a medaile zůstaly až na příští rok.

Po vynoření a odstrojení všech účastníků jsme se přesunuli, jak jinak, než do místního restauračního zařízení, zastřešeného bufetu s příjemnou obsluhou, výbornou atmosférou a dobrou stravou. Zhodnotili jsme akci jako povedenou, zajímavou, a vůbec nevadilo, že do cíle doplavali jen dva ze sedmi účastníků.

Ještě nějaká data. Voda měla na hladině krásných 17 stupňů, dole to už bylo horší, tam bylo naměřeno 7 stupňů Celsia. Viditelnost byla od půl do asi čtyř metrů. Kolem stanoviště č. 4 bylo jedno kritické, od počátku zakalené, místo, v jehož okolí se ztratila většina potápěčů. Jinak na vzduchu bylo teplo, kolem 20 st., jen občas lehce sprchlo.

Přijde mi škoda, že se nepřihlásilo více soutěžících. Samotnou mě to překvapilo, myslela jsem, že bude větší zájem. Existuje přece takové množství dobrých potápěčů a 100 Kč vstupného předpokládám, nikoho neodradí. Nešlo o žádnou prestižní soutěž, šlo o to se pobavit, potkat a zapotápět se jednou trošku jinak. To se každopádně podařilo. Velký dík organizátorům a všem, kteří se soutěží pomáhali, a já doufám, že takových akcí bude ještě v budoucnu dost. Minimálně věřím, že se zase potkáme za rok na Leštince při 4. noční navigační potápěčské soutěži.